Témata
Reklama

Z galerie světových průmyslníků: Henry Ford

>"Young man, you have the right idea, keep right at it." - "Máte dobrý nápad, mladý muži, držte se ho."Tato slova jednoho dne řekl slavný vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison jednomu mladému muži, který později vstoupil do dějin jako automobilový král. Ano, tato slova si často opakoval ještě po letech Henry Ford, tedy onen mladý muž, který dostal tak dobrou radu. A udělal dobře, že se jí řídil. Ford pochopil, že mu Edison nedoporučuje, aby se pokoušel přestavět svůj prototyp na elektrický pohon, byť se tak tehdy stávalo módou upravovat všechny možné stroje a zařízení, protože končil věk páry. Ford se pokusil i o obchodní štěstí a uspěl. Zmíněný prototyp dokázal prodat za 200 dolarů.

Začátek

Jak to tehdy všechno vlastně začalo? Henry Ford se narodil 30. července 1863 na farmě v Dearbornu v americkém státu Michigan. Fascinován pohledem na parní stroj a další tehdejší techniku, vzepřel se vůli otce, který z něho chtěl mít farmáře, a v 16 letech odešel do Detroitu. Zde se postupně prokousával z postavení zámečnického učně až do role vedoucího technika u společnosti Edison Illuminating Company. Ačkoliv jeho přísný zrak musel být trvale upnut k parním strojům a turbínám, které dodávaly elektřinu této Edisonově osvětlovací společnosti, v hlavě mu již hučel výbušný motor automobilu. V roce 1891 načrtl na druhé straně notového papíru jeho schéma, které pak slavnostně ukázal své ženě Claře. Není bez zajímavosti, že právě v této své životní družce, které říkal "The Believer" (Věřící), neboť od samého počátku byla přesvědčena o jeho úspěchu při stavbě vozidla bez koňského "motoru", vždy nalézal největší oporu a zdroj vůle a nadějí ve svém celoživotním úsilí vynálezce a podnikatele. Kupodivu mu nevyhubovala, když v kuchyňském dřezu o vánočních svátcích roku 1893 vyzkoušel jeden ze svých motorů, ale naopak mu uspořádala velké ovace s neméně velkou hubičkou. V roce 1893 tedy Ford zkonstruoval svůj první benzinový motor a o tři roky později přišel se samohybným vozidlem, kterému se říkalo "kvadricykl". V roce 1903 založil vlastní firmu Ford Motor Company a již po pěti letech se objevuje jeho slavný typ Ford T, který se s cenou 825 dolarů ihned setkal s velkým zájmem u farmářů.
Reklama
Reklama
Reklama

Růst produkce

Když Ford zjistil, že poptávka po nových vozech jeho značky stále narůstá, přistoupil k radikální reorganizaci celého produkčního systému. V novém výrobním závodě, který postavil v Highland Parku u Detroitu v roce 1910, se montážní linka vinula ze čtvrtého patra (kovárna karoserie) přes třetí patro (montáž kol a nátěr kostry) do druhého podlaží. Tam byla montáž dokončena a nové fordky pak mohly sjíždět po rampě podél administrativní sekce v prvním poschodí. Již v prvních třech letech se výroba zvyšovala každým rokem průměrně o 100 %, lépe řečeno od 19 000 vozů ve zmíněném roce 1910 přes 34 500 v roce 1911 až po takřka neuvěřitelných 78 440 modelů T v roce 1912.
Nedílnou součástí Fordovy strategie bylo úsilí o neustálé snižování cen s cílem udělat z auta docela běžné zboží. První signál, že je vše na dobré cestě, se dostavil v roce 1912, když cena modelu T byla snížena na 575 dolarů, čímž se cena automobilu tak poprvé dostala pod hranici průměrného ročního příjmu prostých občanů USA. Je ovšem pravda, že s klesající cenou klesal i příjem, a to z 220 dolarů čistého zisku za jeden automobil v roce 1909 na pouhých 99 dolarů v roce 1914. Ford se nehodlal podrobit varování různých "sýčků", že zkrachuje, když bude ceny pořád snižovat. Myslel pouze na jedno. Na vyšší odbyt s nižšími náklady.

Automatizace

Při jedné návštěvě Chicaga si Henry Ford prohlížel tamní jatka, která byla považována za největší a nejmodernější na světě. Jeho pozornost zaujala visutá dráha se zavěšenými kusy dobytka projíždějícími kolem bouračů, kteří z nich odřezávali jednotlivé kusy masa. Ford si řekl: "Co když to zavedeme i u nás, ale obráceně." A tak se zrodily počátky automatizace. První pohyblivá montážní linka poháněná magnetickým setrvačníkem přinesla značné úspory, zprvu téměř sedm minut na jeden vůz. Po dalších zdokonaleních, kdy bylo třeba důsledně dbát na přesné načasování vstupu jednotlivých součástek do procesu montáže, klesla výrobní doba jednoho vozu typu T z dvanácti hodin a třiceti minut na pět hodin a padesát minut. Tempo se přitom dále zrychlovalo tou měrou, jakou Fordovi technici přicházeli s válečkovou dráhou a dalšími experimenty, až v roce 1914 vyvinuli tak zvaný Fordův nekonečný výrobní pás. Tento dopravní pás poháněný řetězem dopravoval základní nosnou konstrukci budoucího automobilu od jednoho pracoviště k druhému s tím, že na místě stojící dělníci na ni postupně namontovávali všechny díly a součástky. A opět se ozvali kritici, kteří osočovali Forda z toho, že vinou jeho systému jsou z výrobního procesu odstraňováni kvalifikovaní mechanici a jsou nahrazováni nemyslícími nádeníky. Ford to ovšem odmítal s poukazem na skutečnost, že šlo o více nezanedbatelných hledisek - od technického pokroku přes vyšší produktivitu až po zabezpečení větší zaměstnanosti.
Všechny tyto novinky, neustále kultivované mimořádně dynamickým Fordovým řídicím stylem, se rychle zúročovaly. Například jen v roce 1914 vyrobilo 13 000 dělníků v jeho továrně celkem 260 720 vozů, zatímco ve všech ostatních amerických automobilkách dohromady bylo k výrobě zhruba stejného počtu aut (286 770) zapotřebí 66 350 dělníků. Ford zároveň dokázal, že jeho strategická linie systematického snižování cen s cílem vyšších výnosů měla své opodstatnění. Čistý zisk firmy vzrostl ze 3 milionů dolarů v roce 1909 na 25 milionů dolarů v roce 1914. Po první světové válce došlo v Americe a vůbec ve světě k dalšímu obrovskému rozmachu automobilismu. Ford tento trend nejen zachytil, ale stal se jeho protagonistou. Například v roce 1921 jeho model T již ovládal plných 60 % trhu s novými automobily. Aby mohl pokrýt další objednávky, které mu doslova "pršely" i z jiných zemí, kde čile budoval dceřiné firmy, postavil v River Rouge u Detroitu nový závod na ploše asi 1000 hektarů, k jehož vybavení náleží i 140 kilometrů železničních vleček, vlastní elektrárna, kovárna a stavební kapacity. A takových závodů vyrostlo po celém světě mnoho a dodnes automobily se čtyřmi písmenky FORD v modrém oválu úspěšně jezdí po celém světě.

Péče o zaměstnance

"Není pravda, že jsme z práce vygumovali zručnost a kvalitu lidí. Přenesli jsme vyšší dovednost do dalších velmi důležitých oblastí - do managementu, plánování a koncipování nástrojů, přičemž právě obyčejní dělníci nejvíce oceňují tato zdokonalení." Tak smýšlel a tak se vyjadřoval průkopník amerického průmyslu, který jako jeden z prvních zavedl sériovou výrobu automobilů. A byl to právě on, kdo svým proslaveným typem T umožnil mnoha lidem vůbec získat vlastní motorové vozidlo a připravit tak nástup spotřební společnosti. Ano, tento muž vstoupil do dějin jako nejdynamičtější podnikatel své doby a byl označován za génia produktivity práce, který však také neváhal založit nadaci k podpoře projektů na pomoc těm nejchudším.
Totéž platí i o jeho péči, jakou věnoval vlastním zaměstnancům. Nebylo by jistě žádnou pravdou, kdybychom tvrdili, že to byl "hodný pan továrník" nebo bůhvíjaký "lidumil". Byl to prostě "jen" podnikatel, který uměl počítat, ale na rozdíl od ostatních to uměl s náležitým předstihem a dalekonosnou vizí. Proto si jako jeden z prvních dobře uvědomil význam lidského činitele v masové produkci a pochopil, že když se mu podaří udržet stabilní tým zaměstnanců, které vyškolí a o které se postará i z hlediska sociálního, poslouží to jak k dalšímu růstu produktivity, tak i k tomu, že si z těchto dělníků vlastně udělá i své zákazníky. Ford totiž zvýšil denní mzdu lidí u pásu z původních 2,38 dolaru v roce 1912 na 5 dolarů v roce 1916, takže si i tito lidé mohli u něho postupně kupovat svá vlastní auta. A nejen to, Henry Ford rovněž dbal o dodržování programu prémií, lékařské péče, sportovních zařízení, včetně zábavních parků pro rodiny zaměstnanců.

Pravnuk

Dnes stojí v čele společnosti Ford Motor zakladatelův pravnuk Bill Ford. Tento vysokoškolsky vzdělaný manažer, absolvent prestižní princetonské univerzity, jenž nastoupil k firmě v roce 1979, dokázal do roku 2000 vystřídat celkem 15 různých míst. Nutno podotknout, že u vlastní firmy. A to nikoliv jako nějaký profesionální fluktuant, nýbrž jako zvídavý člověk, který chce poznat podnik doslova odshora dolů a zdola nahoru. Navzdory svým "automobilním genům" vůbec nepatří k typu děda. Je považován spíše za průmyslníka "nového věku", jak je dnes v módě označovat manažery, kteří se pokládají za horlivé ekology. Bill Ford dal již jasně najevo, že chce zelenou politiku učinit integrální součástí kvality firemní značky Ford. I proto prohlašuje: "Jednoho dne zmizí ze scény benzinové motory a plně je nahradí elektrické automobily poháněné palivovými články nebo jiným druhem čistého paliva."
Pokud jde o vlastní metody řízení, zaměřuje se zejména na posilování střední úrovně, kterou při stále větší míře decentralizace vedení i výroby pokládá za nejdůležitější článek firemního managementu. I proto je ho stále vidět nikoliv na poradách u nejvyšších ředitelů, nýbrž v jednotlivých divizích a sekcích. Jeho osobní zásada zní: "Nikdy nesedět za zavřenými dveřmi." O tom, že to Bill Ford jistě nemá a ani nebude mít snadné, nejlépe svědčí fakt, že stojí v čele gigantu s 324 000 zaměstnanci, který vyrábí 40 % veškeré produkce lehkých vozů v USA a jehož obrat v uplynulém finančním roce činil 172,2 miliardy dolarů s tím, že hodnota jeho akcií představuje 292,6 miliardy dolarů. Tedy podniku, jaký by si jeho děd jistě ani v nejbujnější fantazii nedokázal představit.
Ivan Brož
ivanbroz@centrum.cz
060105
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 60105
Datum: 01. 02. 2006
Rubrika: Management / Ekonomika
Autor:
Firmy
Související články
Silný výkon českého zpracovatelského sektoru

Od začátku roku na internetových stránkách www.mmspektrum.com ve speciální sekci přinášíme ve spolupráci se společností IHS Markit měsíční reporty indexu nákupních manažerů (PMI), který je nejvíce sledovaným obchodním průzkumem na světě a je pro svou schopnost poskytovat aktuální, přesné a často jedinečné měsíční indikace ekonomických tendencí oblíben mezi zástupci relevantních institucí a firem. Tento text přináší shrnutí prvního pololetí a výhled na další období.

Jaké má české strojírenství potenciál?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Investiční plán pro Evropu představen v Praze

Na pražském Žofíně se uskutečnila mezinárodní konference pod názvem Investiční plán pro Evropu, jež byla realizována Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Evropskou investiční bankou (EIB). Cílem setkání bylo přiblížit tzv. Junckerův balíček určený k posílení investic a tvorbě nových pracovních míst v Evropě. Konference se konala při příležitosti slavnostního otevření pražské kanceláře Evropské investiční banky, která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU.

Související články
Každá čtvrtá faktura v Evropě je zaplacena pozdě

Stálý přísun zakázek je pro firmu známkou úspěchu a dobře odvedené práce. Úspěch se ale stěží dostaví, pokud zákazníci za výrobky neplatí včas, v horším případě vůbec. Obchod je totiž dokončen až se zaplacenou fakturou. Podle průzkumu platební morálky, který uskutečnila mezinárodní inkasní agentura EOS KSI ve 12 zemích Evropy, je pozdě splacena téměř čtvrtina pohledávek. Nejvíce pozdních plateb v roce 2014 zaznamenaly firmy v Bulharsku a Polsku, nejméně v Německu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Internetový vyhledávač dotací

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nabízí jednoduchý vyhledávač dotací. Na internetové adrese www.podporapodniku.cz najdete přehlednou webovou aplikaci, která dokáže zobrazit všechny aktuálně platné dotační nabídky. Zadáte stáří firmy, její velikost, místo realizace projektu a zvolíte oblast podpory a aplikace vyhledá nabídky, které zadaným parametrům odpovídají.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit