Inovace podnikatelského modelu, Část 1. Role inovací v podnikatelském prostředí

V našem novém seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato bychom vás chtěli krok po kroku provést klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám budou předávat praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů stržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Seriál uvozuje rozhovor s prezidentem sítě Inovato profesorem Jánem Košturiakem na téma Role inovací v podnikatelském prostředí.

MM: Co to vlastně je inovace?

Prof. Košturiak: Definicí existuje celá řada. Pro mě inovace představuje základní způsob zlepšování světa kolem nás. Schopnost přidávat hodnotu produktu, službě nebo podnikatelskému modelu a snižovat všechny negativní vlivy. Jako příklad uveďme automobil, kde užitek nacházíme v jeho bezpečnosti, komfortu či ekologii, a škodlivé funkce se naopak zrcadlí v nákladech na jeho výrobu a provoz, emisích nebo nebezpečí, které svým provozem přináší.

Témata seriálu Inovace podnikatelského modelu
Partner: Inovato
Odborný garant: prof. Ján Košturiak

• #1 Role inovací v podnikatelském prostředí
• #2 Technologické trendy & Byznysové výzvy
• #3 Inovační projekty
• #4 Aspekty řízení inovačních projektů
• #5 Marketingová a obchodní podpora inovací
• #6 Prototypování & Výrobní koncepty
• #7 Mysli globálně, jednej lokálně
• #8 Sdílená ekonomika & Smart systémy
• #9 Ekonomický pohled na inovace
• #10 Partnerství & Tvorba produktového ekosystému

MM: Celý svůj profesní život se pohybujete v oblasti inovací. Jak se k nim přistupovalo na přelomu milénia a jak se inovuje nyní?

Prof. Košturiak: Moje první zkušenosti s inovacemi proběhly před 30 lety v německém Fraunhofer institutu. Tehdy jsme na řešení inovačního projektu měli měsíce, ne-li roky. Byl lineární, vytyčili jsme si cíle, a tradičním robustním projektovým způsobem jsme je řešili a nasadili si mechanizmy kontroly jeho řešení. Toto je dnes již obtížné adaptovat, neboť inovační proces probíhá ve velmi nestabilním prostředí. Dnes se proces inovace řeší pomocí tzv. sprintů a často neúplné původní zadání se v průběhu experimentálního řešení upřesňuje a doplňuje.

MM: Proč by vlastně firmy měly inovovat a na co by se měly především soustředit?

Prof. Košturiak: Inovace je v podstatě základní princip dlouhodobého přežití firmy, jednotlivce či společnosti jako takové. Všechny firmy, které mají historii delší než 100 let, jsou leadery v inovacích. Každá firma má svoji současnost, a to v podobě schopnosti vyrábět, dodávat, servisovat, a její budoucnost tkví v inovačních schopnostech. Mýty o inovacích často zdůrazňují potřebu kreativity. Já si však myslím, že inovace je především o vytrvalosti, trpělivosti, schopnosti překonávat překážky, dotahovat věci do konce, ale především o tom, aby to zákazník a trh přijal. Vývoj a výroba prototypu není zárukou jeho komerčního úspěchu.

MM: Často se za výsledky inovací považují nejen patenty, ale i objevy a vynálezy, což navozuje domnění, že to je parketa pro výzkumníky, vědce a vynálezce zavřené ve svých výzkumných centrech a akademiích věd. Jak tento falešný mýtus zbořit?

Prof. Košturiak: Inovace musí být především parketou pro výrobní firmy, aby dosáhlaonoho komerčního úspěchu. Inspiraci si nesu z již zmíněného Fraunhoferu, kde působila univerzita, na které vznikaly nápady, a vedle ní se nacházel institut, kde se tyto nápady přetavovaly v prototypy a z nich pak vznikaly firmy, dnes jsou označovány jako spinoff. Potřebujeme vědce a vynálezce propojit s realizátory. Bohužel v ČR i na Slovensku jsou univerzity stále velmi uzavřené do sebe. A zde vidím problém v neexistenci potřebné sítě.

Na různých fórech, když mluvíme i inovacích, máme vždy namysli konkrétní produkty SpaceX, Teslu, iPhone. Avšak tyto disruptivní inovace jsou pouze jednou částí, která mění celéo dvětví. Ale mnoho inovací je o zproduktivnění výroby, ale i o schopnosti vrátit obtížně integrovatelné a handicapované lidi do aktivního pracovního a společenského života.

MM: Inovační procesy s sebou přinášejí obrovská rizika. Jak je eliminovat?

Prof. Košturiak: Rizika především přinášejí firmy a jejich procesy, které inovace postrádají. Inovační proces sám o sobě rizikem není, neboť generuje nové příležitosti. Riziko spočívá v nedotažení inovačních projektů do konce jak z manažerského, časového, tak i finančního hlediska. Vždy na začátku, když stanovujeme předmět inovace, nevíme, zdali to na konci trh přijme. Potenciálně velké riziko inovace hrozí tam, kde mu to umožníme. Musíme jej tedy ohraničit. Proto je třeba zkoušet inovace např. s určitou skupinou zákazníků na menším trhu, a pokud zjistíme špatnou cestu, opustíme ji.

MM: Často hovoříte o tom, že leader musí hořet, aby zapaloval své okolí. Máme v ČR a na Slovensku potřebný počet takových lidí? Kde se rodí a jak se profilují?

Prof. Košturiak: Zapalování je sice důležité, ale já mám nyní pocit, že máme spíše lidi, kteří své okolí spalují. Vedle pomyslného ohně musíme disponovat skutečnou moudrostí, znalostmi a schopnostmi, které nám dokáže vytvořit motivační prostředí. To je klíčové. Myslím si, že leaderů máme dostatek, jen se musí vzájemně pospojovat, doplňovat se znalostmi a zkušenostmi a povzbuzovat se ve svých činnostech. Například Zbyněk Frolík je vzorem leadera, který dokázal kolem sebe vytvořit a motivovat tým lidí. Leadeři se musí propojovat, protože inovace přesahují rámec firmy, zejména těch malých, kde případně uzavření způsobí velký problém. Proto jsme i založili Inovato, kam vstupují firmy z různých oborů, nejen strojírenství, ale i elektroniky, digitalizace, automatizace, mechatroniky a dalších. Tyto firmy mají dohromady obrat kolem 300 mil. euro a zaměstnávají na 2 000 lidí. Máme zde zastoupeny jak všechny profese, tak i vyspělé výrobní technologie. Význam Inovato je ve sdílení znalostí, jelikož běžná firma nedisponuje všemi potřebnými profesemi ani výrobními zdroji.

MM: Jaké jsou klíčové podmínky pro efektivní inovační proces ve firmách?

Prof. Košturiak: Efektivní proces výroby a efektivní proces inovací se měří rozdílně. Inovace je o experimentech s velmi nízkou výtěžností procesu, kdy z 10nápadů je realizovaný jeden, což by ve výrobě byla katastrofa. Proces inovací má svoji přesně definovanou metodiku, rozpočet a termíny, a samozřejmě důsledné řízení kreativity a experimentování. Vše musíme měřit, ale odlišnou metodikou než výrobní proces. Důležité v procesu inovací je disponovat týmem kvalitních odborníků s různými znalostními kompetencemi, kteří spolu komunikují. Opět – vedení inovačního týmu je odlišné od výrobního. A důležité je zde samozřejmě vzájemné síťování, inovace vyžaduje otevřenost. Ve firemních inovačních projektech máme až polovinu specialistů zvenčí.

MM: Velká část českých i slovenských výrobních podniků je subdodavatelského charakteru s produkty dle výkresové dokumentace odběratele. Kde je v této struktuře nalajnované všemi směrnicemi a certifikáty prostor pro tvůrčí inovace?

Prof. Košturiak: Ano, s tímto jevem jsme se potýkali již před 20 lety, kdy jsme inovovali proces jako takový, zaváděli prvky štíhlé výroby a logistiky. Vše však postupně vyčerpá svůj potenciál. Následně přicházely vyšší stupně automatizace, digitalizace, robotika. Vidím však, že velké množství firem se snažilo z tohoto stavu vymanit, nechtěly být pouhým výrobcem dle dodané dokumentace prodávající pouze normohodiny, ale postupně vybudovaly své vlastní portfolio produktů a obchodně servisní síť.

MM: Jak doba covidová změnila přístup k inovacím?

Prof. Košturiak: Vždy je nějaká doba, kterou si nevybíráme. Baťa v době největší hospodářské krize říkal, že je to nejkrásnější doba. Je to o našem postoji. Jedni brečí, stěžují si a nastavují ruce na různé státní podpory, a druzí svůj byznys přizpůsobují a nastartují obrovské množství inovací, které covid podpořil. Například ve Švec Group vyvinuli během jednoho týdne dezinfekční bránu.

MM: Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Prof. Košturiak: Nemyslím si, že stav před pandemií byl normální. Krize totiž přichází proto, že aktuální stav je nenormální. Jestliže si někdo myslí, že nekonečný růst, hromadění bohatství, zneužívání lidí, ničení přírody je normální stav, já jsem opačného názoru. Nechci být konspirátorem, ale myslím si, že každý problém jak ve vztahu k nám, tak i k našemu podnikání, nám signalizuje něco nestandardního. Po covidu bychom se neměli vracet do předchozího stavu, ale měli bychom vytvářet systémy na základě cirkulární ekonomiky, eliminovat odpady a nadprodukci, být ohleduplní jak k lidem, tak i přírodě. Samozřejmě s ohledem na hygienická a bezpečnostní opatření určitá obava u lidí přetrvá a podobně, jak máme ve firmách nastaveny systémy kvality a bezpečnosti, tak budou, resp. již postupně jsou, doplňovány o nové prvky scanování zdravotního stavu lidí, dezinfekce klimatizačních systémů atd. Ve východním světě se lidé běžně chránili vůči virovým onemocněním, u nás tomu bude také tak. Co se ale zřejmě již nevrátí, bude bezstarostný život v našem západním světě.

MM: Děkuji za rozhovor. Příště se budeme věnovat aspektům byznysových výzev a technologických trendů.