Témata
Reklama

Hliník se odstěhoval do Poříčan

Přestože je hliník třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře, jeho průmyslová výroba patřila do ještě poměrně nedávné doby k obtížným procesům. Tento neušlechtilý stříbřitě šedý kov je dnes používán v širokém spektru aplikací. V elektronice zejména kvůli jeho velmi dobré elektrické vodivosti, v leteckém či automobilovém průmyslu kvůli jeho nízké hmotnosti a dobrým mechanickým vlastnostem a v mnoha dalších. Když před osmdesáti lety pan Beneš zakládal slévárnu hliníku v Holešovicích, dalo by se říci, že jeho počínání bylo vlastně velmi dobře načasované.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Shodou okolností jsem slévárnu Beneš a Lát navštívila 7. 5. 2015, tedy přesně v den sedmdesátého výročí úmrtí pana Beneše, který padl na barikádách v roce 1945 při obraně Prahy. Krásně to tedy uvozuje následující reportáž, kterou věnuji jeho památce.

Nízkotlaký licí stroj
Reklama
Reklama
Reklama

Slévárna byla založena v r. 1934 v Holešovicích a hliníkové produkty nacházely odbyt převážně v řeznictví (řeznické háky a formy na šunku). Kvůli rychlému růstu byla prakticky na zelené louce roku 1937 postavena slévárna v Průhonicích. Ve válečném období byl závod začleněn do výroby odlitků pro válečné účely, to přineslo i možnost rozvoje slévárenských technologií. Po smrti pana Beneše se do vedení slévárny dostává druhý manžel paní Benešové, pan Lát, který byl velkým slévačským odborníkem a přinesl celou řadu nových postupů a technologií. V padesátých letech postavil nízkotlaký licí stroj. Nízkotlakému lití se společnost věnuje dodnes. Již třetí generace Látů a Benešů přes mnohá úskalí udržela rodinnou firmu a značně rozšířila technologický záběr od kovů po plasty.

Snad všechny děti si hrály se stavebnicí SEVA.

Neželezné kovy a plasty

Vedle produktů z hliníkových slitin vyráběných technologiemi gravitačního, nízkotlakého a vysokotlakového lití, které tvoří padesát procent obratu společnosti, doplňují portfolio podílem čtyřiceti procent (20 % + 20 %) z celkového obratu produkty ze slitin zinku odlévané vysokotlace a výlisky z plastů, které dnes stále častěji opodstatněně nahrazují železné i neželezné součástky. Různorodost zpracovávaných materiálů i technologií umožňuje uplatnění produktů v opravdu širokém spektru oborů lidské činnosti a spolu s roční kapacitou 2 000 t hliníku a 700 t zinku ročně dělají ze společnosti středního, ale významného evropského hráče.

Tradiční technologie ručního odlévání hliníku

Tradice ruku v ruce s moderní technologií

V roce 2009, kdy vrcholí hospodářská krize, otvírá firma nový výrobní energetický nenáročný, logicky uspořádaný, moderní podnik v Poříčanech. Výrobní hala byla budována s ohledem na minimalizaci odběru energií tak, aby bylo možné využít odpadní teplo z tavicích pecí, z tepelného zpracování hliníku pro vytápění haly a ohřev teplé užitkové vody.

Příprava hliníkové slitiny je vždy doprovázena zkouškou složení.

V závodě se snoubí velmi tradiční technologie ručního gravitačního lití hliníku s částečně automatizovanou technologií nízkotlakého lití hliníku. Linka nízkotlakého lití využívá technologie NTL vyvinuté v rámci úspěšné dotace SOP v roce 2003, tedy ještě před samotným vstupem ČR do Evropské unie. Nová koncepce stroje – hermeticky uzavřená nádoba, do které je pod mírným tlakem vtlačován vzduch, který pak vytlačuje roztavený kov do formy, je velmi úzká a umožňuje přechod z jednostrojové výroby na čtyřstrojovou. Na pracovišti jsou čtyři stroje uspořádány do kruhu, velká část zařízení se nachází pod podlahou a pracovník je tedy schopen ze středu obsluhovat všechny čtyři stroje, což velmi zvyšuje produktivitu.

Odlitky pro široké spektrum aplikací

Gravitační lití je naopak technologie extrémně náročná na znalost slévače a obtížně se automatizuje. Slévač musí mít doslova v ruce rychlost vlévání roztaveného kovu do formy, čas, po který je nutné odlitek ponechat tuhnout ve formě, apod. Kvalita odlitku je tedy bezprostředně závislá na zkušenostech a umu slévače. Je zde krásně vidět kontrast ruční malosériové výroby, která postupně zaniká, přestože některé výrobky je stále nejefektivnější odlévat právě touto metodou. A na straně druhé sériová semiautomatická výroba, řízená z velké části počítačem, kdy mj. rychlost vtlačování tekutého kovu do formy je regulována, a tím je i regulováno proudění ve formě, které má zásadní vliv na zdravost odlitku.

Odměny a motivace

V Poříčanech odlévají sedm různých slitin hliníku. Hliník je taven v plynových pecích (kapacita 800 kg nataveného kovu), poté modifikován na požadované složení a dopraven k jednotlivým pracovištím. Zde je v elektrických kelímkových pecích udržován na licí teplotě. Počítač, který částečně řídí linku nízkotlakého lití, kontroluje teplotu, složení a kvalitu tekutého kovu, je také přímo propojen s měrovým střediskem, aby v případě výskytu problému byla linka co nejdříve zastavena. K omezení zmetkovitosti jsou pobízeni i samotní pracovníci, kdy v rámci speciálního interního programu odměňování jsou motivováni zmetky objevovat, přiznávat se k chybám a tím zabezpečit vyšší kvalitu výrobků. Zároveň si každý zaměstnanec díky tomuto systému může po načtení své čipové karty každý den snadno ověřit svoji výkonnost a odměnu za provedenou práci.

Diverzifikace i kombinace

Čtyři sta čtyřicet pět zaměstnanců (z toho sto osmdesát v Poříčanech, třísměnný provoz) zabezpečuje kvalitní výrobu strojírensky náročných, přesných, tlakotěsných a homogenních odlitků, které jsou dodávány celé řadě odběratelů, mezi nimiž jmenujme např. firmy AssaAbbloy, KnorrBremse, Wabco nebo Magna. Díky propojenosti všech čtyř závodů společnosti Beneš a Lát je možné odlitky a technologie různě kombinovat, navrhovat materiálové „záměny“, kdy je příležitost daný produkt vyrobit z jiného materiálu a pomocí jiné technologie a přitom dosáhnout lepších užitných vlastností, například niží váhy, či ceny.

Nízkotlaké lití umožňuje odlévání tvarově složitých odlitků.

Neusnout na vavřínech

To, že inovace napomáhá konkurenceschopnosti firmy, dokládá i neustálý vývoj materiálů i technologií. Právě probíhající výzkum vytváření pojiv na bázi odbouratelných biolátek, např. kukuřičného škrobu pro výrobu dutin odlitků, svědčí i o „zeleném“ uvažování společnosti.

Tekutý kov v kelímku se vozíkem rozváží k jednotlivým pracovištím

Činy namísto zbytečných slov

Také ve společnosti Beneš a Lát pocítili zoufalý nedostatek technicky vzdělaných lidí. A přestože jsou zapojeni do několika projektů, ať v rámci různých dotačních programů či v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání, rozhodli se nečekat na to, až stát něco změní, ale převzít iniciativu do vlastních rukou. Už od roku 2004 ve společnosti probíhá výukový systém nazvaný Slévárenská miniakademie, kdy doslova mění kuchaře na slévače za pouhých šest měsíců. Jinými slovy si své slévače sami vychovávají, zaměstnancům poskytují celou řadu kurzů a školení.

Po odlití jsou odlitky přepravovány k dalšímu zpracování

To, že je potřeba v mladých lidech, ale zejména už u dětí probudit zájem o techniku, je v posledních letech donekonečna omílané téma. Jednou z nejméně násilnou a navíc pro děti naprosto přirozenou cestou je škola hrou. Společnost Beneš a Lát je tradiční výrobce stavebnic SEVA, MontiSystém, Seko, BLOK, Mosaica a mnoho dalších, které se nacházejí snad ve všech školkách. Vedle hraček podporujících manuální zručnost a technické myšlení organizují exkurze do slévárny, spolupracují se středními školami, ať už jde o přijímání studentů na praxi či zabezpečení výuky praktických dílen přímo ve školách, což v posledních letech zcela vymizelo. Tudy cesta rozhodně vede!

Stále častěji se v různých výrobních provozech setkávám s bývalými spolužáky z dob studií na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Takže když jsem při návštěvě slévárny v Poříčanech vstoupila do úseku technologů a mistrů, ani mě nepřekvapilo, když jsem zahlédla známou tvář ze studií. Využila jsem příležitosti a Ing. Milana Luňáka se zeptala, jak se mu ve slévárně daří:

Ing. Milan Luňák působí ve firmě jako vedoucí technolog.

MM: Jak dlouho ve společnosti pracuješ a na jaké pozici?

Ing. Luňák: Pracuji ve společnosti Beneš a Lát jako vedoucí technolog již tři roky. Nastoupil jsem na pozici provozního technologa. Zhruba po dvou letech jsem se vypracoval na pozici vedoucího technologa.

MM: Měl jsi nějaké zkušenosti s firmou již v dobách studií?

Ing. Luňák: Ano, nepřímo. Už v minulosti nějaké mírné vazby proběhly. Ale o místo ve společnosti jsem se začal zajímat díky své vedoucí diplomové práce doktorce Bryksí Stunové z Fakulty strojní ČVUT v Praze.

MM: Jak se ti ve firmě líbí?

Ing. Luňák: Ve firmě mi vycházejí ve spoustě věcí vstříc, funguje tady neustálé vzdělávání a vývoj – ať už z hlediska kariéry či odborných znalostí a zdatností. Celá filozofie této společnosti je postavená především na vzdělávání a trvalém zlepšování se. Já sám jsem absolvoval celou řadu kurzů a školení.

MM: Co je náplní tvé práce?

Ing. Luňák: Z pozice technologa je to hlavně záštita velké části výrobního procesu. Především nastavování technologických parametrů strojů, zjišťování, verifikace, tvorba technologických postupů, zahajování projektů, spolupráce s kvalitáři, spolupráce s obchodním úsekem, různé zahraniční cesty, návštěvy veletrhů, zjišťování trendů atd. Je to taková všehochuť jak provozních záležitostí, tak personálního vedení technologického týmu a částečně i vývoj.

MM: Máš zásluhu na nějaké konkrétní inovaci či zlepšováku pro společnost?

Ing. Luňák: Nic, co by firmu otočilo vzhůru nohama, ale určitě je to spousta drobných dílčích věcí například v oblasti alternativních pískových jader nebo způsobu chlazení forem. Hodně jsem poslední dobou pracoval na stmelení týmu, systematičtějším vedení a rozdělování úkolů, aby nedocházelo k duplicitám apod. Aktuálně také řešíme zavádění nového simulačního softwaru.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně dalších inovací a pracovních úspěchů.

Eva Buzková, Poříčany Foto: Autor

[email protected]

Reklama
Související články
Kombinace technologií slévání a 3D tisku

Aditivní technologie přinášejí do oboru slévárenství nový pohled na věc a výrazně ovlivňují nejen proces výroby odlitků, ale i myšlení pracovníků ve slévárnách. Aditivní výroba zásadním způsobem mění zavedené pracovní postupy, systémy práce s výrobní dokumentací, technickou přípravu výroby a technologii výroby odlitků. Mění také možnosti konstrukce odlitků včetně jejich tvarové náročnosti. Proto můžeme bez přehánění tvrdit, že celou slévárnu a její postup výroby odlitků lze vměstnat do jednoho stroje - 3D tiskárny na kovy.

Prototypování hliníkových odlitků

V dnešní uspěchané době, kdy jsou kladeny stále větší požadavky na zrychlování zejména výrobních procesů i mezivýrobních fází, zaujímá své místo na výsluní rychlé prototypování. Tento přístup, tzv. rapid prototyping, lze aplikovat i ve slévárenství, a to především za předpokladu součinnosti vývojového pracoviště zadavatele a slévárny ochotné experimentovat.

O strojích a hologramech

Cílem následujícího textu je informovat o novinkách a trendech v oblasti hologramů v průmyslu a také situaci zpřehlednit. Výrazem „hologram“ je totiž označováno téměř nepřeberné množství nástrojů a technologií, které v podstatě spojuje vlastně jen to, že pracují s nějakou formou optické iluze. Takové hologramy je možné využívat nejrůznějším způsobem, totéž platí o způsobech jejich vytváření. Navíc je dění v oboru hodně dynamické. Téměř neustále se objevují nové průmyslové aplikace a vedle nich vzniká řada zajímavých inovací, které jsou předváděny na výstavách, ale fakticky ještě nebyly uvedeny do praxe.

Související články
Technologie DMLS - 3D tisk kovů

Moderní technologie vyrábějící 3D objekty přímo z 3D CAD modelů zažívají v posledních letech obrovský rozmach, který svědčí o tom, že se podařilo výrobcům 3D tiskáren dosáhnout kvality a efektivity procesů tak vysoké, že dnes již směle konkurují dlouhodobě zavedeným konvenčním výrobním postupům a mnohdy je dokonce předstihují. Uvedená skutečnost platí dvojnásob pro 3D tisk kovů, který je široce uplatňován v rozmanitých oborech výroby od průmyslu až po zdravotnictví.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit