Témata
Reklama

Historie výroby obráběcích strojů se v Kuřimi datuje k roku 1942. Od té doby opustily brány závodu stovky strojů, ve kterých se odrazilo zavádění nových technologií, a obchodní značka TOS Kuřim se postupem času stala symbolem spolehlivých a přesných obráběcích strojů s dlouhodobou životností.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Základní strategií je zákaznicky orientovaná společnost. Stroje s velkým podílem customizace jsou průběžně inovovány, a to včetně komponentů, systémů a příslušenství. Historicky je výrobní program společnosti zaměřen na velké frézky a obráběcí centra, která umožňují obrábění těžkých, rozměrově a tvarově velmi složitých obrobků až z pěti stran s použitím souvislého řízení v pěti osách. Jedná se zejména o obráběcí centra s posuvným stojanem a portálová obráběcí centra. Výrobní program zahrnuje i technologická pracoviště šitá na míru podle potřeb zákazníků. Hlavní technologickou předností kuřimských strojů je systém výměnných vřetenových hlav. Stroje mají uplatnění zejména v těžkém strojírenství, energetice, zbrojařském a leteckém průmyslu, ve výrobě těžkých stavebních strojů a důlní techniky, v loďařském a železničním průmyslu.

Od roku 2005 je společnost TOS Kuřim – OS součástí skupiny Alta. O pět let později se divize obráběcích strojů rozšířila o společnost ČKD Blansko. Ta se již od roku 1951 specializuje na vývoj, konstrukci, výrobu a montáž těžkých svislých soustruhů, tzv. karuselů, v jednostojanovém nebo dvoustojanovém provedení. Tyto karusely slouží jako víceprofesní obráběcí centra umožňující soustružení, frézování, vyvrtávání, vrtání a broušení. Firma dodala za dobu svého působení více než 730 karuselů do 30 zemí celého světa.

Pro upřesnění je třeba dodat, že do skupiny Alta a její divize obráběcích strojů dále patří i plzeňská Škoda Machine Tool, výrobce horizontálních vyvrtávaček a těžkých soustruhů.

Po roce 2011 postupně dochází k procesu integrace těchto tří firem. ČKD Blansko-OS bylo přestěhováno do nových prostor v areálu sesterské společnosti TOS Kuřim – OS a dochází ke sjednocování dílčích procesů s cílem dosáhnout vzájemné synergie z těchto kroků plynoucí. V současné době zde pracuje více než 350 zaměstnanců.

V říjnu loňského roku byl do pozice generálního ředitele a předsedy představenstva TOS Kuřim – OS a ČKD Blansko-OS jmenován Karel Linert, který nám poskytl rozhovor.

Reklama
Reklama
Reklama
Karel Linert, generální ředitel a předseda představenstva společností TOS Kuřim – OS a ČKD Blansko-OSCelý svůj dosavadní profesní život věnuje oboru obráběcích strojů. V roce 1977 nastoupil do TOS Hostivař, kde začínal jako seřizovač NC strojů, a postupně se vypracoval přes vrchního mistra, hlavního technologa, ředitele logistiky, investičního ředitele až po ředitele výroby. Během té doby docházelo k transformacím a akvizicím hostivařského závodu na firmu Cetos a následně TOS – člena skupiny CTY. V roce 2008 pak přešel do další firmy této skupiny, do Modřanských strojíren, kde zastával post generálního ředitele. Po dvou a půl roce byl osloven Jiřím Ferencem, který mu nabídl pozici technicko-výrobního ředitele firmy Fermat CZ. Po čtyřech letech v roce 2014 využil nabídku a účastnil se výběrového řízení, ze kterého byl po pěti kolech nakonec akcionáři vybrán jako generální ředitel společností TOS Kuřim – OS a ČKD Blansko-OS. Pětapadesátiletý Karel Linert má dvě dcery a syna, a pokud mu to čas dovolí, věnuje se sportu, především lyžování a golfu, dříve hrával závodně házenou. Je vášnivým motorkářem a se svými přáteli vyráží poznávat krásy jak České republiky, tak celé Evropy.

MM: Pane řediteli, dlouhá léta jste pracoval jako výrobní ředitel společnosti Fermat. Co vám tato zkušenost dala a jak z ní čerpáte na stávajícím postu?

K. Linert: Společnost Fermat je velice dynamická společnost, kde od nápadu k realizaci uběhne velice krátká doba. Spokojenost zákazníka je na prvním místě a z toho vyplývá i zájem sledovat užitné a kvalitativní hodnoty strojů a stále je zlepšovat. Kontakt se zákazníkem je velice aktivní, což vede k rychlé reakci při stanovování inovačních kroků v konstrukci strojů. Ze svých zkušeností ve společnosti Fermat čerpám pro týmovou práci s konstruktivní atmosférou a s pocitem, že všichni táhnou za jeden provaz a že přispívají svou invencí a zkušeností precizovat základní myšlenku.

MM: S jakou vizí jste na pozici generálního ředitele TOS Kuřim – OS a ČKD Blansko-OS přicházel a jak se ji daří realizovat?

K. Linert: Mým cílem je vybudovat významného konkurenceschopného výrobce obráběcích strojů s cílovou skupinou energetika, železniční doprava, strojírenství a těžký průmysl. Základem směřování firmy je bezesporu technický rozvoj a inovace v oblasti velkých strojů. Mimo modernizaci technického řešení strojů v současné době probíhají také práce na novém designu. Série těchto plánovaných kroků povede nejen k pozvednutí kvality, posílení technologie a technického řešení stroje, ale také například ke zkrácení doby realizace, šetření nákladů a následného zvýšení efektivity produktu.

Obráběcí centrum řady FRF s posuvným portálem, jejichž výroba byla v Kuřimi zahájena v roce 1998. Stroj se řadí mezi jeden z nejúspěšnějších v historii společnosti.

MM: Jaké kroky jste učinil během vašeho dosavadního působení? Jak obtížné bylo je realizovat a jaké zásadní milníky máte ještě před sebou?

K. Linert: Jak jsem již uvedl, hlavní oblastí zájmu je technické řešení a modernizace produktu, které povedou ke zkvalitnění našich služeb poskytovaných zákazníkovi. Dalším důležitým prvkem je stabilizace v oblasti lidských zdrojů. Bylo nutné provést optimalizaci stávajícího týmu, přerozdělení kompetencí a vytvoření nové organizační struktury společnosti. Tyto kroky nebývají příliš populární, nicméně z dlouhodobějšího pohledu jsou nevyhnutelné a vedou k větší spokojenosti všech zaměstnanců.

MM: V jaké kondici se nyní vámi řízené společnosti nacházejí? Kde jsou jejich problematická místa a jaký lék máte na jejich léčbu?

K. Linert: Obě společnosti jsou aktuálně v dobré kondici, avšak stále s velkým potenciálem. Vyhodnocujeme jednotlivé procesy a hledáme cestu k jejich efektivnějšímu řízení. Naším strategickým cílem je zkrácení doby realizace strojů menších velikostí na pět měsíců. Pracujeme na efektivním zpracování nabídek, vytváříme systém kontroly, eliminujeme neproduktivní časy a samozřejmě i zefektivňujeme instalaci u zákazníka.

V roce 2010 byl pro českého zákazníka dokončen prototyp portálového obráběcího centra s posuvným portálem a přestavitelným příčníkem řady FRUF C s výkonem 80 kW a hydrostatickým vedením ve všech lineárních osách (X, Y, Z, W).

Připravili jsme strategii do roku 2017, která vychází z opatření vedoucích k dosažení cíle konkurenceschopného výrobce extrémně těžkých strojů, pozvednutí kvality výroby, posílení technologie a technického řešení strojů, dále pak modernizace strojů z pohledu jejich rozvoje a inovací, rozšíření aktivit firmy o generální opravy strojů a realizace větších zakázek tzv. na klíč – turnkey solution. Velkou kapitolou jsou lidské zdroje, kdy chceme konsolidovat stávající strukturu zaměstnanců. Důležitou oblastí je zkvalitňování servisně-poradenských služeb a v neposlední řadě i vazba se stávajícími zákazníky.

Dvoustojanový karusel SKD s osou Y. Stroje této konstrukce umožňují obrábět dílec do průměru 10 m, výšky 5,5 m a hmotnosti do 450 t.

MM: Jak funguje synergie v rámci skupiny Alta v oblasti obráběcích strojů – blanenských karuselů, plzeňských horizontek a soustruhů a kuřimské produkce portálů? Daří se vám dodávat zákazníkům společná technologická řešení?

K. Linert: Výroba blanenských karuselů i kuřimských portálů probíhá v jednom výrobním závodě. Toto spojení nám umožnilo efektivnější řízení jak konstrukčního, tak výrobního procesu. Zákazník tedy profituje z většího množství nabízených technických řešení.

Synergie je patrná z našeho nového směru v konstrukci strojů, kdy prvky jedné společnosti implementujeme do druhé a naopak. Mám například na mysli výrobu portálových multifunkčních strojů, kde je integrovaný nikoliv otočný, ale karuselovací stůl a opačně. Karusel disponuje osou Y a jeho vřeteník je přizpůsobený pro výkonové frézování. Konstrukční i obchodní oddělení již pracují společně, snažíme se učit prodejce prodávat obě značky a daří se nám to. A z druhé strany funguje synergie, kde jeden obchod táhne druhý, v jednom teritoriu má dobrou pověst značka TOS a ve druhém ČKD. Společně se ŠMT jsme tři plně autonomní společnosti. Snažíme se hledat taková styčná místa, kde si můžeme vzájemně pomoci. Například loňská dodávka velkého karuselu do Shanghai Turbine probíhala prostřednictvím všech tří společností.

MM: Na jaké zakázce nyní v Kuřimi pracujete? Čím je zajímavá či výjimečná?

K. Linert: V současnosti pracujeme na novince, která bude zákazníkům i veřejnosti oficiálně představena v říjnu 2015 na největším evropském strojírenském veletrhu letošního roku – EMO Milano. Dalším významným krokem je také redesign celého portfolia. S novou podobou strojů tak konkurujeme největším světovým hráčům nejen technologickým řešením, ale i moderním vzhledem.

Jednostojanový karusel SKJ při technologických zkouškách. Tento typ stroje je vhodný pro obrobky do hmotnosti 450 tun, výšky 6,5 metru a průměru až 16 metrů.

Současně pracujeme na zakázce, která je velmi klíčová pro firmu jak z technického hlediska, tak i referenčního – má jí pomoci ze světového pohledu obnovit statut kvalitní a respektované strojírenské firmy. Jedná se o velký karusel, jehož technické zpracování probíhá od jara 2014 a ukončení je stanoveno na září tohoto roku. Hlavní skupiny stroje jsou již zkonstruované, nyní se kreslí vedlejší opce a periferie. Zároveň se již pracuje na jeho výrobě, montáži osy Y, se saněmi pod stojan s půdorysem neuvěřitelných 18 m2. Jelikož celková výška stroje je 21,5 metru, což je o sedm metrů více, než je kapacita zdejšího jeřábu pod hákem, a výška haly je 17 metrů, bude se portál stroje montovat ve Vítkovicích. V Kuřimi se budou montovat ty klíčové uzly, kterým bude zdejší kapacita haly a jeřábu dostačovat, u zákazníka se pak bude kompletovat montáž stroje, jehož termín dokončení je stanoven na jaro 2017. Celý stroj je teplotně stabilizovaný, čidla jsou ve vysokém počtu, máme nasimulovanou celou řadu vnějších vlivů, které by mohly montáž stroje ovlivňovat. Na projektu spolupracujeme s výzkumným centrem RCMT při FS ČVUT v Praze. Současný stav a vývoj zakázky jsou velice pozitivní.

Abych demonstroval mimořádnou velikost tohoto stroje, dovolte mi uvést několik jeho parametrů. Točný průměr stroje je 16 metrů, nosnost stolu 1 000 tun, krouticí moment 1 000 000 Nm, zdvih bočního vřeteníku činí 14,5 metru, průchod pod portálem 15 metrů. Tento karusel disponuje dvěma stoly, jedním středovým o průměru osm metrů, druhým ze segmentů o průměru 16 metrů. Oba dva stoly mohou pracovat samostatně. Jedno horní smykadlo je umístěno na portále a druhé je s boční pinolou s velkým výsuvem. Z této konstrukční varianty do budoucna vyplývá i náš zájem oslovit trh s těžkými horizontkami, jelikož nám ze stroje s oddělením příčky a portálu druhého stojanu vznikne horizontka.

Nadále se v konstrukci strojů chceme držet výměnných vřetenových hlav, nikoliv vřeten. Hlavami jsme totiž schopni dosáhnout vyšších parametrů, než umožňuje vřeteno horizontek, otáček a samotné tuhosti pro frézování. Tímto bychom mohli tradiční odběratele horizontek oslovit novou konstrukcí stroje.

Píše se další epocha kuřimské produkce. Nová podoba strojů TOS Kuřim a ČKD Blansko z návrhů designéra Matěje Sulitky.

MM: Jaký je současný stav průchodu zakázky výrobou? Jak jste restrukturalizovali obchod, plánování, vývojové oddělení, konstrukční, výrobu, třískové obrábění atd.?

K. Linert: V průběhu několika posledních měsíců došlo ke konsolidaci struktury zaměstnanců, a to především v úseku obchodu, v technickém a výrobním úseku. Vznikla nová, podpůrná oddělení, která umožní zrychlení procesu zakázky, snížení nákladů a efektivnější využití potenciálu lidských zdrojů. Naopak byly vyčleněny jednotky strategické, jejichž klíčoví zaměstnanci jsou neustále v terénu, mapují situaci na trhu i u zákazníka. Tato kombinace nám umožňuje rychleji reagovat na potřeby trhu, získávat nové zákazníky a rychle a efektivně řešit případné problémy u těch stávajících.

MM: Jak se bude podle vás vyvíjet trend v konstrukci portálových center? Co si žádá současný trh? Jde se i v těchto velikostech po multifunkčních řešeních, integraci aditivních technologií atd.?

K. Linert: V této oblasti sázíme na synergii TOS a ČKD. Spojením výhod karuselů s obráběcími centry vzniká celá řada technologických řešení, která jsou zákazníky vyžadována. Zaměřujeme se zejména na multifunkčnost těchto center.

Nemyslím si, že v blízké budoucnosti v naší komoditě dojde k integraci technologie soustružení a frézování v jeden multifunkční stroj. Je to dáno složitostí našich strojů a používaných technologií. Je těžké u takto velkých investic uvažovat o jednom univerzálním stroji, který by byl cenově velmi náročný a zákazník by jej dokázal naplno uplatnit v takové míře, aby návratnost investice byla v akceptovatelném horizontu. Vždy je třeba při návrhu investičních celků velkých strojů vycházet z převážně používané technologie a podle toho volit konstrukci karuselu či frézy. V našem případě nejde trend multifunkčnosti stejnou cestou jako u strojů menší a střední velikosti.

MM: Kde se budou podle vás obě společnosti nacházet v roce 2020? Jaká bude jejich pozice?

K. Linert: Jak jsem již uvedl v samém začátku, cílem společnosti je stát se významným výrobcem v oblasti velkých obráběcích strojů. Společnými silami nyní pracujeme na tom, abychom se znovu dostali do popředí na trhu a dokázali, že TOS Kuřim – OS, resp. ČKD Blansko-OS stále patří mezi světovou špičku.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji společnostem návrat na ono výsluní.

Roman Dvořák, Kuřim

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Související články
Jako švýcarské hodinky…

Kdo by mezi strojaři neznal takové značky strojů, jako jsou Heckert, Scharmann, Dörries, SIP či Starrag. K těmto pěti švýcarským a německým klenotům přidejme ještě neméně významné výrobce karuselových brusek Berthiez, multifunkčních miniobráběcích strojů Bumotec či portálových a gantry center Droop+Rein a společně se SW řešením TTL pro adaptivní obrábění lopatek turbín dostaneme výsledek v podobě společnosti Starrag Group.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Nastal čas změnit přístup, nastal čas změn 2. Řízení podnikových procesů

Žijeme v turbulentní době. To co bude zítra, už pravděpodobně bude vypadat jinak, než to, co bylo včera. Je to dáno různými aspekty, které však znamenají, že výrobní podniky nemohou mít vzorce chování odvozené na základě svých zkušeností z minulosti. Pokud chtějí firmy přežít, musejí se pokusit předvídat přání zákazníků, musejí být proaktivní a zejména musejí mít zaměstnance schopné inovovat a přebírat zodpovědnost za své činy a chování. V tomto seriálu budeme popisovat naše úvahy tímto směrem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit