Existují případy, kdy se věřitel rozhodne dlužníkovi částku prominout. Často se to děje proto, že má strach, aby o svého klienta nepřišel. Není však důvod na tento problém nahlížet právě touto optikou. Klient, který neplatí, není dlouhodobě perspektivní klient.
Kromě skutečnosti, že věřitel přijde o své peníze, je třeba si uvědomit i další dopad. Vlivem zanedbávání vymáhání mohou věřitelé v horším případě sami sebe uvrhnout do druhotné platební neschopnosti. V lepším případě se jen zpomalí cashflow uvnitř společnosti. To může vést například ke snížení konkurenceschopnosti firmy.
Vzpomínám si na případ, kdy firma, která se zabývá výrobou zemědělské techniky, dodávala své zboží i do zahraničí. Několik zahraničních obchodních partnerů jí platilo faktury se zpožděním a firma jim to dlouhodobě tolerovala. Postupem času to došlo tak daleko, že pohledávky narostly do statisícových částek a firma se dostala do stavu, kdy sama nebyla schopna splácet své vlastní závazky. Druhotnou platební neschopnost se na poslední chvíli rozhodla řešit mimosoudní cestou vymáhání, což ji zachránilo před úpadkem.