Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 4. Marketingová a obchodní podpora inovací

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Dnešní, čtvrtý díl naší diskuze je věnovaný tématu, které se dotýká každého z nás v běžném životě, neustále nás obklopuje vědomě či podprahově, a to především v oblasti spotřebního zboží. Marketingová podpora prodeje. Avšak v oblasti inovací musí marketing a podpora prodeje předcházet procesu vývoje. To je klíčové.

Tentokráte pozvání do virtuálního studia MM Průmyslového spektra přijala Simona Kubáň, první dáma slovenského digitálního marketingu, Ján Košturiak – odborný garant cyklu těchto rozprav, a Josef Bujnovský společně s Peterem Ballonom, který se i v tomto díle ujal moderátorství.

P. Ballon: Posledně jsme hovořili na téma inovačních projektů, které musí být pevně provázány s marketingovou a obchodní podporou. Jak vy vnímáte roli marketingu?

Další díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato byl zaměřený na marketingové a obchodní podpory inovací. O jejich aspektech hovořili Simona Kubáň, Ján Košturiak, Josef Bujnovský a Peter Ballon. Setkání tradičně zorganizoval Roman Dvořák.

J. Košturiak: Pro mě je to absolutně klíčové téma inovací, jelikož vždy inovujeme pro zákazníka, který má potřebu a finance. V úvodní fázi tedy marketingem tuto potřebu zjistíme, a následně při uvádění inovace na trh nám marketing slouží jako podpora prodeje.

S. Kubáň: Často se setkávám se startupy, které začnou vyvíjet produkt, přesto že ještě nemají provedenou analýzu trhu. Proto vždy doporučuji si detailní analýzu nejdříve zrealizovat a získané poznatky zrcadlit do vývoje.

J. Bujnovský: Marketing chápu jako vzbuzení zájmu na základě zjištěných potřeb trhu nástroji v rozumné cenové relaci.

Reklama
Reklama

P. Ballon: Během koronakrize se celá řada firem rozhodla, že musí inovovat, ale s absencí analýzy trhu nevěděla nic o svém zákazníkovi. Jakým způsobem tedy před fází inovace vzbudit u zákazníků o vyvíjený produkt zájem?

J. Košturiak: Inovace jsou realizované především v komunitě techniků, kteří ještě nedávno považovali marketing a obchod za něco nepodstatného. Bezhlavě se pustí do něčeho, co je podle nich technicky nepřekonatelné, ale zákazník to bohužel nedocení. Musíme tedy vhodně zvoleným šetřením zjistit požadavky trhu, stav konkurence a patentové rešerše. A tyto získané informace slouží jako určitý konfigurátor realizované inovace. A jak prodat ještě před tím, než vyrobíme? Právě na základě těchto informací vyvolat vlnu zájmu. Roli v tom hraje produkt, firma. Vzpomeňme aktivity např. Tesly či Apple, a jejich marketing uvádění nových modelů na trh.

S. Kubáň: Já bych zde právě zmínila roli sdružení, jako je například Inovato, které může být firmám ve fázi průzkumu trhu v intencích, o kterých mluvil Ján, velmi prospěšné. Je to investice v řádu několika tisíc euro, které kvalitu vyvíjeného produktu zásadně posunou.

J. Bujnovský: Dříve se vycházelo z poznání, že pokud 80 % dotazovaných o vyvíjený produkt projevilo zájem, mělo to být zárukou úspěchu následného prodeje. To dnes neplatí. Je třeba jít na průnik průzkumu, vývoje a marketingové podpory prodeje, kde v jejím prvním kroku musíme prodat ideu, následně prototyp, a na závěr pak finální produkt.

Reklama

P. Ballon: Proč se tedy u nás nedaří uvádět nové produkty na trh? Na co podle vás zapomínáme při inovačních projektech?

J. Košturiak: Zapomínáme právě na to, co zde bylo řečeno. V minulosti se inovace začínala realizovat ve vývoji, aniž by tomu předcházel průzkum trhu. Poprvé jsemse s novým přístupem setkal v Linetu, kdy šéfem inovačního týmu byl tehdejší marketingový ředitel Tomáš Kolář. Je třeba vytvářet týmy složené z techniků, marketérů a obchodníků.

S. Kubáň: Ten, kdo vyvíjí produkt, je strážce ohně, který k sobě potřebuje lovce v podobě marketéra sbírajícího informace z trhu. Zároveň je třeba při vývoji produktu sdílet své dílčí výsledky s komunitou, získávat zpětnou vazbu, a to bez obav, že o své know-how přijdu nebo že mi to zkritizují. A především, nebát se případného neúspěchu – čím dříve se ponaučím z provedených chyb, tím lépe pro můj další rozvoj.

J. Bujnovský: V kontextu řečeného – je třeba provést co nejkvalitnější vstupní analýzu, která nám poskytne potřebné informace. Firmy, které toto realizují, jsou úspěšné a ty, které slepě věří idejím nepodloženým praktickými zkušenostmi, se popálí. Druhým problémem je finanční pragmatismus, kdy investoři očekávají garanci rozvoje startupu v daném časovém horizontu. O těchto aspektech jsme hovořili již v předešlém dílu. Dále mám pocit, že prostředí střední Evropy je velmi slabé na míru podpory podnikání mladých lidí. V průměru je totiž jeden z deseti projektů úspěšný, objem zde tedy hraje roli.

P. Ballon: Co máme v úvodní fázi inovačního projektu prakticky udělat, abychom dobře zvládli zrealizovat onu obchodní analýzu?

J. Košturiak: Je třeba především sestavit schopný tým, složený z vícero profesí – od investorů, managementu, vývojářů přes marketéry až po obchodníky. A mám zkušenosti z fungujících týmů, pokud v jejich vedení je zástupce technického a obchodního úseku. Dále bych chtěl uvést, že dnes již není důležité, o čem zákazník hovoří, ale co skutečně udělá. Například, že si můj produkt formou crowdfundingu předobjedná. A pro mě je velmi zásadní věc analyzovat si zákazníka, často jsou zákazníci dva – ten, kdo nakupuje, a ten, kdo používá.

S. Kubáň: Stěžejní bod je pro mě monetizace. Vybraným klientům poskytnu svůj produkt za výrobní náklady a již získávám první uživatelské zkušenosti, což je cenné pro následující jednání např. s investory.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

P. Ballon: Pokud chceme jít do nových projektů, je třeba brát v potaz globální příležitosti, které se nám nabízejí. Jak v rámci inovací na tyto příležitosti nahlížet?

J. Košturiak: Musíme mít nejdříve strategii, jakou ligu vlastně chceme hrát. Pokud chci působit ve svém regionu, nemusím vytvářet globální sítě, ale musím sledovat trendy ve své oblasti a jaké byznys modely v ní fungují. Vzpomenu-li naše zkušenosti s uváděním produktu Feel Eco společnosti Fosfa, stanovili jsme si napřed regiony, kam jsme chtěli v první fázi dodávat, v tomto případě ČR a Slovensko. Následně jsme jednali s retailovým globálním distributorem o možnostech a formách spolupráce, a jelikož Feel Eco je ekologický produkt, vybrali jsme země Skandinávie, jelikož takto zaměřené produkty oni preferují. Dále je velmi důležité v daných regionech mít místní zástupce se silnými kontakty na daném trhu.

S. Kubáň: Ano, lokální člověk je klíčový a dále závisí na produktu, který chcete do daného teritoria dodávat. Například jsme řešili projekt vakcinačních kontejnerů a zjistili jsme, že německý trh jej již poptává. Tím se cesta na trh zjednoduší, ale i přes to je třeba mít lokálního zástupce. Je vhodné si vytvořit jednoduchou www mikrostránku v dané jazykové mutaci, která vám umožňuje ideálně komunikovat s potenciálními zákazníky daného trhu.

J. Bujnovský: Při pragmatickém pohledu – pokud bych se chtěl vydat s produktem na globální trh, budu nabízet software nebo služby. Globální dodávka hardware začíná být ohrožena kvůli celé řadě komplikací a rizik. Čím dále více bude platit pravidlo: „Design globally and product locally“, čehož se již například plně drží automobilky. Například Čína uvalila 200% cla na dovoz luxusních automobilů, a donutila tak německé výrobce postavit tam fabriky, zaučit lidi a přenést kompletní know-how, které jim již nikdo nevezme.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Téma příští diskuze: Prototypování & výrobní koncepty

Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit