Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 7. Sdílená ekonomika & smart systémy

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Dnešní, sedmý díl naší diskuze je věnovaný tématu sdílené ekonomiky a roli smart systémů v ní. I tentokráte se ve virtuálním studiu MM Průmyslového spektra setkali zástupci výrobní a inovační sféry, konkrétně Stanislav Martinec z firmy Koma Modular a odborný garant cyklu těchto rozprav prof. Ján Košturiak společně s Peterem Ballonem z partnerské sítě Inovato, který se tradičně ujal role moderátora.

P. Ballon: Co pro vás z teoreticko-praktického úhlu pohledu představuje sdílená ekonomika?

J. Košturiak: Dříve byla sdílená ekonomika samozřejmostí, lidé neměli peníze, a tak si věci navzájem půjčovali. Nyní jsme obklopeni velkým množstvím věcí, které relativně málo využíváme, máme v nich vázané peníze a zabírají nám prostor a velmi rychle zastarávají. Možná i současný extrém nedostatku surovin a polovodičů by nám měl otevřít oči směrem ke sdílené ekonomice. Nevlastnit věci, ale navzájem si je půjčovat. Na to jsou přímo navázány inteligentní systémy, které sdílenou síť dokážou řídit.

S. Martinec: Pocházím z vesnice a žil jsem klasický život ve vícečlenné rodině, kde jsme se sousedy vzájemně sdíleli různé věci, od sekačky na trávu po stavební míchačku. Bylo to o vzájemné důvěře mezi lidmi. Hodně se jednalo o podomácku vyrobená zařízení, která měla dlouhou životnost. A co se týče konceptu modularity našich produktů, jedná se o velmi variabilní stavebnice, kdy školku můžeme následně předělat na školu, a poté například na ubytovací kapacity. A díky sofistikovaným SW aplikacím můžeme navrhovat tyto koncepty se širokou variabilitou využití v průběhu jejich životnosti.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

P. Ballon: Jak vy osobně ve vašich projektech využíváte sdílenou ekonomiku?

J. Košturiak: Při založení firmy jsme sdíleli kancelářské prostory a vybavení s dalšími podnikatelskými subjekty. Nyní se stále více posouváme ke sdílení znalostí. Setkáváme se s lidmi, kteří vědí to, co my nevíme, a tak se navzájem propojujeme. Hledáme platformy pro sdílení zkušeností různých lidí v různých disciplínách. S jinou formou sdílené pomoci se setkávám dnes, kdy lidé pořádají sbírky na renovaci shořelé maštale u Dobrého Pastýře, která nám byla podpálena. I vzájemná pomoc je forma sdílení.

S. Martinec: Díky našemu produktu jsme ve firmě blízko ke sdílení a zakládáme si na principech cirkulární ekonomiky. Zpočátku jsme z důvodu nižší životnosti vyráběli plně recyklovatelné stavby, nyní jsme se v rámci inovačních cyklů posunuli například k plně zinkovaným konstrukcím, aktuálně řešíme kompozitní koncepty. Zjišťujeme, že základem pro sdílení je postupně inovovaný, velmi kvalitní výrobek, podobně, jako jsem v úvodu mluvil o půjčování si odolného zařízení v mé rodné obci. Obracím se na firmy, aby nejenom s ohledem na životní prostředí, ale i zaměstnanost, inovační cykly a další aspekty, začaly o svých produktech v tomto kontextu uvažovat.

Jako krásný příklad sdílené ekonomiky bych uvedl stavební bazar, který moje manželka již čtvrtstoletí provozuje – obrovské množství věcí, které by skončilo na skládce, zde nachází svůj další život.

Reklama
Reklama

P. Ballon: Sdílená ekonomika měla období, kdy byly její pilíře postaveny na platformách, jako je Uber či Airbnb a dalších. Bohužel žádná z renomovaných nemá své kořeny v ČR či na Slovensku. Kde vy vidíte rozdíl mezi námi a regiony, kde tyto inovační projekty vznikají?

J. Košturiak: Zde si musíme uvědomit dvě roviny pohledu – technický a sociální. Vlastníme věci, které dálkově monitorujeme a musíme je průběžně servisovat. A nyní potřebujeme v rámci projektů propojovat odbornost a lidi, kteří jimi disponují. Musíme vyvíjet složité inteligentní systémy, jež identifikují poptávku a na základě ní připraví nabídku. Pokud se podívám na teritoria, která jsem navštívil, například v USA či ve Skandinávii jsou lidé vůči sobě více otevření. Pro konzultace stále čerpám z kontaktů z německého Fraunhofer Institutu, kde jsem v 90. letech působil. Na Slovensku mám stále bohužel pocit, že si závidíme, nedůvěřujeme si, panuje mezi námi rivalita. A zde nám žádné platformy nepomůžou, je to v lidské rovině. Češi jsou dle mého v tomto již dále, jsou ve spolupráci více otevření.

S. Martinec: Jsem vůči smart cities celkem konzervativní. Pokud se jedná o chytrou dopravu nebo chytré bydlení, které přispěje k vyšší ochraně životního prostředí a pomáhá lidem všech věkových skupin a sociálního zařazení, pak v tom vidím smysl. Ale určitě si nepředstavuji svoji budoucnost, kdy mě kamery ve veřejném prostoru sledují na každém mém kroku a vyhodnocují mé chování. Myslím si, že naše společnost na toto není ještě dostatečně vyspělá. Jedná se o zneužitelné informace. Mám z toho velké obavy. Zde by měly jednotlivé země stanovit přesná pravidla.

Další díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato byl věnovaný tématu sdílené ekonomiky a roli smart systémů v ní. O trendech hovořili Ján Košturiak, Stanislav Martinec a Peter Ballon. Setkání tradičně zrealizoval Roman Dvořák. (Zdroj: ScreenShot Zoom)

P. Ballon: Ekonomiku sdílení nelze oddělit od platforem, které ji vytvářejí. Trendem současné doby je sdílení dat. Kam to až podle vás může zajít, co ještě budeme sdílet?

J. Košturiak: Gerd Leonhard na letošním Inofestu hovořil o technologiích vs. humanitě. Žádné virtuální systémy nemůžou nahradit lásku, víru nebo naději. Globálně budeme sdílet data, informace, technologie či výsledky výzkumů, ale velká část sdílení bude v lokálních komunitách, jak tomu bylo dříve. Potřebujeme vzájemně sdílet lásku, empatii, lidskost. Nemáme zapotřebí vytvářet technologická monstra, která o nás budou pečovat. V EU trpí čtvrtina populace osamělostí, i když jsme obklopeni sociálními sítěmi. Musíme se dostat do lidské roviny sdílení. Vše je otázkou nás, lidí, zdali i nadále lidmi zůstaneme, či se z nás stanou stroje. Čím máme snadnější přístup k novým technologiím, tím více bychom si měli uvědomovat, co znamená být člověkem. Pak budou našimi spojenci, nikoliv nepřáteli.

S. Martinec: Svého času jsem se doslova zděsil, když jsem se dozvěděl o rozsáhlém sběru dat ze sociálních sítí pro vytvoření algoritmů odhalujících chování člověka v příslušné situaci. Osobně si myslím, že to není dobré. Jestli chceme posouvat svět, musíme se nacházet v zónách překvapení, nikoliv predikovat nadcházející stavy. Bojím se vzniku prostředí, které aktuálně postihuje ideologie nazvaná dataismus.

Reklama

P. Ballon: Které trendy ve smart systémech ve vás vyvolávají největší naději?

J. Košturiak: Například bych zmínil sdílenou přepravu osob v jednom autě nahrazující sólo cesty. Tento trend povede k volnější dopravě, městům, vyšší bezpečnosti na silnicích, lepšímu životnímu prostředí. Otázka pak je, zdali auto zůstane autem a neprosadí se jiné dopravní systémy např. typu Next.

S. Martinec: Modulární stavby se nyní stávají hodně zajímavými pro tvorbu chytrých měst. Moje vize spočívá ve vysoce flexibilních městech, například co se týče dopravních cest, které nebudou pevně stanoveny. Nyní je běžné, že vznikají digitální dvojčata výrobních firem, ale nejsme daleko od okamžiku, kdy budou realizována digitální dvojčata mapující situace ve městech. Systém vyhodnotí jednotlivé části města – dopravu, pohyb lidí, způsob bydlení, zvyky lidí, a podle toho nasimulují maximálně funkční a efektivní město, abychom neohrožovali životní prostředí. Modulárnímu flexibilnímu městu musí předcházet simulace vycházející z dostupných dat získaných pro tyto účely.


Faschion Line
Koma Modular aktuálně chystá velký projekt domů Faschion Line zasazených do přírody, aniž by ji narušovali. Postupně hledají vhodné lokality. Zájemcům tak bude nabízet komfort, na který jsou v rámci těchto staveb zvyklí, ale pokaždé na jiném místě, v jiné části ČR, později v rámci Evropy. Jedná se o ukázkový příklad sdílené ekonomiky.
Zdroj: Koma Modular

P. Ballon: Smart řešení jsou postavena na predikci automatického rozhodování napojeného na IoT, jehož klíčovými prvky jsou především čidla a sensory. Bohužel ale vidíme, že místní firmy nehrají v této oblasti takovou roli, aby při očekávaném exponenciálním růstu mohly ze svého statutu těžit. Jak to podle vás změnit?

J. Košturiak: Před lety byla ve velké pompéznosti představena iniciativa Průmysl 4.0. Mám vždy z takovýchto módních vln velké obavy, jelikož firmy si své dosavadní standardní produkty a služby přejmenují. Všichni se pak k tomu hlásí a ovlivňují například veřejnou správu při vypisování různých podnikatelských podpor. Věci mají měnit odborníci, nikoliv populisti. Proto jsme založili partnerskou síť Inovato, abychom propojovali lidi v různých sférách.

S. Martinec: Mám negativní zkušenosti s přípravou měst na smart řešení, se zákony, které byly v tomto kontextu přijaty. Úředníci striktně odmítají námi prezentované inovační koncepty, jelikož pro ně nemají potřebnou legislativu. Vzniká tak zde mezi námi obrovská bariéra, skrze kterou nejsme schopni komunikovat. Vzpomínám na prosazování modulárních školek, kdy úředníci odmítali toto řešení, neboť děti do buněk nepustí. Těžko můžeme realizovat chytrá řešení ve stávajícím systému.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Téma příští diskuze:
Ekonomický pohled na inovace

Související články
Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Inovace podnikatelského modelu, Část 2. Technologické trendy & byznysové výzvy

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 5. Proč nemůžeme ignorovat Průmysl 4.0

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou z předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit