Globální spotřeba překonává rekordy; roční růst v roce 2003 přesáhl 5 % a stejné číslo se předpovídá i na léta do roku 2010. Na rok se očekává nejvyšší růst 7 % v zemích střední a východní Evropy, 6 % v jihovýchodní Asii včetně Číny (z toho Čína sama 10 až 12 %), 4 % v Latinské Americe a 3,5 % v Severní Americe a v západní Evropě.
Prognóza BASF předpokládá, že světová spotřeba plastových materiálů poroste asi o 5,1 % ročně a v roce 2010 dosáhne 250 mil. tun při růstu spotřeby na obyvatele z 28 kg v roce 2003 na 37 kg v roce 2010. Růst o 3,5 % v Severní Americe však znamená růst spotřeby na obyvatele ze 104 kg na 133 kg a v západní Evropě z 99 kg na 125 kg; 7 % ve střední a východní Evropě z 15 kg na 24 kg. To je číslo, kterého dosahuje v současnosti Čína. Rostoucí spotřeba se připisuje hlavně dvěma důvodům: za prvé, že v mnoha zemích je životní úroveň s plasty přímo existenčně spjata, a za druhé, že pro plasty se otevírají stále nové a nové oblasti použití.
Podle odhadů Reliance Industries se v roce 2010 pořadí producentských zemí plastů výrazně změní; USA budou dostiženy Čínou a za ně s velkým odstupem dosáhne na třetí místo Indie, u níž se předpokládá největší rychlost růstu 14,1 %, a předstihne Japonsko a Německo.
V rozlišení podle materiálů nejrychleji poroste spotřeba polyethylentereftalátu (PET) o 10 %, polykarbonátu (PC) o 8 %, polyamidu (PA) o 6,5 %, styrenových kopolymerů (ABS, ASA, SAN) o 6 %, polypropylenů (PP) o 6 %, polyurethanů (PUR) o 5,5 %, polyethylenů (PE) o více než 5 %, polystyrenů včetně pěnového (PS) o 4,4 % a polyvinylchloridů (PVC) o 4,2 %.
S růstem spotřeby plastů se čeká i růst objemu prodeje strojů na zpracování plastů. Jestliže minulá léta 2002 a 2003 byla obdobím stagnace s prodejem v roce 2003 za 1,13 mld. EUR, očekává se za rok 2004 a další léta růst. Předběžné údaje za tři čtvrtletí 2004 ukazují, že bylo překonáno 75 % ročního prodeje roku 2003. Podle odhadů analytiků Frost & Sullivan má jejich prodej v roce 2010 dosáhnout hodnoty 1,35 mld. EUR.
Německo a plastový průmysl
Na K 2004 v Düsseldorfu se pochopitelně největší pozornost věnuje Německu. Zde se v roce 2003 vyrobilo 16,8 mil. tun, čímž se Německo podílelo na světové produkci asi 8,5 % a na evropské produkci asi třetinou. Z jeho produkce šlo 10,5 mil. tun, tj. 64,4 %, na vývoz do 15 zemí Evropské unie, odkud bylo dovezeno 6,3 mil. tun, převážně z Belgie a Holandska. Do ostatní Evropy se vyvezlo 19,5 %. Přístupem 10 zemí k EU k 1. 5. 2004 se tato čísla změnila. Podle údajů VDMA klesl vývoz do 25 zemí EU asi o 2,9 %. Z toho vývozy do Česka vzrostly o 8,8 % a do Polska o 7 %, zatímco do Maďarska klesly o 42,5 %. Do evropských zemí mimo EU 25 vyváží Německo nyní 21,8 %, z čehož 37,4 % do Ruska, 18 % do Švýcarska, 12,5 % do Turecka a 6,2 % do Rumunska.
Na růstu prodeje německých plastů o 45,4 % a celé třetině vývozu za 1. pol. 2004 se podílí Asie. Sousední asijské země Írán o 125,9 %, Pákistán o 418,5 % a Indie o 89,2 % znásobily německé dovozy. Na Dálný východ jde o 54,9 % plastů více, z toho do Číny o 77,7 %. Nižší podíl jde do Singapuru, Malajsie a na Filipíny.
Rovněž v prodeji německých strojů na zpracování plastů je Čína (včetně Hongkongu) na prvním místě mezi zákazníky s objemem 334 mil. EUR, před druhými USA s velkým odstupem a 207 mil. EUR; následují Francie, Mexiko, Španělsko, Rusko, Velká Británie, Itálie a Česko, které kleslo ze 7. na 9. místo. Pro nás je zajímavé, že podle údajů VDMA je Česko v objemu vývozu na 15. místě ve světě v hodnotovém vyjádření 78 mil. EUR. Polsko a Slovensko se dělí o 21. místo s vývozem za 36 mil. EUR. Náš vývoz tvoří ze 65 % díly a komponenty. U nových zemí EU směřuje 85 - 95 % vývozu do zemí EU; jen do Německa 70 % vývozu.