Témata

Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

Současná doba paralyzující naše osobní a profesní konání nám jasně ukázala realitu, se kterou se budeme setkávat stále častěji. Nastavila zrcadlo důsledků našeho, často konzervativního, přístupu k otázce dlouhodobé inovační strategie, a to jak z pohledu diverzifikace produktového portfolia, tak i marketingové a obchodní podpory zaváděných inovací. V tomto novém světě se musíme naučit žít a odolávat jeho často nepředvídatelným nástrahám.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace podnikatelského modelu
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

V našem novém seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato bychom vás chtěli krok po kroku provést klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám budou předávat praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů stržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Seriál uvozuje rozhovor s prezidentem sítě Inovato profesorem Jánem Košturiakem na téma Role inovací v podnikatelském prostředí.

MM: Co to vlastně je inovace?

Prof. Košturiak: Definicí existuje celá řada. Pro mě inovace představuje základní způsob zlepšování světa kolem nás. Schopnost přidávat hodnotu produktu, službě nebo podnikatelskému modelu a snižovat všechny negativní vlivy. Jako příklad uveďme automobil, kde užitek nacházíme v jeho bezpečnosti, komfortu či ekologii, a škodlivé funkce se naopak zrcadlí v nákladech na jeho výrobu a provoz, emisích nebo nebezpečí, které svým provozem přináší.


Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Partner: Inovato
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

  • #1 Role inovací v podnikatelském prostředí
  • #2 Technologické trendy & Byznysové výzvy
  • #3 Inovační projekty
  • #4 Aspekty řízení inovačních projektů
  • #5 Marketingová a obchodní podpora inovací
  • #6 Prototypování & Výrobní koncepty
  • #7 Mysli globálně, jednej lokálně
  • #8 Sdílená ekonomika & Smart systémy
  • #9 Ekonomický pohled na inovace
  • #10 Partnerství & Tvorba produktového ekosystému


MM: Celý svůj profesní život se pohybujete v oblasti inovací. Jak se k nim přistupovalo na přelomu milénia a jak se inovuje nyní?

Prof. Košturiak: Moje první zkušenosti s inovacemi proběhly před 30 lety v německém Fraunhofer institutu. Tehdy jsme na řešení inovačního projektu měli měsíce, ne-li roky. Byl lineární, vytyčili jsme si cíle, a tradičním robustním projektovým způsobem jsme je řešili a nasadili si mechanizmy kontroly jeho řešení. Toto je dnes již obtížné adaptovat, neboť inovační proces probíhá ve velmi nestabilním prostředí. Dnes se proces inovace řeší pomocí tzv. sprintů a často neúplné původní zadání se v průběhu experimentálního řešení upřesňuje a doplňuje.

MM: Proč by vlastně firmy měly inovovat a na co by se měly především soustředit?

Prof. Košturiak: Inovace je v podstatě základní princip dlouhodobého přežití firmy, jednotlivce či společnosti jako takové. Všechny firmy, které mají historii delší než 100 let, jsou leadery v inovacích. Každá firma má svoji současnost, a to v podobě schopnosti vyrábět, dodávat, servisovat, a její budoucnost tkví v inovačních schopnostech. Mýty o inovacích často zdůrazňují potřebu kreativity. Já si však myslím, že inovace je především o vytrvalosti, trpělivosti, schopnosti překonávat překážky, dotahovat věci do konce, ale především o tom, aby to zákazník a trh přijal. Vývoj a výroba prototypu není zárukou jeho komerčního úspěchu.

MM: Často se za výsledky inovací považují nejen patenty, ale i objevy a vynálezy, což navozuje domnění, že to je parketa pro výzkumníky, vědce a vynálezce zavřené ve svých výzkumných centrech a akademiích věd. Jak tento falešný mýtus zbořit?

Prof. Košturiak: Inovace musí být především parketou pro výrobní firmy, aby dosáhlaonoho komerčního úspěchu. Inspiraci si nesu z již zmíněného Fraunhoferu, kde působila univerzita, na které vznikaly nápady, a vedle ní se nacházel institut, kde se tyto nápady přetavovaly v prototypy a z nich pak vznikaly firmy, dnes jsou označovány jako spinoff. Potřebujeme vědce a vynálezce propojit s realizátory. Bohužel v ČR i na Slovensku jsou univerzity stále velmi uzavřené do sebe. A zde vidím problém v neexistenci potřebné sítě.

Na různých fórech, když mluvíme i inovacích, máme vždy namysli konkrétní produkty SpaceX, Teslu, iPhone. Avšak tyto disruptivní inovace jsou pouze jednou částí, která mění celéo dvětví. Ale mnoho inovací je o zproduktivnění výroby, ale i o schopnosti vrátit obtížně integrovatelné a handicapované lidi do aktivního pracovního a společenského života.

MM: Inovační procesy s sebou přinášejí obrovská rizika. Jak je eliminovat?

Prof. Košturiak: Rizika především přinášejí firmy a jejich procesy, které inovace postrádají. Inovační proces sám o sobě rizikem není, neboť generuje nové příležitosti. Riziko spočívá v nedotažení inovačních projektů do konce jak z manažerského, časového, tak i finančního hlediska. Vždy na začátku, když stanovujeme předmět inovace, nevíme, zdali to na konci trh přijme. Potenciálně velké riziko inovace hrozí tam, kde mu to umožníme. Musíme jej tedy ohraničit. Proto je třeba zkoušet inovace např. s určitou skupinou zákazníků na menším trhu, a pokud zjistíme špatnou cestu, opustíme ji.

MM: Často hovoříte o tom, že leader musí hořet, aby zapaloval své okolí. Máme v ČR a na Slovensku potřebný počet takových lidí? Kde se rodí a jak se profilují?

Prof. Košturiak: Zapalování je sice důležité, ale já mám nyní pocit, že máme spíše lidi, kteří své okolí spalují. Vedle pomyslného ohně musíme disponovat skutečnou moudrostí, znalostmi a schopnostmi, které nám dokáže vytvořit motivační prostředí. To je klíčové. Myslím si, že leaderů máme dostatek, jen se musí vzájemně pospojovat, doplňovat se znalostmi a zkušenostmi a povzbuzovat se ve svých činnostech. Například Zbyněk Frolík je vzorem leadera, který dokázal kolem sebe vytvořit a motivovat tým lidí. Leadeři se musí propojovat, protože inovace přesahují rámec firmy, zejména těch malých, kde případně uzavření způsobí velký problém. Proto jsme i založili Inovato, kam vstupují firmy z různých oborů, nejen strojírenství, ale i elektroniky, digitalizace, automatizace, mechatroniky a dalších. Tyto firmy mají dohromady obrat kolem 300 mil. euro a zaměstnávají na 2 000 lidí. Máme zde zastoupeny jak všechny profese, tak i vyspělé výrobní technologie. Význam Inovato je ve sdílení znalostí, jelikož běžná firma nedisponuje všemi potřebnými profesemi ani výrobními zdroji.

MM: Jaké jsou klíčové podmínky pro efektivní inovační proces ve firmách?

Prof. Košturiak: Efektivní proces výroby a efektivní proces inovací se měří rozdílně. Inovace je o experimentech s velmi nízkou výtěžností procesu, kdy z 10nápadů je realizovaný jeden, což by ve výrobě byla katastrofa. Proces inovací má svoji přesně definovanou metodiku, rozpočet a termíny, a samozřejmě důsledné řízení kreativity a experimentování. Vše musíme měřit, ale odlišnou metodikou než výrobní proces. Důležité v procesu inovací je disponovat týmem kvalitních odborníků s různými znalostními kompetencemi, kteří spolu komunikují. Opět – vedení inovačního týmu je odlišné od výrobního. A důležité je zde samozřejmě vzájemné síťování, inovace vyžaduje otevřenost. Ve firemních inovačních projektech máme až polovinu specialistů zvenčí.

MM: Velká část českých i slovenských výrobních podniků je subdodavatelského charakteru s produkty dle výkresové dokumentace odběratele. Kde je v této struktuře nalajnované všemi směrnicemi a certifikáty prostor pro tvůrčí inovace?

Prof. Košturiak: Ano, s tímto jevem jsme se potýkali již před 20 lety, kdy jsme inovovali proces jako takový, zaváděli prvky štíhlé výroby a logistiky. Vše však postupně vyčerpá svůj potenciál. Následně přicházely vyšší stupně automatizace, digitalizace, robotika. Vidím však, že velké množství firem se snažilo z tohoto stavu vymanit, nechtěly být pouhým výrobcem dle dodané dokumentace prodávající pouze normohodiny, ale postupně vybudovaly své vlastní portfolio produktů a obchodně servisní síť.

MM: Jak doba covidová změnila přístup k inovacím?

Prof. Košturiak: Vždy je nějaká doba, kterou si nevybíráme. Baťa v době největší hospodářské krize říkal, že je to nejkrásnější doba. Je to o našem postoji. Jedni brečí, stěžují si a nastavují ruce na různé státní podpory, a druzí svůj byznys přizpůsobují a nastartují obrovské množství inovací, které covid podpořil. Například ve Švec Group vyvinuli během jednoho týdne dezinfekční bránu.

MM: Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Prof. Košturiak: Nemyslím si, že stav před pandemií byl normální. Krize totiž přichází proto, že aktuální stav je nenormální. Jestliže si někdo myslí, že nekonečný růst, hromadění bohatství, zneužívání lidí, ničení přírody je normální stav, já jsem opačného názoru. Nechci být konspirátorem, ale myslím si, že každý problém jak ve vztahu k nám, tak i k našemu podnikání, nám signalizuje něco nestandardního. Po covidu bychom se neměli vracet do předchozího stavu, ale měli bychom vytvářet systémy na základě cirkulární ekonomiky, eliminovat odpady a nadprodukci, být ohleduplní jak k lidem, tak i přírodě. Samozřejmě s ohledem na hygienická a bezpečnostní opatření určitá obava u lidí přetrvá a podobně, jak máme ve firmách nastaveny systémy kvality a bezpečnosti, tak budou, resp. již postupně jsou, doplňovány o nové prvky scanování zdravotního stavu lidí, dezinfekce klimatizačních systémů atd. Ve východním světě se lidé běžně chránili vůči virovým onemocněním, u nás tomu bude také tak. Co se ale zřejmě již nevrátí, bude bezstarostný život v našem západním světě.

MM: Děkuji za rozhovor. Příště se budeme věnovat aspektům byznysových výzev a technologických trendů.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit