Důležitou součástí práce úspěšného vedoucího manažera musí být rovněž důraz na rozvoj firemních vědomostí, vědění a znalostí. Dokonce se lze dnes setkat i s natolik osvícenými vedoucími manažery, kteří pokládají lidské dovednosti, intuici a rozum za mnohem důležitější zdroj firemních úspěchů než samotný finanční kapitál. K jejich cti patří, že se snaží rozmnožit tato aktiva po celé společnosti a s jejich pomocí povzbudit firemní inovace. A co je velmi důležité, jejich práce již mnohde tvoří integrální součásti samostatného útvaru, kterému se říká managament vědomostí nebo znalostí.
Zavádění tohoto systému není nikterak samoúčelné, protože odpovídá poslednímu vývoji procesu vyhledávání, výběru, organizace, koncentrace a předkládání vědomostí takovou formou, která odpovídá potřebám firem ke zvyšování úrovně aplikace informací k inovacím a vůbec k rozvoji vlastní produktivity. Právě vedoucí manažer by měl být doslova štikou v prosazování progresivních idejí nových trendů, včetně systémů umělé inteligence, a prvním z těch, kdo vysvětlují filozofii vzdělávání ostatním členům vedení a samozřejmě i samotné správní radě. V tomto duchu také by měl usilovat o získání patřičných finančních zdrojů pro vzdělávací projekty v rámci firmy a dokázat je patřičně zdůvodnit. Na úrovni zaměstnanců by měl po celé firmě prosazovat pružnost jednotlivých pracovních míst tak, aby všichni pracovníci získali sebedůvěru, že když sami přijdou s nějakým nápadem, že bude rychle rozhodnuto o jeho realizaci. Tím se má na mysli, že pokud talentovaný tým zaměstnanců přijde s něčím neobvyklým, mělo by vedení firmy právě z jeho popudu rozhodnout, že tito lidé vytvoří samostatnou divizi nebo filiálku zaměřenou jen na vývoj této ideje a na její převod do vlastní produkce. Také musí rovněž dbát o to, aby na všech stupních firemní hierarchie byly rázně odbourávány všechny byrokratické překážky, které až dosud brání všem zaměstnancům bez rozdílu přicházet s vlastními představami o běhu firmy.