Pro posuzování shody stavebních kovových konstrukcí podle NV 163 byla vyhlášena jako základní určená norma ČSN 73 2601: 1988 - Provádění ocelových konstrukcí. Věstníkem ÚNMZ č. 9/2010 byla tato norma s účinností od 1. 9. 2011 zrušena. Současně byla jako určená norma stanovena ČSN EN 1090-1 platná od 3/10 pro posuzování shody kovových konstrukcí specifikovaných v příloze č. 2, položka 4/2 NV 163.
Co přineslo zavedení ČSN EN 1090-1
Tato norma platí pro provádění ocelových a hliníkových stavebních konstrukcí a stanoví požadavky na posuzování shody konstrukčních dílů. Nezbytnou součástí této normy jsou její další části. ČSN EN 1090-2, která stanoví technické a jakostní požadavky na ocelové konstrukce a ČSN EN 1090-3 pro technické a jakostní požadavky na hliníkové konstrukce. Uvedené normy zcela mění dřívější zvyklosti v oblasti výroby kovových konstrukcí. Byly zavedeny třídy provedení konstrukcí (execution class) EXC1 - EXC4, které jsou stanoveny při návrhu ve vztahu k třídě následků (CC1 až CC3), návazných rizik spojených s prováděním a používáním konstrukcí (SC1 a SC2) a výrobním kategoriím (PC1 a PC2).
ČSN EN 1090-1 stanoví základní požadavky na zpracování systému řízení výroby, na postupy posuzování shody, provádění dohledu, značení výrobků a mnohé další. V normách ČSN EN 1090-2 a 3 jsou specifikovány požadavky na provádění ocelových nebo hliníkových konstrukcí, aby byla zajištěna odpovídající úroveň mechanické únosnosti a stability, použitelnosti a trvanlivosti. Jsou zde stanoveny požadavky na použité základní a přídavné materiály, spojovací součásti, dělení materiálu, na svařování, které musí být prováděno v souladu s ČSN EN ISO 3834-1 až 4, dozor nad svařováním podle ČSN EN ISO 14731, kvalifikaci postupu svařování a svářečského personálu, požadavky na přípravu a sestavení konstrukcí, systém kontroly výroby, požadavky na povrchovou úpravu, geometrické tolerance, kontrolu a zkoušení, ale i na montáž na staveništi, nedestruktivní defektoskopii, požadavky na dokumentace zhotovitele nebo plán jakosti. Všechny uvedené požadavky musí zahrnovat systém řízení výroby (FPC), který je předmětem posouzení a certifikace.
Legislativní problémy v oblasti průmyslových konstrukcí
Zrušení ČSN 73 2601 a její nahrazení novou normou ČSN EN 1090-1 však přineslo celou řadu problémů nejen u nás, ale i v jiných státech. ČSN 73 2601 totiž platila pro výrobu jakýchkoliv kovových konstrukcí, nejen stavebních. To znamená, že po jejím zrušení nebudou k dispozici žádné ucelené podmínky pro výrobu kovových konstrukcí průmyslových (např. jeřábů), mostních a dalších, pro provádění prověřování výrobců (velký a malý svářečský průkaz), jakož i požadavky na provádění prohlídek technického stavu kovových konstrukcí. Obdobná situace je v současné době také např. v Německu, kde se řeší náhrada normy DIN 18 800-7 v podobném rozsahu.
Poslední informace upřesňují zpracování tzv. zbytkové normy, která by vedle ČSN EN 1090-1 řešila právě ty problémy, které po zrušení normy ČSN 73 2601 nejsou řešeny žádným technickým předpisem.
Současný postup pro výrobce stavebních konstrukcí
Pro posuzování shody mohou zatím výrobci kovových konstrukcí postupovat podle nařízení vlády 163/2002 Sb. certifikací SŘV (§ 6) nebo mohou zvolit certifikaci výrobků podle § 5. Jako určená norma pro posuzování SŘV byla původně stanovena pouze ČSN 73 2601. Od září 2010 byla mezi určené normy zařazená také norma ČSN EN 1090-1. Od 1. 1. 2011 byla v Ústředním věstníku Evropské unie ze dne 17. 12. 2010 uvedena norma EN 1090-1 s přechodným obdobím plné účinnosti pro posuzování shody kovových konstrukcí od 1. 7. 2012.
Co vše to znamená v oblasti certifikace?
Výrobci, kteří vlastní certifikát SŘV podle § 6 NV 163/2002 Sb. ve znění NV 312/2005 Sb., mohou vyrábět v souladu s tímto dokumentem po dobu jeho platnosti, nejdéle však do ukončení platnosti určené normy ČSN 73 2601, tj. do 1. 9. 2011. Po tomto datu (nejdéle však do 30. 6. 2012) mohou již vytvořit systém řízení výroby podle ČSN EN 1090-1 s využitím technických požadavků norem ČSN 1090-2 nebo ČSN EN 1090-3 a nechat jej certifikovat systémem 2+ podle NV 190/2002 Sb. Jejich výrobky - stavební kovové konstrukce - pak musejí být označeny značkou CE a mohou být uváděny na trh v EU.
Pokud současní výrobci kovových konstrukcí nevlastní certifikát SŘV, mohou se rozhodnout mezi certifikaci SŘV podle NV 163/2002 Sb. v platném znění podle ČSN 73 2601 (ale pouze do doby její platnosti, tj. 1. 9. 2011) nebo mohou využít ke stejné certifikaci druhou určenou normu ČSN EN 1090-1 podle technických požadavků ČSN EN 1090-2 a 3 s omezením platnosti certifikátu SŘV přechodným obdobím, které je stanoveno v OJ EU na 1. 7. 2012. Po tomto datu již budou muset výrobci kovových konstrukcí zajišťovat posouzení shody systémem 2+ podle ČSN 1090-1 a nařízení vlády č. 190/2002 Sb. v platném znění.
Je zřejmé, že výrobci, kteří i ve výše uvedeném přechodném období využijí možnosti certifikace SŘV (zpracovaného podle ČSN EN 1090-1) podle § 6 NV 163 v platném znění, pak mohou snadno po 1. 7. 2013 změnit certifikaci na 2+ podle NV 190 a budou moci dodávat kovové stavební konstrukce na trhy EU bez jakýchkoliv omezení.
Miroslav Chromečka
miroslav.chromecka@tuv-sud.cz
TÜV SÜD Czech