Za člena Inženýrské akademie ČR jsem byl přijat v roce 2006 na návrh prof. Petra Zuny. Tehdy jsem ve svém kandidátském projevu uvedl, že chci být nápomocen v předávání zkušeností a znalostí především z oblasti řízení firem. V té době jsem už byl úspěšným TOP manažerem a měl za sebou již čtyři roky výuky na ČVUT na FS.
Vůbec by mě nenapadlo, že na katedře s předmětem „Manažerská teorie a praxe“ vydržím dodnes. Předmět jsme dle požadavku „na míru“ dali dohromady s kamarádem a kolegou Pavlem Hanušem. Už několik let pokračuji sám. Tento podivný letní semestr roku 2020 je již 18. rokem v řadě.
K tomu, abych přednášel na VŠ, mě tehdy přesvědčil též prof. Zuna. Je pravda, že mu to chvíli trvalo, než jsem kývnul. Při mém pracovním vytížení se mi do toho moc nechtělo. Tehdy se hodně mluvilo o nutnosti větší spolupráce mezi praxí a teorií. Tedy odborníků z firem s odborníky na vysokých školách. A byl to také důvod, proč mě prof. Zuna přesvědčil, abych jako manažer a strojař z praxe začal přednášet na FS ČVUT.
V té době jsem měl za sebou velmi úspěšné působení na pozici generálního ředitele dvou největších a nejvýznamnějších strojírenských firem, které vyráběly obráběcí stroje. Kovosvit Sezimovo Ústí jsem řídil pět let a Tajmac – ZPS Zlín dva roky.
Ukázalo se štěstím, že jsem se mohl „vyučit“ v tak kvalitní firmě se skvělou historií. Kovosvit Sezimovo Ústí založil Baťa v roce 1939 jako jedinou firmu v Čechách mimo Zlín. A ve firmě se vše dobré „od Baťů“ zachovalo dodnes.
Po VŠ jsem několik let pracoval v technologii jako technolog a programátor. Pak několik let v různých funkcích v ekonomickém úseku. V roce 1992 jsem se stal finančním ředitelem Kovosvitu. Od té doby jsem se vydal na dlouhou manažerskou cestu, která trvá dodnes.
Na ČVUT jsem jako externista asi rarita, za což musím poděkovat především prof. Františku Freibergovi, vedoucímu Ústavu řízení a ekonomiky podniku. Na jím vedené katedře přednáším vždy v letním semestru již nepřetržitě 18 let. Ekonomika to nemá mezi skalními strojaři jednoduché. Já ale specializaci fandím a katedře se osvětou snažím pomáhat, kudy chodím. Ze své praxe vím, že když někdo rozumí strojařině, a ještě k tomu ekonomice, má všechny předpoklady k výraznému prosazení se kdekoliv. Strojařina pro mě představuje systém, pořádek, přesnost, kreativní myšlení. Podle mého názoru tato kombinace je pro firemní praxi mnohem větší přidanou hodnotou než studium samotného manažerského nebo ekonomického směru.Mnou vedená výuka probíhá na základě tzv. Projektu II. Název „Manažerská teorie a praxe“ zůstal od začátku. Již uvedený název obsahuje, čím se celý letní semestr, celkem 12 čtyřhodinových bloků přednášek, cvičení a seminářů, zabýváme. Semestr je zakončen seminární prací a zápočtem.
Je to ucelený pohled do světa řízení firem, souvislostí uvnitř, jak se co dělá, jak co ve skutečnosti funguje, jak se jednotlivé oblasti řídí, jak spolupracují jednotlivá oddělení. Řešíme modelové situace typické při řízení podniku a při řízení jednotlivých oblastí a kolektivů. Rozebíráme reálné příklady, reálná řešení situací formou průběžné aktivní účasti v hodinách. Studenti na každé další přednášky posílají dotazy. Ty pak společně procházíme a řešíme.
Mým cílem je studentům předložit vše a ve všech souvislostech. Chci jim předat co nejvíce konkrétních znalostí a praktických zkušeností, které jsem načerpal za svou velmi úspěšnou téměř 30letou cestu top manažera. Měl jsem to štěstí, že byla hodně složitá, členitá a velmi rozmanitá.
Předávání ucelených znalostí vidím jako nesmírně důležité a potřebné. Ti, kteří se mnou stráví celý semestr, získají velmi cenný základ pro své další působení. Mohou a musí se dál rozvíjet. Je dost potřebné, aby vnímaví studenti získali někde základ konkrétních znalostí, aby byli schopni se orientovat, jak začít, čeho se „zachytit“ a jak se posouvat dál.
Nemám rád složitosti, a proto studentům ukazuji jednoduchá řešení, jednoduché postupy. „Řízení je jednoduchá disciplína,“ říkám a taky dodávám: „Tedy, když se umí.“
Dělám maximum pro to, aby moji studenti měli dostatečný reálný základ pro budoucnost. Jejich povinností je být lepší! A stále více se rozvíjet!
Velké většině studentů bych chtěl poděkovat, že předmět mají už roky rádi a rádi jej v letním semestru absolvují, a to ve velkém počtu. Pro mě je největší odměnou a oceněním práce, že každý rok na mých 12 čtyřhodinovkách chybí v průměru jen jeden student na každé přednášce!
Ing. František Lambert, FEng
LCG 360°Consulting