V počátcích robotizace a současně i v období počátků aplikací laserových technologií -většinou pro svařování, pájení, řezání nebo pro povrchové úpravy - se stavba robotizovaných laserových pracovišť opírala především o výkonnější plynové CO2 lasery (dosahují výkonu až 20 kW), což však z pohledu přenosu energetického laserového paprsku od zdroje na místo užití komplikovanou optickou soustavou s větším počtem zrcadel nebylo zrovna nejvhodnějším řešením. Výhodou, která se pro vytváření robotizovaných systémů postupně ukázala jako rozhodující, byl proto přenos laserového paprsku optickým vláknem u pevnolátkových Nd:YAG laserů, kde se postupně dosáhlo postačujícího výkonu do 6 kW. Tento způsob je v současné době využíván na robotizovaných svařovacích linkách karoserií u většiny předních světových automobilek. Ještě před několika lety se zdálo - u Audi A2 s hliníkovou karoserií -, že 30 m laserových svarů, na kterých se podílely Nd:YAG lasery firmy Trumpf (původně ještě pod značkou předchozího výrobce, firmy Haas-Laser) ve spojení s kloubovými roboty firmy Kuka, je u karoserie vozu střední třídy pravděpodobně maximum, kterého lze kombinací laseru a robotů dosáhnout. Kam však jde tento trend nadále, ukazuje nový Golf V, kde se laserem za vedení robotů svařuje téměř 70 m spojů, nehledě na to, že sílícím konkurentem je u těchto spojů laserové pájení natvrdo.
Podle ukázek na veletrhu však svařování karoserií pomocí pevnolátkových laserů získává ještě další silnou konkurenci přímo v samotné technologii svařování, a to v podobě rozměrově daleko menších, levnějších a přitom dnes už stejně výkonných diodových laserů, kde je způsob přenosu energie paprsku optickým vláknem obdobný. Pro pevnolátkové lasery je ale v porovnání s diodovými lasery příznivým faktorem stále ještě vyšší jakost laserového paprsku, posilovaná navíc u nových verzí tzv. kotoučových a "innoslab" laserů, kde je tyčová forma krystalu, známá z obvyklého provedení pevnolátkového laseru, nahrazena kotoučovou nebo deskovou formou s vhodnějším způsobem chlazení. Na veletrhu už firma Fanuc představila takovou variantu Yb:YAG kotoučového laseru firmy Rofin-Sinar o výkonu 1,5 kW v kombinaci se svým kloubovým robotem.
Že ani výrobci CO2 laserů neřekli v oblasti technologií spojených s roboty ještě své poslední slovo, dokazovalo na veletrhu robotizované pracoviště firmy Reis, řešené ve spolupráci s firmou Thyssen-Laser-Technik, s novým umístěním CO2 laseru na horním ramenu kloubového robotu. Takové umístění laseru dovolilo při zkrácené optické cestě paprsku s jeho úvodním přesazením do osy laserové hlavice, řešeným podle vlastního patentu, i nižší počet zrcadel. K jejich justáži dochází přitom z vnějšku pomocí diodového laseru. Pro takovou úpravu jsou obecně nejvhodnější neprůtočné typy laserů DC s difuzním chlazením do výkonu 600 W, kde se dosahuje při nižší hmotnosti i vhodnější operativnosti. Speciálně pro svařování a řezání na tomto pracovišti vyvinula laser typu TCF 1, mimořádně lehký, o hmotnosti jen 250 kg a přitom s výkonem až 2 kW, firma Trumpf (u kloubových robotů se dnes dosahuje u specializovaného provedení nosnosti 600 kg i více). O tento typ 2kW laseru je mimořádný zájem a případné zájemce jistě potěší sdělení jeho výrobce o možných současných dodávkách.
Všechny složité úvahy o vhodnosti jednotlivých typů laserů, ať již pevnolátkových, plynových, nebo diodových, v kombinaci s průmyslovými roboty vedly i k vytvoření tzv. Evropského konsorcia, které sdružuje výrobce obou těchto skupin a jehož cílem by mělo být hledat optimální vzájemné vazby těchto technologií. Má již i své dořešené projekty, např. svařování Al plechů s vysokou reflexí diodovým laserem při vedení kloubovým robotem, na kterém se podílel především Fraunhofer Institut Produktionstechnologie - IPT. Pro dosažení maximální efektivity při skloubení energetického přínosu laseru a optimálního programu pro řízení kloubového robotu je pak přínosem práce střediska pro simulaci a realizaci těchto procesů ve Fraunhofer Institutu IWS, vybaveného průmyslovým robotem o nosnosti 125 kg, laserem CO2 o výkonu 2,5 kW a diodovými lasery o výkonu 1,5 kW.
Jakým směrem se pravděpodobně bude ubírat další vývoj vzájemné součinnosti robotů a laserů, bylo částečně naznačeno již v úvodní části, a to na příkladu z expozicie japonského výrobce kloubových robotů Fanuc, který v konkurenci podobných výrobců vychází vstříc zájmu zákazníků novou kombinací, kde robot, laser i základní software jsou z jedné firmy. Fanuc pro tento záměr proto vyvinul vlastní, zatím 1kW, výbojkami čerpaný Nd:YAG laser. Ten se sice může použít v kombinaci s každým typem robotu Fanuc, speciálně byl však pro tento účel upraven osvědčený kloubový robot M-16i na typ Y-16i s účelovým vedením pro optický kabel přivádějící laserový paprsek do laserové hlavice, upevněné na pracovním ramenu robotu. Přes vlastní aplikační software je laser řízen prostřednictvím řídicího systému robotu. Opačně, pokud jde o základní a přidruženou výrobu, postupuje v některých případech Trumpf, známý výrobce laserových systémů, který na bázi Nd:YAG i CO2 laserů vytváří kompletní automatizovaná pěti- a šestiosá centra pro svařování a řezání. Obdobnou vstřícnost vůči zákazníkům zastává i firma Reis, až na to, že sama není výrobcem laserů. Při stavbě robotizovaných laserových pracovišť však přebírá vůči zákazníkovi roli generálního projektanta, odpovědného za projekt, konstrukci i výrobu na klíč dodaného kompletního zařízení.