Témata
Foto: autor

Inovace podnikatelského modelu, Část 5. Prototypování & Výrobní koncepty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Dnešní, pátý díl naší diskuze je věnovaný tématu prototypování a moderním výrobním konceptům. Stále častěji již zákazníkům prezentujeme prototyp v jeho nehmotné formě, a máme tak možnost doslova just in time modifikovat nastavený byznys model v závislosti na reakci trhu. Do tohoto procesu prototypování již musí být plně vtažený výrobní úsek, pouze pak se dosáhne tížené efektivity. Nejenom o těchto aspektech byla aktuální diskuze.

Pozvání do virtuálního studia MM Průmyslového spektra opět po určité době přijal Jiří Marek, profesor VUT v Brně, Jáno Košturiak – odborný garant cyklu těchto rozprav, Josef Bujnovský a tradičně v moderátorské roli Peter Ballon.

P. Ballon: Co si představujete pod pojmem prototyp?

J. Košturiak: Vždy jsem jako strojař vnímal prototyp jako první výsledek spolupráce vývojáře a konstruktéra. Následně při mém působení ve Stuttgartu jsem viděl, že zákazník je přímo zapojený do vývoje produktu. Nyní již výrobek prezentujeme zákazníkovi ve virtuálním prostředí, a následně přecházíme ke tvorbě skutečného prototypu. Důležitá je rychlost a přicházet s řešením, které zákazník ocení a zaplatí.

J. Marek: Ve své dosavadní praxi v oboru stavby obráběcích strojů jsem se setkal se třemi druhy prototypů. Fyzické prototypy obráběcích strojů v řádech desítek milionů korun postavené u zákazníka představovaly největší riziko. Druhým typem byly prototypy nehmotné podoby ve formě výkresové dokumentace nebo software v podobě neuronových sítí, které se předává zákazníkovi na testování. Třetím typem prototypů, který dokáže zásadním způsobem snížit náklady, je jeho virtuální podoba, buď zákazníkovi představena „klasickou“ cestou virtuálních brýlí, nebo za pomocí prostorové komory, která se nachází na našem fakultním pracovišti.

J. Bujnovský: Já se na prototypy dívám dvěma úhly pohledu. Podle nákladovosti projektu vytvoříme funkční prototyp, kterým se snažíme oslovit zákazníka, anebo připravíme marketingovou strategii, jejíž analýza nás poté nasměruje k realizaci prototypu, o kterém víme, že může na trhu uspět.

Reklama
Reklama
Pátý díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato byl zaměřený na prototypování a moderní výrobní koncepty. O trendech hovořili Ján Košturiak, Jiří Marek, Josef Bujnovský a Peter Ballon. Setkání tradičně zrealizoval Roman Dvořák.

P. Ballon: Pro praktickou aplikaci je klíčové postupně zužovat požadavky zákazníků do reality podle metodiky design thinking. Jak tedy zákazníka reálně zapojit do našeho procesu prototypování?

J. Košturiak: Ideální je neustálá interakce se zákazníkem, kdy se prototyp nepřetržitě zpřesňuje a v krátkém čase se blíží do své finální podoby reálného produktu. Optimální je, pokud je zákazník členem našeho inovačního týmu, a naopak vývojáři se pohybují v zákaznickém prostředí a vnímají jeho chování. Z hlediska nástrojů tvorby prototypu jsou velmi užitečné konfigurátory, například technického zařízení, na kterém si zákazníci odzkoušejí v digitálním prostředí jeho funkcionalitu, příp. formou crowdfundingu mohu profinancovávat další etapy vývoje.

J. Marek: Do návrhu nového stroje v nemalé prodejní částce 800 tis. euro jsme se mj. díky použití nového druhu konstrukčního materiálu snažili eliminovat z toho plynoucí rizika, a tak jsme se rozhodli tzv. vtáhnout zákazníka do hry. V prvním kole k oboustranné spokojenosti došlo k detailnímu vyspecifikování veškerých nuancí konstrukčního řešení. Následně se začal stroj konstruovat, a jelikož některé díly měly delší průběžnou dobu, museli jsme je ještě před ukončením kompletní konstrukce pustit do výroby. V další fázi jsme kompletní výkresovou dokumentaci sestav převedli do virtuální roviny a zákazníka pozvali do již zmíněné virtuální komory na FSI VUT v Brně. On se ocitl tváří v tvář stroji a přiblížil se jeho realitě, a začal měnit své názory na to, co již bylo odsouhlaseno, nakresleno a ve výrobě realizováno. Znamenalo to pro nás velký problém jej přesvědčit, že původní rozhodnutí bylo správné. Bylo to o velké psychologii přesvědčování.

J. Bujnovský: Ideu domýšlení věcí do důsledků považuji za klíčovou. U nás bohužel nejsme zvyklí investovat do studií proveditelnosti, které by nám potvrdily správnost naší cesty, a tak jsme svědky celé řady velmi nákladných projektů, často dotovaných z veřejných zdrojů, které bohužel nenašly své byznysové uplatnění.

Reklama

J. Ballon: Které trendy v prototypování považujete za klíčové a každý by je měl zvážit?

J. Košturiak: Především musíme velmi detailně poznat potřeby zákazníka. Efektivita vývojových činností a snížení případného rizika slepé uličky se dosahuje tím, že mám projekt rozdělený na krátké sprinty. Dále prodávám něco, co ještě fyzicky neexistuje a podle mě nejdůležitější je vytvářet modulární produkty. To považuji za základní abecedu práce designéra a programátora. Ta nám umožňuje jednak nakonfigurovat potřebné funkce, ale zároveň si zachovat potřebnou šíři sortimentu produktů, dokážeme udržet výrobu a logistiku v požadovaných nákladech.

J. Marek: Modularita a do ní vtělená možnost reagovat na přání zákazníka je stěžejní. Ale osobně považuji za klíčové psychologické hledisko působení na zákazníka. To hraje z hlediska významu shodnou roli jako samotná proveditelnost produktu. Prezentace produktu obchodníkem bude hrát čím dále větší roli. A další trend vidím v estetičnosti provedení z pohledu designu ve smyslu tvarování.

J. Bujnovský: Pokud kvalita života roste, musíme se tomu přizpůsobovat, vytvářet produkty na míru potřebám a vkládat do nich emoce. Jsme zavaleni velkým množstvím informací a přicházíme o schopnost zamýšlet se nad jednoduchostí řešení, a to je dle mého klíč k osvobození. Personalizace a automatizace je trendem, který se navzájem doplňuje a podporuje.

J. Ballon: Na jednu stranu automatizujeme personalizaci, ale zároveň personalizujeme automatizaci. Všechny trendy směřují k unifikaci přistále rostoucím tlaku na nejlevnější řešení a eliminaci náročné lidské práce. Jak se podle vás v posledních letech v tomto kontextu mění výroba?

J. Košturiak: Je třeba si uvědomit, že customizace nemůže navyšovat cenu produktu. V nových výrobních konceptech nebude existovat výrobní dávka, každý kus bude originál. Zásadní je lokální výroba. Výrobci komponent se již přesunují blíže k finalistům a ke konečnému zákazníkovi. Hovoříme dnes o modulárních rekonfigurovatelných fabrikách.

J. Marek: Customizace produktu a služeb musí dnes být samozřejmostí, bez ní již historicky nemůže existovat žádný výrobce. Největší roli hraje mobilita, což souvisí s lokální výrobou. Pokud někdo nabízí a prodává výrobní prostředky, musí přemýšlet o byznys modelu v podobě pronájmu strojů zákazníkovi na určitou dobu a následně přemístění k jinému zákazníkovi. A to hovořím o velkých strojích v částce 80 milionů korun.

J. Bujnovský: V procesu tvorby nových výrobních konceptů je velice důležité brát stále v potaz lidský faktor, nestavět např. operátory strojů pouze do role prosté obsluhy, kdy pak začínají postupně hloupnout. Neautomatizovat všechno za každou cenu. Člověku musíme stále zachovat jeho tvůrčí činnost.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

J. Ballon: Na co bychom především neměli zapomenout při realizaci nové výroby?

J. Košturiak: Především neinvestujme do fixních nákladů, ale sdílejme výrobní kapacity a znalosti v rámci tvorby partnerských sítí, jako je například Inovato.

J. Marek: Podnikatel musí vědět, kam chce jít, co chce prodávat a zdali to trh požaduje. Musí se obklopit spolehlivými lidmi, ale nikoliv však z okruhu svých známých.

J. Bujnovský: Jako klíčové vidím sestavení týmu lidí podobné krevní skupiny. Podstatou úspěchu celku je delegování zodpovědnosti na jednotlivce a jeho motivace k výsledku.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Téma příští diskuze: Aspekty lokální výroby

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Baťův odkaz máme v DNA, říká ekonom Milan Zelený

Přestože profesor Milan Zelený žije od roku 1967 ve Spojených státech, tvrdí o sobě, že je Čech jako poleno a doma se cítí tam, kde zrovna pobývá. Nejen na téma globalizace, lokální ekonomiky a odkaz Baťů jsme si povídali při jednom z jeho četných pobytů v České republice.

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Aplikace průmyslového robota

Firma Denso Manufacturing Czech nedávno rozšířila svůj strojní park o nové pětiosé centrum Hermle C 250, které obsluhuje průmyslový robot Zerobot 100V, jehož výrobcem je německá firma Zeroclamp. Robot dodala a nainstalovala firma Grumant.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit