Témata
Reklama

Současnost vysokého technického školství

18. 12. 2007

V prvním čísle letošního ročníku MM Průmyslového spektra jsme uvedli nový seriál, který si kladl za cíl prohloubit vzájemné vztahy a spolupráci mezi akademickou a výrobní sférou. Kooperace těchto dvou světů je nezbytná, jestli se má Česká republika přiblížit Západu. Jak už před časem napsal Jan Macháček v Hospodářských novinách, prioritami státní politiky by měly být znalostní ekonomika, výzkum a vývoj, vzdělání. Investice zahraničních firem do montážních pásů v České republice jsou totiž dočasné, investoři nás mohou opustit kdykoli, hovoří se většinou o době jedné dekády. Je přesto samozřejmě pozitivní, že se tímto způsobem vytvářejí pracovní místa, ale jak známo, jsou termínovaná a platy těchto zaměstnanců do budoucna příliš neporostou. Naopak investice do vzdělávání pracovníků, do výzkumu a vývoje a v neposlední řadě spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem mohou Českou republiku posunout v globalizujícím se a globalizovaném světě o úroveň výš. Třeba z ní udělat zemi, která jednou bude investovat a zřizovat montážní linky na Ukrajině či v Indii.

Snažili jsme se zpřístupnit informace o aktivitách českého vysokého technického školství zástupcům průmyslu a obchodu. V průběhu celého roku jsme vám představovali jednotlivé profesní katedry a ústavy českých vysokých technických škol. Postupně tedy byly prezentovány:

  • v čísle 1, 2 zaměřeném na materiálové inženýrství:

- Ústav materiálového inženýrství, Fakulta strojní, ČVUT v Praze;

- katedra materiálů a strojírenské technologie, Technická fakulta, Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze;

- katedra materiálu, Fakulta strojní, Technická univerzita v Liberci (TUL);

- Ústav materiálových věd a inženýrství, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně;

  • v čísle 3 zaměřeném na obor automatizace:

- katedra aplikované kybernetiky, Fakulta strojní, TUL;

- Ústav automatizace a řídicí techniky, Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB);

- Ústav automatizace a informatiky, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně;

- katedra kybernetiky, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni (ZČU);

- katedra elektrotechniky a automatizace, Technická fakulta, ČZU v Praze;

  • v čísle 4 zaměřeném na řezné nástroje v třískovém obrábění:

- Ústav strojírenské technologie, Fakulta strojní, ČVUT v Praze;

- katedra obrábění a montáže, Fakulta strojní, VŠB – Technická univerzita v Ostravě (VŠB-TU);

- Ústav strojírenské technologie, Fakulta strojní, VUT v Brně;

- katedra technologie a obrábění, Fakulta strojní, ZČU v Plzni;

  • v čísle 5 zaměřeném na obor konstruování strojů:

- odbor výrobních strojů a zařízení, Ústav výrobních strojů a mechanismů, Fakulta strojní, ČVUT v Praze;

- katedra částí a mechanismů, Fakulta strojní, TUL;

- katedra výrobních strojů a konstruování, Fakulta strojní, VŠB-TU v Ostravě;

- Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně;

- katedra konstruování strojů, Fakulta strojní, ZČU v Plzni;

  • v čísle 6 zaměřeném na řízení jakosti a metrologii:

- Ústav metrologie a zkušebnictví, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně;

  • v čísle 7, 8 zaměřeném na hydrauliku a pneumatiku:

- Ústav mechaniky tekutin a energetiky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze;

- katedra energetických zařízení, Fakulta strojní, TUL;

- katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení, Fakulta strojní, VŠB-TU v Ostravě;

  • v čísle 10 zaměřeném na obor tváření:

- Ústav strojírenské technologie, odbor tváření, Fakulta strojní, ČVUT v Praze;

- katedra strojírenské technologie, zaměření tváření kovů, Fakulta strojní, TUL;

- odbor technologie tváření kovů a plastů, Ústav strojírenské technologie, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně;

- Ústav tváření, Fakulta strojní, VŠB-TU v Ostravě;

  • v čísle 11 zaměřeném na pohony ve strojírenství – převody, ložiska a spojky:

Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky, Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně;

- katedra částí a mechanismů strojů, Fakulta strojní, VŠB-TU v Ostravě;

- oddělení částí strojů a zařízení, Fakulta strojní, ZČU v Plzni.

Tímto děkujeme všem pracovníkům z uvedených ústavů a kateder, kteří si ve svém časově náročném akademickém poslání našli čas a připravili prezentaci svých dosavadních výsledků a nabídky k tolik potřebné spolupráci s průmyslovou sférou. Doufáme, že některá z nich již byla vyslyšena či se tomu tak stane v blízké budoucnosti. Přejeme oběma stranám mnoho úspěchů.

Blanka Kutílková

ČVUT v Praze

ČZU v Praze

VUT v Brně

UTB ve Zlíně

ZČU v Plzni

VŠB-TU Ostrava

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #12
Kód článku: 71209
Datum: 18. 12. 2007
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Elektronická dvojčata

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Související články
Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit