Témata
Foto: I. Heisler

Základem jsou data, strategie a lidé otevření změnám

Tématu zavádění nástrojů s prvky umělé inteligence do výrobních firem je věnována série rozhovorů s odborníky, kteří mohou nabídnout pohled na tuto problematiku z různých úhlů. Tentokrát jsme oslovili Adama Hanku, specialistu na firemní data a AI působícího ve společnosti Creative Dock.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak to vidí autority v oboru AI
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

MM: Firmy si začínají uvědomovat, že umělá inteligence je nástroj, který jim může pomoci zlepšit a optimalizovat řadu procesů, a sbírají první zkušenosti s touto technologií. Málokdo však má konkrétní představu, jak AI zavést do praxe. S čím tedy může firma začít, pokud její manažer o umělé inteligenci slyšel a chtěl by ji začít využívat? Jaké by měly být první kroky?

A. Hanka: Pokud se manažer rozhodne s umělou inteligencí začít, pravděpodobně už má nějaký plán. Je dobré tento plán začít promítat do strategie. Říká se, že pro toho, kdo neví, kam jde, je každá cesta dobrá. Můžete sice náhodou narazit na užitečnou aplikaci AI, ale také můžete spálit velké množství zdrojů a nakonec být zklamaní, protože výnosnost (return on investment) nemusí být velká.

Proto obecně doporučuji udělat si minimálně dvoufázovou strategii. Člověk často dohlédne na první dvě fáze, ale dál už ne. Ta první fáze je strategická. V ní je potřeba rozebrat připravenost firmy – podívat se na data a procesy, které firma má. V každé firmě probíhá řada procesů, i když třeba nejsou sepsané nebo jejich popis neodpovídá realitě. Firmy dnes produkují neuvěřitelné množství dat, ať už strukturovaných v databázích, nebo méně strukturovaných, jako je třeba e-mailová komunikace.

„Základem pro úspěšnou transformaci firmy jsou kvalitní data, dobře zmapované procesy a lidé, kteří jsou změnám otevření,“ říká Adam Hanka, specialista na firemní data a AI, který působí ve společnosti Creative Dock.
(Foto: I. Heisler)

Doporučuji začít mapováním procesů a dat. Můžete si vyhradit dva až čtyři měsíce na zjištění, co by se ve firmě dalo dělat. Mapování se týká spousty různých věcí. Je třeba se podívat např. na administrativní procesy (ty si jsou ve většině firem podobné), tedy na účetnictví, péči o zaměstnance a komunikaci s klienty. Dnes už víme, že umělá inteligence dokáže v těchto oblastech neuvěřitelně pomáhat, například s předgenerováním firemního newsletteru.

Potom jsou tu meritorní oblasti firmy, kde je firma unikátní a kde má svůj byznys – například jde o výrobu. I zde vznikají data – výrobní proces začíná informacemi, přechází ve fyzickou výrobu a končí zase informacemi (obal, logistika, informace pro zákazníka). Ve všech těchto krocích se skrývá potenciál pro automatizaci.

Dnes se bavíme hlavně o generativní umělé inteligenci, fungující nejlépe na textových datech nebo datech vyjádřitelných textem. Výrobní firma sice asi nebude generovat obrázky pro firemní časopis (i když i to je možné), ale spíše bude potřebovat přečíst faktury, extrahovat data nebo je čistit, aby byla dále využitelná. Tyto kroky – procesy a data – by měla firma začít mapovat ve strategické fázi.

MM: Jedním z prvních kroků je tedy inventura firemních procesů a dat. Co dalšího by si firma měla připravit?

A. Hanka: Kromě dat a procesů je důležité mapovat také lidské zdroje a kompetence. Má firma někoho, kdo rozumí algoritmům, nebo lidi, kteří by s tím dokázali pomoct? Spousta technických firem má lidi, kteří ve volném čase programují v programovacím jazyce Python; to může být ohromný nevyužitý potenciál. Někdy stačí nadšenci, kteří by se postupem času naučili AI dobře programovat nebo vytvářet prompty. Je důležité přemýšlet, jak bude firma vypadat za rok či za dva, až se automatizace zavede, a jaké kompetence budou potřeba.

Dále je nutné zmapovat infrastrukturu. Kde bude umělá inteligence běžet? Umíte vytvořit instanci na cloudu (např. Azure OpenAI API), nebo máte bezpečné systémy pro on-premise nasazení, pokud pracujete s citlivými daty? Máte rozpočet na licence? To vše je součástí mapování. Povaha každé firmy je jiná, takže zjištění těchto informací může trvat různě dlouho.

Reklama
Reklama
Reklama

Posledním klíčovým prvkem, který v naší komunitě rezonuje, je nastavení způsobu myšlení a nastavení prostředí pro adopci. Často se setkáváme s tím, že zaměstnanci vnímají zavádění AI jako hrozbu, která je připraví o práci, a tomuto procesu nepomáhají. Tomu se říká change management a je to vlastní disciplína. Celková AI transformace zahrnuje nejen technické věci, ale i schopnost změnu efektivně prosazovat a AI zavádět.

MM: AI je obor, který se neuvěřitelně rychle vyvíjí. Jak v tak rychle se měnícím prostředí postupovat? Zdá se, že v dnešní době nemůže fungovat přístup „počkám si, jak to dopadne, a pak se k tomu přidám“.

A. Hanka: Takový přístup občas fungovat může. Jde o to, abychom oddělili to, co je důležitou součástí transformace a co bude důležité vždy, od „pěny dní“. Pěna dní jsou věci, které se neustále mění a o nichž se denně dočítáte v médiích a na sociálních sítích. Každých čtrnáct dní vyjde nový model, který dělá něco lépe, a vy byste mohli neustále skákat od jednoho k druhému, aniž byste se s některým naučili pracovat správně. Abyste se v té pěně neutopili, je nutné zpracovat si strategii, kterou jsem zmiňoval, a to ideálně s nějakým průvodcem – s někým, kdo má zkušenosti a dokáže od vedlejších záležitostí oddělit to podstatné.

Základem úspěšné transformace je kvalita dat, kvalita zmapování procesů a lidé, kteří jsou otevření změnám. Tyto tři věci se nezmění. Garantuji vám, že i za dva roky si budeme říkat, že tohle je základ. Je to trochu jako rozdíl mezi školením a vzděláváním. Při školení se naučíte pracovat s konkrétní technologií, která však časem zastará. Vzdělávání rozvíjí celkové kompetence, například schopnost lépe se naučit příští technologii. To je ten spodní tón, ta basa, která tvrdí muziku.

MM: Zmínil jste potřebu průvodce, někoho se zkušeností. Jste to třeba vy? Můžete popsat své zkušenosti v této oblasti a jak jste je získal?

A. Hanka: Ano, jsem to třeba já. A mám spoustu dalších kolegů, kteří mají s transformací zkušenosti. V Creative Docku jsme AI transformaci nejdříve testovali na vlastní kůži. Díky klientskému projektu v roce 2022 jsme brzy narazili na první verze modelů GPT od firmy OpenAI, o kterých jsme věděli dříve, než se dostaly do mainstreamu. Tehdejší modely nebyly tak dobré, působily jako „s lobotomií“, ale už tehdy jsme z nich byli nadšení a vnímali je jako příští velkou věc.

Schopnosti AI jsme začali využívat k optimalizaci a částečné automatizaci vlastních procesů. Nejsme konzultační firma, která by přišla s hotovým řešením; nejdříve jsme si to všechno vyzkoušeli sami a prošli vnitřní AI transformací. Mapovali jsme procesy ve firmě, ptali jsme se kolegů, co a jak dělají. Začali jsme s drobnými implementacemi AI, s vlastními GPT. Proměnili jsme i kompetenční sestavu týmu – začali jsme nabírat prompt inženýry. Před dvěma a půl lety jsme žádného neměli, dnes máme čtyři.

Pro firmu, která chce s umělou inteligencí začít, je klíčové mít strategii, důkladně zmapovat vlastní data a procesy (jak ty administrativní, tak ty, které jsou důležité pro byznys), posoudit lidské a technické kapacity a připravit se na řízení změn mezi zaměstnanci. Je třeba začít s jednoduššími případy a postupně budovat důvěru a zkušenosti. Současně je třeba myslet na kvalitu a bezpečnost dat a skutečné efektivní využití AI nezaměňovat s pouhým experimentováním. Změny na trhu práce se odehrávají a budou se odehrávat, i když zatím spíše ve formě vzniku nových rolí a zániku těch stávajících než v podobě plošného propouštění, a firmy by na to měly reagovat rozvojem kompetencí svých zaměstnanců.

Naše oddělení IT testovalo modely a různé přístupy k využití AI v programování. Například naši datoví inženýři se rychle naučili pomáhat frontendovým vývojářům s laděním uživatelského rozhraní v technologiích, které neznali. AI jim při tom pomohla vytvořit větší zastupitelnost v týmech a umožnila dělat projekty, které by jinak z rozpočtových důvodů nebylo možné realizovat.

Až poté, co jsme si to vyzkoušeli, jsme začali našim klientům nabízet pomoc s transformací. Pomáháme s implementacemi a zaváděním AI nejenom tuzemským firmám, ale i firmám v jiných částech Evropy nebo firmám na Blízkém východě. Ale neděláme jen to; stále se věnujeme corporate venture buildingu neboli vytváření inovačních projektů pro velké firmy a děláme spoustu dalších věcí. AI je pro nás jedním z hlavních nástrojů a prolíná se většinou našich projektů.

MM: Pojďme zpátky k praktickým krokům: Jak by firma měla začít s implementací po té strategické fázi? Má začít hned těmi nejsložitějšími úkoly, nebo něčím jednodušším?

A. Hanka: Je dobré začít něčím jednodušším, takzvaným „nízkovisícím ovocem“. To jsou věci, které se dají optimalizovat relativně rychle. Je dobré si pár takových věcí vyzkoušet a i my většinou takto u našich klientů začínáme. Ty složitější implementace se přidávají postupně. To mimo jiné buduje důvěru s klientem. Klient vás na začátku nepustí k hodně složitým věcem. Je zodpovědné dělat ty jednodušší věci nejdřív. Ty složitější už budou dražší a budou trvat déle, ale díky těm jednodušším si firma vyzkouší, že to má hodnotu, a má potom motivaci a naději do budoucna.

MM: Stává se, že se proces zahájí – nebo i proběhne – v nějakém segmentu, kde se pak narazí na něco, kvůli čemu se nasazení AI raději zruší?

A. Hanka: Nestává se to v celém segmentu. Stává se, že na základě primární analýzy vymyslíte deset možností, sedm se jich škrtne a implementují se tři. Pokud děláte vstupní analýzu poctivě a pokud dobře komunikujete s managementem i s dalšími zainteresovanými stranami, identifikujete rizika včas a některé implementace vyloučíte. Důvodů může být víc. Máme tu regulační rámec, který některé způsoby použití zakazuje. Upřímně se nám ještě nestalo, že bychom museli implementaci škrtnout kvůli regulaci – možná proto, že už při primární analýze máme v hlavě, co je možné. Může se stát, že se zjistí, že na něco nejsou dost dobrá data. Může se stát, že je třeba projekt přepracovat v jeho průběhu. Ale v drtivé většině případů je možná nějaká implementace, kterou se v té firmě začíná.

MM: Na závěr bychom se mohli dotknout vlivu AI na pracovní trh. Hrozí v důsledku nástupu této technologie masivní propouštění? A jak se firmy na změny trhu práce mohou připravit?

A. Hanka: Změny na pracovním trhu probíhají. Zatím nevidíme zánik celých segmentů. Ale tato technologie je mezi námi jen asi dva roky a první opravdové implementace začaly teprve v roce 2024. Takže ve fázi skutečných implementací jsme teprve rok nebo rok a půl.

Změnu vidíme. Budou vznikat nová pracovní místa, stejně jako budou pracovní místa zanikat. My sami jsme změnili kompetenční spektrum našeho týmu. Přivedli jsme více lidí, kteří umějí promptovat (například čtyři prompt inženýry – tato profese před třemi lety neexistovala), a naopak máme méně datových analytiků.

Reklama

Hodně firem v Česku umělou inteligenci ještě pořádně nepoužívá. Pokud si otevřete ChatGPT a jen si s ním povídáte, to se jako využití AI nepočítá. Teprve když víte, proč přepínat mezi modely, nebo třeba jednou týdně použijete funkci jako Deep Search pro rešerši, začínáte se stávat někým, kdo AI používá. Do té doby si s tím jen hrajete. Příkladem hlubšího využití je Deep Search, který vám projede materiály a vytvoří odzdrojovaný report; to dnes trvá minuty, ne hodiny.

Příprava na změny na trhu práce souvisí s již zmíněným vzděláváním, ne pouze se školením. Je potřeba rozvíjet celkové kompetence, včetně schopnosti učit se nové technologie. Firmy musí zvážit rekvalifikaci stávajících zaměstnanců a nábor nových talentů s potřebnými dovednostmi, jako je například promptování. A znovu se vracíme k tomu základu: Tím jsou kvalita dat, zmapované procesy a lidé otevření změnám.

Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Související články
AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit