Témata
Odpoledne se účastníci přesunuli od prezentací k funkčním strojům. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Robotický 3D tisk: Od digitálních simulací po reálnou výrobu

Centrem odborné diskuse o budoucnosti aditivní výroby se 25. března 2026 staly prostory multifunkční místnosti a laboratoří Testbedu pro Průmysl 4.0 na pražském CIIRC ČVUT. Seminář s názvem Robotický 3D tisk, organizovaný týmy CIIRC ČVUT a RCMT FS ČVUT pod hlavičkou centra RICAIP, ve spolupráci s Národním centrem Průmyslu 4.0, přilákal desítky odborníků, technologů a zástupců inovativních firem. Redakce MM Průmyslového spektra samozřejmě byla při tom…

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama
Seminář zahájil a celým programem provázel doc. Petr Kolář. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Cílem akce nebylo pouze teoretické představení technologií, ale především sdílení praktických zkušeností z integrace robotických systémů do reálného výrobního procesu.

Seminář zahájil a celým programem provázel doc. Petr Kolář (RCMT FS ČVUT a IPA CIIRC ČVUT), který zdůraznil, že propojení průmyslových robotů s aditivními technologiemi představuje jedno z nejefektivnějších řešení pro moderní výrobu. 

Program byl rozdělen na dopolední přednáškový blok a odpolední praktické ukázky, což účastníkům umožnilo nahlédnout pod kapotu složitých algoritmů i fyzických strojů.

Jiří Samek ze společnosti Sinucraft hovořil na téma Hybridní výroba s využitím šestiosé kinematiky. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Lidé a technologie

V dopolední části vystoupila řada špiček oboru z akademické i komerční sféry. Mezi nejzajímavější patřily prezentace Martina Nováka o možnostech monitoringu laserového navařování (LMD) a příspěvek Ondřeje Soukupa ze společnosti LaserTherm, který se zaměřil na kontrolu kvality při tisku z kovového prášku. Velký ohlas vzbudila také přednáška Petra Stejskala ze společnosti MCAE o využití technologie Meltio pro opravy forem, což je v průmyslu vysoce aktuální téma.

Seminář byl organizován pod hlavičkou centra RICAIP a Národního centra Průmyslu 4.0. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Seminář se věnoval třem hlavním technologickým směrům

PEM (Plastic Extrusion Modelling): Velkoformátový tisk z plastů, o jehož výzvách v řízení hovořil Michal Rytíř a jehož praktické nasazení v praxi demonstroval Pavel Diviš z firmy TGS.

LMD (Laser Metal Deposition): Laserové navařování z drátu i prášku, kde byla vyzdvižena role simulací pro zvyšování jakosti, o čemž referoval Tomáš Jochman.

WAAM (Wire Arc Additive Manufacturing): Obloukové navařování, které představuje cestu k výrobě objemných kovových dílů. Vojtěch Votruba zde prezentoval možnosti modelování a hybridního obrábění.

Živá technologie

Odpoledne se účastníci přesunuli od prezentací k funkčním strojům. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

To, co seminář odlišilo od běžných konferencí, byla odpolední část probíhající přímo v laboratořích RICAIP Testbedu Praha. Účastníci se přesunuli od prezentací k funkčním strojům, kde mohli v reálném čase sledovat například proces velkoformátového tisku PEM nebo precizní práci procesních hlav Meltio a Precitec při navařování kovů.

Právě u strojů probíhaly ty nejhodnotnější diskuse. Experti z ČVUT zde odpovídali na konkrétní dotazy týkající se přípravy drah pro roboty, inprocesní kontroly kvality a stability výrobních procesů. Ukázalo se, že klíčem k úspěchu není jen samotný hardware, ale především softwarová nadstavba – digitální dvojčata a pokročilé řídicí systémy, které dokážou eliminovat chyby dříve, než k nim ve fyzickém světě dojde.

Ukázalo se, že klíčem k úspěchu není jen samotný hardware, ale především softwarová nadstavba. (Zdroj: CIIRC ČVUT)

Akce nabídla nejen konkrétní technické know-how, ale i prostor pro navázání kontaktů, které mohou v budoucnu vést k další digitalizaci a zefektivnění českého průmyslu. Seminář potvrdil, že RICAIP Testbed Praha na CIIRC ČVUT zůstává střediskem transferu technologií. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moderní výukové systémy a laboratoře

O školství se traduje, že je velmi rigidní a rychlý rozvoj nových technologií lze jen velmi obtížně promítnout do současné výuky. Vše je ale nakonec hlavně o lidech. Jak se se současnými trendy v oblasti spojování materiálů vypořádává výuka na Ústavu strojírenské technologie na Fakultě strojní na ČVUT v Praze, a ne jen na to, jsme se ptali vedoucího tohoto ústavu docenta Ladislava Kolaříka.

Made in Česko: Když trávu seče inteligentní dříč

Sekačky jako plně autonomní stroje schopné vnímat svět kolem sebe? Do nedávna pouze sci-fi vize, dnes je to realita. Podívejme se spolu do náročného terénu solárních parků, do prostoru kolem letištních ranvejí či na prudké svahy kolem železničních koridorů. Právě zde totiž probíhá revoluce v údržbě zeleně. Česká společnost Smaut Technology ve spolupráci s institutem CIIRC ČVUT v Praze vyvinuly systém, který proměňuje údržbu zeleně v high-tech oblast činnosti.

3D tisk a přesné měření dílů s využitím robotu

V Testbedu pro Průmysl 4.0 na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze vzniklo vývojově výzkumné pracoviště pro poloautomatizovanou víceosou aditivní výrobu. Robotické pracoviště také dokáže řešit problémy komplexní kontroly rozměrů a geometrických tolerancí výrobních procesů. V tomto článku se zaměříme na technické detaily vývoje a jeho potenciál pro využití v praxi. Vývoj pracoviště byl financován centrem RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production).

Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit