Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 8. Ekonomický pohled na inovace

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

V dnešním, osmém dílu naší diskuze jsme se na inovace podívali z ekonomického úhlu pohledu a na to, jak měřit jejich efektivitu. I tentokráte se ve virtuálním studiu MM Průmyslového spektra setkali zástupci výrobní a inovační sféry, konkrétně Ivan Boruta, majitel firmy Borcad, Norbert Brath, ředitel společnosti Secop Slovakia, a pravidelní účastníci našich rozprav – prof. Ján Košturiak společně s Peterem Ballonem z partnerské sítě Inovato, který se tradičně ujal role moderátora.

P. Ballon: Ve firmách je často velmi složité plánování zdrojů pro inovace. Proč tedy vůbec inovovat?

J. Košturiak: Spatřuji zde paralelu s potřebou jedince vyčlenit si čas pro zdravý styl života. U inovací je to podobně. Ty jsou ve firmách potřeba pro jejich dlouhý a kvalitní život. Inovace je určitá evoluce firmy. Z ekonomického úhlu pohledu hrají inovace základní roli ve zvyšování přidané hodnoty a prodejní marže. A máme zde pouze dvě cesty – buď zdražujeme výrobek, nebo snižujeme výrobní náklady. Bohužel firmy většinou začínají přemýšlet o inovacích v okamžiku, kdy se jim začínají snižovat objemy prodeje. Ale inovovat by se mělo v dobrých časech, kdy je dostatek finančních prostředků.

Reklama
Reklama

I. Boruta: Vždy mě k inovacím motivovala touha dělat věci jinak a lépe. Nedostali bychom se na trh, pokud bychom něco nevymysleli. Celou firmu jsem postavil na tom, že stále něco vymýšlíme. V minulosti jsme měli dva rozdílné podnikatelské záběry, zdravotní divizi, kterou jsme před pěti lety prodali firmě Linet, a divizi kolejových vozidel. V té první jsme si navrhli svůj design, a ten pak nabízeli. Návrh sedadel vagonů je často závislý na poptávce výrobců kolejových vozidel. Kritérium ceny je vždy na prvním místě. Materiálové náklady postupně rostou a v některých případech se dostáváme i na 70 % výsledné ceny. Marži tedy získáváme z objemu. Dříve jsme realizovali zakázky o objemu 7 000 sedadel, dnes je to i trojnásobně více, vyrobíme až 40 000 sedadel jednoho typu. Investice do vývoje vycházejí z aktuální poptávky a zkušeností, které jsme za ta léta získali. Stanovíme prodejní cenu, a té přizpůsobíme konstrukci s ohledem na trendy, jako je např. menší zástavbová plocha, nižší hmotnost či vyšší komfort sezení.

Předposlední díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum, pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato, byl věnován ekonomickému úhlu pohledu na inovace a měření jejich efektivity. O svých zkušenostech s inovačními projekty hovořili Ivan Boruta, majitel firmy Borcad, Norbert Brath, ředitel společnosti Secop Slovakia, a prof. Ján Košturiak společně s Peterem Ballonem z partnerské sítě Inovato. Setkání tradičně zrealizoval Roman Dvořák. (Zdroj: ScreenShot Zoom)

P. Ballon: Nyní jsme tedy v další fázi, kdy víme, proč inovovat. Jak nahlížet na alokaci potřebných financí?

J. Košturiak: Při hledání příležitostí inovačního záměru existuje velké riziko v návratnosti vložených financí. Zastávám názor, že nejlepší cestou je dávat finance takovému hráči, který umí hrát nejlépe ruletu. Mám štěstí, že jsem potkal lidi, jako jsou právě Ivan Boruta, Zbyněk Frolík, Vlado Levársky, Ľubo Švec a podobně, u nich jsem vždy viděl synergii vize a intuice, umu hrát hru a využívat příležitosti, a zároveň jim nikdo nemusel přidělovat peníze, protože jimi plně disponovali. To funguje, když je majitel zároveň inovátorem. Opačným případem jsou stanovené budgety u nadnárodních korporací. Menší firmy jsou často v inovacích pružnější a ve výsledku inovativnější.

N. Brath: Souhlasím s Jánem. Mám především zkušenosti s korporacemi, a v nich je to skutečně primárně o budgetech. Aktuálně máme mnoho produktů, které je třeba inovovat, a v rozpravách narážíme na rychlost a nákladovost. Hrozí pak riziko, že firma zkostnatí a lidé ztratí seberealizaci. Pokud firma vynechá kreativní část, nevykazuje inovační potenciál. Musíme se dostat z fáze striktní tvorby velkého objemu inovačních projektů za každou cenu do fáze projektu s přidanou hodnotou.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

P. Ballon: Nyní jsme již v části, kdy máme nastaveny inovační projekty a začínáme pracovat na konkrétních inovacích. Vše často začíná být otázkou financí, a to buď investora, v případě projektu na zakázku, nebo vašich vlastních. Jaké máte zkušenosti z této fáze?

I. Boruta: Dlouhodobě máme nastavený systém hodnocení konstruktérů, a to v pěti parametrech, od toho se odvíjí i jejich ohodnocení finanční. Pokud v začátku hodně svážeme lidi, pravděpodobně nedosáhneme kýženého efektu. Na druhou stranu například v projektech pro firmu Siemens je přesně stanoveno zadání, a často i šibeniční termín, a tudíž zde není mnoho prostoru pro variabilitu designu. Vše závisí na charakteru daného projektu a na zákazníkovi, pro kterého je projekt realizovaný.

J. Košturiak: Lidé si musí být vědomi důvodů, proč inovovat. Měli by si v rámci ročního rozpočtu a finančního plánování alokovat položku inovací. Z úspěšných projektů mají firmy tzv. vitality index, který představuje objem zisku z nových produktů, a část těchto financí převádějí do dalších inovačních projektů. Potřebují lidi a zdroje, aby se lidé mohli věnovat své práci bez vnějšího tlaku finančních úspor. Na druhou stranu, pokud lidem nenastavíme limit, budou vyvíjet perpetuum mobile. Zásadní otázkou tedy je rychlost nasazení inovací na trh, pak můžeme diktovat podmínky a získáme zpětnou vazbu. Avšak je zde nemalé riziko, že přijdu s nedokonalým produktem, který působí kontraproduktivně. Ale ze svých zkušeností mohu konstatovat, že „i za málo peněz lze vytvořit hodně muziky“.

Reklama

N. Brath: Vzpomínám si na společný Embraco projekt s Jánem Košturiakem, v rámci něhož jsme přivezli na německý veletrh kondenzační jednotku v podobě „prázdné“ krabice, a to jen proto, abychom si ověřili správnost základních funkcionalit. Tím jsme získali mnoho času pro dokončení produktu a ve výsledku jsme přišli na trh s jeho finální podobou o hodně dříve, než kdybychom všechno odlaďovali sami a bez reflexe trhu. Ve firmě Secop jsme vloni vyvinuli nejmenší kompresor pro mobilní chlazení do automobilů nebo např. do boxů sloužících na převoz léků a vakcín. Neměli jsme produkt ve finální fázi, ale věděli jsme, že buď využijeme stávající specifické potřeby zákazníka, nebo bude pozdě. Tak jsme s tím vyšli, měli jsme záložní řešení v případě neúspěchu a konkurenci jsme díky naší odvaze předběhli minimálně o tři roky. Rychlost nasazení produktu na trh, interakce se zákazníkem a chuť jít dopředu jsou klíčové.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou rozpravu.


Téma příští diskuze:
Partnerství a tvorba produktového ekosystému.

Vydání #11
Kód článku: 211116
Datum: 03. 11. 2021
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Inovato

Vzniklo v roce 2018 jako projekt skupiny Švec Group s cílem vytvořit platformu na síťování odborníků ve strojírenství a jiných oblastech. Postupně se v rámci Inovato rozvíjely projekty a aktivity jako Baťovské inspirace, Strojárska univerzita a Inofest. Na konci roku 2020 se Inovato spojilo s dalšími devíti firmami, aby vznikl silný subjekt, který bude vytvářet ekosystém se schopností generovat kvalitní a úspěšné nápady a řídit inovační projekty.
Hlavním strůjcem myšlenky Inovato je Ján Košturiak, který se celý svůj život zabývá inovacemi a propojováním lidí.

Číst dál
Související články
Inovace podnikatelského modelu,
Část 6. Mysli globálně, jednej lokálně

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Český traktor s italskou elegancí

V minulém roce oslavil tradiční výrobce traktorů Zetor 70. výročí svého vzniku. Tento světoznámý český produkt prošel za dobu své existence několika vývojovými etapami. Od prvního Zetoru konstruktéra Františka Musila přes unifikované koncepce a inovace až po dokonalý design z dílny italské firmy Pininfarina.
O tom, jak šel čas s tímto legendárním českým traktorem, a že jediným kontinentem, kde Zetor nejezdí, je Antarktida, si naše redakce povídala s technickým ředitelem Zetor Tractors, a. s., Ing. Petrem Váradim.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit