Témata
Reklama

Opomíjené rodinné stříbro

Duševní vlastnictví a jeho ochrana jsou v současné době v naší zemi skloňovány ve všech možných pádech. Bohužel stále jen v rovině diskuzí. Čeští podnikatelé, kterých se problematika palčivě dotýká a v blízké budoucnosti bude ještě více, totiž nemají peníze na to, aby své duševní vlastnictví účinně chránili. A stát, na rozdíl od jiných zemí, jim nijak nepomáhá.

Například Švédsko oproti srovnatelně velké České republice eviduje ročně trojnásobný počet národních přihlášek patentů. V oblasti mezinárodních návrhů je to dokonce plný dvacetinásobek. Naše firmy si tak vůči zahraniční konkurenci zbytečně snižují hodnotu, přicházejí o investory a díky podhodnoceným aktivům získávají hůře finanční prostředky. Bohužel v důsledku toho dochází ke znehodnocování jejich majetku. Podstatné na celé věci je i to, že licenční poplatky, které by v případě správné ochrany duševního vlastnictví byly výsledkem, nejsou přínosem jen pro firmy, ale i pro státní pokladnu. Logicky by tedy podpora těchto aktivit měla být stejně tak zájmem státu, jako podniků.

Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, k tomu říká: „Ve světě představují nehmotná aktiva 80 procent majetku firem. U nás naopak úzkostlivě pečujeme o náš majetek hmotný, přičemž si stále neuvědomujeme, že chytrým využíváním všech komponent systému ochrany průmyslových práv bychom při stejných nákladech, stejném úsilí a za stejný čas mohli vydělat násobně více.“

Reklama
Reklama
Reklama

Alarmující čísla

Je více než zarážející, že v roce 1930 dokázali naši podnikatelé přihlásit osminásobně více národních patentů než v současnosti. Analýzu ochrany duševního vlastnictví, z níž tato a mnohá další alarmující fakta jasně vyplývají, předložila koncem loňského roku Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví.

Z analýzy vyplývá, že zatímco v roce 1930 bylo u nás přihlášeno 3 972 národních patentů, v roce 2016 to bylo pouze 792 patentů. Ve Švédsku tamní firmy přitom přihlásily v minulém roce 2 384 národních patentů.

Ještě horší situace nastává v mezinárodních patentech, které mohou naše subjekty řešit národní cestou, přes mezinárodní přihlášky nebo tzv. Evropským patentem. Ve všech třech případech totiž za nejvyspělejšími zeměmi značně zaostáváme, a to přesto, že jsme spolu s Německem nejprůmyslověji orientovanou evropskou ekonomikou.

Například počet mezinárodních přihlášek našich firem (PCT), které zajišťují ochranu ve 150 zemích světa, byl v roce 2016 pouze 199, zatímco němečtí podnikatelé jich zaktivovali 18 315, švédské firmy 3 720 a i v menším Rakousku jich bylo sedminásobně více než u nás. Podobná je situace u získávání Evropských patentů, kterých jsme za poslední měřené období získali 74, přičemž švédské firmy jich obdržely 1 939 a rakouské společnosti 1 041. To v důsledku znamená, že příjmy za licenční poplatky ze zahraničí jsou v ČR na úrovni pouhých 0,1 % HDP, zatímco průměr EU vykazuje více jak 1,1 %.

O něco lepší je situace v registraci ochranných známek, ale i tam jsme vůči Švédsku či Rakousku přibližně na třetině. V roce 2016 jsme přihlásili 1 103 ochranných známek v EU, zatímco švédské a rakouské firmy jich vykazují 3 267, resp. 3 158.

Jak na to

AMSP ČR proto připravila ve spolupráci s VŠFS praktický manuál s názvem „Průmyslová práva alicence“, který popisuje, jak v malé a střední firmě zabezpečit řízení patentů, užitných a průmyslových vzorů, nebo například jak pracovat s ochrannými známkami. Autorem publikace se stal přední český advokát David Karabec, který se tématu dlouhodobě věnuje.

Publikaci „Průmyslová práva a licence“ pokřtili 19. prosince 2017 (zleva) Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví, Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu, Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR, David Karabec, autor, a Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů České spořitelny.

Naši podnikatelé si vůči zahraniční konkurenci naprosto zbytečně snižují aktiva, a to tím, že nedokážou začlenit do svého majetku hodnotu patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek,“ shrnuje vztah našich firem k ochraně duševního vlastnictví předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček. „V důsledku se tím snižuje hodnota celých firem, což začíná být problém u předávání společností nástupníkům.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 180115
Datum: 07. 02. 2018
Rubrika: Servis / Management a řízení
Autor:
Firmy
Související články
Strojaři na hrad prostě patří!

Strojírenství je páteří průmyslu. Dokazuje to i skutečnost, že na podzim loňského roku si ve Španělském sále Pražského hradu významné strojařské firmy převzaly ocenění v rámci vyhlášení 26. ročníku Českých 100 nejlepších.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Manažer roku: lídři nových technologií

Manažeři, podnikatelé, leadeři mají do poloviny března možnost přihlásit se do soutěže Manažer roku, vyhlašované Českou manažerskou asociací. Novou kategorií je pro nynější 27. ročník Manažer digitálního věku.

Moderní vědecké řízení podniku, 6. díl. Závěrečný

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme závěrečnou desátou tezi.

Moderní vědecké řízení podniku, 5. díl: Desatero šesté až deváté

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme šestou až devátou tezi.

Ne solidarita. Trendem je relokalizovaná síť

V posledních letech došlo k výjimečnému povědomí a upřednostňování kultury na pracovišti ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců. Kultura je „osobností“ společnosti, včetně očekávání, chování, praktik a dalších norem, které ovlivňují interní interakce lidí i jejich jménem. Ignorovat tento fakt je možné jen na vlastní nebezpečí. Nedávný výzkum společnosti Hired totiž zjistil, že firemní kultura je druhým nejdůležitějším faktorem, který uchazeči zvažují, zda vůbec pracovat pro společnost.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Moderní vědecké řízení podniku, část 4. Desatero 4 a 5

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes vám předkládáme čtvrtou a pátou tezi.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 1. Úvod

Před třemi lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra publikovali osmidílný seriál zabývající se potřebami maximálního zhodnocování kapitálu, ROI (Return on Investment). Tento materiál se ze strany čtenářů – především z výrobních firem, na které právě cílil – setkal s nevídaným zájmem. V redakci jsme obdrželi velké množství reakcí s převážně společným jmenovatelem: potřebu zhodnocování kapitálu si zástupci firem uvědomují, avšak z nedostatku informací jí nevěnují potřebnou, ale často bohužel pouze mizivou pozornost.

Snižování nákladů neplánovaných absencí

V současnosti, kdy je na trhu práce dostatečná nabídka, mají pracovníci tendenci fluktuovat. Podniky to často řeší zaměstnáváním agenturních pracovníků, a tak se stává, že proti plánu je na směně přítomno méně pracovníků, nebo jsou přítomni pracovníci s nedostatečnou kvalifikací. Společnost PPROI připravila softwarovou aplikaci, která výše uvedeným rizikům předchází a eliminuje jejich dopady.

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit