Témata
Reklama

CzechInvest představuje OPPI 2007 – 2013

09. 10. 2007

Program Prosperita

Informacemi o programu Prosperita pokračuje na stránkách MM Průmyslového spektra seriál, který připravujeme ve spolupráci s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Svazem strojírenské technologie.

Reklama
Reklama
Reklama

Jednou z bariér rozvoje ekonomiky ČR je nedostatečná komunikace a spolupráce mezi oblastí výzkumu, reprezentovanou např. vysokými školami či výzkumnými institucemi, a podnikatelskou sférou. Vytváření příznivého prostředí pro spolupráci obou těchto stran je právě cílem programu Prosperita.

K podporovaným aktivitám patří zakládání a další rozvoj vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, center pro transfer technologií a také vytváření sítí business angels, které podněcují vznik a rozvoj inovativních firem.

  • vědeckotechnické parky – jsou subjekty, které poskytují potřebné prostory a služby firmám s delší historií podnikání. Přítomnost vyspělých firem uvnitř takového parku podporuje vtažení těch méně „zkušených“ do světa podnikání;
  • podnikatelské inkubátory – vytvářejí zázemí pro zasídlení začínajících firem s dobrým nápadem. Tito „nováčci“ mohou získat od provozovatele inkubátoru dotaci na nájem kancelářských, laboratorních a dalších prostor a dále dotaci na konzultantské služby, školení nebo rekvalifikaci. Další výhodou zasídlení v inkubátoru je společné sdílení prostor, laboratoří, což zlepšuje vzájemnou spolupráci a komunikaci s ostatními firmami;
  • centra pro transfer technologií – ve spolupráci s výzkumnými institucemi a s vysokými školami napomáhají přenosu nových a dosud nevyužitých technologií do firem. Dále také poskytují odborné poradenství a poradenství v oblasti ochrany duševního a průmyslového vlastnictví;
  • sítě business angels – jsou nástrojem pro poskytnutí kapitálu podnikatelům v počáteční fázi podnikání, která je spojena s vyšší mírou rizika, a tím lze rozšířit možnosti financování jejich podnikatelských nápadů. Základní činností je tedy propojení investorů (= business angels) a podniků se zajímavými podnikatelskými plány.

Bližší informace o podmínkách a výši podpory, způsobu příjmu žádostí a další specifikace budou uvedeny ve výzvě. Termín zveřejnění programu a první výzvy bude znám ve druhé polovině roku 2007.

  • Důležitou oblastí rozvoje podnikatelského prostředí jsou i studenti jako „potenciální podnikatelé“. Podporou podnikavosti
  • vysokoškolských studentů v České republice se začala zabývat agentura CzechInvest.
  • Napříč mnohými aktivitami, které podporuje agentura CzechInvest, se prolíná spolupráce podniků a vysokých škol, ať již jde o spolupráci týkající se výzkumu a vývoje či studentských aktivit, dalšího vzdělávání apod.
Zhodnocení programu Prosperita OPPP 2004 - 2006

V rámci Operačního programu Průmysl a podnikání byl v letech 2004 – 2006 realizován program Prosperita. Tento program reagoval na nedostatečnou komunikaci a spolupráci mezi sférou výzkumu a vývoje a sférou podnikání. Vytváření příznivého prostředí pro spolupráci obou těchto stran, tj. podpora vzniku vhodné podnikatelsko-inovační sítě mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a samotnými podniky, představuje cestu k efektivnímu řešení tohoto problému. A to bylo cílem programu Prosperita, který se zaměřil na podporu infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace.

1. Charakteristika programu

Předmětem podpory programu byl proces zakládání, činnosti a rozvoje:

  • vědeckotechnických parků (VTP), podnikatelských inkubátorů (PI) – vytvářejí podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Firmy bez ohledu na umístění v inkubátoru nebo VTP mohou využívat technické zázemí počínaje kancelářskou technikou, jednacími a konferenčními prostory a konče laboratořemi, dílnami a dalšími specializovanými prostory dle zaměření VTP, PI. Inovační nově založené firmy z kategorie MSP, jsou-li umístěny v podnikatelském inkubátoru, mohou získat dotaci na nájem a konzultantské služby od provozovatele inkubátoru.
  • center pro transfer technologií (CTT) – napomáhají transferu technologií do firem, dále také poskytují odborné poradenství a poradenství v oblasti ochrany duševního a průmyslového vlastnictví.

Projekty předkládané do tohoto programu mohly obsahovat investiční i neinvestiční akce, tj. součástí projektu mohly být stavební práce, technologie a zařízení pro vybavení např. laboratoří, ale také mzdy zaměstnanců provozovatele, cestovné atd. Předkladatel projektu musel být právnickou osobou se sídlem v České republice. Projekt musel být realizován na území České republiky mimo region Praha. Mezi podmínky přijatelnosti dále patřilo prokázání spolupráce s vysokou školou nebo s výzkumnou institucí. Výhodou celého programu byl široký výčet podporovaných – uznatelných – nákladů a dosažitelná maximální výše podpory až 75 % uznatelných nákladů s maximální možnou výší dotace až 150 mil. Kč v případě projektu obsahující stavební práce a až 30 mil. Kč, pokud projekt stavební práce neobsahoval.

2. Zhodnocení průběhu programu

Regionální kanceláře CzechInvestu začaly přijímat žádosti do programu Prosperita od 1. 7. 2004. Příjem žádostí byl ukončen k 29. 9. 2006 s tím, že přidělené prostředky mohou být nárokovány nejpozději k 30. 6. 2008.

Z celkového počtu 69 podaných projektů do programu Prosperita (v letech 2004 – 2006) bylo schváleno a podpořeno 32 projektů. Na program bylo alokováno 55 648 tis. eur, což k datu ukončení vyhodnocování podaných žádostí a směnného kurzu koruny vůči euru představovalo 1,6 mld. Kč. Tato částka byla zcela vyčerpána. Dlužno podotknout, že o dotaci žádalo několik dalších projektů, ale přestože splňovaly všechny náležitosti a kvalitou se vyrovnaly již schváleným projektům, nebyly podpořeny z důvodu nedostatku finančních prostředků v programu. Dotace byla tedy přidělena 46 % všech podaných projektů. Průměrná požadovaná dotace na projekt u podpořených projektů činila 53 mil. Kč.

Četnost předkládaných žádostí i výsledný počet projektů, které se realizují, se velmi lišil v jednotlivých krajích České republiky. Potvrdilo se očekávání o spjatosti s tradičními univerzitními městy. Z regionálního hlediska bylo nejvíce projektů předloženo v Jihomoravském kraji (podáno 20 projektů, což činí 29 % ze všech podaných žádostí). Na druhém místě je Zlínský kraj a Středočeský kraj, každý po 10 projektech. V kraji Karlovarském a Libereckém nebyly předloženy projekty žádné. Přehled úspěšnosti podaných projektů dle krajů České republiky je znázorněn na následujícím grafu.

Graf 1. Počty podaných projektů dle krajů ČR

Velmi pozitivní skutečností je podávání žádostí i soukromými podnikatelskými subjekty. Tyto žádosti představovaly 45 % z celkového počtu podaných žádostí, kraje, města a jimi založené organizace podaly 20 %, vysoké školy pak 16 %, výzkumné instituce 12 % a stávající provozovatelé vědeckotechnických parků jen 7 % všech podaných žádostí.

Přidělené dotace podpoří vznik a provoz více jak 32 000 m2 VTP a 30 000 m2 podnikatelských inkubátorů (blíže viz graf 2). Na této ploše bude během následujících let podpořeno více než 560 firem. U center transferu technologií je plánováno přes 400 přenosů technologií do firem (blíže viz graf 3). Přímo u žadatelů o dotaci by mělo vzniknout až 190 nových pracovních míst (zaměstnanci VTP, PI,

CTT) a u podpořených firem zasídlených ve vědeckotechnickém parku a v podnikatelském inkubátoru se očekává 2200 nových pracovních míst.

Graf 2. Vytvořené m2 u podpořených VTP, podnikatelských inkubátorů a CTT Zdroj: CzechInvest

Pozn.: Stávající plochy jsou plochy, které již žadatelé při předložení projektu provozovali. U těchto projektů byl podporován především rozvoj těchto stávajících ploch nebo jejich rozšíření. Nové plochy zahrnují zcela nové m2, které byly podpořeny z programu Prosperita.

Realizovaný program Prosperita přinesl pro inovační podnikání České republiky celou řadu nových impulzů. Žadatelé se ale museli vyrovnat i s překážkami – nízká praktická zkušenost nejen s přípravou větších projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU, ale i s provozováním VTP, PI, CTT. Bylo nutné projekty začlenit do rozvojových inovačních strategií krajů, mapovat potenciál regionu pro uplatnění poskytovaných služeb a zajistit financování projektu i po ukončení poskytování dotace, tzv. udržitelnost projektu. Problematikou pro řadu žadatelů bylo získání adekvátně vzdělaných zaměstnanců a manažerů. V tom se snažil pomoci i CzechInvest (blíže kapitola 4).

Přínosy programu

  • Zvýšení podpory zakládání inovačních technologicky orientovaných firem
  • Vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj regionu
  • Účinnější spolupráce VŠ, výzkumných institucí s průmyslem a službami
  • Příznivější podnikatelské prostředí
  • Vznik nových výrobních a servisních společností
  • Udržení kvalifikovaných lidí v regionu
Nevýhody programu
  • Riziko nezasídlení VTP, PI podniky a tím nedosažení příjmů projektu
  • Administrativní složitost projektů
  • Náročnost realizace projektů
3. Nejčastější problémy projektů

Nesplnění podmínek programu

Velkým problémem nepřijatých projektů bylo nesplnění podmínek stanovených programem Prosperita. Mnohé projekty postrádaly naplnění hlavního cíle programu, což je tvorba infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace a zasídlování především inovativně zaměřených malých a středních podniků uvnitř VTP a podnikatelského inkubátoru. Mnohdy byl projekt zaměřen především na podporu firmy samotného žadatele, což je předmětem jiných programů a není možné takové investiční záměry podporovat z programu Prosperita.

Nehmotné a hmotné parametry projektu

Některé předložené projekty nepůsobily dostatečně důvěryhodně a realisticky v nastavení nehmotných a hmotných parametrů. Je třeba navrhnout přiměřené proporce požadavků a očekávaných výsledků. Využitelné prostory VTP/PI pro zasídlené firmy by měly být rozumně definovány v porovnání s ostatními plochami (konferenční prostory, parkoviště, jiné plochy s nedefinovaným účelem). Také musí být jasně nastaveny vlastnické poměry k majetku, případně smlouvy o pronájmu nemovitosti sloužící k provozování VTP, PI nebo CTT, které neskrývají riziko brzkého možného krachu, případně jsou nevýhodné.

Formální náležitosti projektu

Neúspěchem některých projektů byly také formální chyby, které nebyly dostatečně odstraněny. Málokterý předkladatel projektu využil veřejně přístupné osnovy popisných materiálů, jakými byl podnikatelský záměr a studie proveditelnosti a oponenti a hodnotitelé tak v předložených projektech nenalézali všechny potřebné informace a odpovědi, které museli zhodnotit a obodovat.

4. Podpůrné vzdělávací akce

V letech 2004 – 2006 CzechInvest zrealizoval vzdělávací akce napomáhající k osvětě a propagaci programu Prosperita ve formě seminářů v regionech. Jednalo se především o Setkání zpracovatelů projektů v programu Prosperita (v roce 2005 se setkání konalo v Nových Hradech a v Třeboni a v roce 2006 bylo realizováno v Ostravě) a Školení v oblasti managementu VTP, podnikatelských inkubátorů a CTT (v roce 2005 v Brně).

Setkání zpracovatelů projektů programu Prosperita

Realizovaná setkání zpracovatelů se setkala s pozitivními ohlasy. Cílem těchto seminářů bylo a do budoucna i dále bude umožnit setkání stávajících a potenciálních žadatelů v programu Prosperita, navázání nových kontaktů a předání zkušeností mezi žadateli navzájem.

Účastníci během setkání měli možnost především:

  • diskutovat připravovaný projekt s projektovým manažerem programu a dalšími odborníky;
  • získat aktuální informace o programu;
  • seznámit se s úspěšně realizovanými projekty;
  • seznámit se s procesem podávání žádostí o platbu, monitoringem a kontrolou realizovaného projektu.

Školení v oblasti managementu VTP, podnikatelských inkubátorů a CTT

V průběhu realizace projektů programu Prosperita se vyskytly potíže při sestavování týmů VTP, PI a CTT. Proto CzechInvest uspořádal Školení manažerů VTP. Cílem tohoto školení bylo odstranit nedostatky v personálním zabezpečení vytváření a řízení vědeckotechnických parků v regionech a přispět k bezproblémovému chodu těchto subjektů.

5. Léta 2007 – 2013 a program Prosperita

U programu Prosperita bylo zřetelně dokázáno konečným počtem podaných žádostí, objemem požadované dotace a ve finále samozřejmě i objemem projektů, které by svou kvalitou předčily minimální požadavky pro udělení dotace, že existuje dostatečný zájem a potřeba pro realizaci projektů spojených s infrastrukturou podporující vznik a rozvoj inovačních firem.

Program Prosperita II v rámci nového Operačního programu Podnikání a inovace na léta 2007-2013 vychází z nejlepších zkušeností stávajícího programu Prosperita.

Významným novým prvkem je začlení podpory vzniku a rozvoje sítí business angels – nástroje pro pomoc začínajícím podnikatelům dosáhnout na kapitál a tím rozšířit možnosti financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných inovativně zaměřených projektů. U této aktivity budou podporovány některé provozní náklady spojené s tvorbou a rozvojem sítí. Základní činností těchto síti bude vytvoření databáze prověřených business angels investorů a databáze podnikatelských projektů malých a středních podniků. Cílem je tedy zprostředkovat kontakty mezi potenciálními investory a zajímavými podnikatelskými plány firem za účelem jejich profinancování, tj. realizace.

Součástí nového programu Prosperita budou shodné aktivity, které byly podporovány v ukončeném programu – jako vznik a další rozvoj podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a center pro transfer technologií. U všech těchto subjektů budou dotovány náklady investičního a některé provozního rázu. Oproti starému programu by mělo jít až o desetinásobné navýšení alokované částky na program Prosperita II.

Program Prosperita – případová studie BIC Ostrava, s. r. o.

Bussiness and Innovation Centre Ostrava (BIC Ostrava) je společnost podporující podnikatelské prostředí a inovace v ostravském regionu.

BIC Ostrava zahrnuje technologické vývojové centrum, podnikatelský inkubátor a další aktivity. Realizace jejich provozu na jednom místě vytváří vhodné prostředí pro vznik inovací. Umožňuje vzájemné prolínání jejich funkcí, což zvyšuje schopnost centra významně přispívat ke vzniku podnikatelských aktivit v regionu.

Technologické vývojové centrum podporuje firmy, které nemají k dispozici svou vlastní výzkumnou kapacitu a chtějí inovovat své výrobky nebo technologie a realizovat prototypy průmyslových

Centrum a jeho dosavadní úspěchy

* založeno v roce 1993 s posláním napomáhat vzniku nových a rozvoji stávajících inovačních malých a středně velkých firem.

* zahrnuje:

  • podnikatelský inkubátor – podpora vzniku a rozvoje firem s inovačním potenciálem
  • technologické vývojové centrum – podpora firem, které nemají k dispozici svou vlastní výzkumnou kapacitu a chtějí inovovat své výrobky nebo technologie a realizovat prototypy průmyslových zařízení
  • poradenský útvar – pomoc při realizaci podnikatelských záměrů firem v oblasti financování a lidských zdrojů

* pravidelně pořádá mezinárodní konferenci HIGH-TECH Ostrava

* je akreditovaným parkem Společnosti vědeckotechnických parků ČR

* je členem mezinárodní sítě inovačních center European Bussiness Network a držitelem licence k používání obchodní značky EC-BIC

* je držitelem certifikátu systému managementu jakosti ISO 9002

Projekt rozšíření služeb

Aby se centrum mohlo dále rozvíjet, požádalo o dotaci na projekt, jehož cílem je rozšířit rozsah služeb a vytvořit lepší podmínky pro rozvoj inovačního prostředí a podnikání. V rámci projektu budou prostřednictvím rekonstrukce další budou rozšířeny již nedostačující prostory technologického centra a podnikatelského inkubátoru o cca 4500 metrů čtverečních, čímž se dosáhne dvojnásobku stávající kapacity pro umístění firem v centru. Zvětšení prostoru zároveň umožní vytvořit zázemí pro nové centrum transferu technologií – kontaktní místo podporující inovační firmy, které chtějí zvýšit své zahraniční aktivity a vstoupit na mezinárodní trhy.

Projekt zahrnuje tyto součásti:

  • stavební práce: rekonstrukce budovy (oprava fasády a střechy, výměna oken, oprava vstupu do budovy, adaptace vnitřních prostor pro potřeby laboratoří, vývojových dílen, zkušeben a učeben apod.), úprava vjezdu do areálu a ostatních ploch uvnitř areálu.
  • vybavení centra: nákup strojů a zařízení, nákup výpočetní techniky, nákup dopravního prostředku apod.
  • provoz centra: mzdové náklady, cestovní náklady, nákup služeb, náklady za zvýhodněný nájem apod.

Proces podání a schválení žádosti

Centrum se rozhodlo požádat o dotaci na podzim roku 2004. Na základě konzultací s projektovým manažerem agentury CzechInvest v Ostravě.

Po kontrole žádosti a úspěšném ratingu společnosti byla žádost přijata. Od této doby mohou centru vznikat uznatelné náklady, které může uplatnit v rozpočtu dotace, resp. v žádosti o platbu.

Žádost byla dále předána projektovému manažerovi agentury CzechInvest, který zajistil nezávislé externí hodnocení projektu, z nichž jedno posuzovalo věcnou správnost projektu a druhé jeho finanční řešení. Projektový manažer také vyhotovil zprávu o projektu pro hodnotitelskou komisi. Ta zasedala v polovině května 2005 a na základě externích hodnocení a zprávy projektového manažera doporučila projekt ke schválení.

Následně byly podepsány Podmínky pro poskytnutí dotace, jež stanovují pravidla realizace projektu a jejichž součástí je také rozpočet a harmonogram realizace projektu. Rozhodnutím o poskytnutí dotace Ministerstva průmyslu a obchodu byl definitivně ukončen schvalovací cyklus žádosti o dotaci na projekt centra. Uznatelné náklady projektu a výše dotace

Uznatelné náklady projektu a výše dotace
Náklady spojené se stavebními pracemi 20 515 000 Kč
Vybavení centra 2 400 000 Kč
Provoz centra 19 651 000 Kč
Celkově uznatelné náklady 42 566 000 Kč
Výše dotace (75 % uznatelných nákladů) 31 923 000 Kč

Přínosy realizace

  • podpora většího počtu inovačních firem;
  • zkvalitnění stávajících a zavedení nových služeb pro inovační firmy;
  • zavedení nových služeb v oblasti výzkumu a vývoje vznikem dvou nových center vývoje technologií:
    • „Výzkumně-vývojového centra HIGH-TECH – fluidních mechatronických systémů“;
    • „Výzkumně-vývojového centra informačních technologií“
  • vytvoření nových pracovních míst v regionu
  • podpora realizace transferu technologií

 

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 71031
Datum: 09. 10. 2007
Rubrika: Czechinvest představuje / OPPI 2007
Autor:
Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

Související články
Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Blíží se druhý ročník veletrhu broušení

Od 14. do 17. května 2024 se koná druhý ročník veletrhu GrindingHub, který odborníkům z celého světa představí – poprvé v historii ve čtyřech výstavních halách – nejnovější technologická řešení v oblasti broušení. Tentokrát se ve Stuttgartu představí přes 460 vystavovatelů z 31 zemí.

Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Promluvy Štefana Kassaye: Devalvace vědy vědeckou komunikací?

Užívání cizích slov v běžné řeči ještě nikoho neudělá vědcem ani to nepovýší jeho společenskou úroveň. Přesto má člověk, kromě běžné výměny názorů, svůj záměr, kterému odpovídá i příslušný komunikační styl. Pochopitelně, že vysoce uznávaná osobnost chce mít možnost být šiřitelem svých vlastních názorů.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit