V roce 2006 jsme ve speciálních přílohách MM Průmyslového spektra ve vydáních č. 4, 5 a 6 uveřejnili sérii článků na téma "Plastové části strojů a zařízení". Bylo popsáno celkem 18 skupin plastových strojních součástí, které se sériově vyrábějí ve stanovených rozměrových řadách nebo i na zakázku a které jsou ve standardním výrobním sortimentu řady firem. Popsané skupiny plastových výrobků nemají sloužit pouze jako alternativa nebo náhrada klasického kovového provedení. V moderním strojírenství jsou totiž plasty nezastupitelným materiálem, protože ve srovnání s kovy splňují vysoké nároky na užitnou hodnotu výrobku. Soubor článků je reakcí na rychlý rozvoj aplikací plastů ve strojírenství, v němž se stále více ukazuje potřeba speciálních kombinací vlastností, např. současně odolnosti proti otěru, odolnosti proti korozi a dobré rázové houževnatosti. Nízká hustota je přitom základním kritériem.
Celkovou výhodnost plastů oproti kovům z hlediska kombinace požadovaných vlastností obvykle podporují i příznivé ekonomické parametry, vyplývající z jednodušší zpracovatelské technologie, snadnosti manipulace a oprav, spotřeby energie nebo životnosti. Plasty se tak v posledních letech stávají hybnou silou při naplňování základních úkolů strojního inženýrství, tj. "navrhovati a vymýšleti konstrukce částí strojových, celých strojů pro různé účely a strojních zařízení továren, se zřetelem na dosažení nejlepších a nejlevnějších výsledků hospodářských" (citace Teyssler - Kotyška: Technický slovník naučný, díl XIII, str. 173, nakl. Borský a Šulc 1937). Cílem uveřejněné série článků bylo informovat technickou veřejnost o současném stavu výroby plastových částí strojů a některých pomocných prostředků. Poskytly základní údaje a informace nejen o volbě a charakteristických vlastnostech materiálů, ale i o souvisejících výrobních technologiích, v jednotlivých kapitolách byla zmíněna i montážní problematika.
Naznačeny byly i trendy v materiálových řešeních. Soubor článků měl přispět ke změnám ve způsobu inženýrského myšlení tak, aby se plasty a nové technologie staly ve strojírenství účelně využívanými. Hlavním záměrem autorů ovšem bylo umožnit rychlou orientaci ve využití plastů pro jednotlivé skupiny částí strojů, zařízení i pomocných prostředků. Články byly pojímány jako zdroj technických informací a základních údajů a jako návod a podklad pro rozhodování strojních inženýrů a techniků o tom, zda použít pro danou součást kovové, nebo plastové řešení, a pro posouzení případů, kdy je plastové řešení nezbytné. Poskytnuté informace jsou užitečnou součástí výuky na středních i vysokých školách strojírenského zaměření. Příznivé ohlasy potvrdily potřebu zvoleného praktického přístupu a přiměly autory k tomu, aby se problematikou plastových částí strojů nadále hlouběji zabývali a pokračovali v započaté koncepci výkladu použití plastů ve strojírenství podle výrobkových skupin. Bude to vyžadovat i výrobková provázanost v rámci zemí EU.Zřetelný vývoj lze zaznamenat uvnitř jednotlivých výrobkových skupin, a to v tom směru, že se v důsledku nově vznikajících požadavků na vlastnosti začínají uplatňovat i nové druhy plastových materiálů, např. materiály elektricky vodivé, nehořlavé apod. Rozšiřuje se ovšem i počet výrobkových skupin, které se již komerčně vyrábějí v plastovém provedení. V následujících kapitolách jsou popsány další tři skupiny výrobků, u kterých se již plasty staly preferovaným materiálem.
Prof. Ing. Josef Steidl, CSc.
Ing. Milan Vaněk