Inovace podnikatelského modelu, Část 9.
Tvorba inovačních ekosystémů

V dnešním, již závěrečném, devátém díle naší diskuze jsme se zabývali aspekty tvorby inovačního ekosystému. Tentokráte jsme ve virtuálním studiu MM Průmyslového spektra po čase opět přivítali profesora Vladimíra Šuchu, který diskutoval společně s prof. Jánem Košturiakem na témata, která připravil a diskuze o nich vedl Peter Ballon.

P. Ballon: Co pro vás znamená pojem inovační ekosystém?

V. Šucha: Nejsem zastáncem definicí. Nejdůležitější je začít inovační ekosystém budovat. Nikdy ale nedosáhneme jeho ideálního stavu a nebude dostatečně splňovat žádnou definici. Slovo ekosystém pochází z biologie a zde představuje dynamickou rovnováhu s použitím různých biologických druhů. A o to jde i v inovačním ekosystému, který potřebuje více klíčových faktorů. Především jde o nezávislou osobnost, samozřejmě technologie, dále pak je důležitá role státu v podobě vzdělávání, financí a regulací, a v neposlední řadě i zdroj poznání – a to buď z inovací vycházejících z vlastních poznatků, nebo z transferu technologií, jako jsou licence či stroje. Transfer technologií na Slovensku nyní představuje 64 % a snahou pro docílení restartu ekonomiky je pochopitelně tento poměr změnit ve prospěch vlastního zdroje poznání.

J. Košturiak: Plně souhlasím, že je to především o různorodosti osobnosti, o jejím talentu a toleranci. Lidský faktor je naprosto klíčový. Inovační ekosystém vnímám jako vhodné prostředí, které umožňuje přetavovat myšlenky na funkční řešení. Ve Fraunhofer institutu jsem zažil jeho symbiózu s univerzitou, kdy z nápadu na univerzitě v laboratořích institutu vznikl prototyp a z něho pak třeba spin-off firma. V paralele s přírodou bych uvedl následující. Mohu se rozhodnout, zdali budu podporovat růst zasazeného semínka, nebo se budu soustředit na celý ekosystém, ve kterém ono semínko vyrůstá, a mám tak možnost sledovat jak chování pěstitele a úrodnost půdy, tak i stav prostředí. Myslím, že volba je nasnadě.

P. Ballon: Jak podle vás budovat ekosystém ve firmách a ve větších celcích?

V. Šucha: Pro všechny oblasti je společné vytvářet tvořivé prostředí a nerozlišovat, zdali se jedná o firmy, či region. Jsou složeny z různých ingrediencí, z nichž bych především zmínil kulturu, důvěru, transparentnost a sdílení „moci“ a poznatků. Proto hovoříme o otevřené vědě, otevřených inovacích. Postupně se odkláníme od konceptu výzkumně-vývojových oddělení ve firmách, která paradoxně působí negativně. Výzkumná kompetence spadá do jejich gesce a ostatní ve firmě to tak vnímají, a do inovačního procesu se tudíž nezapojují.

J. Košturiak: Rád bych tvorbu fungujícího ekosystému uvedl na příkladu společnosti Linet. Zbyněk Frolík se velmi rychle učil, spojoval obory, vytvářel týmy lidí založené na absolutní důvěře a otevřenosti. Nastavil firmu pro potřeby nemocnic a inovoval pro ně produkt. Za celou existenci Linetu vytvořil okolo sebe obrovský ekosystém, a díky tomu dosáhl takového světového postavení.

My Slováci jsme ale velmi nedůvěřiví vůči druhým. Jak poté máme v takové komunitě budovat ekosystémy? Vezmu-li jako příklad typickou slovenskou firmu do 100 zaměstnanců, která si musí každý měsíc na sebe vydělat, nezbývají jí kapacity a zdroje na inovace. Má ale příležitost se stát součástí určitého inovačního ekosystému, jako je právě Inovato, které je jí schopno dodat velmi úzce zaměřené specialisty, se kterými je schopna vytvářet inovace a přetavovat je v ziskovost.

P. Ballon: Jaké kroky musíme vykonat na úrovni státu, aby zde existoval funkční ekosystém pro tvorbu nápadů a jejich převedení do praxe?

V. Šucha: Nemusí se vždy jednat o stát, který bude vytvářet určité ekonomické zázemí pro podporu inovačního ekosystému. V renezanci to byla šlechta, v USA je dlouhodobě velmi rozšířena filantropie, ale v Evropě skutečně tato role leží na bedrech státu. Pokud někdo hovoří o tom, že role státu v inovacích je nulová a neměl by do nich zasahovat a že si vše vyřeší trh, tak neví, o čem mluví. Historicky veškeré převratné vynálezy, které s sebou nesly vysokou míru rizika, byly vždy podporovány státem. Nikdy to nebylo v kompetenci firem. Univerzity by měly být leaderem inovací a měly by motivovat firmy ke spolupráci. Na Slovensku je bohužel stále minimální úroveň spolupráce firem s univerzitami. Objem činí bohužel necelých 5 % v rámci celého rozpočtu univerzity, ve světě je to běžně až 20 %. Proto nám na Slovensku inovační ekosystém nefunguje. Zde je velký potenciál ze strany státu. Další jeho příležitost je ve vytváření určitého přátelského prostředí pro vznik inovací, které jsou brzděny státní byrokracií. A i na tomto místě bych připomněl důležitost vzdělávacího a kulturního konceptu. Například na Islandu tvoří kultura až 15 % HDP a je kvalitním zázemím pro vznik spillover efektu inovativního podhoubí.

J. Košturiak: Úlohu státu spatřuji především v první etapě inovací, kdy je třeba realizovat mnoho finančně náročných experimentů. Ale již nikoliv v podpoře investic do budov a technologií. Historicky si stát pamatuji jako uskupení korupce, podvodů a mafie, nyní jako skupiny navzájem se dohadujících zoufalců, kteří ničemu nerozumí. Nedávno jsem měl debatu se zástupci z Úřadu vlády a vůbec jsme si navzájem nerozuměli. A to právě v rovině spolupráce, kdy se na ni každý díváme z odlišného úhlu pohledu. Plán obnovy je určitá forma inovace dané země. A ten se nepodaří realizovat bez lidí z firem a univerzit. Ti by měli být nablízko úředníkům, kteří finance rozdělují. V Inovato jsme si na další období stanovili tři klíčové pilíře – tvorbu cirkulární ekonomiky, budování udržitelnosti (nikoliv nepřetržitého růstu) a ve středu toho všeho musí být zainteresovaný člověk.

P. Ballon: Model firma jako platforma pro rozvinutí myšlenky je stále velmi těžké přenést do našeho podnikatelského prostředí. Přesto u nás již několik takových modelů existuje. Jakou vy vidíte jejich perspektivu?

J. Košturiak: Můj bývalý šéf ve Fraunhofer institutu prof. Warnecke vypracoval koncept Fraktale Fabrik – živý systém, kde vznikají fraktály autonomních jednotek a rozvíjejí se dle toho, jak jim to prostředí umožňuje. Poté se dělí na menší jednotky a vznikají určité firmy ve firmě. Později mi prof. Milan Zelený vyprávěl o podobném konceptu ahmédů ve firmě Kyocera a před několika lety jsme byli v Číně ve firmě Hayer, která vytvořila koncept Micro Enterprise. To bylo pro mě velmi zajímavé zjištění, že čínská firma měla síť mikropodniků s obrovskou mírou autonomie, které vytvářely interní a externí služby. A pokud přemýšlíme, jak toto podpořit, je to hlavní směr. Žijeme v globálním propojeném světě a trhu práce poskytujeme svoji přidanou hodnotu a svůj talent. Mladí lidé již nechtějí být součástí určité hierarchie, která ubíjí talent a je pomalá v rozhodování. Dle mého je jedinou budoucností fungování firem v sítích, heterogenitě, demokracii a prostředí důvěry. To je místo pro spokojené fungování našich dětí. Stimulačním faktorem nebudou peníze a benefity, ale smysl dané činnosti a volnost v tvorbě náplně práce.

V. Šucha: To, co zde fungovalo přes 100 let, se zásadně mění. Trendy vidíme od síťování přes platformizaci až po změnu charakteru práce. Je to obrovská výzva pro sociální systém státu, pro změnu v přerozdělování finančních prostředků a odklonění od tradičních forem zdanění příjmů a práce. Více než polovina lidí v Evropě totiž již nepracuje na základě klasických pracovních smluv ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec. Znakem stability a další perspektivy firmy v jejím rozvoji a přežití exponenciálních změn je právě její integrace do určitých klastrů. Autonomie a svoboda v rozhodování lidí způsobuje potřebnou diverzitu a dynamiku pro další růst a rozvoj firmy. Myslím si, že pokud se toto ve firmách děje, je to znakem zdravé firmy i společnosti a zázemí pro vznik hodnotového inovačního ekosystému.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.

Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

• Role inovací v podnikatelském prostředí
• Technologické trendy & Byznysové výzvy
• Inovační projekty
• Marketingová a obchodní podpora inovací
• Prototypování & Výrobní koncepty
• Mysli globálně, jednej lokálně
• Sdílená ekonomika & Smart systémy
• Ekonomický pohled na inovace
• Partnerství & Tvorba produktového ekosystému