Témata
Reklama

Firma, která neplatí, není dlouhodobě perspektivní zákazník

Složitá pozice strojírenství se násobí v okamžiku, kdy je byznys veden přes hranice. V takovém případě vstupují do hry další části mezinárodního dodavatelského řetězce, a pokud zahraniční firmy za dodaný materiál či zboží nezaplatí, vymáhání dlužné částky se pro věřitele stává obtížné. Větší závazky jsou jistě úspěšně kryty pojištěním či akreditivy, nicméně i malé pohledávky je možné úspěšně vymáhat.

Hovoříme s Vladimírem Vachelem, jednatelem inkasní agentury EOS KSI ČR

Je vymáhání pohledávek ze zahraničí předem prohraná bitva?

Zdaleka ne. Z našich zkušeností můžeme soudit, že malé povědomí firem o přeshraničním vymáhání pramení z nedostatku informací. K většině zahraničních pohledávek může věřitel přistupovat stejně jako k tuzemským a také zde platí zlaté pravidlo vymáhání dluhů, a to, čím dříve se situace začne řešit, tím je větší šance, že se věřitel svých peněz dočká. Problémem však často bývá nedostatek vlastních kapacit, respektive zaměstnanců, kteří by se mohli pohledávkami zabývat, popřípadě i obava z neznalosti místních zákonů a možných nákladů.

Reklama
Reklama
Reklama

Je jistě v zájmu věřitele, aby své peníze nakonec dostal. Existují ale i případy, kdy dlužná částka propadne a věřitel se jí nedočká?

Existují případy, kdy se věřitel rozhodne dlužníkovi částku prominout. Často se to děje proto, že má strach, aby o svého klienta nepřišel. Není však důvod na tento problém nahlížet právě touto optikou. Klient, který neplatí, není dlouhodobě perspektivní klient.

Kromě skutečnosti, že věřitel přijde o své peníze, je třeba si uvědomit i další dopad. Vlivem zanedbávání vymáhání mohou věřitelé v horším případě sami sebe uvrhnout do druhotné platební neschopnosti. V lepším případě se jen zpomalí cashflow uvnitř společnosti. To může vést například ke snížení konkurenceschopnosti firmy.

Vzpomínám si na případ, kdy firma, která se zabývá výrobou zemědělské techniky, dodávala své zboží i do zahraničí. Několik zahraničních obchodních partnerů jí platilo faktury se zpožděním a firma jim to dlouhodobě tolerovala. Postupem času to došlo tak daleko, že pohledávky narostly do statisícových částek a firma se dostala do stavu, kdy sama nebyla schopna splácet své vlastní závazky. Druhotnou platební neschopnost se na poslední chvíli rozhodla řešit mimosoudní cestou vymáhání, což ji zachránilo před úpadkem.

Nejdůležitější je tedy začít pohledávky vymáhat včas. Pokud ale zákazník stále neplatí, měla by firma předat případ soudu?

Mohla by jistě celou záležitost předat soudu. K takovému řešení by však měla přistoupit až tehdy, kdy ostatní aktivity selhaly a firma dluh neuhradila. Soudní řešení bývá velice zdlouhavé, a to zejména, jedná-li se o mezinárodní subjekty.

Co tedy může firma dělat, aby se efektivně chránila před neplatiči? Existují vůbec nějaká preventivní opatření?

V první řadě je důležité pečlivě prověřit potenciální obchodní partnery. Zejména jde o délku působení na trhu, ziskovost a výši jejich závazků. Pokud jde vaše konkrétní dodávka mimo základní rámec standardního podnikání, je vhodné zjistit záměry a případně prověřit i bonitu koncového odběratele. Předcházet problémům lze také kvalitním smluvním zajištěním. To může obsahovat doložku o částečné platbě předem, záloze nebo kauci. Ne každá firma je však ochotna na takové podmínky přistoupit a ani při těchto opatřeních není možné stoprocentně zaručit, že nevznikne nárok na pohledávku.

Představme si situaci, kdy finanční nárok už vznikl. Co mohou firmy udělat pro to, aby se dostaly k dlužné částce?

Ze zkušenosti víme, že čím dřív začne věřitel jednat, tím je vymáhání úspěšnější. Když se firma ocitne v situaci, kdy jí někdo dluží peníze, může zvolit několik možností. V nejlepším případě se s dlužníkem dohodne sama. Může se jednat o krátkodobý výpadek v platební schopnosti dlužníka a ten po domluvě s věřitelem částku uhradí. Může se ale stát, že dlužník nereaguje, a pak je třeba zvážit, zda se vydat soudní, či mimosoudní cestou. Z našich zkušeností se nám přitom nejeví efektivní delší než 60denní interní správa. Po uplynutí této doby bývá nejsilnějším argumentem pro placení zapojení třetího subjektu – inkasní agentury. Tento krok obvykle zrychlí úhrady faktur subjektů, které se pouze z placení vymlouvaly.

Jaké jsou výhody a nevýhody obou řešení?

Jak už jsem zmínil, soudní řešení bývají zdlouhavá a věřitelům se zpravidla vrací jen nízká procenta celkové částky pohledávky. Praxe prokazuje, že mimosoudní cesta inkasa je méně nákladná než soudní. U zahraničních pohledávek toto pravidlo platí obzvláště. Náklady za advokáty, soudní poplatky a další nezbytné výdaje bývají v zahraničí vysoké, soudní řízení se často protahují na několik let a firmy na nich spíše prodělávají. Mohu uvést příklad, kdy jeden z klientů poptával v Řecku soudní řízení případu a první stání u soudu bylo možné nejdříve až za tři roky. Soud by měl tedy v tomto případě být opravdu poslední instancí. Externí vymáhání je výrazně efektivnější. Inkasní agentura s mezinárodním dosahem je schopna zajistit všechny kroky potřebné k úspěšnému vymožení dlužné částky. Věřitel tak nemusí řešit jazykové bariéry, kulturní rozdíly, znalost legislativy dané země, časové a finanční náklady. V neposlední řadě se věřitel vyhne nepříjemné komunikaci.

Vymáhání v zahraničí je tedy běžnou praxí. V jakých zemích řešíte nejvíce pohledávek?

České firmy nejčastěji vymáhají pohledávky v Německu, Polsku, Ukrajině a Slovensku. Poptávku máme ale třeba i v Belgii nebo Velké Británii. Průměrný podíl nedobytných pohledávek ve všech těchto zemích je však jen okolo 3 %. Oproti tomu třeba v Rusku se pohybují okolo 10 %.

Existuje jistě celá řada faktorů, které platební morálku ovlivňují. Proč právě tyto země?

Vymáhání pohledávek úzce souvisí s politickou, ekonomickou, kulturní a právní situací země, s typem dlužníka a obchodu. V neposlední řadě pak záleží na platební morálce dané země. V tomto ohledu je nejhorší Španělsko. V uplynulém roce byla průměrná pohledávka uhrazena až 53 dní po splatnosti. Dobře na tom nebylo ani Řecko. Tam se věřitel dočkal zaplacení 40 dní po splatnosti. Naopak v Německu byla pohledávka zpravidla uhrazena už 23 dní po splatnosti, v Maďarsku a Belgii již 22 dní, v těchto posledních dvou zemích je však vyšší procento nedobytných pohledávek.

Jak si v tomto ohledu vede Česká republika?

Česká republika patří k průměru, avšak v porovnání s ostatními evropskými státy má poměrně malé procento zcela nedobytných pohledávek. Pohledávky vůbec neuhradí přibližně 1 procento dlužníků. Nicméně uvedené číslo je průměrem celého hospodářství a odvětvově se může značně odlišovat.

Vladimír Vachel

Vendula Wiedermannová

EOS KSI Česká republika

vendula.wiedermannova@eos-ksi.cz

www.eos-ksi.cz

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 141027
Datum: 23. 09. 2014
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Štěstí musíte jít naproti, negativní zkušenost vás nesmí zlomit

Když většina českých studentů po roce 1989 odcházela studovat do Ameriky nebo na Západ, Kateřina Haring byla v té době jediná studentka, která se rozhodla studovat v Rusku. Na znalosti ruského prostředí a mentality si postavila byznys. Dnes její společnost Dynamic Group staví expozice po celém světě. V roce 2016 byla zvolena prezidentkou nejstarší asociace podnikatelek v České republice.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Správný člověk na správné místo

„V čem někdo vidí zvláštnost, já vidím unikátnost a uplatnitelnost pro danou pozici. To, co člověka diskvalifikuje v jedné firmě, tak ho naopak kvalifikuje v druhé,“ říká jeden ze zakladatelů a průkopníků českého headhuntingu Jan Bubeník, se kterým jsme si povídali o tom, proč je důležitější diverzifikovat lidské zdroje než výrobu, jak se připravit na nástupnictví v rodinné firmě, jaký typ manažera je pro firmu nejefektivnější a jakou dnes mají majitelé společností přijmout personální strategii, aby posbírali ty nejlepší lidi, kteří by hrdě nosili jejich dres.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

"Příběh, jak jsme úspěšní, je jen z části pravdivý," říká přední český manažer Libor Witassek

S Liborem Witasskem jsme si povídali nejen o hledání ekonomické rovnováhy a Průmyslu 4.0, ale i o nebezpečí českých montoven, řešení nedostatku odborníků a zaspaném technickém vzdělávání.

Očekáváme hospodářský růst i v roce 2018? Ptáme se Miroslava Singera

Světové a české ekonomice se daří. Podle Miroslava Singera se jedná o normální stav, který přichází po hospodářské krizi před deseti lety. Podle jeho slov nemusíme mít obavu ani ze skepse některých ekonomů, kteří prognózují další velkou hospodářskou krizi. Miroslav Singer je optimistou věřícím v další růst i prosperitu českých firem, kterým radí využít situace nenormálně levných peněz.

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit