Ty stroje zvládnou všechno

Jen několik kilometrů od německých hranic v areálu společnosti Formy Tachov se vyrábějí formy již více než padesát let. Jejich produkce však není jako u většiny nástrojáren opřena pouze o formy do automobilového průmyslu, ty vyrábějí spíše okrajově. Častěji tyto formy repasují, modifikují a opravují (až 40 % obratu firmy). Právě v této oblasti mají bohaté zkušenosti, dlouhou tradici a k tomu perfektně vybavený strojový park. Důležité je však říci, že tu větší část obratu tvoří vlastní vývoj, know-how a produkt. „Šedesát procent obratu firmy tvoří výroba forem pro přepravní obaly a logistiku,“ říká úvodem výkonný ředitel Pavel Hvizdoš mladší, který nás pozval na návštěvu firmy svého otce Pavla Hvizdoše staršího. Ráda bych hned zkraje upozornila na to, že výroba přepravních boxů, resp. vývoj a výroba forem přepravních obalů není žádná jednoduchá disciplína. Požadavky na přepravky jsou obrovské. Musejí unést velkou hmotnost, musejí být dostatečně pevné, ale zároveň lehké, hledí se na to, jak do sebe zapadají, aby je bylo možné bezpečně štosovat do velké výšky při přepravě. Dokonce se dělají zkoušky na to, když celý sloupec přepravek spadne, aby se rozbilo co nejméně lahví, a takto bych mohla pokračovat ještě dlouho. Běžně se na jedné přepravce udělá kolem čtyřiceti různých testů (vč. zkoušky odolnosti na povětrnostní podmínky, velké změny teplot atd.). Jiné požadavky jsou na přepravky kladeny ze stran designu či marketingu. Taková přepravka zvaná Niederboard má záměrně velmi nízké boční hrany, aby z ní lahvičky s limonádou vykukovaly a bylo vidět také etiketua název produktu. Nemenší nároky jsou pak kladeny také na jejich formy. Ty jsou standardně dimenzovány pro výrobu milionu kusů. Formy z Tachova často končí v Africe či Jižní Americe, neboť právě sem nejčastěji světoví výrobci limonád a piva expandovali včetně výroby těchto nápojů, proto formy stejně jako výlisky z nich vyrobené musejí zvládat velké rozdíly teplot, vysokou prašnost apod.

Tlak na čas dodávek není doménou pouze automobilového průmyslu, i když ten je tím vyloženě „proslaven“. Jde spíše o globální fenomén a v logistice a přepravních obalech tomu není jinak. I zde je nutné dodržovat dohodnuté termíny dodání a právě rychlost dodávky formy od zadání je jedna z největších konkurenčních výhod společnosti Formy Tachov. Před necelými třemi roky nastolili úplně novou strategii řízení projektů, optimalizovali výrobní toky i procesy, což jim dnes umožňuje být velmi rychlí a spolehliví ve zpracování projektů. „Za poslední tři roky jsme zkrátili průběžnou dobu realizace o 30–40 % času v týdnech, než co si myslíme, že je tržní světový benchmark,“ říká hrdě Pavel Hvizdoš. „Naše průměrné plnění prvního zákaznického termínu je 93 % za posledních devět měsíců,“ doplňuje. Důležitou roli při dosahování takovýchto výsledků sehrály také stroje Hermle. „Díky technologickým možnostem strojů Hermle jsme si mohli dovolit některé výrobní operace vynechat. Věříme strojům Hermle – na nich jsme schopní dosáhnout požadované přesnosti bez nutnosti dalšího broušení a podobně,“ vysvětluje, jak se podařilo zkrátit strojní fáze na jedné formě ze sedmi týdnů na čtyři. Ve výrobě mají celkem pět strojů Hermle různých generací a stáří. Zajímavostí je, že dokonce nejstarší Hermle U 1130 jim slouží už 14 let a Pavel Němeček, který dnes s námi firmu navštívil jako technicko-obchodní zástupce společnosti Hermle, tento stroj osobně instaloval a prováděl obsluze školení tenkrát ještě jako servisní pracovník. Nicméně zbylé čtyři stroje stojí pohromadě a nikdo jim zde neřekne jinak než „hnízdo Hermle“. A jsou tady na své hnízdo patřičně hrdí.

Hlavní plánovač Jakub Hlinka, který ještě než postoupil na tuto pozici, sám sedm let na strojích Hermle obráběl, nám prozradil, že všichni operátoři by nejraději pracovali na strojích Hermle. „Je to taková univerzita – každý obráběč nejprve začíná na C 40 U, po čase může na C 400 U a ‚účko‘ a ti nejlepší pak dělají na našem největším stroji Hermle C 52 U,“ říká Jakub a dodává: „Je to hlavně proto, že všechny typy strojů mají shodnou koncepci – jakmile se ti kluci naučí na jednom, můžou rychle postupovat na další. Zároveň práce na nich je až o polovinu rychlejší než na tříosých strojích.“  Vedle jednoduché a shodné koncepce na všech typech kvituje Jakub také možnosti volby různých módů, které lze na strojích nastavit. „Asi to neuslyšíte rádi,“ říká s pohledem na Pavla Němečka, „ale na těch strojích jde dělat všechno, včetně hrubování. Stroj pak stačí lehce zkalibrovat, přenastavit a už na něm zase dokončujeme. V tom jsou ty stroje geniální.“ „Právě naopak, jsem rád, že ty stroje takto využíváte. Je potřeba k tomu přistupovat s rozumem, ale ty stroje to zvládnou,“ ujišťuje Jakuba Pavel Němeček a hned radí, jaké další nastavení použít pro ještě větší využití možností strojů. Technické a technologické podpory společnosti Hermle si v Tachově velmi váží. „Když přijede servisák Hermle, radí nám, na co si kdy dávat pozor, co kde nastavit, a zodpovídá na naše dotazy. Oproti konkurenci zpravidla umí na všechno odpovědět. Stroj zná do detailu,“ pokračuje ve vyprávění Jakub. A o servisu se strhne další vášnivá debata. Do konverzace se zapojuje třetí z našich hostitelů, ředitel nákupu Petr Peev, a vypráví nám příběh, který se skutečně stal: „Když se na stroji objeví chybové hlášení, nahlásíme jej na hotline. Téměř obratem se někdo ozve s pokyny,“ říká s důrazem, jakoby to bylo něco nevídaného, a dodává: „U jiných společností se často ze servisu nikdo neozve celý den.“ Pokud pokyny závadu nepomohou odstranit, služba hotline vyšle do druhého dne nejbližšího dostupného technika. Když není nikdo z ČR po ruce, díky centrálnímu řízení servisu vyšle technika ze sousedních zemí, v tomto případě z Německa. Spolu s technikem pošle také všechny možné náhradní díly, které mohou se závadou souviset. „Jednou se stalo, že se díly na cestě z Německa zdržely v Praze. Když to technik zjistil, sám pro ně dojel, aby se čekáním neodsunul servis do dalšího dne,“ oceňuje ochotu servisu Hermle Petr Peev. „Líbí se mi na nich zejména to, že když přijede servisák, dělá nonstop, aby stroj co nejdříve zase zprovoznil –na rozdíl od konkurence,“ přidává se k chvále Hvizdoš.„Naše společnosti mají totiž podobnou firemní filozofii i cíl, kterými jsou spokojení zákazníci,“ sám si spokojeně zdůvodňuje vzájemnou synergii obou firem. „Pro nás je důležité, aby měl zákazník fungující stroje a stoprocentní podporu,“ dodává k tomu Barbara Hermann, obchodní podpora Hermle.

„Kvalitní servis je pro nás zásadní, a proto se stále zlepšujeme,většina věcí však vychází právě z filozofie naší rodinné firmy, kde mámetéměř nulovou fluktuaci, všichni kopeme za stejný tým a věříme v to, co děláme. Každý technik navíc nejprve stráví půl roku v mateřském výrobním závodě, kde sám postaví celý stroj – proto jej dokonale zná – a v neposlední řaděje výhodou ten centrální servis, který přesně ví, kdy a kde se jaký technik nachází, a může posílat toho nejbližšího,“ uzavírá.

Opouštím téma servisu, který si nemohou všichni vynachválit a který se zdá být opravdu bezkonkurenční, a obracím pozornost na současné trendy ve výrobě, mezi něž patří i automatizace. Vzhledem k tomu, že přepravní obaly jsou zpravidla vratné, jedná se o oběživo, nikoliv spotřební zboží, takže se jich nevyrábějí miliony kusů. Proto ani forem není potřeba tolik. „Pro jeden typ produktu vyrábíme většinou pouze jednu formu. Výjimečně jich potřebuje klient více, když potřebuje např. rychle rozjet distribuci,“ říká Petr Peev. Některé formy jsou dokonce modulární. To znamená, že lze výměnou několika částí následně z formy lisovat různé produkty (boxy na jiný druh přepravovaného zboží). Z výše popsaného je tedy naprosto jasné, že jde o kusovou výrobu a ta se, jak známo, automatizuje obtížněji než výroba sériová. Přesto společnost Hermle boří tyto mýty se svým paletovým systémem HS Flex. Na můj dotaz, zda by paletizaci využili také při výrobě forem, Pavel Hvizdoš odpovídá: „Naše největší míra automatizace je ve výrobě grafitových elektrod, kde máme u stroje zásobník polotovarů a nástrojů a výroba tak probíhá téměř nepřetržitě.“ Na strojích Hermle vzhledem k charakteru výroby tady v Tachově, kdy každý kus je jiný, při opravách forem často chybí výkresová dokumentace a obrábění hodně stojí na kreativitě operátora, Pavel Hvizdoš zatím nevidí v paletizaci její hodnotu, ale je otevřen vyslechnout argumenty a její hodnotu nalézt. „Výhod paletizace je víc, může pomoci s odpoledními či nočními směnami, které se zpravidla složitěji obsazuji. S tím, že na ranní směně se využívá přítomnosti operátorů a například se obrábějí složitější díly. Na noční směnu se pak na paletách obrábějí díly, které nevyžadují přítomnost operátora,“ vysvětluje výhody Pavel Němeček. Silnou stránkou společnosti Formy Tachov jsou také havarijní opravy, kdy musí rozdělaná práce stranou a je nutné v dohodnutém termínu splnit závazek. „I zde by mohla být paletizace výhodou. Lze totiž rozdělané díly na paletě bez ztráty nulového bodu odložit do skladu. Vložit jinou zakázku a po dokončení vrátit rozdělaný díl,“ uvádí další výhody paletizace Pavel Němeček.

Má poslední otázka míří na současné požadavky zákazníků v oboru výroby forem. „Nejčastěji to jsou požadavky na nejvyšší možnou efektivitu formy a zkracování vstřikovacího cyklu. Toho se nejčastěji dosahuje masivním chlazením,“ vysvětluje Hvizdoš. „Někteří to řeší například 3D tiskem chladicích kanálů, jiní využívají rozsáhlé analýzy a simulace k optimalizaci vstřikovacího cyklu. Ty však probíhají z důvodu uchování know-how zejména u zákazníka, nikoliv u výrobce,“ doplňuje Pavel Hvizdoš. Velkým trendem v oblasti oprav starých forem je reverzní inženýrství. Ve firmě Formy Tachov disponují 3D skenovací hlavou, která umožňuje vymodelovat ve 3D programu chybějící části formy. A v tom jsou v Tachově opravdu dobří.

Klobouk dolů před dosaženými výsledky, jež se zejména za poslední roky výrazně zlepšily. „Dříve jsme vyráběli 18 až 20 nových forem za rok. Předloni, ještě před krizí, jsme jich vyrobili téměř 40,“ chválí si výsledky Petr Peev, který ve firmě již také mnoho zažil – pracuje zde 25 let. Výborných výsledků se však nedosahuje jen pomocí perfektní technologie – ta tvoří pouze nezbytnou část. Další částí, a Pavel Hvizdoš i Barbara o tom již výše hovoří, je lidský faktor. V průběhu našeho povídání na mě pan Hvizdoš působil jako velmi osvícený člověk. Přiznal, že se rád vzdělává také v oblasti lidských vztahů a v jeho společnosti mu nejlépe funguje vyprávět zaměstnancům celý příběh, který pomáhá s jejich angažovaností. „Řídím se mj. myšlenkami Simona Sinka, který říká, že zaměstnanec bude angažovaný, když bude chápat, proč je pro firmu důležitý,“ poodhaluje svou manažerskou strategii Pavel Hvizdoš. Rád se také motivuje u těch nejlepších na trhu, což je i podle odborníků nezbytné pro dosažení úspěchu. Přeji Pavlu Hvizdošovi, ať se jemu i celému jeho týmu nadále daří udržovat a dále zvětšovat konkurenční výhodu a uspět s novými projekty v přepravních obalech do Mexika, o kterých jsem zatím slíbila mlčet. Už teď se však těším, až o nich budeme moci v budoucnu napsat – vývoj nového produktu je totiž nesmírně zajímavý.