Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Dnešní diskuze by vám měla popsat průběh inovačního projektu a dát podněty k tomu, jak generovat jeho témata, jak definovat inovační výzvynebo jak přetavit nápady vrealizace. Pozvání do virtuálního studia MM Průmyslového spektrapřijali následující zástupci partnerské sítě Inovato: Ján Košturiak, Vladimír Levárský, Josef Bujnovský a Peter Ballon, který pro tento díl přebírá moderátorskou štafetu.

P. Ballon: Hledáme odpověď na to, jak dobře realizovat inovační projekty. Jak by podle vás měl vypadat standardní průběh inovačního projektu?

Další díl diskuze organizované časopisem MM Průmyslové spektrum pod odbornou patronací partnerské sítě Inovato se věnoval inovačním projektům. O jejich aspektech hovořili Ján Košturiak, Vladimír Levárský, Josef Bujnovský a moderátorem byl tentokráte Peter Ballon. Setkání zorganizoval Roman Dvořák.

J. Košturiak: Historicky jsme zkoušeli různé přístupy, některé jsou vhodné pro inovace služeb, jiné pro produktů a technických řešení. Je však důležité si uvědomit, že inovace vždy začínají a končí u zákazníka – v prvním kroku se realizuje marketingová analýza tržních příležitostí, následně definujeme předmět inovace a poté nastává technický vývoj produktu společně se stanovením byznys modelu a obchodně marketingové strategie.

V. Levárský: Naše inovační postupy jsou v souladu s tím, co bylo řečeno. Snad bych pouze doplnil aspekt stále častější potřeby inovačního přístupu napříč segmenty. Zde poté spatřujeme v detailech skutečný přínos daného řešení.

J. Bujnovský: Aktuálně vidím dva problémy ve vztahu k vyřčenému. Mnoho podnikatelů je totiž zamilováno do svého produktu, a je tedy třeba na základě vstupní fáze marketingové studie být v souladu s oborovými trendy, ujasnit si skutečný přínos inovace, a následně realizovaný prototyp „vypustit“ na trh a vnímat reakce zákazníků.

Reklama
Reklama
Reklama

P. Ballon: Jak podle vás nejlépe vybírat témata inovačních procesů a jak generovat nápady pro vypracování prototypů v případě produktových inovací?

J. Košturiak: Jedna z cest spočívá v klíčové roli osoby ve vedení firmy, která inovace posouvá dopředu. Jinou cestou je vznik myšlenek odspodu firmy, což může být díky přespřílišné kreativitě vývojářů a konstruktérů často problém, neboť oni své řešení vidí jako to nejlepší. Proto klíčový zdroj inovací je trh, musíme sledovat trendy a interpretovat je do svých řešení, musíme pozorovat chování zákazníka a plnit jeho potřeby, o kterých často ani neví.

V. Levárský: Nikdy nebyla taková nevyhnutelná doba potřeby inovovat, jako je nyní. Pod tlakem nejsou pouze majitelé, ale i zaměstnanci, cítí, že se blíží obrovská lavina změn, na které je třeba reagovat. V tomto kontextu jsou na to připravení ti, kteří permanentně hledají předmět inovací. Ale i skokové inovace mají svoji vysokou hodnotu.

J. Bujnovský: Systematické hledání inovací se zakládá na faktu, že je třeba být stále v kůži zákazníka, sledovat trendy a na základě nich tvořit inovační model. Paralelně s tím nové nápady nepřetržitě předávat do tzv. testovací zóny pro zpětnou vazbu. Často jsme svědky toho, že velké firmy se obávají inovací, aby nevybočily ze své jisté, komfortní, zóny. Proto je dobré oddělit inovační týmy, které se budou snažit pochopit potřeby a možnosti, třeba v rámci partnerských sítí, jako je Inovato.

Reklama

P. Ballon: Nyní přistupme do druhé fáze inovačního projektu. Jsme již seznámeni s trendy a příležitostmi, které nám přinášejí. Jak je promítnout do konkrétních projektů?

J. Košturiak: V inovačním procesu propojujeme vždy dvě protichůdné vlastnosti. Musíme mít kreativitu, která nám vygeneruje množství nápadů, ale následně se musíme kreativity zbavit a začít nápady prosévat. Musíme mít obrovskou odvahu jít do něčeho nového a následně obrovskou pokoru nepoškodit tím zákazníka. Výběr myšlenek je totiž zásadní. Klíčem k výkonosti je zaměření se na určitou věc a té se do detailu věnovat.
Největší problém vidím v tom, že inovace generují technici, kteří se primárně soustředí na funkcionalitu produktu, ale my se musíme soustředit na funkcionalitu celého byznys modelu. Neprodáváme funkce jako takové, ale užitky z funkcí. Musíme se zaměřit na to, co to přináší zákazníkovi, nikoliv na to, jak to hezky funguje.

V. Levárský: V podstatě to máme v našem sloganu sítě Inovato. Najít vhodné technologie, k nim přidat lidi a znalosti, a pomocí toho dělat svět lepším. Často neinovujeme produkt, ale okolní prostředí, které jinak přestavíme. Vše je o změně trhu, očekávání, odvaze, a v mém případě i o humanitě řešení. Nesmíme ale nalévat staré víno do nové láhve.

J. Bujnovský: Často věříme v něco, co se nedá nikterak ověřit. Pomocí check listů sice zjišťujeme teoretický zájem o inovovaný produkt, ale klíčové je prodat produkt ještě před jeho zadáním do výroby. Nad tím vším je síla vizionáře, který vidí za horizonty. Henry Ford místo očekávaných koní dal lidem automobily.

P. Ballon: Jsme ve stadiu, kdy máme vybraná inovační témata a nacházíme se před rozhodnutím nemalých investic, např. do prototypů a následné obchodní podpory. Hovoříme o agilních přístupech, klíčová role je v leaderovi projektu. Jak tuto fázi nadefinovat, aby optimálně fungovala?

J. Košturiak: Leader musí být emočně s projektem provázaný, motivovaný, zainteresovaný na výsledku, a následně i případně daný byznys vést. Klíčová je celková provázanost systému a lidí.

V. Levárský: Obrovská výhoda současné doby je hojnost levných financí. Podnikat a inovovat můžeme bez potřeby výrobních hal a nákladných provozů. Propojíme stávající infrastruktury a vytvoříme kapitál obrovské hodnoty. Aktuálně existuje velké množství andělských investorů, avšak ve středním segmentu startupů od cca 50 tisíc euro do dvou milionů euro scházejí. Zde se nacházejí neskutečné příležitosti.

J. Bujnovský: Investoři se dívají jednak na návratnost investic, a dále i na zangažovanost představitele projektu, jelikož existuje jeho motivace k dotažení projektu do finální fáze.



P. Ballon: Co všechno tedy udělat pro to, abychom daný projekt dokázali obhájit před potenciálním investorem?

J. Košturiak: Velmi zásadní je důvěra daného člověka v realizovaný projekt a motivace jej úspěšně završit. Investoři aktuálně získávají obrovské množství investičních nabídek a očekávají pravidla hry, které musíme i následně splnit. Klíčové jsou pro ně dosažené obchodní výsledky, aby buď vložené finance se ziskem získali zpět a investovali jinde, nebo aby rozšířili působnost svého podnikání.

V. Levárský: Spolupracujeme s autoritami v oboru, kteří náš inovovaný produkt podrobí detailnímu zkoumání, poskytnou nám feedback, který buď produkt dodefinuje, nebo naopak shodí ze stolu.

J. Bujnovský: Investoři jsou buď finančního rázu, kteří skrze check list podle Kawasakiho modelu 10otázek mapují stav projektu, nebo strategičtí investoři nepřistupující k projektu pouze byznysově, ale intuitivně, kdy se snaží hledat hodnoty daného projektu a strategicky k jeho rozvoji přispět. Zde se odehrává hra důvěryhodnosti, kompetentnosti a emocí. Inovační tým musí před investorem deklarovat svoji agilnost a nadšení pro daný projekt. Každý projekt potřebuje svého „diktátora“.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • Role inovací v podnikatelském prostředí
  • Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • Inovační projekty
  • Marketingová a obchodní podpora inovací
  • Prototypování & Výrobní koncepty
  • Mysli globálně, jednej lokálně
  • Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • Ekonomický pohled na inovace
  • Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

P. Ballon: Na závěr vás požádám o vaše doporučení, jak zvládat inovační týmy...

J. Košturiak: Inovátor se cítí jako ryba ve vodě tam, kde je nutné překonávat překážky. Pokud namixujeme technokraty a emočně smýšlející lidi, získáme fungující tým. Pro ověření jejich kvality si namodelujte situaci, kdy v pátek odpoledne oznámíte svým zaměstnancům, že fatální skutečnost odrovnala váš byznys, a ať zkusí navrhnout nové nápady pro další fungování. Ta hrstka průlomových lidí ve firmě přes víkend zůstane a v pondělí ráno předloží koncept pro záchranu firmy.

V. Levárský: Mám noční můru, že do týmu nevyberu takové lidi, kteří, obrazně řečeno, dokážou ze závěrečného tábora vystoupat na Mount Everest, bez toho, aniž bych je zezadu kontinuálně jistil.

J. Bujnovský: Klíčové je dokázat přenést zodpovědnost a závazky na tým a stanovit jeho zaangažovanost na výsledku. A dále je důležité stanovit tzv. management očekávání, zejména pro mladé lidi, kteří potřebují vnímat uznání, které je pro ně dalším motorem.

P. Ballon: Děkuji vám za zajímavou diskuzi.


Téma příští rozpravy: Marketingová a obchodní podpora inovací

Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Inovace podnikatelského modelu,
Část 6. Mysli globálně, jednej lokálně

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit