Nosné vystoupení, které mělo následně formulovat diskusi, bylo realizováno prorektorem pro rozvoj vědecké a výzkumné činnosti VUT v Brně profesorem Kotoulem. Uvedl, že náš průmysl nedosahuje takové úrovně inovací, jako naši evropští sousedé, a proto vláda přijala Národní program reforem, jenž má za cíl zvýšit kvalitu institucí v oblasti vědy, výzkumu a inovací, a zároveň i zajistit užší propojení s poptávkou podnikatelského sektoru. Za největší problém považuje Národní program reforem nedostatečné investice soukromého sektoru do vědy a výzkumu a nízké propojení všech aktérů inovačního řetězce. Po tomto konstatování v diskusi vystoupil ředitel strojírenské společnosti Zebr pan Lukáš Kapitán a uvedl příklad, kdy opakovaně kontaktoval zástupce FSI VUT v Brně za účelem spolupráce, ale jeho výzva zůstala nevyslyšena. Odpověď na jeho otázku, jak jsou běžní akademici motivováni ke spolupráci s praxí, byla zodpovězena v tom smyslu, že v současné době přímá motivace neexistuje. Na 80 % výsledků školy se podílí pouhých 10 až 15 % akademiků, zbylí plní jen své povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy. Stále však chybí takové nastavení kariérního řádu, jenž by tento fakt zohledňovalo.