Témata
Zdroj: Pixbay

AI v medicíně očima lékařů i techniků

Inženýrská akademie ČR a Česká lékařská akademie společně 5. března 2025 uspořádaly konferenci s názvem „Perspektivy AI v biomedicíně a lékařství“. Velmi zajímavá akce se konala v prostorách Fakulty strojní ČVUT v Praze. Byly zde prezentovány vybrané výsledky spolupráce technických a lékařských věd z oblasti AI a možnosti jejího dalšího rozvoje.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Výstupem z konference jsou náměty pro další vzájemnou spolupráci, ideálně pro vznik společných výzkumných projektů. Nicméně jejím cílem bylo též seznámit širokou veřejnost s významem spolupráce technických a lékařských věd.

Na programu konference byla témata jako například hluboké učení a jeho využití v medicínských aplikacích, jemuž se věnoval Ing. Vojtěch Brejtr (CIIRC ČVUT v Praze). Ten v rámci své prezentace uvedl, že algoritmy umělé inteligence je možné s výhodou použít tam, kde je potřeba zpracovávat velké objemy dat a kde je lze využít pro rutinní úlohy. Nicméně musíme mít vždy na paměti, že finální rozhodnutí musí učinit lékař. Tudíž systémy s AI jsou v roli systémů pro podporu rozhodování.

Etické aspekty používání umělé inteligence v prevenci i zdravotní péči rozebral detailně Mgr. Marek Vácha, Ph.D., (3. lékařská fakulta UK). Zmínil například, že automatizované rozhodování na bázi AI může posunovat subjekt nemocného do role objektu. (Zdroj: ČVUT v Praze)

Pomoc pro polní nemocnice

Dalším tématem byly příklady využití AI v klinické praxi, které zde prezentoval neurochirurg doc. MUDr. Martin Majovský, Ph.D., (ÚVN Praha). Jeho přednáška byla zaměřena na přínos AI v různých oblastech klinické praxe, například při analýze a popisu rentgenových snímků hrudníku, konkrétně v prostředí polních nemocnic, kde lékařům pomáhá při diagnostice v podmínkách bez dostupnosti radiologa.

Dalším tématem byly pokročilé metody analýzy obrazu a videa pro aplikace v rehabilitaci a ergonomii, o nichž přednášeli Ing. Jindřich Adolf, Ph.D., (CIIRC ČVUT Praha) a Ing. Jaromír Doležal, Ph.D., (CIIRC ČVUT Praha).

„Básně napsané umělou inteligencí jsou již dnes často na vysoké úrovni a jen velmi obtížně odlišitelné od básní renomovaných lidských autorů,“ řekl například v rámci své prezentace Jaromír Doležal.

Tématem velké jazykové modely (LLM) a možnosti jejich využití v medicíně se zde zabývali Ing. Jaromír Doležal, Ph.D., (CIIRC ČVUT Praha) a Ing. Jindřich Adolf, Ph.D., (CIIRC ČVUT Praha).

Reklama
Reklama
Reklama

Subjekt, nebo objekt?

Etické aspekty používání umělé inteligence v prevenci i zdravotní péči rozebral detailně Mgr. Marek Vácha, Ph.D., (3. lékařská fakulta UK). Zmínil například, že automatizované rozhodování na bázi AI může posunovat subjekt nemocného do role objektu. Ještě problematičtější může být nasazení umělé inteligence na poli prevence či důsledků, které z tohoto použití vyplývají. Třeba nepřijetí do zaměstnání z důvodu možné budoucí choroby či stanovení významně vyššího zdravotního pojištění ze stejných důvodů.

Přístup Ministerstva zdravotnictví České republiky k zavádění umělé inteligence představil posluchačům Ing. Petr Grunděl, MBA, (MZd ČR). Představil zde současné strategie a iniciativy, které mají za cíl efektivní implementaci AI do zdravotnické praxe.

Vydání #4
Kód článku: 250445
Datum: 02. 04. 2025
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
ČVUT v Praze

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. 

Číst dál
Inženýrská akademie ČR

Akademie sdružuje členy, jejichž společným zájmem je podpora a rozvíjení technických disciplín, technického rozvoje, technického vzdělávání a výzkumu, vývoje a inovací v těchto oblastech s cílem uspokojovat technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Hlavní činností IA ČR je výzkum a vývoj v oblasti techniky, technologií, inovací, technického vzdělávání a mezinárodní spolupráce.

Číst dál
Česká lékařská akademie

Česká lékařská akademie (ČLA) je prestižní výběrové sdružení odborníků, kteří se významně zasloužili o rozvoj medicíny v naší zemi, založili jako pedagogové školu, jež vychovala řadu úspěšných následovníků, a přispěli k pokroku významnými vědeckými objevy nebo diagnostickými a léčebnými postupy. V současné době má 75 českých a osm zahraničních členů, převážně profesorů ze všech lékařských oborů, kteří se zabývají koncepčními otázkami v oblasti vědy, výzkumu a medicíny. Česká lékařská akademie reprezentuje českou lékařskou veřejnost nejen doma, kde je partnerem státních institucí při připomínkování zákonů a koncepčních otázek, vydává nezávislá stanoviska k závažným medicínským problémům a organizuje vzdělávací akce, ale i v zahraničí, neboť ČLA je členem Evropské federace lékařských akademií (FEAM). Ta zastřešuje národní lékařské akademie 13 evropských států a je poradcem Evropské unie v otázkách lékařské péče a zdravotního stavu populace.

Číst dál
Související články
3D tisk v rukou robotů

V diskuzní fórum a současně i živou laboratoř se na jeden den proměnil RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0, jenž je součástí CIIRC ČVUT v Praze. Seminář Robotický 3D tisk, který zde proběhl 25. března 2026, ukázal, že aditivní výroba už dávno není jen o „tištění plastových figurek“, ale o robustních průmyslových řešeních, při nichž hlavní role hrají umělá inteligence, precizní monitoring a digitální simulace.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Kolébka českého inženýrství: Propojit akademický svět s byznysem

Fakulta strojní ČVUT v Praze již dávno není "jen" školou, která vychovává budoucí generace inženýrů. V posledních letech se stala stěžejním hráčem na poli, kde akademická půda plynule přechází v moderní laboratoře řešící konkrétní technologické výzvy firem. O tom, jak se role fakulty mění a jak vypadá moderní spolupráce s byznysem, jsme v prvním dílu našeho nového seriálu hovořili s děkanem fakulty doc. Miroslavem Španielem a jeho zástupcem pro spolupráci s průmyslem dr. Liborem Beránkem.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Miroslav Španiel, ČVUT v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Miroslava Španiela, děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Faktory ovlivňující výsledek tavného svařování

Tento článek je motivován mnoha analýzami provedenými pro průmyslovou praxi, kdy byl řešen důvod nefunkčnosti svařence v důsledku některého z faktorů, které mají dopad na svařitelnost. Svařitelnost je komplexní charakteristika, která vyjadřuje schopnost vytvořit svarový spoj požadovaných vlastností. Cílem této technologie je dosažení požadované jakosti, spolehlivosti a životnosti nerozebíratelného svarového spoje.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit