Témata
Reklama

Průmyslové výstavy v XIX. Století

Vývoj výstavnictví v 19. století a Všeobecná průmslová výstava v roce 1891

Naše První průmyslová výstava v roce 1791 zůstala osamělá po dlouhá léta a téměř upadla v zapomnění. Přesto se průmysl v Čechách rozvíjel a sílil. Neutěšenému stavu lze porozumět, když si uvědomíme, že produkce byla postižena válkami, inflací, zhoubnými fiskálními opatřeními, přístupem vídeňského kabinetu ke kontinentálnímu systému v roce 1808. Nezdravé ekonomické poměry a finanční patent z roku 1811 byly také částečně příčinou bujení nesvědomitých burzovních spekulací a nerozvážného podnikání v průmyslu i zemědělství.
Teprve v roce 1828 byla v Praze uspořádána výstava druhá. Konala se v bývalém Vusínovském domě na Starém městě pražském. Byla úspěšná, i když rozsahem neveliká. Současně byla i druhou výstavou tohoto druhu v Rakousku vůbec (poté následovaly výstavy v Linci v roce 1833, o dva roky později ve Vídni a v roce 1838 první vnitrorakouská v Celevci).
V roce 1829 byla uspořádána Třetí zemská výstava průmyslová, která poprvé měla i svoji porotu. "Sbor znalců rozsáhlým posudkem výstavy a jednotlivých předmětů kriticky objasnil stav, vlastnosti, přednosti a vady české průmyslové výroby." Na čtvrté výstavě roku 1831 vznikla z podnětu výstavního výboru "Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách". Na přání krále Františka I. byla uspořádána v roce 1833 pátá průmyslová výstava, ve Španělském a Německém sále hradčanského královského paláce. Se slavností nastolení českého krále Ferdinanda V. byla uspořádána v roce 1836 šestá, a na dlouho poslední zemská výstava. Sedmá průmyslová výstava, připravovaná na rok 1854, se neuskutečnila pro současné obeslání mnichovské výstavy. Konala se až v roce 1872, avšak s nevelkým úspěchem, protože se v té době připravovala světová výstava ve Vídni.
Od šedesátých let bylo uspořádáno v Čechách množství menších místních, krajinských a školských výstav. Od roku 1841 až do roku 1890 jich bylo kolem padesátky. Byly mezi nimi i výstavy technické a odborné. Další kapitolou jsou výstavy hospodářské, podtrhující důležitost zemědělské výroby "jakožto základu veškerého národního blahobytu," reprezentované již od devadesátých let 18. století Vlastenecko-hospodářskou společností.
Reklama
Reklama
Reklama

Všeobecná zemská výstava v roce 1891

Svým významem do té doby vše předčila Všeobecná zemská výstava v Praze roku 1891, uspořádaná na oslavu jubilea První průmyslové výstavy v roce 1791 v Praze. Obory vystavovaly na místě dnes známém jako Výstaviště, ve zvláštních, pro tento účel postavených budovách, z nichž hlavní se zachovaly až do dnešní doby. Záštitu převzal císař a král František Josef I., který výstavu také navštívil. Předsedou širšího výstavního výboru byl kníže Karel Schwarzenberg, předsedou výkonného výboru hrabě Karel Max Zedvitz. Výstava byla vlasteneckou akcí, setkala se s nebývalým nadšením českého lidu. Ze všech končin země byly do Prahy vypravovány zvláštní výstavní vlaky, pořádaly se četné hromadné návštěvy.
Tato výstava působila jako katalyzátor kulturního převratu devadesátých let. Byla odrazem spektra názorů té doby, často rozporuplných - od těch na podobu architektury až po názory na strukturu dobového života. Sledovat pohyb, který výstava znamenala v jednotlivých oborech pokrývajících nejdůležitější oblasti života, znamená sledovat vývoj tehdejší české vyspělosti technické, společenské, duchovní a umělecké. Např. "železná" architektura, aby byla esteticky přijatelná, musela být historicky přioděna, litinová konstrukce měla formu uměleckého díla.
Zájem návštěvníků o světelné vodotrysky Křižíkovy fontány a lety balonem byl značný a mohutné haly nejmodernějších strojů a Edisonův fonograf vzbuzovaly obdiv. Po návalu informací a zážitků však přišla vhod i možnost odpočinku a uklidnění v zátiší České chalupy, které představovalo harmonicky uspořádaný a čitelný svět.
Úspěch České chalupy uspíšil přijetí návrhu na uspořádání čistě kulturní a etnografické Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895, která byla již dlouho plánovaná. Výsledkem bylo založení Národopisné společnosti českoslovanské Národopisného muzea českoslovanského. V roce 1898 konaná Výstava architektury a inženýrství zahrnovala nejen architekturu, užité umění a všechny strojní a elektrotechnické obory, průmysl i řemesla, ale také chemické technologie a obor báňský. V doprovodných populárních přednáškách předních českých odborníků byli jejich návštěvníci seznámeni s nejnovějšími odbornými poznatky. Témata zasahovala oblasti od astronomie, mikrobiologie, zemědělství, moderní hygienu bydlení až po hudební či divadelní představení. Výstava předznamenala i obory zcela nové, např. v Českém kinematografu Jana Kříženeckého.
Poslední velká pražská výstava v rámci habsburské monarchie byla uspořádána v roce 1908 Obchodní a živnostenskou komorou k šedesátému výročí panování císaře Františka Josefa I. Její charakter přesáhl českou národní reprezentaci, což dokládají s ní spojené aktivity, jako např. Kongres rakouských vývozních spolků, Sjezd slovanského obchodnictva a Mezinárodní sjezd obchodní komor, i to, že česko-německý výstavní orchestr provedl na výstavě světovou premiéru 7. symfonie Gustava Mahlera za jeho osobního řízení.
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 20317
Datum: 13. 03. 2002
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit