Fajnová práce

Pan Buriánek mi pokynul, abych se posadil k velkému stolu, u něhož už seděli dva muži. Podali jsme si ruce. Prvním byl Vladislav Buriánek, bratr Jana Buriánka, který mě přivítal již venku, a druhým Emil Staněk, obchodní zástupce společnosti Hoffmann Group, na jejíž pozvání jsem do nástrojárny Buriánek přijel.

Nástrojárna Buriánek je rodinná firma, kterou vedou dva společníci, bratři Vladislav a mladší Jan. Kromě nich tu pracují ještě tři zaměstnanci, kteří rovněž patří do širší rodiny. Firmu založil Vladislav Buriánek, původně konstruktér. „To bylo v roce 1991, ještě v Týnci nad Labem, kde jsme tehdy bydleli,“ říká. „Otec byl strojař, takže nás k tomuto oboru vedl. Měli jsme doma v garáži soustruh a frézku, a tak jsem skončil s prací ve fabrice a začal dělat sám na sebe. V roce 1995 se ke mně přidal bratr Jan, který byl vyučen elektrikářem. Velice se nám hodila jeho znalost počítačů a programování. Díky tomu jsme brzy přešli na CNC stroje a v roce 1996 jsme si koupili první CNC frézku.“ A Jan doplňuje: „To byla u nás tehdy rarita, CNC stroje tu v té době mělo jen pár větších firem.“

„V roce 2003 jsme se přestěhovali do Kolína, kde jsme získali dům po rodičích. Byla tu i stará stodola, kterou jsme zrekonstruovali na dílnu. V této části teď sedíme,“ pokračuje Vladislav. Mimoděk se podívám kolem sebe. Účelný moderní interiér stodolu ničím nepřipomíná. Snad jen svou prostorností. „V roce 2013 jsme dílnu rozšířili o část, kde nyní máme stroje. Věnujeme se zakázkové výrobě. Mojí ideou už od začátku bylo specializovat se na co nejpřesnější tvarově složité díly. Na tuto práci jsme také vybaveni. Zakázky už někdy od roku 1994–95 získáváme jen na základě referencí. Práci máme nasmlouvanou na rok dopředu a dá se říct, že si ji můžeme vybírat.“

„Když jsem sem poprvé přišel, spadla mi brada,“ říká Emil Staněk. „Špičková obráběcí centra, špičkové vybavení a neskutečný pořádek. Tady by se opravdu dalo jíst z podlahy, však za chvíli uvidíte...“ „No, mohli bychom tady chodit v bílých pláštích,“ odpovídá Vladislav, „ale to bychom si už nepřipadali jako strojaři. Nic z toho ovšem není samoúčelné, ke své práci tohle všechno potřebujeme.“

„Jak jste vlastně začali s firmou Hoffmann Group spolupracovat?“ zajímal jsem se. „Sháněli jsme frézy na hliník,“ vzpomíná Vladislav Buriánek. „Takové, aby měly co nejrovnější čela a byly hodně ,hladové‛, jak říkáme. Navštívili jsme v Brně na veletrhu stánek firmy Hoffmann Group a pan Staněk nám doporučil jejich frézy ZOX. Vyzkoušeli jsme je a velmi nám vyhovovaly. Mají speciální povlak na obrábění hliníku a jsou hodně vylehčené, takže dobře odvádějí špony. Začali jsme je používat a dneska už se bez nich neobejdeme.“

„Frézy ZOX mají vysokou životnost, dosahujeme s nimi až 50 hodin v řezu,“ navazuje Jan a připomíná mi: „A napište do závorky, že to je 3 000 minut, aby si snad někdo nemyslel, že jste se spletl a místo minut napsal hodiny! Musíte ale k tomu vytvořit správné podmínky. Pro chlazení proto používáme vysoce kvalitní emulzi a demineralizovanou vodu. Díky tomu se nám neusazuje vodní kámen ani na strojích ani na obrobcích. Ty jsou po obrobení krásně lesklé, bez bílých map usazenin. A životnost nástrojů šla rapidně nahoru. A všechno dohromady to znamená vysoký řezný výkon.“

Dobré zkušenosti s frézami ZOX přiměly bratry Buriánkovy poohlédnout se po dalších nástrojích z katalogu Hoffmann Group, předního evropského systémového partnera pro kvalitní nářadí. Především šlo o různé frézy a vrtáky včetně nástrojů pro mikroobrábění, speciální upínače do CNC strojů apod. A nezůstalo jen u nich. Postupně přibylo prakticky veškeré vybavení výrobního provozu jako jsou skříně, pojízdné kontejnery, systémová pracoviště, ochranné pomůcky jako pracovní oblečení, brýle, sluchátka, dále pracovní nářadí, dílenská měřidla a další vybavení, včetně kancelářských židlí ke stolům s počítači.

„Ale pojďte se na to všechno nejdřív podívat,“ zvou mě do výroby oba bratři. Prošli jsme kanceláří s programátorskými pracovišti a vešli do prostorné světlé dílny. Musel jsem uznat, že pan Staněk nikterak nepřeháněl. Už jsem v rámci své profese navštívil poměrně dost firem, ale tak dokonalá pečlivost a pořádek se hned tak nevidí, a to dokonce ani v Německu. Po naší levici stála tři frézovací centra od DMG Mori, po pravé straně zase tři soustružnická centra téže značky. „My tu vlastně vůbec nemáme základní provedení strojů, všechna obráběcí centra jsou vybavena s ohledem na co nejvyšší přesnost,“ vysvětluje Vladislav. „Nezbytností je absolutní odměřování a klimatizace. V dílně tak máme stálou teplotu, což je důležité zvláště při obrábění hliníkových slitin, které mají velkou tepelnou roztažnost. A také ráno můžeme hned začít obrábět. Kromě hliníku rovněž obrábíme různé druhy ocelí, barevné kovy a plasty. Neobrábíme litinu, grafit nebo kompozity, protože bychom nedokázali udržet tak vysokou čistotu provozu.“

Upínací kleštiny přehledně uložené v zásuvce s organizérem

Zatímco jsme mluvili, přišla jedna ze zaměstnankyň s hotovým obrobkem k ofukovací stanici a očistila jej tlakovým vzduchem. „Ofukovací stanici jsme koupili také od Hoffmann Group, jsme s ní velmi spokojeni. Nahradila starší pracoviště, které nám tolik nevyhovovalo,“ vysvětluje mi Jan a zve mě k prohlídce vybavení dílny. Otevírá různé zásuvky pracovních stolů. Všechny jsou vybaveny organizéry. Každý nástroj, upínač, ale třeba i obyčejný stranový klíč má své přesné místo. „Nemusíme se tak přehrabovat v šuplíku a hledat nástroj mezi ostatními. Na první pohled vidíme, kde je.“ Odcházíme do další místnosti, která slouží jako sklad a provozní zázemí.

Podél stěn stojí řada skříní. „Ty jsou také od Hoffmann Group,“ říká Jan a oba bratři postupně některé z nich otevírají. Přehlednost a pořádek už mě ani nepřekvapují. Kontejnery na ruční nářadí, přehledné plexisklové přihrádky na spojovací materiál… Řada „vercajku“ je také od téhož dodavatele a oba bratři si jej velmi pochvalují.

Pomalu se vracíme do přední místnosti. Po cestě jsme se zastavili u pracoviště technologa a slova se ujímá Jan Buriánek. Ukazuje mi příklad obrobku. Jedná se o hliníkové těleso teploměru. Na pohled nenápadné podlouhlé lesklé soustružené pouzdro s neprůchozí dírou uvnitř, které se tak akorát vejde do dlaně. Ale vzápětí jsem, co se technologie týká, vyveden z omylu: „Tato pouzdra frézujeme z plocháče frézami Garant ZOX od firmy Hoffmann Group.“ Jeho bratr vzápětí zmíněné nástroje přináší a Jan vysvětluje: „Je to mnohem rychlejší než soustružení. Pouzdra vyrábíme v sériích po 500 kusech. Pro soustružnický automat taková dávka není moc zajímavá, ale už je to dost na to zamyslet se nad optimalizací pracovního postupu. Na začátku musí být nápad jak na to, následují simulace v CAD/CAM systému a pak stačí porovnat výrobní časy vybraných technologických postupů. Vtip spočívá v tom, že při frézování obrábíme na jednu výměnu nástroje více kusů najednou, v tomto případě devět, zatímco při soustružení by bylo třeba při jednom upnutí každého dílu postupně vyměnit všechny nástroje. Tím ušetříme vedlejší časy. Navíc fréza je produktivnější než soustružnický nůž, protože se jedná o vícebřitý nástroj.“ Díval jsem se na to asi dost užasle, protože pan Staněk poznamenal: „Jan Buriánek se vám totiž nepochlubil, že dvakrát vyhrál soutěž Programátor roku.“

Autor programu mezitím spouští simulaci v CAD/CAM systému. „Pouzdra frézujeme frézami Garant ZOX po třech kusech z jednoho plocháče a máme vyzkoušeno, že optimální je upnout do stroje tři najednou. Nejprve vyhrubujeme vnější tvar „hladovou“ hrubovací frézou, potom je obrobíme načisto velmi ostrou dokončovací šestizubou frézou s proměnnou roztečí zubů a proměnným stoupáním šroubovice. Díky této konstrukci nedochází při obrábění k vibracím a můžeme tak obrobit i tento tenký díl na celou výšku najednou. Potom se obrobky otočí, rozfrézují se na jednotlivé kusy a ve svěráku tak zůstanou tři hotové díly. Následuje hluboké vrtání. K tomu používáme opět nástroj od Hoffmann Group. Jedná se o vrták Garant HPC s vnitřním chlazením a diamantovým povlakem DLC, což je speciální nástroj pro hluboké vrtání hliníku. Má vylehčenou špičku a šest vodicích fazetek.“

Dalším dílem, kterým se bratři Buriánkové pochlubili, jsou ultrazvukové hlavičky do lékařských přístrojů. Také na pohled vypadaly poměrně jednoduše, ale obrobené musejí být s velmi vysokou přesností. „Dovnitř se pak nalepí piezoelement, který vytváří ultrazvuk,“ vysvětluje Jan. „Aby vše fungovalo, musejí být rovinnost a tloušťka dna hlavičky obrobeny s přesností na ±2 μm. Pro výrobu používáme nástroje s diamantovou špičkou, opět od firmy Hoffmann Group. Tyto naše výrobky odcházejí s terapeutickými přístroji do celého světa.“

Dílenská skříň vybavená policemi a kontejnery

Ve firmě, která si zakládá na přesné výrobě, se také musí přesně měřit. „Kalibry jsme kompletně vybaveni také od firmy Hoffmann Group,“ uvádí Vladislav. Firemní katalog totiž nabízí i široký sortiment kalibrů, které jsou k dispozici skladem a zákazníci je obdrží do druhého pracovního dne. „Na přání jsme schopni dodat i speciální rozměry,“ doplňuje pan Staněk. „Ty pak bývají k dispozici zhruba do tří týdnů.“ Nově nástrojárna od firmy Hoffmann Group odebírá také digitální posuvná měřítka. Majitelé si pochvalují velký, dobře čitelný displej, jakož i příznivou cenu. K dispozici je i možnost připojení posuvky k PC. Z oblasti měření můžeme ještě také zmínit vysoce přesné redukční vložky značky Garant pro upínání nástrojů do seřizovacího přístroje.

Znovu sedíme u stolu a Jan ukazuje svazky oranžových katalogů Hoffmann Group: „Katalogy, se kterými pracujeme, jsou zpracovány na úrovni odborné literatury.“ Zeptal jsem se na význam tištěných katalogů v dnešní digitální době. „Když potřebujeme něco nového, hledáme nejprve v tištěném katalogu, i když pak objednáváme přes e-shop. Katalogy jsou přehledné a dobře se s nimi pracuje.“ „Hoffmann Group je vydává od roku 1936 a v současnosti vycházejí v 18 jazycích včetně češtiny,“ doplňuje pan Staněk. „Mimochodem, firma Hoffmann Group letos slaví 100. výročí svého založení.“ „Pan Staněk nás také pravidelně informuje o novinkách,“ poznamenává Vladislav. „Jednou jsem jim přijel něco předvést a oni už to měli,“ vzpomíná na úsměvnou příhodu pan Staněk. „Něco jsme potřebovali, objednali si to přes e-shop a hned nato k nám přijel pan Staněk, aby nám tu novinku ukázal,“ pokračuje ve vyprávění Jan. „A já jsem sáhl do šuplíku a zeptal se ho – myslíte tohle?“
„Když něco objednáme u firmy Hoffmann Group, máme také jistotu, že přijde originál se zaručenou kvalitou, na kterou se můžeme spolehnout,“ připomíná ještě Vladislav. „Naše dodavatele si také dlouho testujeme, nejen co do kvality, ale i co do schopnosti dodat včas požadované zboží,“ reaguje pan Staněk. „Máme více než 80 000 katalogových produktů skladem. Dosáhli jsme obratu 1,2 miliardy eur. S výrobci nás přitom spojují dlouholeté vazby. Příkladem je švýcarská firma PB Swiss Tools – Hoffmann Group je jedním z mála distributorů jejích nástrojů pro celou Evropu.“

„A ještě něco,“ obrací se ke mně Vladislav. „Četl jsem u vás v časopise reportáž, kde jste psal, že majitel firmy a dodavatel nástrojů jsou přátelé. To o nás a panu Staňkovi můžete napsat také.“

Organizér pro uložení sestavených nástrojů

Tvrdokovový mikrovrták Garant s průměrem 0,3 mm

„Katalogy vycházejí každý rok. Ty starší pak věnujeme školám, protože pro ně je to cenný zdroj informací o aktuálním stavu našeho oboru,“ vrací se ještě k mé otázce o tištěných katalozích Jan. „Školy jsou vděčné i za nástroje, které už pro výrobu nemůžeme použít. Spolupracujeme se SPŠ Kolín. Žáci k nám jezdí na exkurze a odborné praxe. Jednou u nás ředitel školy domlouval exkurzi a rovnou nám řekl, ať počítáme s velkým nezájmem. Ale dopadlo to přesně naopak – studenti tu byli dvě hodiny a pořád se vyptávali.“

„Je to hodně i o tom, že rodiče dětí neznají dnešní stav oboru. Obrábění už dávno není černé řemeslo,“ navazuje Vladislav. „Naším denním chlebem je programování a seřizování. Sami s bratrem většinou děláme i kusovou výrobu, zaměstnanci obvykle pracují na sériích.“ „Je to o vymýšlení technologií a výběru nástrojů,“ souhlasí Jan. „Je to práce zajímavá, baví nás a dá se tím i slušně vydělat. Pokud to děti vidí, mohou si potom ten obor vybrat.“ „Jednou za mnou na maturitním plese přišel tatínek jednoho studenta a děkoval mi za to, že jeho syn se u nás mohl s oborem seznámit.“ „Dneska jsou všichni mladí a dynamičtí, vystudují humanitní školu – a pak hledají uplatnění. Kdyby šli na strojařinu, tak se o ně firmy poperou,“ vzájemně se doplňují oba bratři.

„Na praxi chceme studenty, kteří mají o obor zájem,“ pokračuje Vladislav. „Máme tu také starší frézku a soustruh s ručním řízením, ale s NC odměřováním. Studenti si sice mohou přečíst, jaké lze nastavit řezné podmínky, ale na těchto strojích si mohou osahat, jakou silou mohou najet do materiálu nebo jakou sílu musejí vyvinout k tomu, aby se nástroj zlomil.“ „Obrábění je hodně o zkušenostech,“ připomíná Jan. „Za rok nebo dva se lze naučit sotva základy. Pokud však chci umět efektivně obrábět, potřebuji také zkušenosti a ty musím někde nasbírat. Ano, za hodinu lze připravit funkční program v CAMu. Ale pokud je třeba vyrábět stovky kusů, vyplatí se nějaká optimalizace. Uvedu příklad. Jedna firma nás před nedávnem požádala o pomoc – určitý díl obráběli hodinu a nestíhali termín. Nás to stálo 15 hodin programování a za 35 minut strojního času jsme pak byli schopni obrobit tři kusy najednou. Za víkend jsme jim dodali to, co by dělali ještě týden.“

Pouzdra na teploměr se frézují po třech najednou z hliníkového plocháče a dokončují frézami Garant ZOX s proměnnou roztečí zubů a  proměnným stoupáním šroubovice.

Říkal jsem si, že se ještě zeptám na evropské dotace, ale Vladislav mě předešel: „Všechno, co tu vidíte, jsme pořídili bez dotací,“ říká s patřičnou dávkou hrdosti. „Podle mě dotace jen pokřivují trh. Proč někdo dotaci dostane a někdo ne? Jednou z podmínek pro získání dotace je udělat výběrové řízení, kde rozhodujícím kritériem je cena. My ale přesně víme, jaký stroj chceme. Proč bychom měli dělat výběrové řízení a koupit jiný jen proto, že je levnější, když víme, že nám to nebude vyhovovat? Kdybychom měli každý stroj jiný, budeme se muset na každý zaučovat, a to stojí také nějaký čas a náklady. A pokud máme všechny stroje od jednoho dodavatele, naše pozice je úplně jiná, než kdybychom od něj měli jen jeden.“

Vladislav a Jan hovoří také o svých synech. Zatím studují, ale budou chtít jít ve šlépějích svých otců? To ukáže teprve čas. Jisté je to, že v kolínské nástrojárně se dělá precizní „fajnová“ práce, na hony vzdálená běžným představám obyčejných lidí o „černém“ řemeslu. Loučím se a vím, že na tuhle návštěvu dlouho nezapomenu.
Pavel Marek, Kolín

pavel.marek@mmspektrum.com

http://www.cnc-nastrojarna.cz/

www.hoffmann-group.com