Tovární výroba bez produkce odpadu

Na setkání s novináři spojeném s exkurzí rakovnického závodu byl představen konkrétní plán s důrazem na ekologii, který počítá s nulovým limitem produkovaných odpadů. „Jedná se o zásadní krok na cestě k dlouhodobé vizi moderní výrobní společnosti, která neprodukuje žádné odpady v továrnách a snižuje na nulu i spotřební odpad,“ uvádí se v memorandu. Takovýmto způsobem pracuje již 45 výrobních závodů firmy po celém světě (z celkových 136). První továrnu s nulovým odpadem najdeme v Budapešti (2007). V České republice dosáhl závod tohoto označení v roce 2011. V současné době je ve zmíněných 45 továrnách zcela běžným standardem to, že 99 % materiálů, které do nich vstoupí, je opouští buď jako hotový výrobek, nebo jako recyklát. „Svůj podíl na tom má neustálé zvyšování kvality produktů, zmenšování jejich obalů i větší kompaktnost. Kromě výročí 175 let od založení P&G oslavujeme tedy i fakt, že brány našich továren opouští jako odpad méně než 1 % všech materiálů, které do nich vstupují,“ vysvětlují zástupci firmy při exkurzi v jedné z hal u nových výrobních linek, které taktéž umožňují uvedené vize splnit.

Hlavním „velínem“ je ovšem moderní Technické centrum, které je odpovědné za vývoj a implementaci nových technologií nejen pro závod Rakovník, ale pro celý region střední a východní Evropy, Blízkého východu a Afriky. Inženýři tady připravují technologie a řešení projektů pro více než 15 výrobních závodů. Většina projektů se podle informací zástupců firmy řeší pro největší výrobní závody v Čechách, Rusku, Turecku, Saúdské Arábii, na Ukrajině a v Rumunsku. Technické centrum zaměstnává asi 40 inženýrů (stále hledá nové mladé talenty) se specializací na strojní a chemické inženýrství, automatizaci, elektro, modelování a simulaci procesů, stavebnictví, optimalizaci procesů a samozřejmě na bezpečnost a ochranu životního prostředí. V době jeho vzniku (2007/2008) hovořili zástupci firmy v médiích o svých plánech takto: „Dlouhodobě se investuje do ekologie a naším cílem je výroba, která je co nejšetrnější k životnímu prostředí. Právě vývoj ekologických technologií bude tvořit hlavní část práce technologického centra. Vývojové centrum se tak jako první ve střední a východní Evropě zařadí mezi technická střediska firmy, která společnost provozuje ještě v USA, Belgii, Japonsku a Mexiku,“ uvedli pro rakovnický list. Z letošní exkurze je více než patrné, že své vize firma důsledně plní. Pracuje na nových výrobních linkách, recykluje a třídí odpad a přestala dokonce vyvážet na skládku. „Pro společnost je to ekonomicky výhodnější, protože nemusí platit za skládku a peníze naopak dostává za tříděný odpad. Ten odchází z továrny na další využití,“ dodává Pavel Stehlík, který má ve firmě na starosti ekologii.

Spojení tradice proslulé Rakony a novodobého korporátního designu světového gigantu Procter & Gamble se osvědčilo. Vnímání značky v regionu posílilo, produktové portfolio se výrazně rozšířilo a vizuální styl jednotlivých značek se dynamizoval. Nicméně i novodobí grafici vycházejí z původních návrhů, ctí tradici jednotlivých firem a konzervativní přístup centrály. Svědčí o tom i připomínání historie rakovnické firmy a budování image na základě regionální tradice. Podle dostupných pramenů vznikla Rakona v roce 1875, kdy František Otta začal vyrábět mýdlo v omšelé budově na náměstí. Postupem času se mu začalo dařit, výroba a prodej rostly po celé 20. století a v roce 1965 se v nabídce objevily prášky na praní a později také přípravky na mytí nádobí. Procter & Gamble (P&G) oba tyto segmenty rozvíjel od roku 1991, kdy získal Rakonu od Fondu národního majetku a dále citlivě přetvářel její portfolio i corporate design. V současné době vyrábí firma 16 značek ve 170 variantách produktů, včetně pracích prášků Ariel, Dash, Tide, Vizir a Bonux, přípravek na nádobí Jar, čisticí prostředek Mr. Proper nebo aviváž Lenor. Od roku 2004 pak kosmetické produkty Old Spice, Secret, Infasil a od roku 2007 Gillette. Výrobu exportuje do více než třiceti zemí západní, střední a východní Evropy. Již zmíněné Technické centrum poskytuje mezinárodní podporu technologickému vývoji produktů a nové designové centrum (2010) služby vizuální komunikace pro místní závod i celou západní Evropu. Nutné je připomenout i podnikatelskou složku na Slovensku, která vznikla po rozdělení ČSFR v roce 1993. Dalším důležitým mezníkem byl rok 1999, kdy se česká společnost stala součástí regionální organizační jednotky Central Europe South, působící v pěti zemích (Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko) se správou v Budapešti. V roce 2011 se Česká republika stala součástí nové struktury P&G a od 1. července 2011 se dosavadní dvě skupiny zemí (střední Evropa Jih – CES – a střední Evropa Sever – CEN) sloučily a vytvořily novou organizaci Střední Evropa (CE).

Za nejvýraznější projekt v rámci investičního programu zaměřeného na ochranu životního prostředí a bezpečnost práce označují zástupci firmy odsávací a filtrační systémy, které výrazně snížily hodnotu celkových emisí. Původní neekologický uhelný bojler (coal fired boiler) byl nahrazen bojlerem na zemní plyn. Dalším ryze ekologickým počinem je zmíněný nulový limit produkovaných odpadů, což představuje podle slov zástupců firmy zásadní krok na cestě k dlouhodobé vizi společnosti neprodukovat žádné odpady v továrnách a snížit na nulu i spotřební odpad. Bob McDonald, generální ředitel a předseda představenstva P&G, k tomu dodává: „V naší představě budoucnosti jsou továrny maximálně využívající energii z obnovitelných zdrojů a výrobky vznikající z recyklovaných materiálů. Chceme takové továrny, kde se maximálně šetří se zdroji a neprodukuje se žádný odpad. Z toho důvodu je třeba pohlížet na odpad a produkci úplně jinak. Díky našim 45 továrnám, v nichž recyklujeme a znova využíváme nebo měníme na energii veškerý odpad, jsme blíže takovéto budoucnosti.“

Aby P&G dosáhl nulového odpadu u všech továren, hledá inovativní způsoby, jak odpad zužitkovat. V Mexiku se například odpad z výroby toaletního papíru Charmin používá na výrobu nízkonákladové střešní krytiny, s jejíž pomocí se staví domy v lokálních komunitách. Ve Velké Británii je odpad z výroby plenek a ubrousků využit jako výplň při výrobě polstrovaného nábytku. Odpad z výroby holicí pěny Gillette je tradičně kompostován.

„Pro papír, plasty a sklo máme velmi dobře definovaný recyklační systém, ale naše produktové portfolio je hodně široké. Proto hledáme udržitelná řešení pro různorodé typy odpadu,“ uvedl Dr. Forbes McDougall, který řídí program P&G pro globální nulový odpad.

„Zaměřili jsme se na hledání řešení pro nejnáročnější odpady v našich největších továrnách. Přestože jsme zaznamenali pokrok v celkovém recyklování, počet továren s nulovým odpadem rostl jen velmi pomalu. V současné době už ve většině případů víme, jak postupovat, a každý měsíc přibude další továrna s nulovým odpadem,“ dodává. Společně s oznámením o továrnách s nulovým odpadem vyzvala společnost P&G také veřejnost, zaměstnance i své zákazníky, aby přemýšleli o vlastních každodenních aktivitách a také o tom, jaký vliv mohou mít na životní prostředí. Navrhují sdílet videa a infografiky na téma ekologických dopadů našich každodenních činností.

Vlastimil Růžička, Rakovník

vlastimil.ruzicka@mmspektrum.com