Méně ohroženy jsou nízko kvalifikované práce, kde se robotika nevyplácí, a také ty vysoko kvalifikované, na které AI ještě nedosáhne. Nejvíc je ohrožen střed: „Modré límečky“ – pracovníci v montovnách a skladníci i administrativní síly. Robotika akceleruje, protože na pracovním trhu je nedostatek pracovních sil a tlak na mzdy roste. Roboty nemají odbory, pracují 24x7, nebudou se s vámi handrkovat o karenční dobu či o benefity. A přitom náš vzdělávací systém stále připravuje studenty na profese, které brzy nebudou existovat nebo se dramaticky změní. Končí model, kdy jsme se 20 let vzdělávali a pak z toho 40 let žili.
Teď trochu optimismu. Kde jsou příležitosti? Určitě ve vzniku nových profesí založených na kooperaci s umělou inteligencí. Podívejme se na šachové velmistry, kteří ještě před 20 lety dokázali alespoň uhrát remízu s počítačem. Dnes je porazí program v mobilním telefonu. Velmistři se naučili využívat algoritmy k analýze stovek partií, které se zcela vymykají jejich lidským schopnostem.
Lidstvo přežilo přechod ze zemědělství do průmyslu, přežije i tuhle revoluci. Máme však mnohem méně času a vznikají problémy, na které nejsme připraveni. Co když auto bez řidiče přejede vašeho souseda? Kdo nese odpovědnost? Vlastník, výrobce automobilu, strůjce algoritmu? Kooptujeme umělou inteligenci do správních rad podniků? Smíříme se s marketingem, který bude předvídat naše potřeby? Svěříme medicínu robotům s rizikem, že při black outu nedokáže už nikdo operaci dokončit? Co budeme dělat, až se pracovní doba zkrátí na polovinu? Čemu budeme věřit v době virtuálních fake news?
Je čas začít přemýšlet o budoucnosti.
Ing. Ivan Pilný
ipilny@iol.cz