Témata
Reklama

Správná hladina výrobního toku

"Keeping the production flow on the right level" (dohlížet na správnou hladinu výrobního toku) je slogan, který poměrně dobře popisuje, co je současným cílem automatizace výroby. Protože koncept linky se sekvenčním tokem výroby trpí neschopností pružné reakce na poptávku po vyráběném zboží, velcí výrobci se stále více přiklánějí k modulárním výrobním systémům.

Stejně jako je u řeky nežádoucím stavem nejen suché koryto, ale i nekontrolovaný rozvodněný průtok, tak se díky vysokým nárokům koncových zákazníků na individualitu a módu u všech typů produktů pomyslný životní cyklus výrobku enormně zkracuje. Klasický koncept automatizace výroby může na takto vysoké nároky jen obtížně reagovat.
Reklama
Reklama
Reklama

Klasická automatizace

Hlavním kritériem posuzování výrobní linky je bezesporu její celková efektivita, kterou lze vypočítat součinem dostupnosti, využitelnosti a výnosu linky. Zatímco dostupnost ovlivňují plánované i neplánované zastavení výroby a výnos linky je dán její zmetkovostí, klíčovou proměnnou pro určení využitelnosti je doba výrobního cyklu.
Dílčí výrobní operace, která svou časovou náročností vysoko převažuje nad ostatními, způsobuje efekt "hrdla láhve" (bottle neck effect) a je rozhodující pro celkovou dobu výrobního cyklu. Zpravidla to bývá tato proměnná, která má dramatický podíl na celkové efektivitě linky. Podle slov ing. Fliegera - projektového manažera společnosti FlexLink Systems, s. r. o. - se v praxi často stává, že jsou firmy schopné investovat nemalé prostředky do vysoce výkonných jednoúčelových strojů, ale zcela podhodnotí jejich obslužnost (tj. logistiku výroby). Celková efektivita provozu se pak nezvýší právě díky efektu zúžení v "hrdle láhve", který vzniká v propojení mezi dílčími výrobními operacemi.

Následky diktátu poptávky

Klasický koncept linky se sekvenčním tokem výroby v současnosti trpí nejen již zmiňovaným efektem "hrdla láhve", ale i celkovou neschopností pružné reakce na poptávku po vyráběném zboží. Ve chvíli, kdy technici vyladí linku na optimální výkon, je již životní cyklus vyráběného produktu zpravidla za svým zenitem. Důvodem je celkový trend ve zkracování životního cyklu výrobku. Linka bývá neustále v rekonstrukci a je velmi nesnadné docílit její maximální výrobní kapacitu ve chvíli největší poptávky po zboží. Pokud se linka staví na maximální kapacitu v předstihu, je v první fázi růstu poptávky nevyužitá a tudíž neefektivní. Rovněž odhad míry odbytu zboží (a tedy i stanovení budoucí maximální kapacity linky) závisí na "měkkých" datech a podléhá značnému riziku.

Postupná modulární automatizace

Odpovědí na tyto problémy je modulární koncept výrobní linky. Linka sestavená ze standardních modulů a standardních komponentů, její virtuální modelování a kvalitní řídicí software umožňují nastavení kapacity linky podle aktuální poptávky po produktu. Reálná data vstupují do virtuálního modelu linky, zde se pak nastavuje optimální uspořádání linky podle nároků poptávky s ohledem na její maximální efektivitu. Není-li kapacita linky dostačující, model nalezne nejproblematičtější výrobní operace (bottlenecks), problém virtuálně vyřeší např. přidáním dalších výrobních modulů a po výpočetní kontrole efektivity se tato přestavba uskuteční v realitě. Firma tedy může svoji produkci začít s jedním modulem s převahou manuální práce a ve chvíli maximální poptávky její linka může sestávat z celé řady propojených modulárních automatizovaných pracovišť. Moduly, které firma zakoupila v počátcích produkce, lze opětovně používat v nových konfiguracích linky.
Modulární automatizace dramaticky zvyšuje efektivitu a minimalizuje náklady i rizika. Modulární systémy společnosti FlexLink tak umožňují neustálý dohled nad správnou hladinou výrobního toku a logistika výroby se stává disciplínou, která sehrává a jistě bude sehrávat důležitou roli u všech ambiciózních výrobních podniků.
Martin Říha
Reklama
Vydání #3
Kód článku: 50322
Datum: 10. 03. 2005
Rubrika: Trendy / Automatizace
Autor:
Firmy
Související články
Platforma pro edgecomputing a průmyslový internet věcí

Systém FIELD (FANUC Intelligent Edge Link and Drive) je platforma určená pro propojení provozních zařízení, která umožňuje rychlý a spolehlivý přístup k výrobním datům s cílem využít je k naplnění koncepce chytré, propojené výroby. Dovoluje realizovat edge computing, tedy shromažďovat a zpracovávat data přímo v provozu, nikoliv až v cloudu, a umožňuje tak činit rozhodnutí, která se týkají jednotlivých strojů a zařízení, mnohem rychleji než u cloudových aplikací. Přitom zůstává zachována možnost, nikoliv povinnost, předem zpracovaná data přenášet k centralizovanému zpracování v informačním systému podniku nebo v cloudu. Účelem je nejen monitorovat, ale i aktivně zasahovat do výrobního procesu ve smyslu regulační smyčky se zpětnou vazbou.

Školní robot pro výuku automatizace

Vzdělávání žáků pro život v první polovině 21. století, v naší tzv. industriální civilizaci.

Strojírenská firma sází na kolaborativní aplikaci

FT-Produktion, švédská strojírenská firma se zákazníky z automobilového, stavebního a nábytkářského průmyslu, zvýšila svou produktivitu díky robotickému řešení obsahujícímu dva uchopovače RG2 od společnosti OnRobot. Kolaborativní aplikace pomohla výrobci zvýšit produktivitu, zkrátit dodací lhůty a přijímat objednávky o mnohem větších objemech.

Související články
Doživotní přesnost servopohonů s dutou hřídelí

Požadavky, se kterými se obor pohonné techniky dlouhodobě setkává, jsou velmi různorodé. Kompaktnost a velký výkon se jako klíčové atributy staly standardem v mnoha aplikacích. Zástavbový prostor, který je k dispozici, je stále zmenšován, avšak požadavky na výkon zůstávají buď stejné, nebo se zvyšují. Stále rostoucí globální konkurence vyžaduje trvalou optimalizaci výkonu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů

Mezinárodní federace robotiky (IFR, International Federation of Robotics) zveřejnila v prosinci 2018 zprávu nazvanou Demystifikace kolaborativních průmyslových robotů (Demystifying Collaborative Industrial Robots), která se snaží nalézt odpověď na otázku současné a budoucí úlohy kolaborativní robotiky. Níže uvádíme překlad podstatné části zprávy, kterou nám poskytl jeden ze členů IFR - společnost FANUC.

Roboty řeší nedostatek zaměstnanců v průmyslu

Od svého uvedení na trh v roce 2010 dodala společnost KUKA více než 100 000 robotů řady KR Quantec. Důvodem zájmu o ně je jejich vysoká spolehlivost a univerzálnost s širokým spektrem aplikací.

Pro ergonomickou obsluhu strojů

Optimální ergonomie je na pracovišti nezbytná. Stroje nejenže musejí splňovat bezpečnostní požadavky, ale musejí také být navrženy tak, aby jejich obsluha byla co nejsnadnější a bez námahy. Ovládací panely na strojích proto musejí být flexibilní a snadno polohovatelné prostřednictvím systémů nosných ramen.

Když jde o prostor…

Současné trendy směřují k mnohem větší míře využití elektroniky než doposud. To je hlavní, nikoliv však jediný důvod, proč se množí automatizace výroby menších zařízení, jakými jsou například mobilní telefony, tablety i ostatní elektronika. Ale nejde jen o ni, ale i o laboratoře, farmacii apod.

Automatická obsluha mezioperačního skladu

Důvodem pro nasazení automatu v obsluze skladu polotovarů v jičínském závodě Continental Automotive Czech Republic je speciální klima. Brzdové komponenty z plastů musejí po určitou dobu schnout a dozrávat za přísných teplotních, a hlavně vlhkostních podmínek, které nejsou vhodné pro delší pobyt člověka.

Zerobot - efektivní způsob automatizace

V minulém příspěvku (www.mmspektrum.com/180112) jsme popsali tzv. nulový bod upínání (Zero point systém). Ukazuje se, že při dnešních trendech, kdy automatizace a zejména pak robotizace opět zažívají velkou renesanci, je výhodné spojit Zero point systém a robot. O trendech takového spojení pojednává tento příspěvek.

Novinky ve vývoji řídicího systému SandRA

Společnost ZAT každoročně představuje novinky ve vývoji českého řídicího systému SandRA. Nač se zaměří letos? „V roce 2016 jsme se věnovali vývoji a posílení vizualizace a komunikace, letos cílíme na kybernetickou bezpečnost a rozvoj aplikací a služeb směrem k Průmyslu 4.0,“ říká Pavel Kulík, ředitel útvaru Technický rozvoj společnosti ZAT a.s.

Monitoring výroby přinesl vyšší produktivitu

Společnost Kopos Kolín patří mezi tradiční české elektroinstalační podniky působící řadu desetiletí na českém trhu. Firma se před časem rozhodla implementovat do výroby systém Plantyst, který spojuje monitorování technologií a jednoduchý shop floor management do jednoho nástroje. Výsledkem byl výrazný nárůst produktivity a přesné informace o stavu výroby.

Vše je uvnitř!

Pokud potřebujete elektrický pohon a uvažujete o tom, zda máte dostatečné kapacity a čas na řešení své aplikace, je na místě uvažovat o elektrickém pohonu EMCA od firmy Festo.

Budoucnost patří spolupráci člověka s robotem

Automatizaci si lze z dnešní výroby jen stěží odmyslet. V mnoha případech jsou její jednotlivé stupně zaváděny plynule. Průmyslové roboty postupně přebírají různé nové úkoly a spolupracují stále těsněji s člověkem. Spolupráce člověk–robot (Human-Robot-Collaboration – HRC) se tak stává nedílnou součástí automatizace.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit