Závitem je z geometrického pohledu povrch plochy vytvořené rovinnou čarou navinutou ve šroubovici na povrch válce nebo kužele, což je šroubová plocha. Šroubovice je prostorová křivka náležející ke geodetickým čarám na válcové ploše, s kterou se rozvine v přímku. Naopak přímku v tečné rovině válcové plochy je možné navinout ve šroubovici. Charakterem zmíněné geodetické čáry na ploše je skutečnost, že v každém jejím bodě obsahuje příslušná oskulační rovina normálu a tečnu této čáry - šroubovice - a je vždy kolmá na tečnou rovinu řídicí válcové plochy, což jak bylo již uvedeno, je základní vlastností geodetických čar. Další neméně význačnou vlastností šroubovice je pro všechny její body stejná křivost.
Ze zmíněného rozvinutí a navinutí šroubovice na válcovou plochu plyne, že tečny šroubovice svírají s povrchovými přímkami válcové plochy, na níž je šroubovice navinuta, konstantní úhel. Tento úhel svírá v rozvinutí přímka, jež představuje rozvinutou šroubovici, se všemi povrchovými přímkami válcové plochy. Šroubovice svírá také konstantní úhel s rovinou řezu válcové plochy. Tento úhel je někdy nazýván úhlem spádu.
Tečna šroubovice je pro uzavřenou válcovou plochu nekonečnou křivkou. Z uvedeného důvodu je vymezení jejich funkčních vlastností zpravidla omezeno na její průběh mezi dvěma sousedními body na téže povrchové přímce základní válcové plochy. Tato část šroubovice se nazývá závit. Vzdálenost zmíněných bodů na povrchové přímce základní válcové plochy se nazývá stoupáním, případně výškou. V deskriptivní geometrii je často používána výška redukovaná, která odpovídá pootočení úměrnému jednomu radiánu. Smysl šroubovice může být pravý nebo levý, závislý na vzájemné vazbě mezi smyslem otáčení a posuvem.
Využití šroubovice a s ní souvisejícího závitu se od dob jejího objevu nezměnila. Změnu je možné z pohledu technických norem spatřovat pouze v definicích.
V současné době problematiku závitů objasňuje ČSN 01 4001:1994, která mimo jiné definuje - šroubovici jako dráhu na rotační ploše, vytvořenou bodem pohybujícím se tak, že poměr mezi osovým posunutím a příslušným úhlovým natáčením je stálý;
- závit jako povrch plochy vytvořené rovinnou čarou navinutou ve šroubovici na povrch válce nebo kužele;
- stoupání šroubovice jako vzdálenost dvou nejbližších stejnolehlých průsečíků šroubovice s tvořící přímkou rotační plochy;
- stoupání jako vzdálenost mezi stejnolehlými boky jednoho závitu ve směru osy závitu;
- rozteč jako vzdálenost mezi stejnolehlými boky sousedních závitů ve směru osy závitu;
- profil závitu je osový řez závitem;
- přechod k sousednímu profilu je vytvořen okosením nebo zaoblením závitové mezery;
- profil závitu může být stejný pro šroub i matici;
- šroub je součást rozebíratelného spojení nebo pohybového mechanismu.