Témata
Reklama

Stát by si měl včas uvědomit důležitost našeho strojírenství

21. 05. 2003

Luděk Štrougal:

MM: V roce 2004 má Česká republika vstoupit do EU. Jak ovlivní tato skutečnost chod vámi řízené firmy, a to nejen z hlediska marketingu a obchodu, ale i technické úrovně, výroby a v neposlední řadě i logistiky?

Ing. Štrougal: Vzhledem k našemu výrobnímu programu se chod řízení naší firmy se vstupem České republiky do Evropské unie po roce 2004 nějak výrazně nezmění. Je ale nesporné, že budeme dále hledat širší okruh zákazníků a snažit se jim nabídnout naše nové stroje s technologií lití kovů pod tlakem včetně kompletních licích pracovišť, i když velký vliv budou mít konkurenční výrobky - zejména v nosném programu licích tlakových strojů a lisů na plasty. V obou případech neočekávám rychlé a podstatné změny, kdy se trh otevře zejména směrem k nám. Závěry z této situace jsou jasné. Bude vytvářen další tlak na kvalitu, technickou úroveň a cenu. Svou roli čím dál více hraje kapitálové zázemí firem, které není díky vývoji v minulých letech u našich firem na potřebné úrovni. Samozřejmě je tu šance na vyšší export v rámci unie.
Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaký dopad bude mít pro váš podnik větší otevření konkurenci a naopak, jak se zvýší vaše exportní možnosti?

Ing. Štrougal: Otevření domácího trhu vstupem do EU odstraní poslední bariéry, kterými je náš trh chráněn. To určitě posílí pozici našich konkurentů ze zemí EU. Na druhou stranu také oni o určité výhody přicházejí. Rozšíření trhu nám přinese více možností v uplatnění naší produkce. K tomu je třeba říci, že dobré jméno výrobku a obecné povědomí o firmě jako takové je prací mnoha a mnoha let. Pozici na trhu si budujeme roky, ale ztratit ji můžeme během chvíle. Musím konstatovat, že již v současné době jsme vystaveni plné konkurenci výrobků EU, přičemž v kvalitě a technické úrovni neočekávám nárůst tlaku a problémy. Určité obavy lze předpokládat ve vyšším kapitálovém zajištění konkurenčních firem a platebních úlevách, které jsou jim poskytovány i za státní podpory. Z naší strany lze nabídnout vedle kvality a technické úrovně i rychlý, kvalitní a levný servis včetně náhradních dílů a stálé technicko-technologické komunikace se zákazníkem. Do budoucna zůstává obecně slabinou nárůst mezd, pokud nebude vyrovnán růstem produktivity práce, která je mimo jiné závislá na inovaci výrobní základny včetně nářadí. Pokud si vytvoříme prostředky pro tento účel a produktivita bude předbíhat nárůsty mezd, věřím v konkurenceschopnost našich výrobků. Pro rozšíření exportu do EU by měly mluvit uzavřené dohody o rovném přístupu k veřejným zakázkám. Zcela pragmaticky však předpokládám, že ochranářský přístup z dnešní doby bude přetrvávat, a to i bez legislativních podkladů. Pokud se týká volného pohybu kapitálu, nebude zřejmě naším problémem, protože již nyní existují standardní podmínky pro cizí investory. Ještě vzdálenější se pro nás jeví problém možnosti ochrany našeho kapitálu v zahraničí.

MM: Po vstupu Irska do Společenství evropských států započala následně v této zemi masivní podpora vědy a výzkumu ze strany státu. Myslíte, že se dá něco podobného očekávat i u nás?

Ing. Štrougal: Představa, že by v naší republice přicházelo v úvahu něco podobného, po vstupu ČR do Společenství evropských zemí, jako tomu bylo např. v Irsku, kde stát začal s velkou podporou vědy a výzkumu, je mizivá, alespoň v našem oboru. V době, kdy většina strojařů se dennodenně potýká s problémy své další existence, se nám nedostává prostředků na výzkum a užití výsledků tohoto výzkumu. Pokud si chceme udržet své postavení, bez státní podpory vědy a výzkumu to prostě nejde. Při pohledu na současný stav se mi zdá, že si to zástupci státu příliš neuvědomují. Stojím na zemi a nepředpokládám konkrétní výraznou pomoc státu - v aplikovaném výzkumu ve strojařině. O nějaké masivní podpoře, o které hovoříte, se nám může jenom zdát.
Na druhé straně je pravděpodobné, že se v rozpočtové sféře budou prostředky procentuálně přibližovat poměrům v EU. Otázkou je, s jakou účinností - a to i na straně organizací - a v kterých oborech. Podpora existuje ostatně za pomoci různých fondů i státu již dnes. Doposud se nám však nepodařilo je účinně využít. Neočekávám, že se vrátí doba několika výzkumných ústavů pracujících pro náš obor, ale očekával bych snahu státu vrátit strojírenství prestiž - počínaje školstvím -, odpovídající podílu na důležitosti a ekonomice státu.

MM: Domníváte se, že stát změní svoji daňovou politiku vůči výrobcům nejen zvýhodněním nákladů na vývoj, ale i novou odpisovou politikou pro urychlení inovace a modernizace výrobní základny (podobně jako v Itálii či v poslední době v USA)?

Ing. Štrougal: Můj názor je, že za současné situace s deficity v hospodaření státu převáží pozice výběru peněz do státní pokladny než podpora výdajů pro budoucnost. Je zřejmé, že vámi zmiňované změny uplatňované v Itálii a USA dávají společnostem z těchto zemí určitou konkurenční výhodu v objemu likvidních prostředků, které mají k dispozici při zavádění nových technologií. Tuto výhodu my v současné době nemáme. Otázka daní má mnohem širší souvislosti národohospodářské a politické a nelze ji zužovat na jeden obor, vyvíjí se v čase a určitě nebude homogenní v celé Evropě - i když se jí bude dlouhodobě zřejmě přibližovat. Pomoc podnikání subjektům, jako je náš podnik, spíše neočekávám, ale byla by velmi vítána. Poměrně optimističtější situace by mohla nastat v odpisových režimech. Pokud znám strojírenské podniky, je otázka stavu inovace výrobní základny skutečně katastrofální a nedovedu si představit nutné zvyšování produktivity práce bez této složky. Stát by si měl skutečně uvědomit, co strojírenství pro hospodářství znamená a zatím by stále mohlo ještě znamenat.

MM: Ve které zemi - a nemusí být pouze na evropském kontinentě - si myslíte, že jsou nejvýhodnější podmínky pro podnikání ve vaší komoditě?

Ing. Štrougal: Víte, úspěšně podnikat lze určitě v mnoha zemích za předpokladu, že nedochází k velkým změnám stanovených podmínek podnikání, ale pokud lze hodnotit nejvýhodnější evropská teritoria dle konkurenční úspěšnosti v našem oboru, tak je to asi Itálie. Jde o součinnost určité kvality, ceny a platebních podmínek. Dále ve smyslu hodnocení podle konkurenceschopnosti, úzce v našem sortimentu, jsou dobré podmínky na Slovensku - levná pracovní síla a zázemí z dřívějších dob.

MM: Jak byste v krátkosti shrnul klady a zápory vstupu do EU nejen z pohledu vrcholového manažera firmy, ale též občana ČR?

Ing. Štrougal: Výčet kladů a záporů, které jistě lze očekávat, podle mého nemá smysl. Můj názor na vstup České republiky do Evropské unie jako manažera i občana ČR je v podstatě shodný. Jsem přesvědčen, že přes všechna úskalí, která se po vstupu do Evropské unie promítnou jak do podnikatelské sféry, tak i do života řadových občanů ČR, bude vstup do Evropské unie pro Českou republiku přínosem. Pokud se vstup do Evropské unie oddálí, a to z jakýchkoliv důvodů, bude to mít vážné důsledky pro náš stát, nejen z hlediska politického a ekonomického, ale i hospodářského. Pokud se mnou někdo nesouhlasí, stačí, když se podívá na mapu Evropy, a musí mi dát za pravdu, protože trend společné Evropy je dlouhodobě dán a uskutečňován a zůstat stát mimo něj by bylo z pohledu Česka asi tragické. Znamenalo by to vyřadit se z Evropy - jinak řečeno, nelze tam nebýt. Podstatnější v podnikání bude využít přínosů tohoto procesu, protože vedle záporných faktorů, jako zvyšování cen energie, obecně nákladů, růstu mezd nepodložených produktivitou atd., se určitě rozšíří přístup na trhy, vzájemná informovanost, zmizí různé administrativní bariéry.
Děkujeme vám za rozhovor.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 30591
Datum: 21. 05. 2003
Rubrika: SST představuje / Strojírenství a EU
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Blíží se druhý ročník veletrhu broušení

Od 14. do 17. května 2024 se koná druhý ročník veletrhu GrindingHub, který odborníkům z celého světa představí – poprvé v historii ve čtyřech výstavních halách – nejnovější technologická řešení v oblasti broušení. Tentokrát se ve Stuttgartu představí přes 460 vystavovatelů z 31 zemí.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit