Témata
Zdroj: ČAUI

Česká asociace umělé inteligence je nezisková organizace složená z odborníků, firem a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj a využití technologií AI v České republice. Jejími členy jsou české technologické firmy, startupy, banky, průmyslové podniky, vysoké školy i subjekty veřejné správy – cílem asociace je podpora inovací a podpora vzdělávání, stejně jako smysluplné propojení aktérů v AI ekosystému. Zeptali jsme se ředitele asociace Lukáše Benzla, jak může umělá inteligence pomoci českému průmyslu.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak to vidí autority v oboru AI
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

MM: Jaké konkrétní možnosti využití umělé inteligence vidíte v českém strojírenství? Jaké příležitosti tyto technologie firmám nabízejí?

L. Benzl: AI nabízí ve strojírenství nekonečné možnosti. Aktuálně je atraktivní prediktivní údržba strojů a optimalizace výrobních procesů. Zapomenout však nemohu ani na návrh nových materiálů a produktů. Díky strojovému učení mohou firmy identifikovat slabá místa ve výrobě, minimalizovat prostoje a zvýšit produktivitu. Představte si třeba, že máte stroj, který vám předem řekne: „Za dva týdny budu potřebovat vyměnit ložisko.“ To není sci-fi, to je současná realita.

MM: Jaká jsou nejčastější očekávání průmyslových uživatelů od umělé inteligence? A jsou tato očekávání vždy realistická?

L. Benzl: Firmy často očekávají, že AI bude zázračná hůlka, která vyřeší všechny problémy lusknutím prstu. Realita je taková, že AI není kouzlo, ale nástroj. Funguje skvěle tam, kde máme dostatek kvalitních dat a jasně definované cíle. Na druhé straně očekávat, že AI „sama od sebe“ vytvoří revoluční výrobní procesy, je jako čekat, že 3D tiskárna sama vytiskne raketoplán.

„Jsme tu proto, abychom pomohli českým firmám pochopit a využít potenciál AI a zajistili, že naše země nezůstane v této technologické revoluci pozadu,“ říká Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence. (Zdroj: ČAUI)

Podniky si také někdy představují, že zavedení AI je jednoduchý proces, který zvládne jakýkoliv IT tým. Ve skutečnosti však implementace AI vyžaduje odborné znalosti, komplexní plánování a často i změnu firemní kultury. Například zaměstnanci se musí naučit, jak s AI pracovat, a vedení musí vědět, jak strategicky využít výsledky, které AI poskytuje.

Nereálná očekávání často pramení z přehnaných marketingových slibů, nepochopení technologie nebo absence strategického plánu. Například firmy slyší, že AI „ušetří 50 % nákladů,“ ale už se nezamýšlejí nad tím, co je pro dosažení takového výsledku potřeba.

MM: Jsou nějaká reálná rizika, která nástup AI přináší? A existují naopak neodůvodněné obavy, které by bylo dobré vyvrátit?

L. Benzl: Rizika AI zahrnují ztrátu pracovních míst, etické otázky a nutnost věnovat se výrazněji kyberbezpečnosti. Ale jsou tu i mýty – třeba strach, že AI je entita, která „převezme kontrolu nad světem“. Tohle je spíš scénář na film než něco, co by ohrožovalo české strojírenství. Důležité je, aby implementace AI byla transparentní, bezpečná a doprovázená vzděláváním zaměstnanců. Strach z neznámého často pramení z nedostatku informací, a proto by mělo být prioritou nejen nasazovat AI zodpovědně, ale také otevřeně komunikovat jak její přínosy, tak její limity. Jak se říká, technologie sama o sobě není ani dobrá, ani špatná – záleží jen na tom, jak ji použijeme.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Co považujete za hlavní překážky implementace AI ve strojírenských podnicích? Jsou to překážky technologické, organizační, nebo lidské?

L. Benzl: Technologicky máme dobré základy, ale výzvou zůstává organizační a lidská stránka. Firmy často chybují, když AI implementují bez jasné strategie nebo dostatečné přípravy zaměstnanců. Jinými slovy, AI není jen o počítačích, ale hlavně o lidech, kteří ji budou používat. A ano, strach z neznámého je pořád silnou bariérou. V některých podnicích chybí základní digitální dovednosti, což komplikuje využití moderních technologií. AI pak často končí jako nevyužitý nástroj, protože zaměstnanci nevědí, jak s ní efektivně pracovat.

Rád bych upozornil také na to, že AI obvykle vyžaduje spolupráci mezi různými částmi firmy – IT, výrobou, managementem a dalšími. Když tato spolupráce chybí, mohou se objevit překážky v komunikaci nebo v koordinaci implementace.

MM: Jakou roli hrají v efektivním využití AI data? Má český průmysl pro plné využití této technologie dostatečnou datovou základnu?

L. Benzl: Data jsou pro AI palivem. Bez kvalitních dat je AI jako ferrari bez benzinu. České firmy mají velký potenciál, ale často chybí centralizovaná datová základna a strategie, jak s daty pracovat. Velkým krokem vpřed by bylo lepší využití technologií IoT, generujících relevantní data přímo z výrobních linek.

Asociace a její členové pořádají velké množství prezenčních i online akcí – seminářů a webinářů, konferencí a školení, a to placených i bezplatných, ale vždy zajímavých a praktických. (Zdroj: ČAUI)

Typ dat, která AI potřebuje, závisí na konkrétním využití. Ve strojírenství to obvykle zahrnuje provozní data, tedy informace o výkonu strojů, spotřebě energie, teplotách, tlaku apod. Chybět by neměla ani historická data, třeba záznamy o poruchách, prostojích, zmetkovitosti nebo nákladech. Doporučoval bych sbírat také externí data, například informace o cenách energií, počasí nebo stavu trhu, které mohou ovlivnit výrobu nebo logistiku.

MM: Existují oblasti ve strojírenství, kde by uživatelé neměli očekávat, že AI přinese zásadní změny?

L. Benzl: AI těžko nahradí oblasti, které vyžadují vysokou míru kreativity nebo lidského úsudku – například složité návrhy specifických strojů. Ale tam, kde jde o rutinní analýzu, optimalizaci nebo automatizaci, AI mění pravidla hry. AI a automatizace se nejlépe uplatňují tam, kde je proces opakovatelný a standardizovaný. V malosériové výrobě nebo při realizaci jedinečných projektů, kde je potřeba přizpůsobovat výrobu každé zakázce, však přínos AI nemusí být tak výrazný.

MM: Které technologie nebo aplikace umělé inteligence jsou momentálně nejvíce využívány v praxi a jaké konkrétní výsledky přinášejí?

L. Benzl: V praxi dominují systémy pro prediktivní údržbu a pro vizuální inspekci kvality a také robotická automatizace. Znám z praxe firmy, které jakmile nasadily AI pro detekci vad ve výrobcích, hlásí snížení zmetkovitosti o vyšší desítky procent. Jinými slovy méně odpadu, více zisku. Takové AI systémy, které jsou vybaveny kamerami a algoritmy počítačového vidění, se stávají standardem pro kontrolu kvality. Tyto technologie dokážou za několik milisekund identifikovat vady, jako jsou praskliny, škrábance nebo nesprávné rozměry. V době rostoucích cen energií se AI používá také ke sledování a optimalizaci spotřeby elektřiny.

MM: Můžete uvést hlavní cesty, jimiž se AI bude letos (nebo v příštích několika letech) ubírat? A v čem AI nejvíce ovlivní fungování firem?

L. Benzl: AI technologie se budou v příštích letech ubírat několika směry, které zásadně ovlivní fungování firem, a české strojírenství nebude výjimkou. Jedním z klíčových trendů je propojení dat z různých zdrojů a jejich analýza v reálném čase. Například senzory na výrobních linkách budou sbírat data o výkonu strojů, spotřebě energie a kvalitě výrobků, přičemž AI systémy budou tato data okamžitě vyhodnocovat a navrhovat úpravy.

Reklama

V kontextu strojírenství vidíme také rostoucí význam AI agentů. To jsou autonomní systémy, které nejen analyzují data, ale také se samy rozhodují a provádějí akce bez nutnosti lidského zásahu. Představte si agenta AI, který sleduje výrobní linku, předem identifikuje možné poruchy a zároveň objedná náhradní díly nebo přeplánuje údržbu, aby se minimalizovaly prostoje. Tímto způsobem může jeden agent zvládnout agendu, kterou dříve řešil celý tým.

V dlouhodobějším horizontu bude AI stále více integrována s digitálními dvojčaty – virtuálními modely strojů a zařízení, které simulují jejich chování v reálném čase. Tím AI umožní přesnější predikce a testování změn ve výrobním procesu bez nutnosti riskovat ve skutečném provozu.

MM: Co AI bude stát a máme na to? Jak podle vás očekávané investice do zavádění AI ovlivní hospodaření firem a jak rychle se tyto investice začnou vyplácet?

L. Benzl: Jednodušší aplikace, jako je prediktivní údržba nebo automatická vizuální kontrola, mohou být relativně levné, protože využívají již existující modely a nástroje. Naopak projekty, které vyžadují vývoj na míru, jako například systém pro optimalizaci komplexních výrobních procesů, mohou být výrazně nákladnější.

Asociace vyhlásila loňský říjen „měsícem AI“. Setkání a konferencí konaných v rámci prvního ročníku této akce se zúčastnila řada předních odborníků a firem z oboru, vyměňovali si zkušenosti a předávali je i zájemcům z řad veřejnosti. (Zdroj: ČAUI)

Přesto jsem přesvědčen o tom, že implementace AI nemusí vyžadovat astronomické částky. Návratnost investic závisí na správné strategii – například firmy, které využívají prediktivní údržbu, často ušetří miliony korun už během prvního roku. Jinými slovy, pokud AI implementujete chytře, začne se vyplácet dříve, než si stihnete zvyknout na její přítomnost. Zároveň bych vždy doporučil jít cestou menších projektů, kdy se může návratnost pohybovat i v rozmezí dvou až tří měsíců od spuštění. České firmy by měly přistupovat k zavádění AI strategicky, začít s menšími případy a její využití postupně rozšiřovat.

MM: Existuje nějaká podpora ze strany státu (například v podobě dotačních programů), kterou mohou firmy k implementaci AI do výroby využít?

L. Benzl: Stát i Evropská unie si uvědomují klíčovou roli umělé inteligence pro budoucí rozvoj průmyslu, což se odráží ve stále větší podpoře této oblasti. Pro firmy, které chtějí AI implementovat, existují dotační programy zaměřené na digitalizaci a implementaci pokročilých technologií. Zde bych rád zmínil program Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu výzkumu, vývoje a inovací „Twist: transfer, výzkum, vývoj a inovace pro strategické technologie“. Program je realizován v období 2025 až 2031 a počítá s celkovou podporou ve výši 5 mld. Kč. Cílí na podporu rozvoje strategických technologií, a to včetně AI a kvantových technologií.

Můžeme očekávat, že podpora této technologie bude v následujících letech ještě výraznější – a firmy, které začnou s implementací AI nyní, budou mít konkurenční výhodu. Kdo si zajistí financování včas, získá nejen finanční úlevu, ale i náskok. Čekat, až se AI stane standardem, by mohlo znamenat promarněnou příležitost.

Související články
Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit