Témata
Foto: autor

Inovace podnikatelského modelu,
Část 6. Mysli globálně, jednej lokálně

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Dnešní šestý díl naší diskuze je věnovaný tématu lokální výroby s jejím přesahem do globálního prostoru. Tentokráte se ve virtuálním studiu MM Průmyslového spektra setkali zástupci inovační a výrobní sféry, konkrétně prof. Vladimír Šucha, vědec, pedagog a manažer; odborný garant cyklu těchto rozprav prof. Ján Košturiak společně se Stanislavem Martincem, Liborem Witasskem, Ľubomírem Švecem – podnikateli a majiteli výrobních firem, a Peterem Ballonem z partnerské sítě Inovato, který se tradičně ujal role moderátora.

P. Ballon: Autorství hesla „Mysli globálně, jednej lokálně“ se připisuje Siru Patricku Geddesovi (1854–1932), skotskému biologovi, sociologovi a filantropovi, mezi jehož počiny mj. patří integrace konceptu regionu do architektury a plánování, a zavedení termínu konurbace neboli souměstí. Co pro vás tento koncept představuje v kontextu vaší profese?

S. Martinec: Globalizace je široký pojem a vyskytuje se v celé řadě oblastí, a ne ve všech se jedná o pozitivní trend. Zde můžeme hovořit o transferu znalostí, nebo naopak o splývání kultur či přesunu kapitálu. Informace by měly být globálního charakteru, znalosti jsou pak na pomezí a akce by se měla realizovat vysloveně lokálně.

L. Witassek: Globálními informacemi jsou pro mě např. standardy, které v leteckém průmyslu přicházejí z anglosaského světa a ostatní je přejímají. Lokální akce musí být flexibilní a rychlá. Dnes ale vidím, jak na trhu práce ztrácíme oproti Maďarsku či Polsku.

Ľ. Švec: Globalizaci se nevyhneme a hledejme v ní benefity. Můžeme např. při konstruování využívat odborníky napříč světovými pásmy, a tím mj. i efektivněji využívat investice vynaložené do softwaru. Globální informace pak integrujeme do lokálního prostředí v rámci našeho vývoje a výroby.

J. Košturiak: Profesor Zelený nás učí, že globalizace narazila na své hranice a covid nám to nyní jasně ukázal. Uzavřeli jsme země, máme materiálové nedostatky, celý dodavatelský řetězec se zadrhnul a zdražil. Další stupeň vývoje společnosti je tedy podle něho relokalizace. Digitalizací jsme způsobili určitou dematerializaci – dokážeme si v rámci sítí rychle vyměňovat informace a zkušenosti. Lokální aktivity jsou pružné, zákaznicky orientované a šetrné k životnímu prostředí.

V. Šucha: Zmíněné moto je pro mě přirozenou vlastností dynamické rovnováhy každého člověka, jelikož nehovoříme pouze o korporacích a průmyslu, ale i o lidech jako takových a jejich kultuře. Zmínil bych příklad globálního snažení s negativním lokálním efektem. Měli jsme globální cíle v klimatické krizi a pomocí biopaliv chtěli snižovat emise CO2. Záhy se nám však především v jihovýchodní Asii zvýšila cena potravin. Vždy se musíme snažit o rovnováhu akce a nesmíme se dostat do extrému, který přinese velké škody.

Reklama
Reklama
Další díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato byl věnovaný tématu potřeby a efektu lokální výroby s přesahem do globálního prostoru pod mottem Mysli globálně, jednej lokálně. O trendech hovořili Ján Košturiak, Vladimír Šucha, Stanislav Martinec, Libor Witassek, Ľubomír Švec a Peter Ballon. Setkání tradičně zorganizoval Roman Dvořák.

P. Ballon: Jaké jsou podle vás zásadní rozhodnutí, které je třeba integrovat do firem a společnosti?

V. Šucha: Musíme pochopit dva základní trendy transformace společnosti. Systémy umělé inteligence mění od základu vše, a to včetně naší psychiky, a dále klimatická krize destabilizující společnost se bude stávat čím dále méně předvídatelnou.

J. Košturiak: Baťa řekl, že pro nás je dobré jen to nejlepší. A měli bychom si od něj vzít jeho poznání při budování globální firmy a celé průmyslové město integrované do lokálních podmínek. Prodáváme lacinou práci nekreativních lidí, a to je špatné. Abychom to zvrátili, musíme vytvořit silné celky pro sdílení znalostí a zdrojů, a integrovat do nich mladé lidi. Jako jednotlivci nezmůžeme nic.

S. Martinec: Záporné projevy globalizace vidím v nekontrolovatelném exponenciálním růstu, což plodí současná lineární ekonomika s obrovským množstvím zboží. Udržitelný rozvoj versus nekontrolovatelný růst. Jak ale ve firmách zamezit, abychom dělali více? Měli bychom stanovit vědní disciplínu řízení nekontrolovatelného růstu ve firmách. Chceme dělat méně, ale kvalitněji. A díky současnému nárůstu cen budeme mít vyšší profit, a můžeme tak lidem zvýšit mzdy třeba i o polovinu, ale při nižší zaměstnanosti.

L. Witassek: Za posledního 1,5 roku se veškeré teze prof. Zeleného uskutečnily v praxi. Vloni v březnu nás covid připravil o 90 % byznysu a my si uvědomili, že je všechno špatně. Že musíme mít vlastní finální produkt. Prošli jsme tedy zásadním procesem transformace. Nyní jsme kapacitně vyprodaní, ale nemáme lidi a materiál.

Aktuálním trendem pro mě není primárně kvalita a produktivita, ale přidaná hodnota. Vnímám, že podnikání je služba zákazníkovi a v oblasti ekologie služba veřejnosti. Pokud se začneme chovat ekologicky, jsme vysoce atraktivní pro mladé lidi, kteří mají zájem pracovat ve fabrikách šetrných k životnímu prostředí. Druhým trendem, kterým se zabýváme, je integrace moderních technologií do firem pro nahrazení monotónní práce. Např. zavádíme umělou inteligenci do výstupní kontroly a do údržby strojů a zařízení. Dále se zásadním způsobem mění role člověka a já do roka ve dvou firmách díky růstu přidané hodnoty činností postupně přejdu na čtyřdenní pracovní týden, a to za vyšší mzdy než aktuální. Zde tak vzniká nová volnočasová ekonomika.

Ľ. Švec: Potvrzuji vše, co řekli mí předřečníci. Aktuálně integrujeme prvky umělé inteligence do výrobních a kontrolních procesů firmy. Zavádíme samoučicí se organizaci lidí a zvyšujeme efektivitu našich činností dosažením vyšší produktivity za nižší čas. Mám vizi dvojnásobného nárůstu platů do dvou let.

Reklama

P. Ballon: Z lokálního prostředí budujeme globální firmu a následně integrujeme své zkušenosti do dalších lokací. Co musí firmy řešit, aby byly úspěšné v těchto dvou rovinách?

J. Košturiak: Blahoslavení jsou ti, kteří neviděli, a přesto uvěřili. Musíme sledovat trendy ještě v jejich zárodku, než dosáhnou veřejného uplatnění. Podle mého firmy nebudou existovat v hierarchickém uspořádání, ale v rámci sítí při budování partnerství, ale ne v takové podobě nadvlády velkých firem, jako vidíme v automotive nebo obchodních řetězcích. Vytvářejme flexibilní sítě spolupracovníků s vysokou mírou odvahy přijímat moudrá rozhodnutí na základě nedostatečného množství potřebných informací.

V. Šucha: Pokud chceme být globálním hráčem, musíme uvěřit sami sobě. Nahlížení do budoucnosti je základní znalostí, které se musíme učit. Doposud jsme vždy plánovali na základě zkušeností z minulosti. V exponenciálním vývoji nejsme schopni realizovat lineární extrapolace z minulosti do budoucna. Máme 100% pravděpodobnost, že uděláme chybné rozhodnutí. Tradiční fungování lidí a společnosti se změní. Za posledních 10 let narostly psychické problémy lidí do 25 let o polovinu, čtvrtina lidí v EU se cítí osamělá a tento stav s sebou přináší vyšší psychickou i fyzickou nemocnost. Tito lidé nebudou schopni pracovat.

L. Witassek: V globálním světě jde o hledání rovnováhy a exponenciální trendy primárně vyvolávají nerovnováhu, což je pro nás signál, že můžeme začít předvídat změnu. Celá ekonomika je odvozená soustava a ta jako živý organismus hledá rovnováhu. Začněme se tedy ptát, co bude reakcí na exponenciální trendy. A když nyní sledujeme snahy o rozmach elektromobility, musíme si uvědomit, co se stane, až všichni začneme v jeden čas nabíjet. To jsou pro mě nové globální trendy, na které reaguji např. získáváním zelené energie z cirkulární ekonomiky.

Ľ. Švec: Slovensko historicky patřilo k předním inovativním zemím, ale bohužel v rámci globalizace se v současnosti nemůžeme srovnávat se světovou špičkou. Vidím velký potenciál ve startupech a jejich zapojení do řešení globálních aktivit a v tom, že patenty následně přetavíme v průmyslové vzory a konkrétní výrobky a technologie budeme prodávat do světa. Síťování firem a expertů přikládám velkou důležitost, být společně při tvorbě myšlenky a vyšších hodnot, a dohromady z toho profitovat.

S. Martinec: Doufám, že i nadále budeme mít co vyrábět, a tak vyrábějme méně a kvalitněji na jednom místě. Nabízejme výrobky s delší dobou užití a inovujme takové výrobky, které budou mít obrovský dlouhodobý potenciál další inovace. Toto zdůrazňuji, neboť často inovujeme krátkodobě, něco zavedeme do výroby a zanedlouho je to již přežité. A pokud máme v práci trávit svůj čas, musí nás to bavit a musíme si i zde dokázat oddychnout. A pokud budeme čas práce a relaxace oddělovat, není to dle mého správná cesta. Snažíme se vybudovat flexibilní prostředí, kde budeme zároveň žít. A to vidím jako trend, který náš život přizpůsobí daným podmínkám.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

Téma příští diskuze:
Sdílená ekonomika & smart systémy

Související články
E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit