Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 4. Marketingová a obchodní podpora inovací

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Dnešní, čtvrtý díl naší diskuze je věnovaný tématu, které se dotýká každého z nás v běžném životě, neustále nás obklopuje vědomě či podprahově, a to především v oblasti spotřebního zboží. Marketingová podpora prodeje. Avšak v oblasti inovací musí marketing a podpora prodeje předcházet procesu vývoje. To je klíčové.

Tentokráte pozvání do virtuálního studia MM Průmyslového spektra přijala Simona Kubáň, první dáma slovenského digitálního marketingu, Ján Košturiak – odborný garant cyklu těchto rozprav, a Josef Bujnovský společně s Peterem Ballonom, který se i v tomto díle ujal moderátorství.

P. Ballon: Posledně jsme hovořili na téma inovačních projektů, které musí být pevně provázány s marketingovou a obchodní podporou. Jak vy vnímáte roli marketingu?

Další díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato byl zaměřený na marketingové a obchodní podpory inovací. O jejich aspektech hovořili Simona Kubáň, Ján Košturiak, Josef Bujnovský a Peter Ballon. Setkání tradičně zorganizoval Roman Dvořák.

J. Košturiak: Pro mě je to absolutně klíčové téma inovací, jelikož vždy inovujeme pro zákazníka, který má potřebu a finance. V úvodní fázi tedy marketingem tuto potřebu zjistíme, a následně při uvádění inovace na trh nám marketing slouží jako podpora prodeje.

S. Kubáň: Často se setkávám se startupy, které začnou vyvíjet produkt, přesto že ještě nemají provedenou analýzu trhu. Proto vždy doporučuji si detailní analýzu nejdříve zrealizovat a získané poznatky zrcadlit do vývoje.

J. Bujnovský: Marketing chápu jako vzbuzení zájmu na základě zjištěných potřeb trhu nástroji v rozumné cenové relaci.

Reklama
Reklama

P. Ballon: Během koronakrize se celá řada firem rozhodla, že musí inovovat, ale s absencí analýzy trhu nevěděla nic o svém zákazníkovi. Jakým způsobem tedy před fází inovace vzbudit u zákazníků o vyvíjený produkt zájem?

J. Košturiak: Inovace jsou realizované především v komunitě techniků, kteří ještě nedávno považovali marketing a obchod za něco nepodstatného. Bezhlavě se pustí do něčeho, co je podle nich technicky nepřekonatelné, ale zákazník to bohužel nedocení. Musíme tedy vhodně zvoleným šetřením zjistit požadavky trhu, stav konkurence a patentové rešerše. A tyto získané informace slouží jako určitý konfigurátor realizované inovace. A jak prodat ještě před tím, než vyrobíme? Právě na základě těchto informací vyvolat vlnu zájmu. Roli v tom hraje produkt, firma. Vzpomeňme aktivity např. Tesly či Apple, a jejich marketing uvádění nových modelů na trh.

S. Kubáň: Já bych zde právě zmínila roli sdružení, jako je například Inovato, které může být firmám ve fázi průzkumu trhu v intencích, o kterých mluvil Ján, velmi prospěšné. Je to investice v řádu několika tisíc euro, které kvalitu vyvíjeného produktu zásadně posunou.

J. Bujnovský: Dříve se vycházelo z poznání, že pokud 80 % dotazovaných o vyvíjený produkt projevilo zájem, mělo to být zárukou úspěchu následného prodeje. To dnes neplatí. Je třeba jít na průnik průzkumu, vývoje a marketingové podpory prodeje, kde v jejím prvním kroku musíme prodat ideu, následně prototyp, a na závěr pak finální produkt.

Reklama

P. Ballon: Proč se tedy u nás nedaří uvádět nové produkty na trh? Na co podle vás zapomínáme při inovačních projektech?

J. Košturiak: Zapomínáme právě na to, co zde bylo řečeno. V minulosti se inovace začínala realizovat ve vývoji, aniž by tomu předcházel průzkum trhu. Poprvé jsemse s novým přístupem setkal v Linetu, kdy šéfem inovačního týmu byl tehdejší marketingový ředitel Tomáš Kolář. Je třeba vytvářet týmy složené z techniků, marketérů a obchodníků.

S. Kubáň: Ten, kdo vyvíjí produkt, je strážce ohně, který k sobě potřebuje lovce v podobě marketéra sbírajícího informace z trhu. Zároveň je třeba při vývoji produktu sdílet své dílčí výsledky s komunitou, získávat zpětnou vazbu, a to bez obav, že o své know-how přijdu nebo že mi to zkritizují. A především, nebát se případného neúspěchu – čím dříve se ponaučím z provedených chyb, tím lépe pro můj další rozvoj.

J. Bujnovský: V kontextu řečeného – je třeba provést co nejkvalitnější vstupní analýzu, která nám poskytne potřebné informace. Firmy, které toto realizují, jsou úspěšné a ty, které slepě věří idejím nepodloženým praktickými zkušenostmi, se popálí. Druhým problémem je finanční pragmatismus, kdy investoři očekávají garanci rozvoje startupu v daném časovém horizontu. O těchto aspektech jsme hovořili již v předešlém dílu. Dále mám pocit, že prostředí střední Evropy je velmi slabé na míru podpory podnikání mladých lidí. V průměru je totiž jeden z deseti projektů úspěšný, objem zde tedy hraje roli.

P. Ballon: Co máme v úvodní fázi inovačního projektu prakticky udělat, abychom dobře zvládli zrealizovat onu obchodní analýzu?

J. Košturiak: Je třeba především sestavit schopný tým, složený z vícero profesí – od investorů, managementu, vývojářů přes marketéry až po obchodníky. A mám zkušenosti z fungujících týmů, pokud v jejich vedení je zástupce technického a obchodního úseku. Dále bych chtěl uvést, že dnes již není důležité, o čem zákazník hovoří, ale co skutečně udělá. Například, že si můj produkt formou crowdfundingu předobjedná. A pro mě je velmi zásadní věc analyzovat si zákazníka, často jsou zákazníci dva – ten, kdo nakupuje, a ten, kdo používá.

S. Kubáň: Stěžejní bod je pro mě monetizace. Vybraným klientům poskytnu svůj produkt za výrobní náklady a již získávám první uživatelské zkušenosti, což je cenné pro následující jednání např. s investory.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

P. Ballon: Pokud chceme jít do nových projektů, je třeba brát v potaz globální příležitosti, které se nám nabízejí. Jak v rámci inovací na tyto příležitosti nahlížet?

J. Košturiak: Musíme mít nejdříve strategii, jakou ligu vlastně chceme hrát. Pokud chci působit ve svém regionu, nemusím vytvářet globální sítě, ale musím sledovat trendy ve své oblasti a jaké byznys modely v ní fungují. Vzpomenu-li naše zkušenosti s uváděním produktu Feel Eco společnosti Fosfa, stanovili jsme si napřed regiony, kam jsme chtěli v první fázi dodávat, v tomto případě ČR a Slovensko. Následně jsme jednali s retailovým globálním distributorem o možnostech a formách spolupráce, a jelikož Feel Eco je ekologický produkt, vybrali jsme země Skandinávie, jelikož takto zaměřené produkty oni preferují. Dále je velmi důležité v daných regionech mít místní zástupce se silnými kontakty na daném trhu.

S. Kubáň: Ano, lokální člověk je klíčový a dále závisí na produktu, který chcete do daného teritoria dodávat. Například jsme řešili projekt vakcinačních kontejnerů a zjistili jsme, že německý trh jej již poptává. Tím se cesta na trh zjednoduší, ale i přes to je třeba mít lokálního zástupce. Je vhodné si vytvořit jednoduchou www mikrostránku v dané jazykové mutaci, která vám umožňuje ideálně komunikovat s potenciálními zákazníky daného trhu.

J. Bujnovský: Při pragmatickém pohledu – pokud bych se chtěl vydat s produktem na globální trh, budu nabízet software nebo služby. Globální dodávka hardware začíná být ohrožena kvůli celé řadě komplikací a rizik. Čím dále více bude platit pravidlo: „Design globally and product locally“, čehož se již například plně drží automobilky. Například Čína uvalila 200% cla na dovoz luxusních automobilů, a donutila tak německé výrobce postavit tam fabriky, zaučit lidi a přenést kompletní know-how, které jim již nikdo nevezme.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Téma příští diskuze: Prototypování & výrobní koncepty

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Související články
Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Baťův odkaz máme v DNA, říká ekonom Milan Zelený

Přestože profesor Milan Zelený žije od roku 1967 ve Spojených státech, tvrdí o sobě, že je Čech jako poleno a doma se cítí tam, kde zrovna pobývá. Nejen na téma globalizace, lokální ekonomiky a odkaz Baťů jsme si povídali při jednom z jeho četných pobytů v České republice.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit