Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 2. Technologické trendy & byznysové výzvy

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

V dnešní diskuzi hovoříme o technologických trendech a jejich byznysových výzvách. Je nám ctí, že naše pozvání přijal Jiří Marek z VUT v Brně, Vladimír Levárský ze společností OMS, Pavel Kubáň z SCR Technologies a barvy partnerské sítě Inovato zde zastupovali Peter Ballon, Josef Bujnovský a prezident sítě Ján Košturiak, spolutvůrce těchto eventů, který diskuzi moderoval. Díky platformě Zoom jsme v jeden čas do pražského studia MM Průmyslového spektra připojili řečníky z Brna, Senice, Banské Bystrice, Štupavy, Vráble a Žiliny.

J. Košturiak: Dnešním tématem naší rozpravy jsou technologické trendy a hledání možností, jak je překlopit do byznysových příležitostí. Jaké současné trendy v rámci vaší profese sledujete a proč zrovna je?

Tématem druhé diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato byly technologické trendy a jejich byznysové výzvy. Pozvání Jána Košturiaka přijali Jiří Marek, Vlado Levárský, Pavel Kubáň, Josef Bujnovský a Peter Ballon. Organizátorem setkání v rámci seriálu Inovace podnikatelského modelu byl Roman Dvořák.

J. Marek: Momentálně se zabývám studiem materiálových trendů a možnostmi jejich synergie napříč obory. Jde například o spojení stavebnictví a strojírenství, konkrétně aplikace kompozitních materiálů na bázi cementového betonu a oceli.

V. Levárský: U nás je to logicky ve vztahu zaměření našich byznysových aktivit dominantně digitalizace, dále pak kombinace reálného využití trendů chytrého průmyslu a chytrého města. K tomu souběžně pochopitelně sleduji trendy, jako je umělá inteligence, virtuální realita, kognitivní analytika, prediktivní modely a další.

P. Kubánský: S ohledem na naši profesi digitálního marketingu a IT se zaměřujeme na digitalizaci. Jedná se o cloudové služby a pronájem cloudových technologií. Trendem jsou možnosti využívat řešení třetích stran bez potřeby vlastního vývoje. Umělá inteligence samozřejmě stojí v pozadí za tím vším.

P. Ballon: Současná doba nás nutí se zamýšlet nad efektivitou činností, a proto nejvíce sleduji budování platforem pro vzájemné sdílení zkušeností, na kterých v úzké vazbě na kreativitu vzniknou nové byznysové příležitosti. Dále se soustředím na studium budoucí veřejné podpory inovací z veřejných zdrojů.

J. Bujnovský: Z mého úhlu pohledu vidím dva klíčové trendy – personalizaci a automatizaci, a jejich propojení. Přístup ke customizovanému návrhu řešení a produktů, a následně jejich plně automatizovaná realizace a výroba. Dalším trendem je zefektivnění a ztransparentnění veškerých procesů. Umíme sbírat data, informaci přetransformovat do vědomostí a z nich pak musíme vytvářet potřebné akce.

J. Košturiak: Hovořili jsme o trendech, ale jak následně tyto trendy interpretovat? Profesor Zelený nás kdysi učil: „Pozoruj, všímej si věcí, které ostatní ještě nevnímají, snaž se je pochopit, přizpůsob se jim. Klíčová je pak realizace akce, jelikož samoúčelné sledování trendů nikam nespěje.“ Jaké jsou pro vás klíčové zdroje informací, jak je vyhodnocujete a následně zpracováváte?

V. Levárský: Dlouhodobě sleduji různé společnosti, které se snaží trendy mapovat. Především je to Singularity University a Fraunhofer Institut. Dále pak poradenské firmy, jako například McKansey nebo institut MIT pro technologické a IT trendy. V současné době ve firmě pracujeme nad robotickým nástrojem, který na základě klíčových slov vyhledává aktuální trendy.

J. Marek: Obecně je nástrojů na sledování trendů nepřeberné množství. Otázkou ale zůstává, jak se získanými informacemi následně naložit a jak je uvést do života. To je klíčové. Osobně sleduji sociální sítě, například LinkedIn je pro mě velkým zdrojem informací, dále v rámci univerzitních přístupů čerpám z relevantních databází, jako je CIRP, kde jsou publikované trendové články. Ale největším zdrojem informací o trendech jsou právě takové diskuze, jako je tato.

P. Kubáň: Dovolím si nastínit náš zdroj čerpání informací v kontextu našeho byznysu. Pro naše klienty nejdříve vytváříme průzkum, na základě něho pak digitální strategii, poté sestavujeme různé platformy komunikace a následně přistoupíme k samotné realizaci konkrétního projektu. K mapování trendů např. využíváme službu Google Trend nebo Google Barometr. Naše každodenní práce se promítá do trendů, které realizujeme v navazujících projektech – jako například e-shopy designujeme především pro mobilní zařízení, neboť více než 60 % přístupů do elektronických obchodů je skrze mobilní zařízení.

Ján Košturiak: „Majitelé a management tradičních strojírenských firem není z generace sdílení znalostí a výrobních kapacit. Stále se snaží rozšiřovat výrobní kapacity, provozy, které je ale omezují v jejich rozvoji. Současně největším problémem jsou fixní náklady, které nás táhnou k zemi.“

P. Ballon: Využívám různé služby, které zasílají informace na míru dle mé preference. V Inovato ctíme postup, kdy v prvním kroku realizujeme akci v malém měřítku, a pokud splní naše očekávání, transformujeme ji do většího objemu.

J. Bujnovský: Jednak sleduji různé autority v oborech, účastním se cílených networkingů, analyzuji si dostupné informace. Klíčová však byla pro mě skutečnost si uvědomit, že virtuální svět mi neposkytne potřebný důkaz, že daný trend a směr je ten, kterým je vhodné se ubírat. Proto osobně cestuji do zemí, kde se dané trendy již projevují v praxi. „Stačí“ tedy, aby zde člověk byl a viděl, jak daný trend funguje. Za dva týdny můžete posbírat až 50 byznysových nápadů. Na trendy se nedívám z vizionářského pohledu, ale čistě pragmaticky z podstaty fungování daného trendu v praxi a jeho možné transformace do jiného regionu.

J. Košturiak: Inovacemi se snažíme opravovat svět. Ale napřed je třeba zjistit, na co se máme soustředit a kam přispět naší přidanou hodnotou. Na trendy nesmíme nahlížet pouze z pohledu, že je to atraktivní, ale jaký konkrétní efekt to přinese pro náš život, společnost, pro byznys. Rád bych tedy diskuzi v tomto kontextu posunul dále. Zkuste se z úhlu pohledu svých současných aktivit zamyslet nad tím, že pokud byste nyní byly na začátku svého podnikatelského života, jaký trend byste si zvolili?

J. Marek: Celý profesní život se zabývám obráběcími stroji, proto bych se zde při založení spinoff firmy vydal cestou aplikace umělé inteligence a virtuální reality do podoby plně hodnotného digitálního dvojčete, zdůrazňuji plnohodnotného, nikoliv jeho digitálního stínu zastoupeného 3D modelem. Zde spatřuji největší přidanou hodnotu sektoru obráběcích strojů.

V. Levarský: Vycházím z paradigma Silicon Valley, že peníze nejsou to nejdůležitější, ale největší hodnotu má myšlenka a vědomí, že dnes funguje všechno jinak. Současný svět není o fabrikách s komíny, ale o parametrech, ke kterým je třeba při výběru řešení přihlížet. Se svým synem jsme se shodli na následujícím: nákladovost, doba vývoje a výroby, cílový trh, doba implementace na trh a samozřejmě analytika jako např. SWOT analýza. Takto by podle mne měla vypadat i naše síť Inovato.

Roman Dvořák: „Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního přístupu, k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.“

P. Ballon: Vybral bych si inovačně i exekutivně funkční startup, který má v sobě i prvky kreativity. Otázkou stále zůstává, v jakém poměru jsou tyto složky ideálně zastoupeny. Dobrý startup musí mít hipstery pro kreativitu, hastlery pro byznys a hackery pro realizaci nápadu. Dále bych volil cestu propojení byznys strategie s umělou inteligencí a kreativitou např. na generování byznys modelů. A pak vidím velký potenciál v green technologiích.

J. Bujnovský: Osobně se ztotožňuji s konstatováním Petera Drukera, že 21. století bude o kvalitě života, vzdělávání a o zdraví. V kontextu toho bych se zamyslel nad tím, jak udělat to, aby se věci dostatečně efektivně a agilně staly. To je problém současné doby. Generace, která je denně zahlcena obrovským množstvím zpráv a notifikací, se nedokáže soustředit na podstatu. Kapitál bude ve vlastní výrobě a sdílené platformě.

P. Kubáň: Firmám nabízíme digitální transformaci. Současná podstata IT firem je postavena na rozmanitém slepenci různých softwarových řešení, těžkopádných, na současnou dobu velmi drahých. Proto bychom pro malé a střední podniky nabízeli modulární low-cost ERP řešení propojené s e-commerce. Každý totiž chce začít velmi rychle prodávat svůj produkt do celého světa.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • #1 Role inovací v podnikatelském prostředí
  • #2 Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • #3 Inovační projekty
  • #4 Aspekty řízení inovačních projektů
  • #5 Marketingová a obchodní podpora inovací
  • #6 Prototypování & Výrobní koncepty
  • #7 Mysli globálně, jednej lokálně
  • #8 Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • #9 Ekonomický pohled na inovace
  • #10 Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

J. Košturiak: Dříve jsme měli jednu knihu, která rotovala mezi všemi. Nyní máme tisíce knih, které nikdo nikdy neotevřel, elektronických, které si nikdo nestáhl. Jsme schopni analyzovat trendy, ale chybí nám akce, protože nemáme konkrétní focus, jdeme po povrchu, nikoliv do hloubky. Ve firmách máme mnoho věcí otevřených, ale málo z nich dotahujeme do konce. Jak tedy uchopit obrovské množství dostupných informací, které jsou svým způsobem i pokušením, a překlopit je do úspěšné akce?

J. Marek: Během 25letého působení v komerční sféře strojírenských firem jsem dospěl k poznání, že přetavení nových myšlenek do praktické realizace přinášející benefit brzdí dvě zásadní skutečnosti – první je strojírenský socialismus a druhou pak produktová pýcha. Stávající strojírenští dinosauři nejsou omezováni neznalostí trendů, k nim mají přístup, ale jejich produktová pýcha jim zaslepuje oči. Již 75 let přeci vyrábí špičkové produkty, ale má to jednu chybu, trh jim nerozumí a jaksi je již nechce... Jsou jak tažní koně s klapkami na očích, kteří nejsou schopni se podívat do strany. A dalším negativním aspektem je konzervatismus jednotlivých útvarů ve fabrice, zejména mám na mysli konstruktéry, ke kterým se počítám i já, kteří jsou největší brzdou pokroku a aplikací nových poznání do praxe.

V. Levarský: Mám pocit, že se vše snaží tak zrychlovat, že často objednávkou předběhneme myšlenku samotného produktu. Uvedu náš postup zavádění inovací do praxe. Na trh vypustíme case study a čekáme na reakce vlivných autorit a nejlepších klientů. Ty nám to většinou „nerozstřílí“, jelikož je to podloženo analýzou a nachází se v určité fázi užitkovosti. Svým pohledem nám tak pomohou to posunout dále do podoby konkrétního produktu, který se následně připravuje na trh. V tomto modelu však nesmí všem zainteresovaným scházet intuice a odvaha.

P. Ballon: Potvrzuji vše, co bylo řečeno. Ještě bych k tomu dodal – nezamilovat se do svého prvního řešení, jelikož až přijde do kontaktu se zákazníkem, tak on jej změní. Buď z něj trh vytvoří nejlepší produkt, nebo jej pošle do zapomnění. Je třeba zákazníkovi naslouchat.

J. Bujnovský: Dotažení projektu se docílí pouze tehdy, pokud přenesu zodpovědnost, nejčastěji finanční, na všechny zainteresované. Nyní v době covidu se mění způsob odměňování. Snižuje se mzda o polovinu a pohyblivá částka je odvislá od úspěšnosti realizace a dokončení projektu. Nastává tak trend vzdělání schopných lidí, kteří následně budou dělat méně za více, a především – s kvalitním výsledkem. Potřebujeme se naučit více se soustředit a ponořit se do problematiky. Dále upozorňuji na stále posilující trend anonymity – upřednostňujeme totiž klid a soukromí před veřejným působením.

P. Kubáň: Když ve firmě vytváříme nový produkt, hrají vždy klíčovou roli členové týmu s životními zkušenostmi a „obyčejnou“ lidskou pokorou. Jednají s chladnou hlavou, dokážou se ve správný čas rozhodnout, mají respekt ke svému okolí. To stojí za polovinou úspěchu. Dále je třeba, aby jeden člen týmu se projektu věnoval na full time. Dále se nám osvědčuje práce v tandemech konstruktér – obchodník.

J. Košturiak: Žijeme v době, kdy je mnoho lidí nešťastných. Často je to dáno tím, že přicházejí nové technologie, které je připravují o práci. A oni na to nejsou připraveni. Tak to bylo v historii, je tomu tak nyní během covidu a bude tomu tak i nadále. Na druhou stranu, jak již bylo řečeno, dříve jsme pro podnikání potřebovali fabriku s komínem, dnes nám k tomu stačí notebook a sociální sítě, a můžeme spolupracovat s celým světem. To považuji za skvělou dobu. Děkuji vám za rozpravu.

Téma příští rozpravy: Inovační projekty

Firma
Inovato

Vzniklo v roce 2018 jako projekt skupiny Švec Group s cílem vytvořit platformu na síťování odborníků ve strojírenství a jiných oblastech. Postupně se v rámci Inovato rozvíjely projekty a aktivity jako Baťovské inspirace, Strojárska univerzita a Inofest. Na konci roku 2020 se Inovato spojilo s dalšími devíti firmami, aby vznikl silný subjekt, který bude vytvářet ekosystém se schopností generovat kvalitní a úspěšné nápady a řídit inovační projekty.
Hlavním strůjcem myšlenky Inovato je Ján Košturiak, který se celý svůj život zabývá inovacemi a propojováním lidí.

Číst dál
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit