Témata
Reklama

Baťa znovu ožívá, tentokrát v knize

Někdy se historie vrací oklikou. Tentokrát alespoň v románu „Baťa v džungli“, který úspěšně uvedla na trh v Knihovně Václava Havla spisovatelka Markéta Pilátová. Pojednává totiž o Janu Antonínu Baťovi, podnikateli a dlouholetém předválečném šéfovi obuvnického gigantu, kterému naše republika hodně dluží. Byl nevlastním bratrem zakladatele zlínské obuvnické firmy Tomáše Bati. Po jeho smrti v roce 1932 se ujal řízení tehdy již nadnárodního koncernu.

Další rozvoj firmy bohužel zastavila válka. J. A. Baťa před nacisty odjel do USA, pak do Brazílie. Po válce se dozvěděl, že ho u nás odsoudili za tzv. kolaboraci s nacisty na 14 let nucených prací. Proto v Brazílii zůstal. Doslova kolonizoval prales, kde založil čtyři města. Stavěl silnice, razil tunely, osídloval pustinu a hlavně dával práci desítkám tisícům lidí – Brazilcům i těm, kteří tehdy prchali z Evropy před Hitlerem a později před komunisty. Je opravdu o čem číst. Při psaní románu totiž M. Pilátová těsně spolupracovala s Baťovou vnučkou Dolores Baťa Arambašič, která jí umožnila přístup do rodinného archívu a obeznámila ji s mnoha historicky neznámými peripetiemi této velice zajímavé rodiny.

Reklama
Reklama
Reklama
Při psaní románu Markéta Pilátová spolupracovala s Baťovou vnučkou Dolores Baťa Arambašič. (Zdroj: Knihovna Václava Havla)

Jak se mohlo J. A. Baťovi podařit vybudovat v brazilské pustině města, ve kterých dodnes spokojeně žijí lidé, kteří si svého zakladatele váží? O tom vyprávěla v Praze při křtu románu M. Pilátové již zmíněná vnučka, která dodnes v jednom z jím založených měst žije. Dolores Baťa Arambašič již není nejmladší, ale energii by mohla rozdávat. „Byla tam doslova panenská džungle,“ vzpomíná. Ale jak podotkla, to vše mělo svoji minulost. V roce 1938 její dědeček zakoupil v Brazílii 300 tisíc hektarů půdy ve státech Sao Paolo a Mato Grosso. Všechno to byl prales. On tehdy netušil, co se stane. Že bude nějaká válka nebo že ho v roce 1947 nesmyslně obviní a odsoudí ke 14 letům nucených prací za kolaboraci s nacisty. Jeho prvotní myšlenkou tehdy bylo vybudovat dobytkářské farmy, které budou produkovat kůže. Kůže budou posílat z Brazílie do Zlína a firma Baťa bude mít vlastní suroviny na výrobu obuvnických usní. Vybudovat farmy měli baťováci, které vyslal ještě v roce 1938. O rok později vypukla válka, která rodinu tvrdě zasáhla. J. A. Baťa se ocitl v Brazílii sám a musel svoje plány revidovat. Tak se pustil s vervou sobě vlastní do kolonizace džungle. „Nechal vyhotovit projekty a na jejich základě vystavěl čtyři města,“ pokračuje D. Baťa Arambašič. „Například město Batatuba mělo být průmyslové. Tam jsme si mimochodem postavili vilu, kde bydlela rodina. Mnoha lidem se podařilo z Evropy vystěhovat a všichni hledali práci. Sice psali dědovi, že jsou ševci, ale samozřejmě nebyli. Dokud J. A. Baťa žil, tak tu a tam se ještě obuvnictvím zabýval, ale kolonizace měla přednost.“

Největší úspěch, kterého J. A. Baťa dosáhl, byl ten, že se mu podařilo do práce zapojit i Brazilce. V té době nebyli zvyklí moc pracovat. Na druhé straně to zase byli lidé, kteří tam bydleli a jihoamerickou džungli znali. Tehdy také bylo obvyklé, že za práci nedostávali zaplaceno, ale mohli zadarmo bydlet a měli pravidelné jídlo. Najednou zjistili, že u Bati mají totéž a ještě dostanou dobře zaplaceno. Do té doby někteří z nich peníze nikdy neviděli. Češi zase dovedli splynout s prostředím, zbytečně neprovokovat, ale jít Brazilcům příkladem, protože to byla opravdu tvrdá práce. Už to znali ze Zlína. „Vzpomínám si, že jeden strom měl tak silný kmen, že ho sotva objalo pět chlapů,“směje se D. Baťa Arambašič. „To, že se dědovi podařilo města vybudovat, bylo především zásluhou těchto smíšených skupin, na které průběžně navazovaly další generace.“ J. A. Baťa „implementoval“ zkušenosti Tomáše Bati, který vlastně udělal z nevýznamné vesničky na Moravě světové obuvnické centrum. Také začínal na zelené louce a místní rolníky překvalifikoval na ševce. Navíc postavil kolem továrny obytnou infrastrukturu včetně služeb, kde se dalo spokojeně žít a trávit volný čas. Totéž provedl na Slovensku v Baťovanech, tedy dnes Partizánském. Jeho nevlastní bratr přetvářel v tomto duchu brazilský prales. Naštěstí mají následovníky. Bťovský systém dodnes propaguje po celém světě na půdě nejznámějších univerzit světově uznávaný ekonom profesor Milan Zelený. Tomu v Čechách a na Slovensku asistuje Adrián Podskľan, který se věnuje mimo jiné budování a rozvoji vitálních adaptivních organizací s lokálním ekosystémem. V současnosti připravuje se svými spolupracovníky studii Ideální průmyslová města pro 21. století.

Autorka sbírala materiál na román několik let, když působila v Brazílii, kde učila česky potomky českých krajanů. Seznámila se s Dolores Baťa Arambašič, pilně poslouchala její vzpomínky a postřehy, mohla prostudovat rodinný archiv a dokonale zvládla spisovatelské řemeslo – díky tomu se jí podařilo vytvořit jedinečnou knihu. Nejde o nějaký suchopárný životopis, ale román. Markéta Pilátová se v podstatě dívá na svět očima J. A. Bati, který se ohlíží za sebe, ale glosuje i přítomnost. Půvabný je také jazyk dotyčného, doplněný o slovácko-valašské moravismy, jímž Baťa vypráví o svém osudu. Mimochodem dodnes tak mluví i jeho vnučka. Tím, že do díla zařadila i původní dokumenty a vzpomínky, autenticitu knihy ještě znásobila. Nejspíše i na ni dopadl genius loci brazilské větve rodiny Baťů ze Zlína.

Antonín Karoch

Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Umělá inteligence - příležitost, nebo hrozba?

UInženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat technický rozvoj, výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých technických oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro čtenáře MM Průmyslového spektra zvlášť zajímavé.

Související články
Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Technologie, roboti a profese budoucnosti

Zavádění robotické automatizace, technologií strojového učení a umělé inteligence, stejně jako preference mladých lidí vyžadujících pokud možno co největší flexibilitu dávají v nejrůznějších oborech, včetně výroby, vzniknout zcela novým profesím.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Mysleme globálně, jednejme lokálně, Téma na červenec: Samoobsluha a sítě sdílení

Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit