Záruku stability kapaliny během celého procesu obrábění, vysokého vyplachovacího a mazacího účinku, správné teploty na povrchu obrobku i nástroje splňují bez výhrad obráběcí kapaliny společnosti Paramo. Kapaliny jsou vyráběny z vysoce kvalitních základových olejů a aditiv na moderním výrobním zařízení s automatickým řízením technologického procesu. Vlastní vysoce fundovaný výzkum zajišťuje, že kapaliny lze vybírat ze širokého a stále doplňovaného sortimentu. Navíc firma Paramo umí připravit kapaliny tzv. na míru pro konkrétního zákazníka či konkrétní technologii.
Při volbě kapaliny je z hlediska technologie obrábění důležitý kromě jiného i obsah olejové složky. Dá se říci, že s jeho růstem se zvyšuje i mazací schopnost kapaliny, kterou dále ovlivňuje obsah EP a AW aditiv. Mazací vlastnosti mají výrazný význam v oblasti minimální třísky při opracovaní za nízkých řezných rychlostí. Dále také pro dokončovací operace nebo složité obráběcí operace.
Obrobitelnost materiálu
Při obrábění kovových materiálů je pro správnou volbu obráběcí kapaliny významným parametrem obrobitelnost obráběného materiálu, řezné podmínky většinou přizpůsobené vlastnostem materiálu nástroje a složitost prováděné obráběcí operace.
Se zhoršenou obrobitelností materiálu musíme většinou volit kapaliny s vyšším obsahem oleje a EP aditiv (vysokotlaké vlastnosti). Se zvyšujícím se obsahem oleje se obecně mazací vlastnosti obráběcích kapalin zvyšují.
Dalším parametrem určujícím volbu vhodné obráběcí kapaliny jsou prováděné obráběcí operace.
Hlediska určující složitost obráběcí operace
Obráběcí operace prováděné nástroji s přesně definovatelnou geometrií břitu se svou náročností dělí podle délky činné části nástroje - délka hlavního břitu, který je v záběru. Čím je délka hlavního břitu větší, tím obecně jde o složitější operaci. Dále se obráběcí operace prováděné nástroji s přesně definovatelnou geometrií dělí na hrubování a dokončovací obráběcí operace.
Hrubování se řadí mezi méně složité obráběcí operace. Cílem hrubování je oddělení velkého množství materiálu za co nejkratší čas, přitom není rozhodujícím kritériem kvalita obrobeného povrchu, rozměrová a geometrická přesnost (charakteristické znaky - vysoká řezná rychlost, velký posuv a velká hloubka třísky).
Dokončovací obráběcí operace se řadí mezi složité obráběcí operace. Jejich cílem je dokončit opracování obrobku v předepsané kvalitě povrchu a s požadovanou rozměrovou a geometrickou přesností (charakteristickým znakem je nižší nebo nízká řezná rychlost, malý posuv a malá hloubka třísky). Obecně se způsobu tohoto obrábění říká obrábění v oblasti minimální třísky.
Až na výjimky je jedním z dalších určujících kritérií složitosti obráběcí operace počet břitů použitého nástroje. Čím má použitý nástroj víc břitů, tím jsou nároky na vytvoření optimálního řezného prostředí složitější.
Vlastnosti použitého nástrojového materiálu
Výkonné nástrojové materiály nejsou tak náročné na výkonnost řezného prostředí. Jedná se o obrábění s nástroji, kde tvoří činnou část slinuté karbidy vyráběné práškovou metalurgií a opatřené vícevrstvými povlaky, které odolávají teplotám až 1 000 °C. Ochrana činné části nástroje krytá vícevrstvým povlakem zaručuje vysokou životnost nástroje. Řezné nástroje, vyráběné z rychlořezné oceli, ztrácejí potřebné mechanické vlastnosti (tvrdost) při teplotách okolo 600 °C, ale i nástroje vícebřité určené pro složité obráběcí operace, vyráběné ze slinutých karbidů, vyžadují vysokou mazací vlastnost a EP vlastnosti. Ještě náročnější mazivostní a EP vlastnosti vyžadují obráběcí operace prováděné osovými nástroji z rychlořezných ocelí a slinutých karbidů. Důvodem je poměrně subtilní stopka nástroje, která musí přenést krouticí moment, jenž je reakcí na vzniklý řezný odpor.