Témata
Zdroj: Toshulin

Už v okamžiku, kdy vcházíte hlavní bránou do areálu společnosti Toshulin v půvabném moravském městečku Hulín, vám musí být jasné, že nevstupujete do „jen tak nějaké fabriky“. Sama budova, v níž firma sídlí a kde též probíhá výroba, je skvost industriální architektury z konce 40. let minulého století. Zajímavé jsou však především stroje místní produkce a též softwarová řešení, převážně z produkce společnosti Siemens, díky nimž stroje mohou pracovat.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

The English version of this article can be found here:

Where software brings giants to life

As soon as you walk through the main gate of the Toshulin company premises in the charming Moravian town of Hulín, it becomes clear that this is no ordinary factory. The building itself, which houses the company‘s headquarters and production facilities, is a gem of industrial architecture from the late 1940s. However, what is particularly interesting are the locally produced machines and the software solutions, mainly from Siemens, that enable the machines to operate.

Velkou, světlou a prostornou výrobní halou nás provázejí Ing. Vojtěch Frkal, ředitel pro vývoj a inovace společnosti Toshulin, a Ing. Vít Hadáček, obchodně-technický poradce pro Sinumerik ze společnosti Siemens. Trasu nám naplánovali tak, abychom mohli vidět všechny zdejší giganty, a to v logickém pořadí.

Budova, v níž firma sídlí a kde též probíhá výroba, je skvost industriální architektury z konce 40. let minulého století. (Zdroj: Toshulin)

První, u kterých jsme se zastavili, jsou dvě svislá soustružnická centra SKIQ 16 a Basicturn 2000.

„Dnes je trendem vyrábět stroje multifunkční,“ vysvětluje Vojtěch Frkal. „Proto také tyto stroje nejsou pouhými svislými soustruhy jako jejich předchůdci, ale jde o obráběcí centra na bázi svislého soustruhu. Kromě soustružení umí frézovat, vrtat, zhotovovat závity, vyvrtávat a brousit. Na stroji Basicturn 2000 lze obrábět obrobek o průměru až 2 300 mm.“

Trasu velkou, světlou a prostornou výrobní halou nám hostitelé naplánovali tak, abychom mohli vidět všechny zdejší giganty, a to v logickém pořadí. (Foto: H. Janišová)

„A právě Sinumerik umožňuje spojení více technologií v jednom stroji neboli multitasking,“ doplňuje jej Vít Hadáček. „Tento stroj vpravo, SKIQ 16, byl vyroben již v roce 1986. Dnes je po upgradu, který byl realizován v rámci výzkumného projektu v programu Horizon 2020. Jde o jeden z prvních obráběcích strojů v Česku, který byl vybaven řídicím systémem Sinumerik One.“

První stroje, u kterých jsme se zastavili, jsou dvě svislá soustružnická centra Basicturn 2000 C2 a SKIQ 16. (Foto: H. Janišová)

Než stroj odjede do světa

Vzápětí přicházíme k dalšímu multifunkčnímu centru s názvem Experturn 3000. Od předchozího se však liší velikostí neboli je ještě větší než ono, které jsme viděli před chvilkou. Dá se na něm totiž opracovat obrobek o průměru až 3 200 mm.

To však, co se velikosti týče, ještě zdaleka není vše. O několik metrů dál totiž můžeme vidět skutečného obra – Forceturn 4000. Průměr stolu, který určuje, jak velký obrobek zde bude moci vzniknout, je (jak již název stroje napovídá) 4 000 mm. To znamená, že se zde dá vyrobit obrobek až do průměru 5 000 mm a o váze až 40 tun.

Stroj Forceturn 4000 má stůl o průměru 4 000 mm. To znamená, že se zde dá vyrobit obrobek až do průměru 5 000 mm a o váze až 40 tun. (Foto: H. Janišová)

„Je to největší stroj, který tady v Hulíně dokážeme vyrobit,“ konstatuje Vojtěch Frkal a dodává: „U nás vyrobíme 20–25 strojů ročně. Pracujeme projektovým systémem, což znamená, že každý stroj je samostatným, plně customizovaným projektem. Stroj zde kompletně vyprojektujeme, vyrobíme díly, smontujeme, seřídíme a otestujeme… Pak potřebujeme potvrzení od zákazníka, že plně odpovídá jeho požadavkům, načež následuje jeho demontáž a balení pro transport. Zde právě balíme stroj pro zákazníka v USA,“ ukazuje Vojtěch Frkal na bedny úctyhodných rozměrů.

V hlavní roli flexibilita

Fakt, že místní stroje společně se systémem Sinumerik tvoří skutečně jeden organismus, ideálně dokresluje řešení automatizované výrobní buňky s paletizací, jež je založeno na kombinaci dvou svislých soustruhů, které sdílejí společný systém automatické výměny technologických palet. Jedná se o komplexní výrobní zařízení, u něhož jsou s výhodou využity široké možnosti CNC řídicího systému Sinumerik.

Reklama
Reklama
Reklama

„Jedná se o semiautonomní výrobní buňku se dvěma vertikálními soustruhy Powerturn 1250,“ objasňuje Vít Hadáček. „Cílovou skupinou pro jeho využití je letecký průmysl, aerospace. Na soustruzích se provádí obrábění dílů ze speciálních slitin. Část operací probíhá na jednom stroji, další operace pak na stroji druhém. Pracoviště je vybaveno sdíleným systémem pro manipulaci s obrobky na bázi automatické manipulace technologickými paletami. Tento systém neumožňuje pouze manipulaci s díly, nýbrž obsahuje i skladovací pozice pro autonomní práci, čehož se využívá v rámci noční směny. Buňka tedy umožňuje bezobslužný provoz.“

Popisovaný flexibilní výrobní systém (FMS – flexible manufacturing system) umožňuje i to, že dle konkrétní zakázky funguje výrobní buňka autonomně. Na obsluhu dvou strojů a paletizace je potřeba pouhý jeden pracovník. Součástí pracoviště je také automatizovaná správa nástrojů.

Řešení automatizované výrobní buňky s paletizací je založeno na kombinaci dvou svislých soustruhů, které sdílejí společný systém automatické výměny technologických palet. U tohoto komplexního výrobního zařízení jsou s výhodou využity široké možnosti CNC řídicího systému Sinumerik. (Zdroj: Toshulin)

„Tato výrobní buňka se vyznačuje vysokou úrovní automatizace. Je řízena systémem Sinumerik 840D sl. Dnes se již počítá s implementací Sinumerik ONE s implementací systému Sinumerik ONE,“ říká Vít Hadáček. „V rámci zvoleného řešení mezi sebou komunikují řídicí systémy obráběcích strojů a řídicí systém manipulace paletami. Úkolem řídicího systému manipulace je navíc výměna dat s nadřazenými IT systémy – ERP a MES.“

(V rámci naší návštěvy jsme bohužel toto řešení viděli pouze na fotografiích a videu, protože buňka v té době již reálně fungovala ve výrobním provozu zákazníka společnosti Toshulin, pozn. redakce)

Na tomto místě se k nám ještě přidává Pavel Sedlák, zákaznický technolog ve společnosti Toshulin, který popisuje, v čem spočívá komunikace s externími IT systémy.

Podle jeho slov existují ke každému konkrétnímu obrobku data, která se přenášejí do řídicího systému manipulačního systému poté, co je naskenován kód s identifikací obrobku. Jakmile je k dispozici obráběcí stroj, je do něj automaticky přesunut obrobek, a společně s tím i data o obrobku do řídicího systému stroje. Na konci obrábění se dílec ještě měří pomocí dotykové sondy. Výsledky měření jsou doplněny k datům o obrobku. V okamžiku, kdy obrobek opouští výrobní buňku, jsou veškerá data o průběhu a výsledku obrábění zaslána do databáze nadřazeného informačního systému zákazníka. Tím je zajištěna trasovatelnost historie výroby každého dílu. Kromě dat o obrobcích konzumuje nadřazený IT systém také informace o provozu strojů. Zákazník má v každém okamžiku přehled o aktuálním stavu výrobní buňky. Data jsou také využívána k analýzám efektivity provozu.

Více kanálů nebo více Sinumeriků

„Systém automatické výměny palet je vlastně samostatné zařízení, které se dá volitelně kombinovat se stroji značky Toshulin,“ vysvětluje Vít Hadáček. „Pokud by byl řídicí systém pouze jeden, muselo by na něj být navázané celé řešení. Avšak vzhledem k tomu, že řešení výrobní buňky má tři hlavní komponenty a každá z nich se dá využít samostatně, jsou zde instalovány tři Sinumeriky. Další možností v podobných případech je jeden Sinumerik s více kanály.“

Na svislých soustruzích integrovaných do výrobní buňky pracuje „pod taktovkou Sinumeriku“ také zásobník nástrojů s automatickým zakladačem.

Společně se přesouváme k dalšímu stroji v montážních prostorách Toshulin. Je jím svislý soustruh Experturn 1250 S P4. Jedná se o samostatný stroj opět vybavený systémem pro automatickou manipulaci s obrobky na technologických paletách.

Svislý soustruh Experturn 1250 S P4 – samostatný stroj opět vybavený systémem pro automatickou manipulaci s obrobky na technologických paletách. K němu v současnosti tvoří místní technici spolu se specialisty ze Siemensu tzv. digitální dvojče. (Foto: H. Janišová)

„U tohoto stroje bylo zvoleno řešení, kdy je manipulace paletami řízena dalším kanálem řídicího systému, je zde tedy jen jeden Sinumerik,“ říká Pavel Sedlák a dodává: „Pro obsluhu zásobníku nástrojů jsme na tomto stroji vyvinuli vlastní uživatelské rozhraní.“

„Sinumerik umí pracovat prostřednictvím více kanálů, takže i zde se nabízí více řešení stejně jako v případě instalace více Sinumeriků,“ doplňuje jej Vít Hadáček.

Reklama

Obě zmíněná zařízení tedy disponují automatickým systémem pro výměnu technologických palet, což umožňuje automatizovat manipulaci s obrobky.

„Automatizace výroby je dnes horkým trendem, proto se podíl strojů s volitelným vybavením tohoto typu neustále zvyšuje,“ říká Vojtěch Frkal a dodává: „Zákazníci se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, což vytváří poptávku po automatizaci…“

Další monumentální stroj je Expertum 2000, řízený systémem Sinumerik One s procesorovou jednotkou NCU 1750. (Foto: H. Janišová)

Další monumentální stroj, který jsme měli možnost vidět, byl Expertum 2000, řízený systémem Sinumerik One s procesorovou jednotkou NCU 1750.

„Tento stroj je velmi zajímavý i proto, že bude již brzy součástí flexibilního výrobního systému tvořeného celkem třemi stroji. Kromě svislého soustruhu z Hulína zde budou dva horizontální frézovací stroje od renomovaného italského výrobce,“ říká Vojtěch Frkal. „Je to pro nás výzva, neboť bylo nutné vyvinout společné rozhraní pro upínání palet pro stroje různých technologií a od různých výrobců,“ doplňuje.

Digitální dvojče pro zvýšení efektivity

„Každý stroj, který zde vyrobíme, má navíc systém automatické výměny nástrojů,“ popisuje Vojtěch Frkal. „Umíme nabídnout spoustu variant této výměny pro různý počet nástrojů, kterými stroj poté disponuje.“

„A právě pro správu nástrojů má Sinumerik spoustu užitečných funkcí, jako je optimalizace obsazení zásobníku nebo optimalizace procesu výměny. Cílem je například zkrátit dobu nutnou pro automatickou výměnu nástrojů na minimum,“ vysvětluje Vít Hadáček.

Díky Sinumeriku lze však také monitorovat spotřebu energie a řídit její úspory.

Jeden ze strojů zdejší produkce je zde právě balen pro zákazníka v USA. (Foto: H. Janišová)

„Stroje dnes vybavujeme funkcí šetření energie, a to v různých režimech, podle toho, jak dlouhou dobu nebude stroj využíván. Operátor může stroj uvést do šetřicího režimu manuálně nebo může být navoleno automatické ‚uspání‘ stroje po nastavené době nečinnosti. Jde o to, aby operátor měl co nejméně zodpovědnosti, čímž se eliminuje změnit na: možná chybovost lidského faktoru…“ říká Vít Hadáček.

Další zajímavostí, kterou jsme se v rámci návštěvy společnosti Toshulin dozvěděli, je skutečnost, že ke stroji Experturn 1250 v současnosti tvoří místní technici spolu se specialisty ze Siemensu tzv. digitální dvojče.

Už v okamžiku, kdy vcházíte hlavní bránou do areálu společnosti Toshulin v půvabném moravském městečku Hulín, vám musí být jasné, že nevstupujete do „jen tak nějaké fabriky“. (Zdroj: Toshulin)

„Objednal si je u nás zákazník, který si je plně vědom, že digitalizace a virtualizace některých činností mu může významně pomoci ke zvýšení efektivity, neboť drahé výrobní zařízení pak nebude zbytečně blokováno jinou činností než výrobou. Digitální dvojče umožní simulovat a odladit plánovanou výrobu předem, než k ní skutečně dojde,“ uzavírá Vojtěch Frkal.

Související články
Digitální výroba pro produktovou diverzitu

V německém dolnofranském lázeňském městě Bad Neustadt, nacházejícím se na severozápadním okraji Bavorska, se elektromotory pro průmyslové využití vyrábějí již přes 80 let. Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod společnosti Siemens zároveň i důkazem toho, jak zásadně je digitalizace nápomocna v oblasti efektivity a produktivity v tzv. diskrétní výrobě.

Řešení pro vyšší konkurenceschopnost

Expozice společnosti Siemens se na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2025 zaměří na produkty, řešení a inovace, které průmyslovým firmám pomáhají dosáhnout vyšší produktivity a konkurenceschopnosti. Představí se unikátní obráběcí robot společnosti Sinucraft, který integruje obrábění a 3D tisk, řešení Inspekto využívající AI k detekci vad výrobků nebo imerzivní softwarová platforma Siemens NX Immersive Engineering přinášející nové možnosti při vývoji produktů.

Setkání, které vás připraví na změny

Svět obrábění se mění. Digitalizace a automatizace otevírají stále nové možnosti, jak zvýšit efektivitu, flexibilitu a kvalitu výroby. Je potřeba držet krok s nejnovějšími technologiemi a posouvat výrobu na vyšší úroveň. Proto společnost Siemens i letos pořádá setkání CNC4You, které se uskuteční v Praze 1. dubna a v Brně 2. dubna.

Související články
Když se výroba CNC strojů automatizuje

Grob-Werke je rodinná firma, která je předním producentem výrobních zařízení a CNC strojů pro automobilový průmysl - od univerzálních obráběcích strojů až po plně automatizované výrobní a montážní systémy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podzimní pecky v oblasti digitalizace

Blíží se čas velkých podzimních veletrhů. Strojírenské firmy, a vlastně všichni, kdo mají se strojírenstvím něco společného, se na veletrhy chystají – ať už jako vystavovatelé, připravující to nejlepší ze své produkce, nebo jako návštěvníci, lační převratných novinek. K těm, kdo připravují skutečné „pecky“ v oboru, patří již tradičně společnost Siemens.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Systémy produktivního obrábění

Zákaznických dnů Tajmac-ZPS se tradičně účastní i společnost Siemens. Ta letos představila ve dvou expozicích více než tisícovce návštěvníků novinky, které pomohou zvýšit produktivitu obráběcích strojů. Díky vysoce výkonnému řídicímu systému Sinumerik One.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Vše o CNC obrábění: Online a též v češtině

Odborné veřejnosti v oblasti obráběcích strojů je již delší dobu známo, že na internetu jsou k dispozici stránky, které obsahují obrovské množství informací, dokumentace, návodů, tipů a triků a dalších užitečných věcí, které pomáhají například při tvorbě programů, školení či optimalizaci výrobního procesu. Jejich název – CNC4you – naznačuje, že zde lze nalézt téměř cokoli, co souvisí s oblastí CNC obrábění.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit