Témata
Reklama

Použité pneumatiky - kam s nimi?

Na začátku byl skvělý vynález: pneumatika. Byla vynalezena v devatenáctém století, úžasně zlepšovala vlastnosti jízdních kol a její vynález byl patentován. Později našla uplatnění především v automobilovém a leteckém průmyslu a dnes tvoří každodenní součást našeho života.

S rozvojem automobilové dopravy ve druhé polovině dvacátého století začaly růst i haldy použitých pneumatik rozeseté na legálních i ilegálních skládkách a začalo se s hledáním možností jejich dalšího využití.

Reklama
Reklama
Reklama

Ochrana životního prostředí

Způsobů, jak nakládat s opotřebovanými pneumatikami, je několik. Nejproblematičtější je skládkování, které zatěžuje životní prostředí a představuje potenciální riziko požáru, navíc se jedná o způsob, který značně narušuje vzhled krajiny. Dalším způsobem je protektorování pneumatik, které je nejekologičtějším způsobem a představuje ideální řešení. Bohužel se nedá příliš využívat, protože ojeté pneumatiky již nevykazují potřebné bezpečnostní vlastnosti a nelze je tak protektorovat donekonečna, aniž by nebyly ohroženy jízdní vlastnosti pneumatiky a bezpečnost dopravy. Nejlépe se tedy jeví energetické či materiálové využití. Spalování pneumatik v cementárnách je poměrně dobrým řešením díky velké výhřevnosti pneumatik.

Skládka použitých pneumatikV České republice je registrovaných přibližně 7,5 milionu vozidel, která každoročně vyprodukují 55 000–70 000 tun opotřebovaných pneumatik, z nichž je stále významná část ukládána na skládky nebo využita energeticky. Materiálové využití se v současnosti týká pouze přibližně 16 % opotřebovaných pneumatik. Přitom jde o nejekologičtější způsob nakládání s opotřebovanými pneumatikami, protože nejenže odpadá problém se skládkováním, ale navíc se řeší i problém omezených zdrojů surovin a využitím recyklátu se snižují náklady na výrobu konečných produktů.

Materiálová recyklace

Na možnosti dalšího využití opotřebovaných pneumatik, jejichž skládkování představuje značnou ekologickou zátěž, se přišlo již v šedesátých letech minulého století. Trvalo však další desítky let, než se podařilo díky pokročilým technologiím docílit rozvoje materiálové recyklace pneumatik, která od konce minulého století zažívá boom i v České republice.

Hlavním problémem u recyklace různých odpadů je to, že se skládají z více materiálů, které je třeba pomocí recyklace od sebe oddělit. Pneumatika v závislosti na typu obsahuje přibližně 40–60 % pryže (především styrenbutadienový kaučuk, ale také přírodní kaučuk), dále pak textil, ocelové dráty a další příměsi. Při procesu recyklace je třeba tyto součásti rozdělit tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší čistoty gumového granulátu. Tyto požadavky kladou značné nároky na recyklační zařízení, která musejí být schopna nejen rozdrtit pneumatiky na požadovanou velikost granulátu, ale také separovat nežádoucí látky.

Recyklační proces

Před vstupem do recyklační linky se pneumatiky zpravidla nejdříve rozdrtí na menší pláty o velikosti přibližně 20 x 20 cm, tzv. chipsy. Tento proces se většinou nedělá na místě recyklačního závodu, ale již na místě sběru pneumatik (např. na skládce), protože se tím značně zmenšuje objem pneumatik a usnadňuje se manipulace a jejich transport do recyklačního zařízení. Samozřejmě je možné pneumatiky drtit na chipsy až před vstupem do recyklační linky. Již na vstupu do recyklačního zařízení je třeba rozdělovat pneumatiky podle typu, protože nákladní pneumatiky se svým složením liší od osobních. Také je vhodné před započetím procesu drcení odstranit ocelová lana z nákladních pneumatik, protože jejich přítomnost v recyklačním zařízení značně ovlivňuje životnost nožů. Teprve poté, co jsou pneumatiky rozděleny, předdrceny a lana odstraněna, se přistupuje k samotné recyklaci. V zásadě existují dva technologické postupy, jak ojeté pneumatiky dále recyklovat na ceněný granulát.

Kryogenní proces

Prvním způsobem je kryogenní proces, který využívá tekutý dusík ke zmražení pneumatik (většinou ve formě chipsů) pod teplotu skelného přechodu (zmrazují se na teplotu pod –80 °C), kdy se pryž stává natolik křehkou, že je velmi snadné rozbít ji na menší částice. Chipsy jsou v tomto případě ochlazeny v chladicím tunelu na požadovanou teplotu, a poté přecházejí do drtičky, kde jsou rozdrceny na různě velké částice, přičemž se z nich uvolňuje textil a ocel, které jsou ihned odstraňovány. V závěru jsou granule rozděleny na sítech podle různých velikostí. Výhodou této metody je menší velikost recyklačního zařízení a snadnější oddělování textilních vláken a oceli, což má za výsledek vyšší čistotu výsledného produktu. Na druhou stranu je tento proces finančně náročnější kvůli ceně tekutého dusíku. Mechanické vlastnosti výsledného produktu jsou vlivem nízké teploty změněny, tudíž se nehodí pro některé průmyslové aplikace.

Mechanické drcení

V praxi jsou pneumatiky nejprve rozdrceny na chipsy, které následně vstupují do granulátoru. Chipsy se nejdříve drtí na přibližně centimetrové granule, během tohoto drcení se uvolňuje značná část textilního i kovového podílu. Při výstupu z granulátu jsou kovové části oddělovány magnetickými separátory a textil bývá odstraňován kombinací vibračních sít a odsávání. Proces drcení se poté opakuje na několika dalších drtičích, dokud není dosaženo požadované velikosti granulátu, zároveň jsou opakovaně separovány ocel a textil. Množství drtičů závisí na požadované velikosti granulátu. Stejně jako u kryogenní metody je granulát v závěru procesu tříděný na sítech podle velikosti. Nevýhodou tohoto postupu jsou vyšší nároky na prostor – linky mají zpravidla tři a více drtičů a několik separátorů – a také vyšší energetická náročnost. Přesto je metoda finančně méně nákladná z důvodu absence tekutého dusíku, kterého se při kryogenním procesu spotřebovává značné množství. V případě mechanického zpracování je náročnější zbavit pryž nečistot v podobě kovu a textilu, protože se neuvolňují zdaleka tak snadno jako při zmrazení. Zároveň je ovšem třeba zdůraznit, že výsledný granulát má širší pole využití a pro průmyslové aplikace je hodnotnější.

Recyklační linkaUpřednostňovaný typ recyklace závisí na následném použití granulátu. Většinou je to zpracovatel dalších produktů, který rozhoduje o tom, který typ granulátu je pro výsledný produkt výhodnější. Oba granuláty jsou při použití současných technologií zbavené téměř všech nečistot a představují důležitý výrobní materiál. Větší využití má však granulát získaný mechanickou cestou. Hlavní rozdíl spočívá v povrchu granulátu. Granulát získaný kryogenní cestou má rovný a hladký povrch, zatímco povrch granulátu z mechanického drcení je hrubý, proto se lépe pojí s dalšími látkami.

Styrenbutadienový kaučuk

Výsledný produkt recyklace je recyklovaný styrenbutadienový kaučuk, který nachází své hlavní využití jako příměs do modifikovaných asfaltů. Použití gumového granulátu prodlužuje životnost asfaltového povrchu a snižuje hlučnost. Toto použití je významné především ve Švédsku a ve Spojených státech amerických, ale v posledních letech se zvyšuje snaha o větší využívání i v dalších zemích. Jedná se totiž o aplikaci výhodnou v mnoha směrech: snižují se náklady na konstrukci vozovky i na její údržbu a zároveň se tak využívá recyklovaný produkt. Podstatné je také využití při výrobě sportovních povrchů, kde se granulát využívá ve spodních vrstvách. Samozřejmě je i snaha o další použití recyklované pryže při výrobě pneumatik. Vzhledem k tomu, že recyklát nevykazuje stejné vlastnosti jako původní pryž, není možné ho používat jako primární surovinu při výrobě nových pneumatik. Je možné ho přidávat do gumárenských směsí v množství od 5 do 15 %, aniž by se zhoršily vlastnosti pneumatiky. U většiny aplikací je rozhodující především ekonomické hledisko, protože použití granulátu může výrazně snížit výrobní náklady.

Přestože materiálová recyklace je poměrně náročný proces, jedná se nepochybně o žádoucí způsob likvidace opotřebovaných pneumatik, který představuje do budoucna značný potenciál.

Nová technologie na českém trhu

Společnost Gumoeko ve spolupráci se zahraniční společností uvede do provozu v nejbližší době recyklační linku na získávání aktivního gumového prachu z SBR gumového granulátu. Tento aktivní prach má široké uplatnění v gumárenském průmyslu a to při výrobě hotových gumových produktů (např. těsnění, podlážky, gumové koberečky apod.) bez jakýchkoli příměsí.

Odsávání u recyklační linky

Dále společnost Gumoeko s novou technologií připravuje výrobu polymerních směsí, které obsahují až 80 % SBR moučky získané z ojetých pneumatik recyklačním procesem. Tyto polymerní směsi se využívají jako vstupní produkt do vstřikolisů k výrobě produktů s podobnými vlastnostmi jako u primárních plastových výrobků. Jejich široká aplikace je i v dalších průmyslových produktech, jako např. při výrobě plastových EU-palet, asfaltových modifikací, železničních pražců apod.

Ing. Iva Gergelová

Gumoeko
[email protected]
www.gumoeko.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 130139
Datum: 13. 02. 2013
Rubrika: Trendy / Plasty
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý, už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Válcová laboratoř pro měření emisí

Měřením emisí se Škoda Auto zabývá již více než šedesát let. Spolu s vývojem motorů a vozidel a stále se zpřísňující legislativou vznikla potřeba vybudovat Emisní centrum Jih. Základní kámen tohoto centra byl položen v Mladé Boleslavi v létě 2016 a letos v květnu byl otevřen první ze tří měřicích boxů, vybavený nejmodernějšími technologiemi. Celková investice se vyšplhala k 15 milionům eur.

Makroplasty versus mikroplasty

Plasty se staly nenahraditelným materiálem sloužícím téměř všem oblastem lidské činnosti. V poslední době se pozornost odborníků i veřejnosti soustřeďuje na zcela nový ekologický fenomén, zvaný mikroplasty. Ve smyslu ekologické terminologie je pak možné výrobky z plastů označovat jako makroplasty.

Využití výrobků z recyklovaných plastů

Plastové odpady a jejich využití je v současné době velmi diskutovaným tématem. Očista naší země je velice důležitá, protože spousta plastového odpadu končí na skládkách a ve vodách oceánů. Proč tento odpad nezpracovat v rámci recyklace na smysluplné výrobky?

Nové technologie osvětlení vozidel

Získat zkušenosti s novými zdroji světla bylo cílem jednoletého projektu Ideag, do něhož se na konci roku 2017 pustila mladoboleslavská společnost EDAG Engineering CZ. Výsledný prototyp zadní lampy navržené pro model Škoda Superb ukazuje možnosti využití tří moderních technologií: elektroluminiscenční fólie, OLED panelu a COB LED destiček.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Automatizované pracoviště elektroerozivního obrábění

Společnost Mesit foundry má za sebou šedesátiletou zkušenost z výroby odlitků metodou vytavitelného voskového modelu a více jak padesátiletou historii výroby vstřikovacích forem. V současnosti je dodavatelem kvalitních vstřikovacích forem pro plasty a forem pro přesné lití kovů, které využívají zákazníci, například při dodávkách největším světovým automobilkám.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit