Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 9.
Tvorba inovačních ekosystémů

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

V dnešním, již závěrečném, devátém díle naší diskuze jsme se zabývali aspekty tvorby inovačního ekosystému. Tentokráte jsme ve virtuálním studiu MM Průmyslového spektra po čase opět přivítali profesora Vladimíra Šuchu, který diskutoval společně s prof. Jánem Košturiakem na témata, která připravil a diskuze o nich vedl Peter Ballon.

P. Ballon: Co pro vás znamená pojem inovační ekosystém?

V. Šucha: Nejsem zastáncem definicí. Nejdůležitější je začít inovační ekosystém budovat. Nikdy ale nedosáhneme jeho ideálního stavu a nebude dostatečně splňovat žádnou definici. Slovo ekosystém pochází z biologie a zde představuje dynamickou rovnováhu s použitím různých biologických druhů. A o to jde i v inovačním ekosystému, který potřebuje více klíčových faktorů. Především jde o nezávislou osobnost, samozřejmě technologie, dále pak je důležitá role státu v podobě vzdělávání, financí a regulací, a v neposlední řadě i zdroj poznání – a to buď z inovací vycházejících z vlastních poznatků, nebo z transferu technologií, jako jsou licence či stroje. Transfer technologií na Slovensku nyní představuje 64 % a snahou pro docílení restartu ekonomiky je pochopitelně tento poměr změnit ve prospěch vlastního zdroje poznání.

J. Košturiak: Plně souhlasím, že je to především o různorodosti osobnosti, o jejím talentu a toleranci. Lidský faktor je naprosto klíčový. Inovační ekosystém vnímám jako vhodné prostředí, které umožňuje přetavovat myšlenky na funkční řešení. Ve Fraunhofer institutu jsem zažil jeho symbiózu s univerzitou, kdy z nápadu na univerzitě v laboratořích institutu vznikl prototyp a z něho pak třeba spin-off firma. V paralele s přírodou bych uvedl následující. Mohu se rozhodnout, zdali budu podporovat růst zasazeného semínka, nebo se budu soustředit na celý ekosystém, ve kterém ono semínko vyrůstá, a mám tak možnost sledovat jak chování pěstitele a úrodnost půdy, tak i stav prostředí. Myslím, že volba je nasnadě.

Reklama
Reklama

P. Ballon: Jak podle vás budovat ekosystém ve firmách a ve větších celcích?

V. Šucha: Pro všechny oblasti je společné vytvářet tvořivé prostředí a nerozlišovat, zdali se jedná o firmy, či region. Jsou složeny z různých ingrediencí, z nichž bych především zmínil kulturu, důvěru, transparentnost a sdílení „moci“ a poznatků. Proto hovoříme o otevřené vědě, otevřených inovacích. Postupně se odkláníme od konceptu výzkumně-vývojových oddělení ve firmách, která paradoxně působí negativně. Výzkumná kompetence spadá do jejich gesce a ostatní ve firmě to tak vnímají, a do inovačního procesu se tudíž nezapojují.

J. Košturiak: Rád bych tvorbu fungujícího ekosystému uvedl na příkladu společnosti Linet. Zbyněk Frolík se velmi rychle učil, spojoval obory, vytvářel týmy lidí založené na absolutní důvěře a otevřenosti. Nastavil firmu pro potřeby nemocnic a inovoval pro ně produkt. Za celou existenci Linetu vytvořil okolo sebe obrovský ekosystém, a díky tomu dosáhl takového světového postavení.

My Slováci jsme ale velmi nedůvěřiví vůči druhým. Jak poté máme v takové komunitě budovat ekosystémy? Vezmu-li jako příklad typickou slovenskou firmu do 100 zaměstnanců, která si musí každý měsíc na sebe vydělat, nezbývají jí kapacity a zdroje na inovace. Má ale příležitost se stát součástí určitého inovačního ekosystému, jako je právě Inovato, které je jí schopno dodat velmi úzce zaměřené specialisty, se kterými je schopna vytvářet inovace a přetavovat je v ziskovost.

Poslední díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato by věnovaný tvorbě inovačního ekosystému. Své zkušenosti z praxe a postřehy ze světa sdíleli prof. Vladimír Šucha, prof. Ján Košturiak a Peter Ballon z partnerské sítě Inovato. Setkání tradičně zrealizoval Roman Dvořák. (Zdroj: ScreenShot Zoom)

P. Ballon: Jaké kroky musíme vykonat na úrovni státu, aby zde existoval funkční ekosystém pro tvorbu nápadů a jejich převedení do praxe?

V. Šucha: Nemusí se vždy jednat o stát, který bude vytvářet určité ekonomické zázemí pro podporu inovačního ekosystému. V renezanci to byla šlechta, v USA je dlouhodobě velmi rozšířena filantropie, ale v Evropě skutečně tato role leží na bedrech státu. Pokud někdo hovoří o tom, že role státu v inovacích je nulová a neměl by do nich zasahovat a že si vše vyřeší trh, tak neví, o čem mluví. Historicky veškeré převratné vynálezy, které s sebou nesly vysokou míru rizika, byly vždy podporovány státem. Nikdy to nebylo v kompetenci firem. Univerzity by měly být leaderem inovací a měly by motivovat firmy ke spolupráci. Na Slovensku je bohužel stále minimální úroveň spolupráce firem s univerzitami. Objem činí bohužel necelých 5 % v rámci celého rozpočtu univerzity, ve světě je to běžně až 20 %. Proto nám na Slovensku inovační ekosystém nefunguje. Zde je velký potenciál ze strany státu. Další jeho příležitost je ve vytváření určitého přátelského prostředí pro vznik inovací, které jsou brzděny státní byrokracií. A i na tomto místě bych připomněl důležitost vzdělávacího a kulturního konceptu. Například na Islandu tvoří kultura až 15 % HDP a je kvalitním zázemím pro vznik spillover efektu inovativního podhoubí.

J. Košturiak: Úlohu státu spatřuji především v první etapě inovací, kdy je třeba realizovat mnoho finančně náročných experimentů. Ale již nikoliv v podpoře investic do budov a technologií. Historicky si stát pamatuji jako uskupení korupce, podvodů a mafie, nyní jako skupiny navzájem se dohadujících zoufalců, kteří ničemu nerozumí. Nedávno jsem měl debatu se zástupci z Úřadu vlády a vůbec jsme si navzájem nerozuměli. A to právě v rovině spolupráce, kdy se na ni každý díváme z odlišného úhlu pohledu. Plán obnovy je určitá forma inovace dané země. A ten se nepodaří realizovat bez lidí z firem a univerzit. Ti by měli být nablízko úředníkům, kteří finance rozdělují. V Inovato jsme si na další období stanovili tři klíčové pilíře – tvorbu cirkulární ekonomiky, budování udržitelnosti (nikoliv nepřetržitého růstu) a ve středu toho všeho musí být zainteresovaný člověk.

Reklama

P. Ballon: Model firma jako platforma pro rozvinutí myšlenky je stále velmi těžké přenést do našeho podnikatelského prostředí. Přesto u nás již několik takových modelů existuje. Jakou vy vidíte jejich perspektivu?

J. Košturiak: Můj bývalý šéf ve Fraunhofer institutu prof. Warnecke vypracoval koncept Fraktale Fabrik – živý systém, kde vznikají fraktály autonomních jednotek a rozvíjejí se dle toho, jak jim to prostředí umožňuje. Poté se dělí na menší jednotky a vznikají určité firmy ve firmě. Později mi prof. Milan Zelený vyprávěl o podobném konceptu ahmédů ve firmě Kyocera a před několika lety jsme byli v Číně ve firmě Hayer, která vytvořila koncept Micro Enterprise. To bylo pro mě velmi zajímavé zjištění, že čínská firma měla síť mikropodniků s obrovskou mírou autonomie, které vytvářely interní a externí služby. A pokud přemýšlíme, jak toto podpořit, je to hlavní směr. Žijeme v globálním propojeném světě a trhu práce poskytujeme svoji přidanou hodnotu a svůj talent. Mladí lidé již nechtějí být součástí určité hierarchie, která ubíjí talent a je pomalá v rozhodování. Dle mého je jedinou budoucností fungování firem v sítích, heterogenitě, demokracii a prostředí důvěry. To je místo pro spokojené fungování našich dětí. Stimulačním faktorem nebudou peníze a benefity, ale smysl dané činnosti a volnost v tvorbě náplně práce.

V. Šucha: To, co zde fungovalo přes 100 let, se zásadně mění. Trendy vidíme od síťování přes platformizaci až po změnu charakteru práce. Je to obrovská výzva pro sociální systém státu, pro změnu v přerozdělování finančních prostředků a odklonění od tradičních forem zdanění příjmů a práce. Více než polovina lidí v Evropě totiž již nepracuje na základě klasických pracovních smluv ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Znakem stability a další perspektivy firmy v jejím rozvoji a přežití exponenciálních změn je právě její integrace do určitých klastrů. Autonomie a svoboda v rozhodování lidí způsobuje potřebnou diverzitu a dynamiku pro další růst a rozvoj firmy. Myslím si, že pokud se toto ve firmách děje, je to znakem zdravé firmy i společnosti a zázemí pro vznik hodnotového inovačního ekosystému.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

Tímto jsme uzavřeli celoroční sérii rozprav na téma Inovace podnikatelského modelu. Všechny části v textovém výstupu naleznete zde.
Dílčí videocasty každé rozpravy pak na
MM YouTube kanále @MMPrumyslovespektrum


Vydání #12
Kód článku: 211220
Datum: 15. 12. 2021
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Inovato

Vzniklo v roce 2018 jako projekt skupiny Švec Group s cílem vytvořit platformu na síťování odborníků ve strojírenství a jiných oblastech. Postupně se v rámci Inovato rozvíjely projekty a aktivity jako Baťovské inspirace, Strojárska univerzita a Inofest. Na konci roku 2020 se Inovato spojilo s dalšími devíti firmami, aby vznikl silný subjekt, který bude vytvářet ekosystém se schopností generovat kvalitní a úspěšné nápady a řídit inovační projekty.
Hlavním strůjcem myšlenky Inovato je Ján Košturiak, který se celý svůj život zabývá inovacemi a propojováním lidí.

Číst dál
Související články
Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Inovace podnikatelského modelu, Část 7. Sdílená ekonomika & smart systémy

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Související články
Inovace podnikatelského modelu, Část 2. Technologické trendy & byznysové výzvy

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit