Témata
Reklama

Z galerie světových proslulých podnikatelů: Jan Otto

Kdo by neznal Ottův slovník naučný? Tato svého času nejrozsáhlejší ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí, která dosáhla svého ocenění i v rámci Organizace spojených národů, sehrála významnou roli při formování českého intelektu na pomezí 19. a 20. století.

Iniciátor encyklopedie Jan Otto navíc prokázal vysoké kvality také jako vynikající podnikatel. Jaká poučení přináší ještě po mnoha desetiletích jeho způsob řízení podniku a obchodních aktivit?
Jan Otto se narodil 8. listopadu 1844 v Přibyslavi. Vyučil se knihkupcem a lásce ke knihám zůstal věrný po celý život. Ve svých jedenadvaceti letech na sebe upozornil známé pražské politiky a publicisty, bratry Eduarda a Julia Grégry, kteří ho zaměstnali ve své tiskárně, kde získal obrovské zkušenosti, neboť prošel řadou profesí od manuálního pracovníka přes účetního a disponenta, až mu nakonec svěřili vedení edice s pojmenováním Matice lidu. Když se v roce 1871 osamostatnil, mohl všechny poznatky a postřehy zde získané bohatě uplatňovat a dále rozvíjet v knihtiskárně, kterou převzal po svém tchánovi J. H. Pospíšilovi na Václavském náměstí v Praze. Vzápětí ji rozšířil o nakladatelský podnik a hned ve stejném roce (1871) začal vydávat sbírku Osvěta lidu, po níž následovaly Laciná knihovna národní, Paleček a některé další. V roce 1874 si zřídil rovněž knihkupectví, které vedl až do roku 1884.
Reklama
Reklama

Podnikatel

Jako bystrý pozorovatel trhu Otto rychle zjistil, že pro úspěch v knihtiskařském oboru a vůbec v celé své nakladatelské činnosti bude nutně muset investovat, jinak nevydrží, protože nejen tehdejší silná německá, nýbrž i česká konkurence začala zostřovat tržní podmínky. Svědčí o tom dodnes známá jména jeho soupeřů, jako byli například Vilímek, Laichter, Topič, Kočí, jakož i celá řada dalších skutečných pojmů českého vydavatelského života. Otto tedy podstoupil nutné podnikatelské riziko a rozšířil svůj závod, nejdříve v roce 1879 do Jungmannovy třídy a o čtyři roky později do domu číslo 34 na Karlově náměstí, který zakoupil jak pro tento účel, tak pro svoji rodinu. Od této doby Jan Otto rozvinul podnikání ve velkém stylu. Svou promyšlenou a samozřejmě velkoryse pojatou nakladatelskou i tiskárenskou činností, orientovanou zejména na českou tematiku, se jeho závod brzy vyšvihl mezi přední domácí subjekty, které produkovaly rovněž největší díla umělecká a vědecká.
Otto byl nejen odvážným a vynalézavým podnikatelem, ale také střízlivě uvažujícím hospodářem. Dokazuje to i jeho rozhodnutí z konce 19. století, když poznal, že se jeho podnik rozrůstá do takových rozměrů, které by ve stále se zostřujících podmínkách jen stěží udržel. A tak v roce 1899 prodal knihtiskárnu nově se utvořivší české grafické společnosti Unii, jejímž se současně stal členem a prvním předsedou. Ponechal si pouze nakladatelství v Praze a zároveň zřídil jeho filiálku s knihkupectvím ve Vídni v domě číslo 3 na Glückgasse. V této souvislosti je možno uvést, že knihkupectví české menšiny už ve Vídni existovala od druhé poloviny 18. století, například Kallivodische Buchgewölbe na Dominikánském náměstí nebo později Česká expedice Hromádkova či Gorischkovo knihkupectví na Štěpánském náměstí. Ale postupně se vlivem řady narůstajících těžkostí vytrácela z přední linie, až nakonec mnohá z nich úplně zanikla. A tak právě Ottův vstup do Vídně pro českou menšinu definitivně vyřešil naléhavou potřebu moderního obchodu s knihami a časopisy v rodné řeči. Nutno dodat, že právě díky Ottovi bylo možno od roku 1906 vydávat česky tištěný Vídeňský národní kalendář, který se stal každoroční přehlídkou organizační i kulturní činnosti vídeňských Čechů. Tento příklad Jana Otta přitahoval i další pražské nakladatele. Po něm si ve Vídni zřídil pobočku také Josef Vilímek na Neubaugasse a pak na Gürtelu a pozadu nezůstala ani knihtiskárna a knihkupectví společnosti Melantrich v IX. vídeňském okrese.

Nakladatel

Spektrum Ottovy nakladatelské aktivity bylo ohromné - od ucelených edicí až po různorodá periodika, jako například rodinný týdeník Zlatá Praha nebo Masarykův časopis Athenaeum. Avšak Ottovým největším nakladatelským a také podnikatelským počinem byla bezesporu velmi úspěšná a vůbec největší česká všeobecná encyklopedie - Ottův slovník naučný. V rozpětí let 1888 až 1908 vydal 27 dílů s tím, že 28. díl, zvaný Doplňky, dal do oběhu o rok později. Vedle tohoto obrovského a pozoruhodného díla, které v tomto rozsahu u nás dodnes nebylo překonáno, se nakladatelství zasloužilo i o takové velké projekty, jakým byla Ottova světová knihovna, která do svého ukončení v roce 1931 dosáhla počtu téměř 2000 vydaných titulů. Na ni pak úspěšně navázala Světová četba. Dokonale se jí podařilo seznamovat českou veřejnost ve vesměs kvalitních překladech s významnými díly světové literatury, přičemž anglická a ruská měly své samostatné řady. Nedílnou součástí Ottovy vydavatelské strategie byly rovněž naučné tituly, včetně na svou dobu velmi dobrých jazykových slovníků. Širokou popularitu si získala Laciná knihovna národní, což byla vůbec jedna z prvních Ottových edic, která čtenáře seznamovala s díly českých spisovatelů za vskutku lidové ceny. Otto si byl v tomto případě vědom, že nebude výdělečný, ale přesto pokračoval, neboť mu šlo i o podpůrnou aktivitu. V jeho nakladatelství samozřejmě vycházely i sebrané spisy Jaroslava Vrchlického, Jakuba Arbese, Karoliny Světlé, ale i Williama Shakespeara a dalších světových autorů. Pro náročnější vydával výpravné knihy, například Život zvířat od známého německého zoologa a cestovatele Alfreda Brehma či hudební a umělecká díla jako Brožíkovo album, Marold, Chitussi, Aleš aj.
Není tedy sporu, že vést podnik s takovým záběrem mohl jen mimořádně talentovaný a pracovitý člověk. Právě na organizaci práce při vydávání encyklopedie je nejlépe vidět, že Otto byl nejen velkým vlastencem a zapáleným propagátorem populárně vědeckých a humanitních idejí formou českého tištěného slova na vysoké odborné úrovni, nýbrž i zdatným podnikatelem. Jen zvažme, že na Ottově slovníku naučném na jedné straně pracovalo několik stovek specialistů z celé řady odborných odvětví společenských a přírodních věd, ale na straně druhé pouze hrstka redaktorů. Otto uměl přísně kalkulovat a jako na lékárenských vážkách měřil nejen míru spotřeby papíru, tiskárenské černě a vynaložené energie, nýbrž i náklady na živou sílu se zvláštním zřetelem na uplatnění a samozřejmě i rentability každého jednotlivce. Když k tomu připočteme, že to byla doba, kdy se vlastně ještě ani nepoužíval telefon a veškeré kontakty mezi redakcí, tiskárnou, zpracovateli a dalšími zaangažovanými lidmi se odehrávaly buď pěším pochodem po tehdy nevábných pražských komunikacích, případně bryčkou (ale to jen tehdy, když se jednalo o nějaké těžší balíky), tak nelze než v hluboké úctě smeknout. Jistě největším vyznamenáním pro tento mimořádný nakladatelský počin je, že navzdory nynější zcela přirozené zastaralosti v mnoha oborech, nejen technických, vychází reprint tohoto díla, a dokonce i jeho vydání na CD-ROM.

Obchodník

Jak Otto vedl obchody? Ze zachované smlouvy mezi jeho nakladatelstvím a Národní radou Čechů dolnorakouských, což byla reprezentativní orgán české menšiny ve Vídni, vyplývaly poměrně tvrdé podmínky pro vydávání Vídeňského národního kalendáře. Tak například bylo stanoveno, že představitelé české menšiny musí zajistit nejen obsahovou stránku, ale "též pečovati svědomitě o rozvoj platný a co možná největší odbyt kalendáře toho v kruzích českých vídeňských i ostatní širší veřejnosti s tím, že Národní rada dodá nejméně pět tiskových archů zábavného i poučného textu, začež firma J. Otto jí hradí honorář čtyři Koruny za každou stranu textu bez obrázků, přičemž Národní rada postará se o zjednávání inzerátů nejméně o 32 stranách, strana po 40 Korunách, na obálce po 80 Korunách." Nakladatel Otto si také vymínil, že Národní rada je povinna z celkového nákladu 5000 exemplářů odebrat a zaplatit 2000 kusů, sice s poloviční slevou, ale bez práva na nárok vrácení peněz za neprodané výtisky. Ale z druhé strany ovšem platilo, že pokud se jednalo o provize, byl Jan Otto velkorysým. Z archivních dokumentů vyplývá, že při úhrnném obnosu do 1500 korun, který byl získán za prodej jeho textů ve Vídni, poskytoval 30% provize. Jestliže výnos tuto částku převýšil a pohyboval se mezi 1500 a 3000 korunami, vyplácel jistě zajímavou částku odpovídající 40 % z obratu. A pokud to bylo více než 3000 korun, nabízel dokonce padesátiprocentní provizi. Tato pravidla se Ottovi vyplatila, protože již letmý pohled do tiskovin, které vydával - a to nejen ve Vídni, ale vůbec v Čechách a na Moravě - potvrzuje poměrně velký zájem řady větších i drobných firem zadávat svoji propagaci právě na jejich stránkách.
Kvality Jana Otta jako zdatného podnikatele našly odezvu i v zájmu o využití jeho tvůrčího potenciálu v českém peněžnictví. Jistě nebylo náhodou, že od roku 1907 až do své smrti v roce 1916 působil ve významné funkci prvního místopředsedy správní rady Živnostenské banky.

Veřejný činovník

Ottův přínos veřejnému životu ocenilo i vedení tehdejšího českého politického prostředí, neboť byl v roce 1912 jmenován do Panské sněmovny. Byl také řadu let členem sboru obecních starších a městské rady pražské, kde byla z jeho popudu provedena konverze obecních půjček, což se promítlo do značného hospodářského užitku pro pražskou obec. Byl rovněž zvolen místopředsedou Pražské obchodní komory. Ottova veřejná výzva ke zřízení krejcarových sbírek na obnovu Národního divadla přispělo značnou měrou k jeho stavebnímu fondu v době, která byla v souvislosti s požárem pro naši Zlatou kapličku velmi svízelná. Díky Ottově iniciativě byl v roce 1874 podle projektu architekta Antonína Wiehla postaven pomník Jana Žižky u Přibyslavi - tedy v místech, kde velký český vojevůdce 11. října 1424 zemřel. Otto se také podílel na zorganizování první poutě Čechů do Kostnice k uctění památky Mistra Jana Husa. Když německým profesorským sborem ovládaná Obchodní akademie v Praze odmítla požadavek, aby se zde vyučovalo také v češtině, byl to opět Jan Otto, kdo se chopil iniciativy. Na základě jeho návrhu v obchodním spolku Merkur z roku 1870 byla založena na německé instituci nezávislá Českoslovanská akademie obchodní. Vzápětí se stal místopředsedou a pak i předsedou sboru pro její vydržování. Jeho přičiněním bylo možno postavit pro tento ústav vlastní tři budovy a zřídit penzijní fond pro pedagogický sbor. V uznání této aktivity byla v roce 1901 založena také podpůrná nadace, která nesla Ottovo jméno. Ani tím Ottovy veřejné zásluhy nekončí. Za všechny možno uvést, že na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 dostal nejvyšší ocenění v podobě čestného diplomu, přičemž na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 byl dokonce vyznamenán zlatou medailí. Za zásluhy o českou literaturu a knihtiskařské umění byl roku 1891 jmenován rytířem řádu Františka Josefa. V roce 1898 mu udělili Řád železné koruny III. třídy a kníže Mikuláš Černohorský ho vyznamenal za zásluhy o slovanskou literaturu komturským křížem Danilova řádu.
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 50180
Datum: 02. 02. 2005
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Strategie prodeje firmy za nejvyšší cenu

Před třemi a půl lety, v době sílící ekonomické krize, jsme přinesli rozhovor o způsobech prodeje firem, kdy zástupce anglické firmy mj. uváděl ojedinělý fakt, že jimi docilované prodejní ceny firem jsou statisticky průměrně 2,5krát vyšší než nejnižší nabídka. Od té doby se evropská ekonomika částečně stabilizovala, přeživší firmy upevnily své postavení na trhu a je otázkou, v jakém objemu se nyní firmy prodávají.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Související články
Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Financování podnikatelských investic

Společnosti působící na nebankovním trhu poskytly v loňském roce do české ekonomiky 124,3 miliard korun, což je o 0,8 miliardy korun více než v roce 2010. I přes nepříznivý vývoj ekonomiky všechny segmenty nebankovního trhu rostly.

Leasing strojů a zařízení

Společnost Deutsche Leasing ČR působí v České republice již od roku 1994 a specializuje se zejména na financování strojů a zařízení v následujících oblastech: kovoobráběcí, tiskařské, stavební a zemědělské stroje, dále pak manipulační technika, stroje na zpracování plastů a stroje pro potravinářský průmysl.

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

„Škola je nejlepší investicí, kterou jsem v životě udělal,“ říká Jan Rýdl.

V 90. letech jsme zrušili duální systém výuky učňovského školství a zatím ho nezavedli zpět. Po 30letech se tak nejen české strojírenství potýká s nedostatkem kvalitních řemeslníků a odborníků. Jeden z nejstarších českých strojírenských podniků však našel řešení. Rozhovor s Janem Rýdlem mapuje zkušenosti na jeho cestě k vybudování firemní odborné školy a realitu, kterou její provoz představuje.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit