Svým významem do té doby vše předčila Všeobecná zemská výstava v Praze roku 1891, uspořádaná na oslavu jubilea První průmyslové výstavy v roce 1791 v Praze. Obory vystavovaly na místě dnes známém jako Výstaviště, ve zvláštních, pro tento účel postavených budovách, z nichž hlavní se zachovaly až do dnešní doby. Záštitu převzal císař a král František Josef I., který výstavu také navštívil. Předsedou širšího výstavního výboru byl kníže Karel Schwarzenberg, předsedou výkonného výboru hrabě Karel Max Zedvitz. Výstava byla vlasteneckou akcí, setkala se s nebývalým nadšením českého lidu. Ze všech končin země byly do Prahy vypravovány zvláštní výstavní vlaky, pořádaly se četné hromadné návštěvy.
Tato výstava působila jako katalyzátor kulturního převratu devadesátých let. Byla odrazem spektra názorů té doby, často rozporuplných - od těch na podobu architektury až po názory na strukturu dobového života. Sledovat pohyb, který výstava znamenala v jednotlivých oborech pokrývajících nejdůležitější oblasti života, znamená sledovat vývoj tehdejší české vyspělosti technické, společenské, duchovní a umělecké. Např. "železná" architektura, aby byla esteticky přijatelná, musela být historicky přioděna, litinová konstrukce měla formu uměleckého díla.
Zájem návštěvníků o světelné vodotrysky Křižíkovy fontány a lety balonem byl značný a mohutné haly nejmodernějších strojů a Edisonův fonograf vzbuzovaly obdiv. Po návalu informací a zážitků však přišla vhod i možnost odpočinku a uklidnění v zátiší České chalupy, které představovalo harmonicky uspořádaný a čitelný svět.
Úspěch České chalupy uspíšil přijetí návrhu na uspořádání čistě kulturní a etnografické Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895, která byla již dlouho plánovaná. Výsledkem bylo založení Národopisné společnosti českoslovanské a Národopisného muzea českoslovanského. V roce 1898 konaná Výstava architektury a inženýrství zahrnovala nejen architekturu, užité umění a všechny strojní a elektrotechnické obory, průmysl i řemesla, ale také chemické technologie a obor báňský. V doprovodných populárních přednáškách předních českých odborníků byli jejich návštěvníci seznámeni s nejnovějšími odbornými poznatky. Témata zasahovala oblasti od astronomie, mikrobiologie, zemědělství, moderní hygienu bydlení až po hudební či divadelní představení. Výstava předznamenala i obory zcela nové, např. v Českém kinematografu Jana Kříženeckého.
Poslední velká pražská výstava v rámci habsburské monarchie byla uspořádána v roce 1908 Obchodní a živnostenskou komorou k šedesátému výročí panování císaře Františka Josefa I. Její charakter přesáhl českou národní reprezentaci, což dokládají s ní spojené aktivity, jako např. Kongres rakouských vývozních spolků, Sjezd slovanského obchodnictva a Mezinárodní sjezd obchodní komor, i to, že česko-německý výstavní orchestr provedl na výstavě světovou premiéru 7. symfonie Gustava Mahlera za jeho osobního řízení.