Průmysl 4,0 - českým firmám chybí podpora státu

O tom, že míra připravenosti českých firem na novou éru kyberneticko-fyzických systémů je různá, není pochyb. V některých odvětvích aspirují dokonce české firmy na evropské lídry, avšak neustále narážejí na neplnění programových priorit české vlády v podpoře digitální ekonomiky. „Jsme přesvědčeni o tom, že postačí, aby firmám stát neházel klacky pod nohy nesmyslnými regulatorními opatřeními, ale naopak jim vytvořil podmínky pro úspěšný rozvoj. Ony si už samy ve světě poradí. Nejsme ti, kdo stát žádají o peníze, my státu umíme peníze vydělat,“ uvedl Jaroslav Hanák, předseda Svazu průmyslu a dopravy, která nad konferencí převzala záštitu společně s Ministerstvem obchodu a průmyslu ČR.

Základní koncepci čtvrté průmyslové revoluce představil ve své přednášce Zdeněk Havelka, vizionář a digitální architekt zaměřený na využívání nových ICT trendů v podnikové architektuře. Jde především o čtyři základní body: kyberfyzikální prostor, datovou architekturu a učící se stroje, kryptoměny a blockchain a infosféru-síťový efekt a exponenciální firmy.

V centru pozornosti v několika příštích letech bude především masový nárůst dat a jejich přístup k uložení. Budou vznikat datová jezera, In memory databáze a dojde k singularizaci dat, tj. masivní paralelizaci na globální úrovni. Otázkou je, do jaké míry budou moci české firmy tyto kroky realizovat, pokud se výrazně neurychlí digitalizace a dostatečné pokrytí datových sítí na celém území České republiky.

V oblasti strojového učení budou stroje blízké budoucnosti obsahovat funkce učení se, sebeprogramování, paralelního zpracování a autonomního rozhodování až na úrovni managementu. Pro představu – digitální továrna budoucnosti by měla být řízena jako bezpilotní průzkumné vojenské letadlo nebo průzkumný mikrodron řízený z cloudu.

Ukázku inteligentního stroje budoucnosti představila na konferenci Připraveno pro Průmysl 4.0 společnost ABB. Robot YuMi předznamenává novou éru robotických spolupracovníků, kteří dokážou pracovat společně s lidmi při zachování jejich bezpečnosti.

Zástupci průmyslových firem se nejvíce zajímali o strategické kroky, které by měli učinit pro zavedení Průmyslu 4.0 ve své firemní strategii. Podle Jiřího Holoubka se musejí připravit především na postupný odklon od vertikálního hierarchického řízení průmyslové výroby a respektování veškerých vnějších vlivů souvisejících s výrobou a zřízení horizontálně provázané digitální sítě dodavatelsko-odběratelského hodnotového řetězce včetně servisu a služeb. Dalším krokem je integrace datových zdrojů v reálném čase do hodnototvorného modelu a nasazování robotů schopných autonomního rozhodování a řízení. Nedílnou součástí čtvrté průmyslové revoluce je využívání kryptoměn jak k vnitřnímu zvyšování efektivity, tak k vnějšímu platebnímu styku. První vlaštovkou jsou například dnes používané bitcoiny, o kterých hovořil také Zdeněk Havelka. S těmi se pojí tzv. blockchain, tedy veřejný záznam všech uskutečněných transakcí v chronologickém pořádku. Mezi průkopníky blockchainu ve světě patřil počátkem 30. let minulého století také český podnikatel Tomáš Baťa. Na jeho způsob řízení firmy můžeme stále navazovat. Nepostradatelnou součástí strategie bude zapojení prediktivních a následně preskriptivních analýz a možností umělé inteligence do řízení firmy.

Na konferenci byla také představena nová aplikace evaluačního modelu, na kterém si mohou firmy ověřit svou míru připravenosti aplikovat prvky Průmyslu 4.0.

Podle Jiřího Holoubka má Česká republika na čem stavět. Fungují zde úspěšná výzkumně-vývojová centra, která pracují pro zahraniční, často mimoevropské společnosti. Také řada českých menších a středních firem má svá vývojová pracoviště pro zvýšení konkurenceschopnosti na domácím i globálním trhu. „Máme i vizionáře a nadšence – například některé menší firmy spolupracují s celým světem na často velmi futuristických projektech zaměřených do oblasti datové architektury, finančních toků nebo procesů týkajících se lidských zdrojů. Umějí vytvořit digitální architekturu zajímavou pro různá průmyslová odvětví a všechny další činnosti, které jsou s hodnotovým řetězcem průmyslové výroby provázané,“ upřesňuje Holoubek.

Na různé otázky k tématu Průmysl 4.0 odpovídal dne 17. února v Obecním domě v Praze Jiří Holoubek, předseda Elektrotechnické asociace ČR.

MM: Proč se konference vlastně koná?

J. Holoubek: Loni byla vyhlášena iniciativa Průmysl 4.0, ke které se postupně hlásí spousta průmyslových firem. A my bychom rádi na konferenci deklarovali, že se snažíme implementaci iniciativy nebo platformy – nebo jak už tomu budeme říkat – postupně připravovat. Nepředpokládáme totiž, že by se všechny firmy lusknutím prstu chovaly podle jakýchsi dnes ještě ani ne ustálených tezí, jak by Průmysl 4.0 měl vypadat. Uvědomujeme si však, že čtvrtá průmyslová revoluce proběhne spíše ve společensko-ekonomické oblasti, zatímco v průmyslu, výrobě a ve vztazích spočívajících v hodnotovém řetězci půjde spíše o evoluční proces. Tedy o postupné zavádění jednotlivých segmentů tak, abychom byli ve finále – i když vlastně zatím také nevíme, kdy a jak bude definováno – v budoucnu opravdu schopni komunikovat na podstatně vyšší úrovni.

MM: A co si máme představit pod pojmem „vyšší úroveň“?

J. Holoubek: Jde především o pokročilou automatizaci ve výrobě, digitalizaci průmyslové výroby a ostatní vazby, jež ve výrobě vznikají. Třeba projektování předvýrobních etap, jak bude vypadat budoucí továrna, kde se budou získávat energie, jaká technologická zařízení budou nasazena, až po produkt samotný. Nejde jen o výrobu produktu, ale i o logistiku, skladování, jeho záruční i pozáruční servis, následné inovace až po likvidaci spojenou s ukončením životnosti.

MM: Stále však existuje dojem, že Průmysl 4.0 je jen pojem…

J. Holoubek: Procházíme skutečně dobou, kdy termín Průmysl 4.0 neumíme ještě pořádně definovat. Současná měřítka připravenosti jsou velmi různá. Vidíme ovšem, jak se máme připravovat na Průmysl 4.0. Rozdělil bych to na tři části, které už budou specifikovat onen cílový stav.

Připravujeme zcela novou továrnu na principu Průmyslu 4.0. To jsou první informace, které na konferenci zazněly. Druhá věc je třídění z hlediska specifických vlastností českého průmyslu, příprava interních i externích procesů ve smyslu Průmyslu 4.0. Snažíme se o postupnou implementaci jednotlivých částí i řetězce průmyslové výroby, aby už byly kompatibilní, abychom – až jednou budeme schopni celý ten hodnotový řetězec propojit na vyšší úrovni – měli jednotlivé procesy a části připravené.

Je důležité, že umíme vnímat a aplikovat kyberneticko-fyzické systémy, kdy každou fyzikální veličinu lze převést na datový tok, datovou informaci. Obrovská množství dat se získají pomocí senzorů či čtecími zařízeními, vyčítajícími vlastnosti jednotlivých polotovarů. Není to ale jen o polotovaru, který se vyrábí v rámci linky. Je to i o dopravním zařízení, které polotovar veze, protože to také specifikuje jisté vlastnosti a polohu polotovaru v řetězci průmyslové výroby.

Informace získávané z jednotlivých částí podílejících se na průmyslové výrobě budeme postupně začleňovat do relativně komplikované datové architektury, která nám pak ovšem umožní – pokud možno bez vlivu lidského činitele – průmyslovou výrobu nebo její konkrétní části řídit. Umožní predikovat i koncovou kvalitu výrobku, optimalizovat proces výroby a ten řídit i z hlediska údržby technologických zařízení.

Třetí okruh konference směřoval k přípravě komponent, systémů a služeb, vhodných pro implementaci do Průmyslu 4.0 pro odběratele. Zde to bude zjednodušeně výrobce i firma, které nemají zavedenou technologii podle Průmyslu 4.0, ale umějí vyrobit produkt, který je implementovatelný a zapadne do konceptu Průmyslu 4.0.

MM: „Česká stopa“ či „Česká ulička“. Kladete důraz na tyto pojmy?

J. Holoubek: Zatím tady není firma – a ta neexistuje ani nikde ve světě –, která by vyhovovala od A až po Z Průmyslu 4.0, ale v Čechách už existují firmy – a já tvrdím, že jsou jich už desítky – které mají velmi úspěšné případy zavedení některých prvků Průmyslu 4.0 včetně hmatatelných benefitů. Čili jsou tu případy, kde je jasné nasazení nebo využití třeba jen malého modulu, jež bude v budoucnosti kompatibilní s Průmyslem 4.0. Prezentovat bychom chtěli to, co posunulo firmu k lepší konkurenceschopnosti, například k lepší produktivitě práce a podobně. Tou „českou stopou“ může být ambice být regionálním lídrem v postupném zavádění zcela nových obchodních modelů pomocí distribuovaných databázových systémů – blockchainů –, nebo využíváním kryptoměn zpočátku uvnitř podnikových struktur, později i v mezifiremním platebním styku.

MM: Dá se tedy zatím hovořit o střípcích mozaiky?

J. Holoubek: Důležité je, že základními kameny nemusejí být jen technologická zařízení! Mohou to být i softwarová řešení nebo systém servisních služeb. Tam nemusí jít nutně jen o to „železo“, které budeme postupně implementovat do celého technologického řetězce výroby, ale pokud jde o předvýrobní etapy, znamená to zpracovat v jakési virtuální realitě zkušenosti sesbírané z výroby, servisu a inovací. Na základě toho budeme umět virtuálně naplánovat, jak se obchodní případ bude odvíjet. Včetně požadavků na zákaznické úpravy, požadavků pro jednotlivé zákazníky – to je důležité! Jedno technologické zařízení díky autoparametrizaci sebe samo přenastaví, a až přijde na řadu výrobek pro daného zákazníka, ten bude vyroben jinak. A o tom to je.

MM: Naváže na konferenci PPP4.0 nějaký další projekt?

J. Holoubek: Ano, chceme na ni navázat s Roadshow, kde by byly prezentovány „best practices“, týkající se Průmyslu 4.0. Paralelně s plánovanou Roadshow budeme velmi intenzivně spolupracovat se středními i vysokými školami, aby už před tím, než se problematika Průmyslu 4.0 dostane do učebních plánů, dostali studenti a často i učitelé první relevantní informace o této nadcházející průmyslové revoluci. Budeme se snažit o to, aby v Elektrotechnické asociaci ČR i ve Svazu průmyslu jsme logo PPP4.0 – Připraveno pro průmysl 4.0 – mohli pořád ukazovat a rozvíjet iniciativu tak, aby bylo vidět, že se stále něco děje.

Dalším dotazovaným byl Vladimír Kysela, manažer procesní automatizace společnosti ABB v České republice a na Slovensku.

MM: Ve své přenášce jste zmiňoval inteligentní subsystémy. Můžete přiblížit konkrétní zkušenosti s iniciativou Průmysl 4.0 ve vaší firmě?

V. Kysela: Pracovní skupiny, které rozvíjejí novou koncepci, jsou velmi rozmanité. Například s názvem Industry – v němčině Industrie 4.0 – přišla pracovní skupina vedená Německem, zatímco podobná iniciativa ve Spojených státech dostala jméno Industrial Internet. Obě iniciativy vycházejí z technologií, které souvisejí s „internetem věcí“, což je v zásadě všudypřítomné propojení všech přístrojů s internetem, např. hodinek, aut nebo ledniček, a kyberfyzikálních systémů, tedy kombinace fyzických předmětů a softwarových systémů. Vedle aktivního zapojení do činnosti relevantních iniciativ a výborů se ABB zapojuje také do projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které utvářejí a ovlivňují budoucí technické možnosti.

MM: Jak si vaše firma stojí v přístupu k výrobě, koncipujete ji už na základech Průmyslu 4.0?

V. Kysela: Příkladů implementace Průmyslu 4.0 v našich výrobních závodech je mnoho. Ukázky z českých továren zazněly na konferenci. Pokud bych měl nyní vybrat jeden z příkladů zahraničních, pak by to byla například továrna na výrobu jističů a spínačů ve Vaase, která se nachází ve Finsku. Po boku operátorů zde bezpečně pracuje 24 robotů. Továrna je převážně automatizovaná, automatizován je celý proces od objednávky po dodávku.

MM: Záběr vaší firmy je poměrně široký. Můžete přiblížit, zda – a jak – vám iniciativa Průmysl 4.0 pomáhá?

V. Kysela: Jednoznačnou mantrou zavádění 4.0 výroby je logicky zvýšení produktivity. Odhad pro vliv Industry 4.0 se uvádí někde kolem 30% nárůstu produktivity. Když se vrátím k předchozímu příkladu výroby ve Finsku, pak spolehlivost dodávek je nyní 98,3 procenta, průměrná doba dodávky zákazníkovi od objednávky se zkrátila z deseti na pět dnů, výrobu lze automaticky upravit podle poptávky, počet zákaznických reklamací se snížil na polovinu.

MM: Děkujeme za rozhovor.