Témata
Reklama

Chytré stroje vyžadují chytrý inženýring

Nové digitální technologie a trendy, například internet věcí (IoT), Průmysl 4.0 a další, dnes předznamenávají začátek nové průmyslové revoluce. Na trhu průmyslových strojů způsobí vstup nové technologie digitalizaci výroby, počínaje výrobními linkami s chytřejšími, propojenějšími a složitějšími stroji.Tento článek vysvětluje, proč příchod tohoto a dalších trendů znamená, že průmysl výroby strojů vyžaduje nové způsoby práce s důrazem na spolupráci, univerzálnost a flexibilitu. Věk chytrých strojů vyžaduje také chytřejší způsob jejich navrhování, výroby a dodávání na trh.

Vyšší automatizace – více dat

Ti z nás, kdo si vzpomenou na sérii filmů Terminátor, si jistě vybaví scénu z filmu Terminátor 2, ve které si programátor ze společnosti Cyberdyne Systems uvědomí, že stroje mají vlastní vědomí. Zatím sice tak daleko nejsme, ale stroje jsou dnes stále chytřejší a mohou provádět více věcí automaticky. Vezměme si například výrobní linku na parfémy. Již nyní existují stroje, které mohou pracovat samostatně po delší dobu a samy dokážou měnit obsah lahviček i jejich etikety podle digitálních pracovních pokynů.

Reklama
Reklama
Reklama
Analýza vyrobitelnosti výrobku

V budoucnu se tyto stroje stanou součástí integrovaných výrobních linek, které pomocí senzorů budou po internetu posílat data o postupu výroby i stavu jednotlivých strojů v reálném čase. Budou například moci monitorovat svůj stav pomocí proměnných, jako jsou teplota, hydraulický výkon či tlak. Automaticky budou označovat nalezené anomální parametry pro inženýry, kteří budou moci problém řešit ještě předtím, než dojde k poruše systému. Data získaná ze strojů se stanou součástí širšího datového ekosystému spolu s technologiemi, jako jsou aktuátory, senzory, bezdrátové kamery nebo čtečky RFID, a budou v podnicích představovat nepřerušený tok informací z výrobních linek. Tato data se po analýze a zpracování v cloudu stanou základem pro lepší rozhodování. Pro zákazníky je tato vize lákavá, výrazně však zvyšuje složitost výroby strojů. Především jde o pokročilý software s miliony řádků kódu, který je vyžadován k provozu těchto strojů a který ve strojích mezi roky 1970 a 2010 podle VDMA narostl o 45 %.

Návrh pracoviště

Zákazníci chtějí stále více

Složitost výrobků se rovněž postupně zvyšuje. Na klíčových trzích, například v automobilovém a spotřebním průmyslu, je vysoká poptávka po výrobcích vyrobených podle požadavků zákazníků. Takovéto výrobky vyžadují k výrobě přizpůsobitelné stroje umožňující návrh a výrobu na zakázku. Éra, kdy bylo možné navrhovat, vyrábět a dodávat standardní modely strojů s dlouhým životním cyklem, pomalu končí.

Kromě těchto problémů je potřeba zohlednit životní prostřední, neboť legislativa se spolu s bezpečnostními standardy neustále zpřísňuje. Aby bylo možné splňovat tyto požadavky, je nutné mnohem častěji měnit konfiguraci strojů. Navíc postupující globalizace s nabídkou strojů z ekonomik s nižšími výrobními náklady neustále zvyšuje tlak na ziskovost výroby.

Tyto požadavky je tedy třeba mít na paměti a přijít na způsob, jak dělat věci při výrobě strojů zcela jinak. Je nutné se vypořádat s neustále rostoucí složitostí strojů, najít efektivní způsoby krácení nákladů a být flexibilnější a rychlejší při navrhování, vývoji a výrobě strojů. Přišel čas pro pokročilý inženýring strojů.

Dotykové stroje

S pokrokem technologií se zákazníci více zajímají o intuitivnější ovládání, jako např. systémy s dotykovými obrazovkami, které vyžadují minimální množství školení a umožňují větší kontrolu nad strojem. To vyžaduje vývoj pokročilejšího softwaru, což je další faktor zvyšující složitost návrhu strojů.

Řešení robotizovaného pracoviště

Výroba strojů chytřejším způsobem

Základem pokročilého inženýringu je digitální platforma, která zastřešuje veškerou práci na projektu, umožňuje spolupráci mezi týmy, katalogizuje položky modelů, ukládá všechnu provedenou práci a umožňuje opakovaně používat data. Přesun ke sjednocenému systému navrženému pro životní cyklus návrhu strojů umožňuje výrobcům vylepšit výrobní procesy ve třech krocích:

1. Tvorba mechatronického návrhu

Požadavky zákazníka je možné díky použití principů systémového inženýrství sledovat po celou dobu od počátečních diskuzí až po dokončený návrh. Je také důležité zmínit, že software napomáhá tvorbě pokročilejších funkčních modelů. Tento model nabízí společný základ pro souběžnou spolupráci mechanických, elektrických a automatizačních disciplín. Konstruktéři mechaniky mohou například použít koncepční modely k podrobnému návrhu; konstruktéři elektroniky mohou použít data modelu k výběru nejlepších senzorů a aktuátorů pro jednotlivé stroje; konstruktéři automatiky pak mohou k vývoji softwaru využít kamery a data provozních postupů z modelů.

2. Inženýrství na objednávku

Digitalizace správy projektu napomáhá přechodu k modulárnímu navrhování pomocí softwaru, kdy jsou specifikace zákazníka rozloženy na jednotlivé části, na kterých je možné pracovat samostatně. Tyto moduly pak lze znovu použít, čímž se sníží počet cyklů návrhu nutných k dokončení nového stroje. Tento přístup také snižuje výskyt problémů s náklady a časem při poptávce výroby na zakázku.

Validace výrobního procesu

3. Virtuální uvedení do provozu

Pravděpodobně nejzajímavější oblastí vývoje návrhu strojů je tvorba „virtuálních strojů“. Nyní je možné vytvářet kompletní 3D digitální virtuální klony strojů pro návrh a testování. Koncepty návrhu lze rychle vytvářet a software dokáže simulovat různé provozní podmínky, například gravitaci nebo tření, a jejich vliv na elektrické systémy, provozní kapaliny či vzduchotechniku navrhovaného stroje. Model je také možné připojit k ovladačům ve fyzickém světě a zapojit tak do smyčky vývojového procesu i skutečný hardware. Software společnosti Siemens je kompatibilní s množstvím řídicích modulů od různých výrobců a podporuje použití PLC (Programmable Logic Controller) ve výrobě. Virtuální uvádění do provozu umožňuje začít testovat stroj ještě před jeho výrobou a zefektivnit tak vývojový cyklus. Tím vším lze identifikovat možné problémy v raném stadiu a eliminovat drahé prostoje v pozdějších fázích návrhu.

Optimalizace výrobního procesu

Inženýring a časové úspory

Podle zkušeností uživatelů nástrojů PLM (Project Lifecycle Management) s výše uvedenými funkcemi lze čas vývoje zkrátit přibližně o 20 % až 30 %. Těchto úspor je možné dosáhnout zejména díky opakovanému použití dat a použití virtuálních modelů, které usnadňují návrh, testování a uvádění do provozu. Například týmu připravujícímu software pro systém PLC je možné poskytnout koncepční návrh hned v úvodu celého projektu tak, aby mohl zahájit programování a simulace. Tím se celý proces vývoje urychlí a zpřehlední.

PLM nástroje také nabízejí digitální základ pro spolupráci v reálném čase, která je nutná ke koordinaci globálních týmů napříč různými disciplínami. Bezproblémovým způsobem integrují práci různých týmů a upozorňují na změny návrhu v jedné oblasti, které by mohly mít vliv na práci jiného týmu. Tato zlepšená integrace samozřejmě může všem účastníkům projektu ušetřit mnoho času.

Stroje jsou stále propojenější a samostatnější. Postupně se zvyšuje i složitost jejich návrhu a výroby. K tvorbě pokročilých strojů je potřeba pokročilý software: software určený pro daný úkol, pomocí kterého bude díky intuitivním nástrojům a rozhraní pro spolupráci možné vytvářet stroje na zakázku snadněji, rychleji a s nižšími náklady.

Siemens PLM Software

Mirko Bäcker

[email protected]

www.siemens.cz/plm

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 160603
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Monotematická příloha / Průmysl 4.0
Autor:
Firmy
Související články
Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

Chytré brýle pro průmysl

Chytré brýle a rozšířená realita se v posledních letech staly dalším trendovým tématem v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od umělé inteligence, která je založena na strojovém učení a u které jsou stroje určeny k dlouhodobému nahrazení lidského faktoru, sleduje rozšířená realita jiný cíl: podporovat člověka v průmyslových procesech. Zde vstupuje firma Ayes, která představuje jedničku v oblasti hands-free technologií pro průmysl, chytré brýle RealWear HMT-1.

Výrobu ovládne chytrý software

V souvislosti s Průmyslem 4.0 se často hovoří o inteligentních, navzájem komunikujících strojích. Chytré však nejsou ani tak stroje, jako spíše software, který je řídí.

Související články
Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Internet věcí v prostředí řídicích systémů

Digitalizace výroby, digitální továrna, další průmyslová revoluce… Kdo by si nepoložil otázku, co to přesně znamená pro mě, a hlavně, kde jsou peníze či profit, který to má přinést? Není to nějaký abstraktní koncept bez vazby k průmyslové realitě v Čechách? A pokud se necháme přesvědčit k cestě tímto směrem, nepřeváží nakonec nad ziskem složitost systému, náklady na jeho zavedení a udržování v chodu?

Rozhraní člověk-stroj

Tablety a chytré telefony již dlouho nejsou vyhrazeny pouze pro fanoušky digitálních technologií, ale poskytují i mnoho nových příležitostí v oblasti strojního inženýrství. Rozhraní člověk–stroj v kombinaci s PLC se stává základním prvkem 4. průmyslové revoluce a funkcí s přidanou hodnotou.

Nejnovější technologie před moderní informační společností

Jedním z účastníků letošního ročníku Veletrhu Věda Výzkum Inovace je sdružení CESNET, které se zabývá výzkumem a vývojem informačních a komunikačních technologií. Bylo založeno v roce 1996 a jeho členy jsou všechny veřejné vysoké školy a Akademie věd České republiky.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit