V minulosti ve většině případů zájem o tepelná čerpadla končil u nabídek a cenového srovnání provozních a investičních nákladů. Dnes je však situace jiná. Je příznivější především pro samotného investora. Investor, vkládající statisíce do energeticky úsporného zařízení, má možnost žádat stát o dotaci na instalaci tepelného čerpadla a má možnost (dnes již téměř v celé České republice) získat zvýhodněnou elektrickou sazbu na provoz tepelného čerpadla. Díky těmto změnám se tepelná čerpadla stávají žádanějšími i dostupnějšími pro stále širší část občanů.
Nejlépe si úspornost celého zařízení můžeme ukázat na příkladu rodinného domu s tepelnou ztrátou 15 kW. Denně bude připravováno 200 l teplé užitkové vody (TUV) o teplotě 60 (C. Potřeba tepla pro vytápění činí 36 823 kWh, pro přípravu TUV 4075 kWh. Pro otopnou soustavu s podlahovým vytápěním bude zvoleno tepelné čerpadlo o topném výkonu 11 kW, které bude odebírat teplo z okolního vzduchu. Tepelné čerpadlo je vybaveno vhodným typem kompresoru (scroll) a ekologickým bezfreonovým chladivem (R 404 A) s velmi nízkou vypařovací teplotou. Topný výkon 11 kW je stanoven pro venkovní teplotu 0 (C a teplota vody na výstupu z tepelného čerpadla 40 (C. Se snižující se teplotou venkovního vzduchu klesá topný faktor i topný výkon tepelného čerpadla, který v uvedeném případě při poklesu venkovní teploty z 0 (C na -15 (C poklesne pouze o 27 %. Zbytek topného výkonu do celkové tepelné ztráty objektu je hrazen přímotopným elektrokotlem. Oblast, ve které pracuje pouze samo tepelné čerpadlo, je zespodu ohraničena tzv. teplotou bivalence. Pod hodnotou teploty bivalence začíná s tepelným čerpadlem spolupracovat přímotopný elektrokotel, který zvyšuje teplotu topné vody maximálně o 5 °C. V našem případě je teplota bivalence -2,37 (C. Spotřeba elektrické energie na provoz elektrokotle je v bivalentním zapojení 15,7 % z celkové spotřeby. Docílená úspora elektrické energie při porovnání provozních nákladů s elektrickým přímotopným kotlem činí 61,15 %.