Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Dnešní diskuze by vám měla popsat průběh inovačního projektu a dát podněty k tomu, jak generovat jeho témata, jak definovat inovační výzvynebo jak přetavit nápady vrealizace. Pozvání do virtuálního studia MM Průmyslového spektrapřijali následující zástupci partnerské sítě Inovato: Ján Košturiak, Vladimír Levárský, Josef Bujnovský a Peter Ballon, který pro tento díl přebírá moderátorskou štafetu.

P. Ballon: Hledáme odpověď na to, jak dobře realizovat inovační projekty. Jak by podle vás měl vypadat standardní průběh inovačního projektu?

Další díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato se věnoval inovačním projektům. O jejich aspektech hovořili Ján Košturiak, Vladimír Levárský, Josef Bujnovský a moderátorem byl tentokráte Peter Ballon. Setkání zorganizoval Roman Dvořák.

J. Košturiak: Historicky jsme zkoušeli různé přístupy, některé jsou vhodné pro inovace služeb, jiné pro produktů a technických řešení. Je však důležité si uvědomit, že inovace vždy začínají a končí u zákazníka – v prvním kroku se realizuje marketingová analýza tržních příležitostí, následně definujeme předmět inovace a poté nastává technický vývoj produktu společně se stanovením byznys modelu a obchodně marketingové strategie.

V. Levárský: Naše inovační postupy jsou v souladu s tím, co bylo řečeno. Snad bych pouze doplnil aspekt stále častější potřeby inovačního přístupu napříč segmenty. Zde poté spatřujeme v detailech skutečný přínos daného řešení.

J. Bujnovský: Aktuálně vidím dva problémy ve vztahu k vyřčenému. Mnoho podnikatelů je totiž zamilováno do svého produktu, a je tedy třeba na základě vstupní fáze marketingové studie být v souladu s oborovými trendy, ujasnit si skutečný přínos inovace, a následně realizovaný prototyp „vypustit“ na trh a vnímat reakce zákazníků.

P. Ballon: Jak podle vás nejlépe vybírat témata inovačních procesů a jak generovat nápady pro vypracování prototypů v případě produktových inovací?

J. Košturiak: Jedna z cest spočívá v klíčové roli osoby ve vedení firmy, která inovace posouvá dopředu. Jinou cestou je vznik myšlenek odspodu firmy, což může být díky přespřílišné kreativitě vývojářů a konstruktérů často problém, neboť oni své řešení vidí jako to nejlepší. Proto klíčový zdroj inovací je trh, musíme sledovat trendy a interpretovat je do svých řešení, musíme pozorovat chování zákazníka a plnit jeho potřeby, o kterých často ani neví.

V. Levárský: Nikdy nebyla taková nevyhnutelná doba potřeby inovovat, jako je nyní. Pod tlakem nejsou pouze majitelé, ale i zaměstnanci, cítí, že se blíží obrovská lavina změn, na které je třeba reagovat. V tomto kontextu jsou na to připravení ti, kteří permanentně hledají předmět inovací. Ale i skokové inovace mají svoji vysokou hodnotu.

J. Bujnovský: Systematické hledání inovací se zakládá na faktu, že je třeba být stále v kůži zákazníka, sledovat trendy a na základě nich tvořit inovační model. Paralelně s tím nové nápady nepřetržitě předávat do tzv. testovací zóny pro zpětnou vazbu. Často jsme svědky toho, že velké firmy se obávají inovací, aby nevybočily ze své jisté, komfortní, zóny. Proto je dobré oddělit inovační týmy, které se budou snažit pochopit potřeby a možnosti, třeba v rámci partnerských sítí, jako je Inovato.

P. Ballon: Nyní přistupme do druhé fáze inovačního projektu. Jsme již seznámeni s trendy a příležitostmi, které nám přinášejí. Jak je promítnout do konkrétních projektů?

J. Košturiak: V inovačním procesu propojujeme vždy dvě protichůdné vlastnosti. Musíme mít kreativitu, která nám vygeneruje množství nápadů, ale následně se musíme kreativity zbavit a začít nápady prosévat. Musíme mít obrovskou odvahu jít do něčeho nového a následně obrovskou pokoru nepoškodit tím zákazníka. Výběr myšlenek je totiž zásadní. Klíčem k výkonosti je zaměření se na určitou věc a té se do detailu věnovat.
Největší problém vidím v tom, že inovace generují technici, kteří se primárně soustředí na funkcionalitu produktu, ale my se musíme soustředit na funkcionalitu celého byznys modelu. Neprodáváme funkce jako takové, ale užitky z funkcí. Musíme se zaměřit na to, co to přináší zákazníkovi, nikoliv na to, jak to hezky funguje.

V. Levárský: V podstatě to máme v našem sloganu sítě Inovato. Najít vhodné technologie, k nim přidat lidi a znalosti, a pomocí toho dělat svět lepším. Často neinovujeme produkt, ale okolní prostředí, které jinak přestavíme. Vše je o změně trhu, očekávání, odvaze, a v mém případě i o humanitě řešení. Nesmíme ale nalévat staré víno do nové láhve.

J. Bujnovský: Často věříme v něco, co se nedá nikterak ověřit. Pomocí check listů sice zjišťujeme teoretický zájem o inovovaný produkt, ale klíčové je prodat produkt ještě před jeho zadáním do výroby. Nad tím vším je síla vizionáře, který vidí za horizonty. Henry Ford místo očekávaných koní dal lidem automobily.

P. Ballon: Jsme ve stadiu, kdy máme vybraná inovační témata a nacházíme se před rozhodnutím nemalých investic, např. do prototypů a následné obchodní podpory. Hovoříme o agilních přístupech, klíčová role je v leaderovi projektu. Jak tuto fázi nadefinovat, aby optimálně fungovala?

J. Košturiak: Leader musí být emočně s projektem provázaný, motivovaný, zainteresovaný na výsledku, a následně i případně daný byznys vést. Klíčová je celková provázanost systému a lidí.

V. Levárský: Obrovská výhoda současné doby je hojnost levných financí. Podnikat a inovovat můžeme bez potřeby výrobních hal a nákladných provozů. Propojíme stávající infrastruktury a vytvoříme kapitál obrovské hodnoty. Aktuálně existuje velké množství andělských investorů, avšak ve středním segmentu startupů od cca 50 tisíc euro do dvou milionů euro scházejí. Zde se nacházejí neskutečné příležitosti.

J. Bujnovský: Investoři se dívají jednak na návratnost investic, a dále i na zangažovanost představitele projektu, jelikož existuje jeho motivace k dotažení projektu do finální fáze.



P. Ballon: Co všechno tedy udělat pro to, abychom daný projekt dokázali obhájit před potenciálním investorem?

J. Košturiak: Velmi zásadní je důvěra daného člověka v realizovaný projekt a motivace jej úspěšně završit. Investoři aktuálně získávají obrovské množství investičních nabídek a očekávají pravidla hry, které musíme i následně splnit. Klíčové jsou pro ně dosažené obchodní výsledky, aby buď vložené finance se ziskem získali zpět a investovali jinde, nebo aby rozšířili působnost svého podnikání.

V. Levárský: Spolupracujeme s autoritami v oboru, kteří náš inovovaný produkt podrobí detailnímu zkoumání, poskytnou nám feedback, který buď produkt dodefinuje, nebo naopak shodí ze stolu.

J. Bujnovský: Investoři jsou buď finančního rázu, kteří skrze check list podle Kawasakiho modelu 10otázek mapují stav projektu, nebo strategičtí investoři nepřistupující k projektu pouze byznysově, ale intuitivně, kdy se snaží hledat hodnoty daného projektu a strategicky k jeho rozvoji přispět. Zde se odehrává hra důvěryhodnosti, kompetentnosti a emocí. Inovační tým musí před investorem deklarovat svoji agilnost a nadšení pro daný projekt. Každý projekt potřebuje svého „diktátora“.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

P. Ballon: Na závěr vás požádám o vaše doporučení, jak zvládat inovační týmy...

J. Košturiak: Inovátor se cítí jako ryba ve vodě tam, kde je nutné překonávat překážky. Pokud namixujeme technokraty a emočně smýšlející lidi, získáme fungující tým. Pro ověření jejich kvality si namodelujte situaci, kdy v pátek odpoledne oznámíte svým zaměstnancům, že fatální skutečnost odrovnala váš byznys, a ať zkusí navrhnout nové nápady pro další fungování. Ta hrstka průlomových lidí ve firmě přes víkend zůstane a v pondělí ráno předloží koncept pro záchranu firmy.

V. Levárský: Mám noční můru, že do týmu nevyberu takové lidi, kteří, obrazně řečeno, dokážou ze závěrečného tábora vystoupat na Mount Everest, bez toho, aniž bych je zezadu kontinuálně jistil.

J. Bujnovský: Klíčové je dokázat přenést zodpovědnost a závazky na tým a stanovit jeho zaangažovanost na výsledku. A dále je důležité stanovit tzv. management očekávání, zejména pro mladé lidi, kteří potřebují vnímat uznání, které je pro ně dalším motorem.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou diskuzi.


Téma příští rozpravy: Marketingová a obchodní podpora inovací

Firma
Inovato

Vzniklo v roce 2018 jako projekt skupiny Švec Group s cílem vytvořit platformu na síťování odborníků ve strojírenství a jiných oblastech. Postupně se v rámci Inovato rozvíjely projekty a aktivity jako Baťovské inspirace, Strojárska univerzita a Inofest. Na konci roku 2020 se Inovato spojilo s dalšími devíti firmami, aby vznikl silný subjekt, který bude vytvářet ekosystém se schopností generovat kvalitní a úspěšné nápady a řídit inovační projekty.
Hlavním strůjcem myšlenky Inovato je Ján Košturiak, který se celý svůj život zabývá inovacemi a propojováním lidí.

Číst dál
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Všechno pro obrábění kovů

Česká pobočka firmy Walter AG letos oslaví třicáté výročí svého založení. Nejen o třicetiletém působení společnosti v Česku, ale především o její současnosti a také o plánech do budoucna jsme si povídali s Jiřím Majerem, jednatelem firmy Walter CZ.

Související články
Rodná čísla nástrojů v kódech Data Matrix

Společnost Seco uvádí do života nový projekt – označování každého vyrobeného nástroje jedinečným strojově čitelným kódem. O tom, jak tento nápad vznikl a jak jej firma hodlá využít, jsme si povídali s Ing. Janem Matějíčkem, vedoucím technického vzdělávání STEP a reprezentantem Seco Consultancy.

Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit