Rada vlády pro výzkum a vývoj může pomoci našemu průmyslu

Činnost Rady vlády pro výzkum a vývoj zasluhuje větší pozornost

Hlavním cílem Rady vlády pro výzkum a vývoj v minulosti zanedbávaným je vypracování strategického plánu rozvoje výzkumu a vývoje jako podkladu pro rozsáhlou náročnou produkci, která obstojí na světovém trhu a znatelně zvýší konkurenceschopnost České republiky. Posilování výzkumu, vývoje a produkce výrobků uvažovaných pro světový trh má velký význam i s ohledem na skutečnost, že dravá soutěž výrobců o výhodné pozice na světovém trhu vede k potlačování až zániku slabých a k dalšímu posílení kapitálově mocných výrobců, kteří více investují do výrobních procesů. Tento stav je trvalý a často nejde jen o konkurenci mezi firmami, ale i o konkurenci na úrovni světadílů. Například na úrovni Evropské unie a Spojených států.

Uvědomujeme-li si snahu průmyslových států uspět na světovém trhu, musíme se maximálně snažit v této soutěži obstát a rozšiřovat počet excelentních podniků s náročnou produkcí, která se na světovém trhu uplatní. Naše situace je o to složitější, že desítky let trvající odtržení Československa od západní techniky a nedomyšlený způsob privatizace našeho průmyslu v devadesátých letech ztížily jeho rozvoj. I v pozdějších letech působením nekvalifikovaných vedoucích pracovníků jsme za účasti nevhodných partnerů v leteckém průmyslu (Boeing, Ayres Corp.) promarnili šanci uplatnit se na světovém trhu. Nezastírejme, že nezanedbatelná část významných pozic v našem průmyslu a v dalších řídicích orgánech je dosud obsazena netvůrčími pracovníky, kteří rozhodují s nepřehlédnutelnou tolerancí chabých výsledků své činnosti.

Máme průmyslové výrobky, které obstojí na světovém trhu

Důležité je soustředit se na obory, ve kterých se u nás dosud v málo vyhovujících podmínkách vyvíjejí a vyrábějí kvalitní výrobky s vysokou přidanou hodnotou s možnostmi zlepšit jejich technické parametry a produkci rozšířit za předpokladu státní podpory.

V současné době směřují naše naděje například ke kunovickému podniku Evektor a k Leteckému ústavu na VUT v Brně. Bylo dokončeno pětimístné letadlo VUT 100 Cobra, které má vzhledem k originálnímu řešení a vysokým technickým parametrům předpoklady uplatnit se na světovém trhu. Probíhá vývoj malého dopravního letadla EV 55 pro 9 až 14 pasažérů, pro nějž je zaveden rozsáhlý průzkum světového trhu.

Naše veřejnost není příliš informována, že náš průmysl ultralehkých a lehkých letadel patřících pod Leteckou amatérskou asociaci je na světové špičce. V roce 2006 vyrobilo 15 malých finálních podniků v České republice cca 500 ultralehkých letadel a lehkých sportovních letadel, z nichž cca 450 bylo exportováno. Tržby podniků za uvedený export se pohybují kolem jedné miliardy korun. Konstrukce těchto letadel již nejsou stavebnice ze dřeva a trubek, ale nejčastěji jsou konstruovány s kompozitovým trupem a křídly a jejich výroba je v porovnání s výrobou v ostatních státech nejrozsáhlejší a stejně nebo více náročná.

Další úspěšné obory

Nepochybně jsou v České republice produkovány další pozoruhodné výrobky, které vzbudily značnou pozornost ve většině průmyslových států. Jsou to například počítačově řízené elektrohydraulické systémy, které dříve dodávaly na světový trh především firmy Carl Schenck z Německa a Material Testing Systems ze Spojených států. Dnes má vedoucí postavení v dodávkách těchto systémů k automatizaci funkce různých strojů a k buzení kmitání mechanických soustav dynamicky namáhaných strojů ve výzkumu jejich životnosti a bezpečnosti česká firma Inova Praha, která ovládla trh ve státech Evropské unie a se svými výrobky pronikla i na Dálný východ.

Fascinující je také příklad šumperské firmy SHM, která začínala v 90. letech se čtyřmi zaměstnanci. Dokázala vyvinout PVD povlaky patřící ke špičce na světové úrovni. Založila dceřinou společnost Pivot, která již vyrobila více než 70 povlakovacích zařízení používaných v celém světě. Technicky velmi zajímavé výrobky jsou produkovány rovněž v průmyslu obráběcích strojů, v automobilovém průmyslu i v některých dalších průmyslových oborech.

Chybí kvalifikované řízení

Je více důvodů, proč musejí být v České republice zdokonalována kritéria výběru témat průmyslového výzkumu a vývoje podporovaných ze státního rozpočtu a přitom srozumitelně popsány dosahované výsledky a očekávané efekty jejich využití v průmyslu. V minulosti nebyl tento požadavek plněn na potřebné úrovni a připravil náš stát o značné částky.

Zásadní podmínkou pro úspěšný rozvoj vědy, techniky a produkce je kvalifikované řízení daného oboru s ohledem na jeho kvalitu v porovnání se zahraničními výsledky a správné ocenění jeho postavení na světovém trhu. Stručně řečeno: Je mnoho důležitých důvodů pro zabezpečování patřičného vzdělání budoucích řídicích pracovníků a zohledňování jejich talentu při umísťování do významných technických a národohospodářských pozic. Jak zařídit, aby mimořádně významné osobnosti svým intelektem a pracovitostí rychle získávaly možnost věnovat se odborné činnosti přinášející užitek a kvalifikovaně rozhodnout, kde je toho nejvíce třeba – to je úkol té nejvyšší exekutivy iniciované Radou vlády pro výzkum a vývoj.

Modernizace vysokých škol technického zaměření rozhodne o našem pokroku

Součástí náprav strategie rozvoje konkurenceschopnosti naší země a významným úkolem Rady vlády pro výzkum a vývoj je správně rozložit odborné zaměření našich vysokých škol charakterizovaných pojmem „Ekonomická výkonnost vysokých škol“ podle toho, zda škola produkuje potřebný počet absolventů se žádanou specializací na vysoké úrovni. V současné době je z odpovědných míst konstatováno, že chybí prostředky i pro současný počet vysokoškolských studentů, který je třeba zvýšit. Podle sdělení tisku jde o částku převyšující 2 miliardy Kč. Výuka moderních oborů vyžaduje zvýšenou kvalifikaci vysokoškolských učitelů, kteří v prosazování nejnovějších výsledků aplikací vědy a techniky spatřují základní činnost svého odborného působení. Většině vysokých technických škol chybí modernizace zkušeben a laboratoří. Nepodařilo se zavést efektivní spolupráci studentů s výzkumem a vývojem ve výrobních podnicích. Finanční ohodnocení našich vysokoškolských učitelů zaostává za ohodnocením běžným v technicky vyspělých státech.

Z ministerstva školství nepřicházejí do denního tisku zprávy o řešení zmíněných aktuálních problémů. V tisku je široce komentován problém maturit a v posledních dnech i další nepodstatné informace. Je na MŠMT řešena s potřebnými prioritami základní problematika vysokých škol technického zaměření?

Na závěr

K činnosti naší Rady vlády pro výzkum a vývoj je třeba připomenout: Její nespornou předností je skutečnost, že jejím předsedou je v současné době osobnost zastávající pozici předsedy vlády. Činnost Rady vlády pro výzkum a vývoj se musí stát produktem jeho tvůrčí činnosti.

I v ostatních průmyslových státech existují na úrovni nejvyšší exekutivy útvary obdobné naší Radě pro výzkum a vývoj s cílem zdokonalovat technický rozvoj. Např. velmi úspěšná je Rada pro vědu a technologie ve Finsku, která má excelentní složení. Radu řídí předseda vlády, členy jsou ministři resortů, kteří mají co dělat s technickým rozvojem a financemi, vědci s prokazatelnými výsledky ve vědecké práci a úspěšní zástupci průmyslu a podnikatelů. Za jejího působení se Finsko změnilo z agrární země s dřevozpracujícím průmyslem na zemi s rozvinutou mikroelektronikou, informační technikou a rozsáhlou moderní strojírenskou výrobou. V souladu s rozvojem průmyslu se rozšířilo odborné školství těsně spolupracující s průmyslem.

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.

cernohorsky.jiri@gmail.com