Pomáháme firmám využít potenciál AI

MM: Jaké konkrétní možnosti využití umělé inteligence vidíte v českém strojírenství? Jaké příležitosti tyto technologie firmám nabízejí?

L. Benzl: AI nabízí ve strojírenství nekonečné možnosti. Aktuálně je atraktivní prediktivní údržba strojů a optimalizace výrobních procesů. Zapomenout však nemohu ani na návrh nových materiálů a produktů. Díky strojovému učení mohou firmy identifikovat slabá místa ve výrobě, minimalizovat prostoje a zvýšit produktivitu. Představte si třeba, že máte stroj, který vám předem řekne: „Za dva týdny budu potřebovat vyměnit ložisko.“ To není sci-fi, to je současná realita.

MM: Jaká jsou nejčastější očekávání průmyslových uživatelů od umělé inteligence? A jsou tato očekávání vždy realistická?

L. Benzl: Firmy často očekávají, že AI bude zázračná hůlka, která vyřeší všechny problémy lusknutím prstu. Realita je taková, že AI není kouzlo, ale nástroj. Funguje skvěle tam, kde máme dostatek kvalitních dat a jasně definované cíle. Na druhé straně očekávat, že AI „sama od sebe“ vytvoří revoluční výrobní procesy, je jako čekat, že 3D tiskárna sama vytiskne raketoplán.

Podniky si také někdy představují, že zavedení AI je jednoduchý proces, který zvládne jakýkoliv IT tým. Ve skutečnosti však implementace AI vyžaduje odborné znalosti, komplexní plánování a často i změnu firemní kultury. Například zaměstnanci se musí naučit, jak s AI pracovat, a vedení musí vědět, jak strategicky využít výsledky, které AI poskytuje.

Nereálná očekávání často pramení z přehnaných marketingových slibů, nepochopení technologie nebo absence strategického plánu. Například firmy slyší, že AI „ušetří 50 % nákladů,“ ale už se nezamýšlejí nad tím, co je pro dosažení takového výsledku potřeba.

MM: Jsou nějaká reálná rizika, která nástup AI přináší? A existují naopak neodůvodněné obavy, které by bylo dobré vyvrátit?

L. Benzl: Rizika AI zahrnují ztrátu pracovních míst, etické otázky a nutnost věnovat se výrazněji kyberbezpečnosti. Ale jsou tu i mýty – třeba strach, že AI je entita, která „převezme kontrolu nad světem“. Tohle je spíš scénář na film než něco, co by ohrožovalo české strojírenství. Důležité je, aby implementace AI byla transparentní, bezpečná a doprovázená vzděláváním zaměstnanců. Strach z neznámého často pramení z nedostatku informací, a proto by mělo být prioritou nejen nasazovat AI zodpovědně, ale také otevřeně komunikovat jak její přínosy, tak její limity. Jak se říká, technologie sama o sobě není ani dobrá, ani špatná – záleží jen na tom, jak ji použijeme.

MM: Co považujete za hlavní překážky implementace AI ve strojírenských podnicích? Jsou to překážky technologické, organizační, nebo lidské?

L. Benzl: Technologicky máme dobré základy, ale výzvou zůstává organizační a lidská stránka. Firmy často chybují, když AI implementují bez jasné strategie nebo dostatečné přípravy zaměstnanců. Jinými slovy, AI není jen o počítačích, ale hlavně o lidech, kteří ji budou používat. A ano, strach z neznámého je pořád silnou bariérou. V některých podnicích chybí základní digitální dovednosti, což komplikuje využití moderních technologií. AI pak často končí jako nevyužitý nástroj, protože zaměstnanci nevědí, jak s ní efektivně pracovat.

Rád bych upozornil také na to, že AI obvykle vyžaduje spolupráci mezi různými částmi firmy – IT, výrobou, managementem a dalšími. Když tato spolupráce chybí, mohou se objevit překážky v komunikaci nebo v koordinaci implementace.

MM: Jakou roli hrají v efektivním využití AI data? Má český průmysl pro plné využití této technologie dostatečnou datovou základnu?

L. Benzl: Data jsou pro AI palivem. Bez kvalitních dat je AI jako ferrari bez benzinu. České firmy mají velký potenciál, ale často chybí centralizovaná datová základna a strategie, jak s daty pracovat. Velkým krokem vpřed by bylo lepší využití technologií IoT, generujících relevantní data přímo z výrobních linek.

Typ dat, která AI potřebuje, závisí na konkrétním využití. Ve strojírenství to obvykle zahrnuje provozní data, tedy informace o výkonu strojů, spotřebě energie, teplotách, tlaku apod. Chybět by neměla ani historická data, třeba záznamy o poruchách, prostojích, zmetkovitosti nebo nákladech. Doporučoval bych sbírat také externí data, například informace o cenách energií, počasí nebo stavu trhu, které mohou ovlivnit výrobu nebo logistiku.

MM: Existují oblasti ve strojírenství, kde by uživatelé neměli očekávat, že AI přinese zásadní změny?

L. Benzl: AI těžko nahradí oblasti, které vyžadují vysokou míru kreativity nebo lidského úsudku – například složité návrhy specifických strojů. Ale tam, kde jde o rutinní analýzu, optimalizaci nebo automatizaci, AI mění pravidla hry. AI a automatizace se nejlépe uplatňují tam, kde je proces opakovatelný a standardizovaný. V malosériové výrobě nebo při realizaci jedinečných projektů, kde je potřeba přizpůsobovat výrobu každé zakázce, však přínos AI nemusí být tak výrazný.

MM: Které technologie nebo aplikace umělé inteligence jsou momentálně nejvíce využívány v praxi a jaké konkrétní výsledky přinášejí?

L. Benzl: V praxi dominují systémy pro prediktivní údržbu a pro vizuální inspekci kvality a také robotická automatizace. Znám z praxe firmy, které jakmile nasadily AI pro detekci vad ve výrobcích, hlásí snížení zmetkovitosti o vyšší desítky procent. Jinými slovy méně odpadu, více zisku. Takové AI systémy, které jsou vybaveny kamerami a algoritmy počítačového vidění, se stávají standardem pro kontrolu kvality. Tyto technologie dokážou za několik milisekund identifikovat vady, jako jsou praskliny, škrábance nebo nesprávné rozměry. V době rostoucích cen energií se AI používá také ke sledování a optimalizaci spotřeby elektřiny.

MM: Můžete uvést hlavní cesty, jimiž se AI bude letos (nebo v příštích několika letech) ubírat? A v čem AI nejvíce ovlivní fungování firem?

L. Benzl: AI technologie se budou v příštích letech ubírat několika směry, které zásadně ovlivní fungování firem, a české strojírenství nebude výjimkou. Jedním z klíčových trendů je propojení dat z různých zdrojů a jejich analýza v reálném čase. Například senzory na výrobních linkách budou sbírat data o výkonu strojů, spotřebě energie a kvalitě výrobků, přičemž AI systémy budou tato data okamžitě vyhodnocovat a navrhovat úpravy.

V kontextu strojírenství vidíme také rostoucí význam AI agentů. To jsou autonomní systémy, které nejen analyzují data, ale také se samy rozhodují a provádějí akce bez nutnosti lidského zásahu. Představte si agenta AI, který sleduje výrobní linku, předem identifikuje možné poruchy a zároveň objedná náhradní díly nebo přeplánuje údržbu, aby se minimalizovaly prostoje. Tímto způsobem může jeden agent zvládnout agendu, kterou dříve řešil celý tým.

V dlouhodobějším horizontu bude AI stále více integrována s digitálními dvojčaty – virtuálními modely strojů a zařízení, které simulují jejich chování v reálném čase. Tím AI umožní přesnější predikce a testování změn ve výrobním procesu bez nutnosti riskovat ve skutečném provozu.

MM: Co AI bude stát a máme na to? Jak podle vás očekávané investice do zavádění AI ovlivní hospodaření firem a jak rychle se tyto investice začnou vyplácet?

L. Benzl: Jednodušší aplikace, jako je prediktivní údržba nebo automatická vizuální kontrola, mohou být relativně levné, protože využívají již existující modely a nástroje. Naopak projekty, které vyžadují vývoj na míru, jako například systém pro optimalizaci komplexních výrobních procesů, mohou být výrazně nákladnější.

Přesto jsem přesvědčen o tom, že implementace AI nemusí vyžadovat astronomické částky. Návratnost investic závisí na správné strategii – například firmy, které využívají prediktivní údržbu, často ušetří miliony korun už během prvního roku. Jinými slovy, pokud AI implementujete chytře, začne se vyplácet dříve, než si stihnete zvyknout na její přítomnost. Zároveň bych vždy doporučil jít cestou menších projektů, kdy se může návratnost pohybovat i v rozmezí dvou až tří měsíců od spuštění. České firmy by měly přistupovat k zavádění AI strategicky, začít s menšími případy a její využití postupně rozšiřovat.

MM: Existuje nějaká podpora ze strany státu (například v podobě dotačních programů), kterou mohou firmy k implementaci AI do výroby využít?

L. Benzl: Stát i Evropská unie si uvědomují klíčovou roli umělé inteligence pro budoucí rozvoj průmyslu, což se odráží ve stále větší podpoře této oblasti. Pro firmy, které chtějí AI implementovat, existují dotační programy zaměřené na digitalizaci a implementaci pokročilých technologií. Zde bych rád zmínil program Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu výzkumu, vývoje a inovací „Twist: transfer, výzkum, vývoj a inovace pro strategické technologie“. Program je realizován v období 2025 až 2031 a počítá s celkovou podporou ve výši 5 mld. Kč. Cílí na podporu rozvoje strategických technologií, a to včetně AI a kvantových technologií.

Můžeme očekávat, že podpora této technologie bude v následujících letech ještě výraznější – a firmy, které začnou s implementací AI nyní, budou mít konkurenční výhodu. Kdo si zajistí financování včas, získá nejen finanční úlevu, ale i náskok. Čekat, až se AI stane standardem, by mohlo znamenat promarněnou příležitost.