Témata
Zdroj: VŠB-TUO

Fajne zprávy z Ostravy: Zrod unikátního tvářecího zařízení

Na Fakultě strojní, Katedře mechanické technologie VŠB-TUO, bylo vědeckým týmem vyvinuto unikátní tvářecí zařízení pro zvyšování jakosti kovových pásů, které jsou využívány k výrobě dílů v několika odvětvích. Metoda „DRECE – Dual rolls equal channel extrusion“ (duální přítlak kombinovaný s protlačováním rovnostranným kanálem) je využívána k výrobě kovových materiálů s velmi jemnozrnnou strukturou (dále označovanou jako UFG struktura – ultra-fine grain size).

Tento článek je součástí seriálu:
Fajne zprávy z Ostravy
Díly
Reklama

Tvářecí zařízení, využívající danou metodu, je možné příkladově využít při výrobě strojních dílů v automotive, při výrobě kovových konstrukcí, součástí ze speciálních kovových materiálů a vyvíjených slitin neželezných kovů.

Při vlastním tvářecím procesu je využíván princip intenzivní plastické deformace (viz obrázky).

Princip progresivní tvářecí metody. 1 – hlavní tlačný válec, 2 – přítlačný válec, 3 – deformační válec, 4 – tvářecí segment zóny deformace, 5 – horní nástroj, 6 – spodní nástroj (Zdroj: VŠB-TUO)

Průběh tvářecího procesu

V současné době je tvářecí zařízení využíváno při následném zpracování kovových pásů o rozměrech 58 x 2 x 1 000 mm (šířka x tloušťka x délka). V průběhu tvářecího procesu nedochází ke změně rozměrů pásu, což je velkou předností dané technologie. Při takto prováděné intenzivní plastické deformaci dosáhneme v materiálu zjemnění struktury, a tímto i podstatného zvýšení mechanických vlastností a zachování potřebné tvářitelnosti. Je to bezodpadová tvářecí technologie a má velký přínos z hlediska podstatného snížení uhlíkové stopy. Nová tvářecí technologie je ošetřena patentem číslo 309952, zároveň je registrován i „užitný vzor“ pod číslem 36 581.

Reklama
Reklama
Reklama

Přináší zároveň podstatnou úsporu výrobních nákladů. Pro výrobu kovových dílů lze použít různé typy kovových materiálů, které po tvářecím procesu dosáhnou podstatné zvýšení jakosti vstupního materiálu. Rozměry kovových pásů před tvářecím procesem a po něm zůstávají nezměněné – to je podstatný rozdíl vzhledem k procesu válcování, kdy se rozměry mění a vzniká odpad.

Vlastní tvářecí zařízení (Zdroj: VŠB-TUO)

Různé materiály

Daná metoda je používána pro různé typy kovových materiálů, neželezné kovy a jejich slitiny.

Tvářecí proces je založen na technologii protlačování s nulovým úběrem tloušťky pásu plechu s konečným cílem dosažení vysokého stupně deformace ve tvářeném materiálu.

Dosažené nové poznatky jsou implementovány ve výuce v oboru strojírenská technologie v předmětech: technologičnost konstrukce, tváření a materiály, tvářitelnost kovů a nekonvenční metody tváření.

O dosažené výsledky projevují zájem firmy z ČR a univerzity ze zahraničí i z ČR.


Fajne zprávy z Ostravy: Detail, který rozhoduje

Metalografická laboratoř na Fakultě strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava, která je součástí Katedry mechanické technologie, je místem, kde vědecko-výzkumní pracovníci i studenti zkoumají vlastnosti materiálů a hledají příčiny jejich poškození. Díky moderním přístrojům dokážou nahlédnout do vnitřní struktury kovů a získat informace důležité pro vývoj, výrobu i kontrolu kvality strojních součástí.

Vydání #11
Kód článku: 261105
Datum: 10. 11. 2026
Rubrika: Servis / Technické školství
Související články
Vzdělání pro šanci na úspěch II

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná ho svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit VŠB – Technické univerzity Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopisu slovo vedoucím všech jejích kateder a děkanovi fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Související články
Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fajne zprávy z Ostravy: Tam, kde posouvají moderní výrobu

Na Fakultě strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava se rozvíjí výzkum moderních a udržitelných výrobních technologií, které reagují na nároky průmyslu, medicíny i společnosti. Společným motivem je posun od pouhé „výroby tvaru“ k výrobě funkce – tedy k procesům, u nichž se sleduje nejen přesnost a produktivita, ale také integrita povrchu, životnost součástí, materiálová úspora, energetická náročnost a využitelnost výsledků v praxi.

Fajne zprávy z Ostravy: Laboratoř pro logistiku a štíhlou výrobu

Fakulta strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava rozšířila své výukové a popularizační aktivity o moderní laboratoř Smartline 4.0, která přináší nový přístup ke vzdělávání v oblasti logistiky, automatizace a řízení výroby. Toto pracoviště významně posiluje praktickou složku výuky a propojuje teoretické poznatky s reálnými aplikacemi odpovídajícími současným trendům Průmyslu 4.0.

Vzdělání pro šanci na úspěch

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná je svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit – VŠB – Technická univerzita Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopise slovo vedoucím všech jejích kateder a vedení fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

High-tech laboratoř 3D tisku v Ostravě

Nejlépe vybavené 3D tiskové centrum v České republice a na Slovensku z hlediska infrastruktury se nachází na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. V rámci realizace projektů, spolupráce s praxí a výuky se věnuje 3D tisku v několika rovinách, které představuje v následujícím článku.

AI ve školství: Dobrý sluha, ale zlý pán

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani školství. V našem novém seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled profesora Roberta Čepa, děkana Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Od těžkého průmyslu k chytré továrně

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie při Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava se doslova mění studentům před očima (tedy pokud by ji mohli navštěvovat, což všichni pevně věříme, že nastane od září). Vizitku moderního vzdělávacího pracoviště nyní vedle nejlépe vybavené laboratoře aditivních technologií v České republice dotváří také nová hala obrábění, která je postupně doplňována o smart technologie, podporující monitoring strojů a sběr dat. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s přípravou na realizaci multidisciplinárního projektu Smaragd (Smart and Green District) za cca čtyři miliardy korun. Ten zahrnuje mj. také vizi o tzv. živé laboratoři či angl. Campus Living Lab, obsahující veškeré prvky chytré digitální továrny, jež by měla vzniknout ve spolupráci Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit