Na měnící se situaci reaguje i čínská vláda. Navzdory rozsáhlé liberalizaci vládnoucí komunistická strana i v současnosti ještě stále využívá i v Čechách známé pětiletky. Tento dokument se však jen málo podobá těm známým ze socialistického Československa. Nejde o direktivní rozdělení vstupů a plán výstupů, plán se spíše podobá hospodářské strategii známé ze západních zemí nebo Evropské unie. Ten aktuální pokrývá roky 2011 až 2015 a představuje několik prioritních oblastí, kterým čínská vláda poskytne státní podporu.
Mezi priority, které už dnes přímo ovlivňují exportéry, patří podpora domácí poptávky, podpora nových strategických odvětví a postupné budování pozice renminbi, oficiální čínské měny, jako mezinárodní měny. Tato opatření mají několik dopadů. Pravděpodobně nejdůležitějším je zvyšování domácí spotřeby. Růst čínské ekonomiky byl tradičně tažen exportem a většina čínských spotřebitelů utrácela relativně malou část svého příjmu. Cílem čínské vlády je dosáhnout prostřednictvím přímé i nepřímé podpory spotřebitelské poptávky vyrovnanějšího modelu růstu. V blízké budoucnosti tak můžeme očekávat nárůst příležitostí pro export do Číny, především v oblasti spotřebního zboží a jeho výroby.
Čínská vláda plánuje taktéž podporovat nastupující strategická odvětví, mezi něž patří kromě jiného také alternativní dopravní technologie a high-tech průmyslová výroba. Výsledkem pravděpodobně bude, tak jako při obdobných iniciativách v minulosti, zvýšení veřejných a soukromých investic do těchto sektorů. Důležitým dopadem taktéž bude, že čínská vláda bude přísněji posuzovat přímé zahraniční investice. Můžeme proto očekávat menší růst výroby s nižší přidanou hodnotou, a dokonce i odliv technologicky méně sofistikovaných podniků do sousedních států. Na druhé straně však vzroste čínská poptávka po vyspělejších strojích a výrobních technologiích.
Renminbi, nebo jüan?
Renminbi – oficiální název čínské měny, její obdoba je česká koruna.
Jüan – základní jednotka čínské měny, její obdoba je 1 koruna.