Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

V našem novém seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato bychom vás chtěli krok po kroku provést klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám budou předávat praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů stržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Seriál uvozuje rozhovor s prezidentem sítě Inovato profesorem Jánem Košturiakem na téma Role inovací v podnikatelském prostředí.

MM: Co to vlastně je inovace?

Prof. Košturiak: Definicí existuje celá řada. Pro mě inovace představuje základní způsob zlepšování světa kolem nás. Schopnost přidávat hodnotu produktu, službě nebo podnikatelskému modelu a snižovat všechny negativní vlivy. Jako příklad uveďme automobil, kde užitek nacházíme v jeho bezpečnosti, komfortu či ekologii, a škodlivé funkce se naopak zrcadlí v nákladech na jeho výrobu a provoz, emisích nebo nebezpečí, které svým provozem přináší.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Partner: Inovato
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • #1 Role inovací v podnikatelském prostředí
  • #2 Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • #3 Inovační projekty
  • #4 Aspekty řízení inovačních projektů
  • #5 Marketingová a obchodní podpora inovací
  • #6 Prototypování & Výrobní koncepty
  • #7 Mysli globálně, jednej lokálně
  • #8 Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • #9 Ekonomický pohled na inovace
  • #10 Partnerství & Tvorba produktového ekosystému


MM: Celý svůj profesní život se pohybujete v oblasti inovací. Jak se k nim přistupovalo na přelomu milénia a jak se inovuje nyní?

Prof. Košturiak: Moje první zkušenosti s inovacemi proběhly před 30 lety v německém Fraunhofer institutu. Tehdy jsme na řešení inovačního projektu měli měsíce, ne-li roky. Byl lineární, vytyčili jsme si cíle, a tradičním robustním projektovým způsobem jsme je řešili a nasadili si mechanizmy kontroly jeho řešení. Toto je dnes již obtížné adaptovat, neboť inovační proces probíhá ve velmi nestabilním prostředí. Dnes se proces inovace řeší pomocí tzv. sprintů a často neúplné původní zadání se v průběhu experimentálního řešení upřesňuje a doplňuje.

MM: Proč by vlastně firmy měly inovovat a na co by se měly především soustředit?

Prof. Košturiak: Inovace je v podstatě základní princip dlouhodobého přežití firmy, jednotlivce či společnosti jako takové. Všechny firmy, které mají historii delší než 100 let, jsou leadery v inovacích. Každá firma má svoji současnost, a to v podobě schopnosti vyrábět, dodávat, servisovat, a její budoucnost tkví v inovačních schopnostech. Mýty o inovacích často zdůrazňují potřebu kreativity. Já si však myslím, že inovace je především o vytrvalosti, trpělivosti, schopnosti překonávat překážky, dotahovat věci do konce, ale především o tom, aby to zákazník a trh přijal. Vývoj a výroba prototypu není zárukou jeho komerčního úspěchu.

MM: Často se za výsledky inovací považují nejen patenty, ale i objevy a vynálezy, což navozuje domnění, že to je parketa pro výzkumníky, vědce a vynálezce zavřené ve svých výzkumných centrech a akademiích věd. Jak tento falešný mýtus zbořit?

Prof. Košturiak: Inovace musí být především parketou pro výrobní firmy, aby dosáhlaonoho komerčního úspěchu. Inspiraci si nesu z již zmíněného Fraunhoferu, kde působila univerzita, na které vznikaly nápady, a vedle ní se nacházel institut, kde se tyto nápady přetavovaly v prototypy a z nich pak vznikaly firmy, dnes jsou označovány jako spinoff. Potřebujeme vědce a vynálezce propojit s realizátory. Bohužel v ČR i na Slovensku jsou univerzity stále velmi uzavřené do sebe. A zde vidím problém v neexistenci potřebné sítě.

Na různých fórech, když mluvíme i inovacích, máme vždy namysli konkrétní produkty SpaceX, Teslu, iPhone. Avšak tyto disruptivní inovace jsou pouze jednou částí, která mění celéo dvětví. Ale mnoho inovací je o zproduktivnění výroby, ale i o schopnosti vrátit obtížně integrovatelné a handicapované lidi do aktivního pracovního a společenského života.

MM: Inovační procesy s sebou přinášejí obrovská rizika. Jak je eliminovat?

Prof. Košturiak: Rizika především přinášejí firmy a jejich procesy, které inovace postrádají. Inovační proces sám o sobě rizikem není, neboť generuje nové příležitosti. Riziko spočívá v nedotažení inovačních projektů do konce jak z manažerského, časového, tak i finančního hlediska. Vždy na začátku, když stanovujeme předmět inovace, nevíme, zdali to na konci trh přijme. Potenciálně velké riziko inovace hrozí tam, kde mu to umožníme. Musíme jej tedy ohraničit. Proto je třeba zkoušet inovace např. s určitou skupinou zákazníků na menším trhu, a pokud zjistíme špatnou cestu, opustíme ji.

MM: Často hovoříte o tom, že leader musí hořet, aby zapaloval své okolí. Máme v ČR a na Slovensku potřebný počet takových lidí? Kde se rodí a jak se profilují?

Prof. Košturiak: Zapalování je sice důležité, ale já mám nyní pocit, že máme spíše lidi, kteří své okolí spalují. Vedle pomyslného ohně musíme disponovat skutečnou moudrostí, znalostmi a schopnostmi, které nám dokáže vytvořit motivační prostředí. To je klíčové. Myslím si, že leaderů máme dostatek, jen se musí vzájemně pospojovat, doplňovat se znalostmi a zkušenostmi a povzbuzovat se ve svých činnostech. Například Zbyněk Frolík je vzorem leadera, který dokázal kolem sebe vytvořit a motivovat tým lidí. Leadeři se musí propojovat, protože inovace přesahují rámec firmy, zejména těch malých, kde případně uzavření způsobí velký problém. Proto jsme i založili Inovato, kam vstupují firmy z různých oborů, nejen strojírenství, ale i elektroniky, digitalizace, automatizace, mechatroniky a dalších. Tyto firmy mají dohromady obrat kolem 300 mil. euro a zaměstnávají na 2 000 lidí. Máme zde zastoupeny jak všechny profese, tak i vyspělé výrobní technologie. Význam Inovato je ve sdílení znalostí, jelikož běžná firma nedisponuje všemi potřebnými profesemi ani výrobními zdroji.

MM: Jaké jsou klíčové podmínky pro efektivní inovační proces ve firmách?

Prof. Košturiak: Efektivní proces výroby a efektivní proces inovací se měří rozdílně. Inovace je o experimentech s velmi nízkou výtěžností procesu, kdy z 10nápadů je realizovaný jeden, což by ve výrobě byla katastrofa. Proces inovací má svoji přesně definovanou metodiku, rozpočet a termíny, a samozřejmě důsledné řízení kreativity a experimentování. Vše musíme měřit, ale odlišnou metodikou než výrobní proces. Důležité v procesu inovací je disponovat týmem kvalitních odborníků s různými znalostními kompetencemi, kteří spolu komunikují. Opět – vedení inovačního týmu je odlišné od výrobního. A důležité je zde samozřejmě vzájemné síťování, inovace vyžaduje otevřenost. Ve firemních inovačních projektech máme až polovinu specialistů zvenčí.

MM: Velká část českých i slovenských výrobních podniků je subdodavatelského charakteru s produkty dle výkresové dokumentace odběratele. Kde je v této struktuře nalajnované všemi směrnicemi a certifikáty prostor pro tvůrčí inovace?

Prof. Košturiak: Ano, s tímto jevem jsme se potýkali již před 20 lety, kdy jsme inovovali proces jako takový, zaváděli prvky štíhlé výroby a logistiky. Vše však postupně vyčerpá svůj potenciál. Následně přicházely vyšší stupně automatizace, digitalizace, robotika. Vidím však, že velké množství firem se snažilo z tohoto stavu vymanit, nechtěly být pouhým výrobcem dle dodané dokumentace prodávající pouze normohodiny, ale postupně vybudovaly své vlastní portfolio produktů a obchodně servisní síť.

MM: Jak doba covidová změnila přístup k inovacím?

Prof. Košturiak: Vždy je nějaká doba, kterou si nevybíráme. Baťa v době největší hospodářské krize říkal, že je to nejkrásnější doba. Je to o našem postoji. Jedni brečí, stěžují si a nastavují ruce na různé státní podpory, a druzí svůj byznys přizpůsobují a nastartují obrovské množství inovací, které covid podpořil. Například ve Švec Group vyvinuli během jednoho týdne dezinfekční bránu.

MM: Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Prof. Košturiak: Nemyslím si, že stav před pandemií byl normální. Krize totiž přichází proto, že aktuální stav je nenormální. Jestliže si někdo myslí, že nekonečný růst, hromadění bohatství, zneužívání lidí, ničení přírody je normální stav, já jsem opačného názoru. Nechci být konspirátorem, ale myslím si, že každý problém jak ve vztahu k nám, tak i k našemu podnikání, nám signalizuje něco nestandardního. Po covidu bychom se neměli vracet do předchozího stavu, ale měli bychom vytvářet systémy na základě cirkulární ekonomiky, eliminovat odpady a nadprodukci, být ohleduplní jak k lidem, tak i přírodě. Samozřejmě s ohledem na hygienická a bezpečnostní opatření určitá obava u lidí přetrvá a podobně, jak máme ve firmách nastaveny systémy kvality a bezpečnosti, tak budou, resp. již postupně jsou, doplňovány o nové prvky scanování zdravotního stavu lidí, dezinfekce klimatizačních systémů atd. Ve východním světě se lidé běžně chránili vůči virovým onemocněním, u nás tomu bude také tak. Co se ale zřejmě již nevrátí, bude bezstarostný život v našem západním světě.

MM: Děkuji za rozhovor. Příště se budeme věnovat aspektům byznysových výzev a technologických trendů.

Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Ve svém životě bych nic neměnil

Tuto charakteristiku nám sdělil na závěr našeho rozhovoru Zdeněk Pelc, šéf GZ v Loděnicích, který je další osobností našeho seriálu podnikatelských příběhů. Byl dlouhá léta ředitelem Gramofonových závodů, po Sametové revoluci pak pokračoval jako ředitel společnosti GZ Media, které se roku 2007 stal většinovým vlastníkem.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Inovační workshop v Plzni

V polovině listopadu v plzeňském kongresovém centru Primavera uspořádaly společnosti Autodesk a CAD Studio poslední z řady podzimních inovační workshopů určených pro management výrobních firem. Jednalo se o úspěšnou inovační roadshow, která odstartovala v polovině října na zámku Gbelany nedaleko Žiliny, a pokračovala v Brně, Ostravě a nakonec i v Plzni.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 5. Proč nemůžeme ignorovat Průmysl 4.0

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou z předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Digitální podnik budoucnosti, Část 1

Budování digitálního podniku příští generace není o technologiích, ale o změně. A není to otázka jestli, nýbrž kdy a jak. Digitální transformace totiž není o slovu digitální. Digitální ekonomika je primárně zaměřena na uspokojování zákaznických potřeb ve výrazně širším a zásadně jiném kontextu než dříve, a to díky novým exponenciálním technologiím.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit