MM: Často se za výsledky inovací považují nejen patenty, ale i objevy a vynálezy, což navozuje domnění, že to je parketa pro výzkumníky, vědce a vynálezce zavřené ve svých výzkumných centrech a akademiích věd. Jak tento falešný mýtus zbořit?
Prof. Košturiak: Inovace musí být především parketou pro výrobní firmy, aby dosáhlaonoho komerčního úspěchu. Inspiraci si nesu z již zmíněného Fraunhoferu, kde působila univerzita, na které vznikaly nápady, a vedle ní se nacházel institut, kde se tyto nápady přetavovaly v prototypy a z nich pak vznikaly firmy, dnes jsou označovány jako spinoff. Potřebujeme vědce a vynálezce propojit s realizátory. Bohužel v ČR i na Slovensku jsou univerzity stále velmi uzavřené do sebe. A zde vidím problém v neexistenci potřebné sítě.
Na různých fórech, když mluvíme i inovacích, máme vždy namysli konkrétní produkty SpaceX, Teslu, iPhone. Avšak tyto disruptivní inovace jsou pouze jednou částí, která mění celéo dvětví. Ale mnoho inovací je o zproduktivnění výroby, ale i o schopnosti vrátit obtížně integrovatelné a handicapované lidi do aktivního pracovního a společenského života.
MM: Inovační procesy s sebou přinášejí obrovská rizika. Jak je eliminovat?
Prof. Košturiak: Rizika především přinášejí firmy a jejich procesy, které inovace postrádají. Inovační proces sám o sobě rizikem není, neboť generuje nové příležitosti. Riziko spočívá v nedotažení inovačních projektů do konce jak z manažerského, časového, tak i finančního hlediska. Vždy na začátku, když stanovujeme předmět inovace, nevíme, zdali to na konci trh přijme. Potenciálně velké riziko inovace hrozí tam, kde mu to umožníme. Musíme jej tedy ohraničit. Proto je třeba zkoušet inovace např. s určitou skupinou zákazníků na menším trhu, a pokud zjistíme špatnou cestu, opustíme ji.
MM: Často hovoříte o tom, že leader musí hořet, aby zapaloval své okolí. Máme v ČR a na Slovensku potřebný počet takových lidí? Kde se rodí a jak se profilují?
Prof. Košturiak: Zapalování je sice důležité, ale já mám nyní pocit, že máme spíše lidi, kteří své okolí spalují. Vedle pomyslného ohně musíme disponovat skutečnou moudrostí, znalostmi a schopnostmi, které nám dokáže vytvořit motivační prostředí. To je klíčové. Myslím si, že leaderů máme dostatek, jen se musí vzájemně pospojovat, doplňovat se znalostmi a zkušenostmi a povzbuzovat se ve svých činnostech. Například Zbyněk Frolík je vzorem leadera, který dokázal kolem sebe vytvořit a motivovat tým lidí. Leadeři se musí propojovat, protože inovace přesahují rámec firmy, zejména těch malých, kde případně uzavření způsobí velký problém. Proto jsme i založili Inovato, kam vstupují firmy z různých oborů, nejen strojírenství, ale i elektroniky, digitalizace, automatizace, mechatroniky a dalších. Tyto firmy mají dohromady obrat kolem 300 mil. euro a zaměstnávají na 2 000 lidí. Máme zde zastoupeny jak všechny profese, tak i vyspělé výrobní technologie. Význam Inovato je ve sdílení znalostí, jelikož běžná firma nedisponuje všemi potřebnými profesemi ani výrobními
zdroji.