Témata
Reklama

Kdo není na MSV, jako by nebyl

61. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně je již vzpomínkou. I tentokrát se potvrdilo, že se z něj v průběhu let stala nejrenomovanější oborová událost. Veletrh jako obvykle reagoval na aktuální trendy v oboru, takže letos probíhal především ve znamení digitalizace průmyslu, ale také cirkulární ekonomiky a dalších převratných novinek. Zajímavostí byla skutečnost, že role partnerské země se tentokrát ujala sama Česká republika. Veškeré státní instituce se zde spojily do jedné společné „České národní expozice The Country For The Future”.

Stále častěji se setkáváme s názorem, že veletrhy již nejsou místem, kde se uzavírají obchody a kam chodí návštěvníci vybírat nové technologie. Všudypřítomný internet tuto službu zastane. Navíc umožňuje zobrazení daleko širší nabídky, než jsou vystavovatelé schopni na malém prostoru výstavního stánku představit. Co ale internet nenahradí, je osobní kontakt, přátelská atmosféra nad šálkem kávy či upřímná radost ze shledání po dlouhé době. To jsou hlavní motivace velké části návštěvníků i mnohých vystavovatelů. Kdo nebude na MSV, jako by nebyl. To je názor většiny vystavovatelů, kteří považují svou účast za jistou povinnost, ale již si pronajímají menší výstavní plochy a místo celých strojů s sebou vozí pouze produktové katalogy a poslední dobou také virtuální dvojčata či modely. Svou účast pak vnímají spíše jako společenský akt. Hlavní téma letošního veletrhu Digital factory můj postřeh z letošního veletrhu jen potvrzuje a lze očekávat, že trend digitalizace a virtuálních modelů opravdu v budoucnu nahradí vlastní stroje v expozicích vystavovatelů.

Reklama
Reklama
Reklama
Digitální továrna byla jedním ze stěžejních témat letošního MSV. (Foto: Archiv Veletrhy Brno)
Veškeré státní instituce se zde letos spojily do jedné společné české národní expozice s názvem „The Country For The Future”. (Foto: Archiv Veletrhy Brno)

Výrobce velkých tvářecích strojů, společnost Žďas, by z kapacitních důvodů nedokázal ve své expozici prezentovat hornotlaký dvojčinný lis pro prohýbání disku železničních kol. Stroj zastoupilo jeho digitální dvojče, které nejenže na stánku nezabralo téměř žádné místo, ale také umožnilo zkrátit dobu návrhu stroje o celou třetinu. Jde o přímý důkaz užitečnosti digitálních technologií. Různé digitální moduly ke svým strojům nabízí společnost Hermle. Digital Production, Digital Operation a Digital Service jsou moduly pro inteligentní správu zakázek a transparentní výrobní procesy; chytré vyladění strojů, výrobu bez papírování a propracované technologické cykly, stejně jako možnost dálkové nebo preventivní údržby. Zvyšují produktivitu, komfort obsluhy a efektivitu.

Výměna palet i kontrola jakosti

Aby však digitalizace výrobních procesů měla úspěch, je nutné všechny výrobní procesy nejprve zeštíhlit (lean production) aideálně také automatizovat. Snad kromě automobilových výrobních provozů se většina výrobců potýká právě s fází automatizace. Celá řada automatizačních řešení byla prezentována v rámci MSV. V pavilonu P, kde hlavní zastoupení patří obráběcím technologiím, byla prezentována řešení nejčastěji v podobě automatické výměny palet či zakládajících robotů. Společnost Misan vystavovala s výměnou palet obráběcí centrum Speedio R650 X2 japonského výrobce Brother. Zcela automatickou buňkou pro kontrolu kvality dokazuje společnost Renishaw potřebu automatizace také vedlejších výrobních procesů. Výrobní buňka obsahovala obráběcí stroj Fanuc Robodrill, robot Fanuc a kontrolní systém Equator pro rozměrovou kontrolu dílu s možností přímé korekce.

V pavilonu P bych se ráda ještě pozastavila nad bleskově se rozvíjející technologií, která se stále více dostává do hledáčku výrobců zpracovávající např. velmi tvrdé materiály. Pozornost zde zaměřuji na využití laserového paprsku pro opracování nejen nástrojů. Pikosekundové pulzy v pětiosém stroji nabízí např. společnosti Ewag pod názvem Laser Line Ultra nebo společnost GF Machining Solutions v podobě stroje AgieCharmilles Laser P 400 určený pro laserové texturování či zařízení s označením ML-5, které využívá femtosekundový laser k obrábění velmi malých dílů.

Zástupci společnosti Hermle prezentují firmě VS Steel digitální moduly, které je možné opčně pořídit ke strojům Hermle. (Foto: Eva Buzková)Výrobní buňka s automatickou kontrolou tvaru v expozici společnosti Renishaw (Foto: Eva Buzková)Pětiosý CNC stroj Exag Laser Line Ultra využívá k mikroobrábění pikosekundový laser. (Foto: Eva Buzková)

Pohled do digitální budoucnosti

Jednu z expozic, která – již tradičně – představuje trendy nastávající digitální budoucnosti, bylo možné zhlédnout na stánku společnosti Siemens. V české premiéře zde byl představen první tzv. digitálně nativní řídicí systém pro CNC stroje, Sinumerik One. Pojem digitálně nativní znamená, že součástí systému je nejen řídicí jednotka stroje, ale i jeho digitální dvojče. Výrobci obráběcích strojů si mohou s pomocí systému Sinumerik ONE virtuálně zmapovat celý proces, a výrazně tak zkrátit fázi vývoje nových strojů a dobu potřebnou pro jejich uvedení na trh. Celkovou dobu uvedení do provozu zkrátí virtuální příprava celého procesu. Virtuální model stroje otevírá zcela nové možnosti jak výrobcům, tak i pracovníkům obsluhy. Mohou se důkladně věnovat nejrůznějším konceptům a funkcím strojů i ve chvíli, kdy ještě nemají k dispozici reálný hardware. Realistická simulace zpracování umožní simulovat celé programování obrobků a nastavení a provoz stroje na počítači. S použitím digitálního dvojčete namísto reálného stroje může probíhat také školení pracovníků. V české premiéře byl řídicí systém Sinumerik ONE představen v unikátní aplikaci – jako řídicí systém výukového stroje pro CNC obrábění SLV EDU 5x od české firmy SolidMachine. Jedná se o pětiosou frézku s kompaktními rozměry, malou hmotností a ideální rychlostí obrábění umožňující studentům dokončit obrobek od návrhu přes programování až po obrobení za jednu vyučovací hodinu.

Petra Fuchsíková vysvětluje, jak jí digitální technologie a cloudová platforma pro internet věcí MindSphere pomáhají při závodění na motocyklu. (Foto: Pavel Marek)


Nedílnou součástí všech digitálních dvojčat strojních zařízení i samotné digitální výroby jsou řešení ze softwarového portfolia Siemens Digital Industries Software (dříve PLM Software), včetně nových technologií, jako je 3D tisk. Co se týká této technologie aditivní výroby, v expozici bylo možné prohlédnout si například prototyp trysky proudového motoru rakety, která slouží k transportu družic na oběžnou dráhu, vyrobený technologií DED (Directed Energy Deposition) francouzské společnosti BeAM. Pozornost návštěvníků stánku poutal také závodní motocykl Honda CBR 600RR. Většina z nich asi předem netušila, že tento stroj je vybaven řadou senzorů napojených na cloudovou platformu pro internet věcí MindSphere. Jak říká jezdkyně motocyklu Petra Fuchsíková, která pracuje jako konzultantka pro digitální podnik a MindSphere ve společnosti Siemens, digitální technologie, kterou motorka disponuje, jí poskytuje mimořádnou zpětnou vazbu a možnost zlepšovat nejen technický stav stroje, ale i závodní strategii a styl jízdy.

Inteligentní automatizace a řízení procesů

Bylo by chybou nezastavit se také na stánku společnosti ABB. I její expozice dala nahlédnout do budoucnosti digitálního průmyslu, a to mimo jiné i prostřednictvím ukázek výsledků spolupráce se svými českými i zahraničními firmami – technologickými partnery (zejména B&R a Hewlett Packard Enterprise) a systémovými integrátory. Co se týká vystavených aplikací, zmínit můžeme například pracoviště se strojovým viděním nové generace společnosti Eltep. Vystavená robotická buňka ukázala příklad inteligentní automatizace, která dokáže pomocí nového 3D scanneru samostatně vyhledávat díly. K dalším partnerům patří společnost MSV Systems, na jejíž obrazovkách bylo možné sledovat vizualizaci procesu thermoformingu, konkrétně tvarování plastových trubek rozvodů paliva prostřednictvím virtuální reality. ABB na MSV také poprvé představila inteligentní řídicí pracoviště EOW-i, které nabízí přehledné ergonomické řešení pro řízení průmyslových procesů s rozšířenými digitálními funkcemi pro operátory. Jde například o podporu při řešení poruchy výrobního zařízení, včetně možnosti detailního pohledu na konkrétní pracoviště a stroj. K dispozici jsou současně informace o aktuálních parametrech či o dostupnosti náhradních dílů. Nebo díky využití technologie Hewlett Packard lze sledovat, zda se na pracovišti pohybují oprávněné osoby. Pracoviště EOW-i zvyšuje efektivitu obsluhy a v situacích, kdy je třeba jednat, poskytuje vše na dosah ruky pro rychlé řešení. Nasazeno je již i v některých firmách v České republice.

Inteligentní řídicí pracoviště EOW-i od ABB zvyšuje efektivitu obsluhy a v situacích, kdy je třeba rychle jednat, poskytuje všechny relevantní informace. (Foto: Pavel Marek)

Nová pojezdová dráha pro roboty

Společnost Hiwin představila ucelený sortiment polohovací lineární techniky. Novinkou v nabídce jsou pojezdové dráhy řady LT určené pro průmyslové roboty. Nová generace těchto horizontálních pojezdových drah byla vyvinuta, navržena realizována v přímo v brněnské pobočce firmy Hiwin. Pojezdová dráha je řízena přímo z řídicího systému robota, a stává se tak jeho další nezávislou osou. K dispozici jsou standardizovaná řešení ve třech základních velikostech, jakož i individuální řešení podle požadavků zákazníka.

Pojezdová dráha Hiwin LT je řízena přímo z řídicího systému robota, v tomto případě Fanuc, a stává se tak jeho další osou. (Foto: Pavel Marek)

Letem strojařským světem

Strojírenský veletrh dnes však neznamená jen stroje a software. Průmysl je vlastně jakýsi autonomní svět. Do skládačky, jejíž všechny díly se představily na MSV, patří například i tzv. „zelené čištění“. Na letošním veletrhu tento trend představila společnost Bio-Circle, jejímž cílem je optimalizace čisticích procesů v průmyslových provozech. Její produkty jsou schopny vyčistit doslova cokoliv, ať už jde o výrobky, nástroje, nebo zařízení. Jsou určeny pro vyčištění všeho malého i všeho velkého, podle potřeb konkrétního zákazníka. Důležité však je, že veškeré čištění probíhá bezpečně, a především ekologicky. (Foto: Hana Janišová)

Otázku, kam s drobným kovovým odpadem z výroby pro své zákazníky, zase řeší společnosti SFH a Tegamo. Výsledkem zařízení z jejich nabídky jsou kovové brikety – velké či malé – vytvořené z drobného odpadu z obrábění, ať už jde o špony, ústřižky, nebo třísky. Tento užitečný pomocník je výsledkem spolupráce, která slučuje francouzský patent a českou zručnost. Ta vyústila ve stroj, který je základem moderní recyklační linky. Jeho velkou výhodou je modularita, flexibilita a jednotná kvalita výstupního materiálu, který je určen k dalšímu zpracování ve slévárnách. (Foto: Hana Janišová)
Vývojem, výrobou a dodávkami dílů a celků pro automatizaci se zabývá italská firma Camozzi. Její portfolio sahá od jednotek pro úpravu stlačeného vzduchu po různé varianty ventilů a ventilových bloků, které ovládají pneumatické válce, grippery a podtlakové systémy. Také je možné průběžné monitorování provozních parametrů dodaných systémů. Další divize firmy Camozzi se orientuje na vývoj a výrobu elektrických os, které je možné spojovat do různých konfigurací, jež uživatelům nabízejí maximální flexibilitu. S touto společností a jejími zajímavými produkty jsme se letos mohli na veletrhu potkat v rámci expozice Italsko-české obchodní komory. (Foto: Hana Janišová)

Ani členové Francouzsko-české obchodní komory, která měla expozici v sousedství komory Italsko-české, nezaujali méně. Za návštěvu stála například společnost Chambrelan, která navrhuje, vyrábí a dodává kuličkové teleskopické lišty a lineární kolejnicová vedení určená pro průmyslová řešení v oblasti lineárního pohybu. Specializuje se na konstrukci a výrobu jednoduchých kuličkových lišt (neleštěných) určených pro náročné průmyslové aplikace. V České republice začala firma působit před 14 lety, a i na jejím úspěšném vkročení na český, a posléze i polský či ruský trh se podílela Francouzsko-česká obchodní komora.

Z jiného soudku, konkrétně ze „soudku“ obřích strojů, je bruska s názvem BUD 100 MULTI, jejíž vývoj je právě ve finále. Letos na MSV v Brně ji představila společnost TOS Čelákovice. Jde o nejnovější typ brusky určené k broušení válců o průměru 1 m, přičemž délka obrobku může být až 8 m. Také nosnost 8 tun zajistí, že ohledně velikosti svých produktů nebude muset mít její majitel obavy. Projekt obří brusky, který by měl být dokončen v příštím roce, TOS Čelákovice realizuje ve spolupráci s pražskou ČVUT a s brněnskou VUT, a byl zčásti financován z grantu EU. (Foto: Hana Janišová)

Již 100 let!

Neuvěřitelné 100. výročí svého vzniku slaví letos japonská společnost Yamazaki Mazak. Ta v rámci MSV, jako již tradičně, uspořádala na svém stánku zajímavé semináře na aktuální témata, přičemž po ukončení prvního z nich proběhla malá oslava korunovaná rozkrojením dortu. Nicméně, jak říkají sami členové již 4. generace rodiny Yamazaki: „Prvních 100 let zavazuje – nyní je potřeba soustředit se na dalších 100.“

Semináře však nebyly zdaleka tím jediným, co v expozici společnosti Yamazaki Mazak návštěvníky MSV zaujalo. Kromě barevně zajímavého elegantního stánku si zde nemohly nevšimnout sofistikovaných strojů, kterých zde letos bylo ještě více než v loňském roce. Za pozornost stály rozhodně všechny, ale zlatým hřebem expozice byl Optiplex 3015 DDL. Tento polovodičový laser kombinuje vysoký výkon s nejmodernější laserovou technologií, přičemž je díky němu dosaženo 15% navýšení produktivity. Jeho konstrukce se vyznačuje vysokou tuhostí s velkým zrychlením a umožňuje vysokorychlostní obrábění. (Foto: Hana Janišová)

Zlaté medaile

Shodně jako v letech předešlých, i letos byla v rámci MSV v Brně vyhlášena soutěž o Zlaté medaile. Vystavovatelé se mohli se svým exponátem přihlásit celkem do sedmi vyhlášených kategorií. Kritéria stanovena soutěží splnilo 25 přihlášených exponátů, z nich odborná komise pod vedením děkana FSI VUT v Brně doc. Katolického vybrala celkem šest (Zlatá medaile za inovaci prokazatelně vzniklou spolupráci firem s výzkumnou organizací letos nebyla udělena).

Zlatou medaili za inovaci ve zpracovatelské technologii obdržel multifunkční soustružnický nástroj FreeTurn od společnosti Ceratizit. Zlatá medaile za inovaci výrobního stroje byla předána za dlouhotočný CNC soustruh Citizen Cincom D25-1M8. Zlatou medaili za inovaci komponenty ve strojírenství obdrželo asymetrické radiální soudečkové ložisko s kazetovou klecí společnosti ZKL Brno, Zlatá medaile za inovaci v automatizační technice a Industry 4.0 byla udělena za konstrukci robota Airskin společnosti Blue Danube Robotics. Zlatá medaile za inovaci v transportu a logistice putovala do akademického prostředí VŠB-TU Ostrava za studentský sportovní elektromobil StudentCar SCX a taktéž Zlatá medaile za inovaci v automatizační technice a Industry 4.0 našla své držitele na vysoké škole, konkrétně FSI VUT v Brně za virtuální zprovoznění digitálního dvojčete výrobní buňky. Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy, která se od roku 2006 udílí díky iniciativě naší redakce MM Průmyslového spektra, byla letos v úctě a pokoře předána profesoru Jaroslavu Kopáčkovi z Ostravy, který patří mezi naše nejvýraznější osobnosti oboru hydrauliky a pneumatiky. Rozhovor s panem prof. Kopáčkem přinášíme na jiném místě tohoto vydání.

MSV 2019 v číslech

  • 1 662 vystavujících firem
  • 30 zemí světa
  • více než 81 tisíc návštěvníků

Eva Buzková, Roman Dvořák, Hana Janišová, Pavel Marek

Foto: Autoři článků a archiv Veletrhy Brno

roman.dvorak@mmspektrum.com, eva.buzkova@mmspektrum.com, hana.janisova@mmspektrum.com, pavel.marek@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

MSV: Inovace napříč obory

Úctyhodný, již 64. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu se uskuteční letos ve dnech 10.–13. října na brněnském výstavišti. Desítky tisíc návštěvníků se seznámí s průmyslovými technologiemi a inovacemi, které představí vystavovatelé z celého světa. Společně s MSV se budou konat i specializované veletrhy Transport a logistika a také Envitech.

Trendy pro MSV:
Nové směry rozvoje

Mezinárodní strojírenský veletrh 2021 byl velmi úspěšný. Nyní se připravuje další, již 63. ročník, a s ním i řada novinek a zajímavostí. V termínu 4.–7. října 2022 se však v Brně sejdou nejen na slovo vzatí profíci z oblasti strojírenství. Společně s MSV se budou konat i specializované veletrhy IMT, Plastex, FOND-EX, Welding a Profintech.

Související články
Automatizace v Brně

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně odstartuje již za necelé čtyři měsíce. Zastoupeny zde budou všechny klíčové oblasti strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Proto i v letošním roce se v jeho prostorách setkají mimo jiné firmy z oblastí automatizace a pneumatických prvků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plasty, pryže a kompozity v Brně

V sudých letech se na brněnském výstavišti společně s MSV koná specializovaný veletrh plastů, pryže a kompozitů Plastex. Letošní rok je sice rokem lichým, přesto ani letos nebudou firmy z tohoto oboru chybět.

MSV v roce dvojích kulatin

Mezinárodní strojírenský veletrh, nejvýznamnější průmyslová událost ve střední Evropě, je opět přede dveřmi. Redakce MM Průmyslového spektra se proto setkala s Jiřím Kulišem, generálním ředitelem Veletrhů Brno.

Zlatá medaile MSV

Současná podoba udělování Zlatých medailí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, o něž se v soutěži ucházejí přihlášení vystavovatelé se svými exponáty, odráží snahu nalézt taková objetivizující pravidla, která odpovídají hlavnímu záměru soutěže – tedy oceňovat inovativní produkty. Tím se rozumí výrobky, technologie nebo služby, které jsou mimořádně významné svým progresivním řešením, technickými parametry a technologickými možnostmi a ocenění si zaslouží, poněvadž snesou srovnání se špičkovými řešeními přinejmenším na evropské úrovni, ještě lépe na úrovni světové.

Jak se dělá veletrh: Vnímat přání vystavovatelů

Ve dvou předchozích dílech našeho seriálu „Jak se dělá veletrh“ jsme hovořili se dvěma řediteli MSV v Brně. Tentokrát jsme oslovili třetího – Lukáše Helana, obchodního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

Jak se dělá veletrh: Logistika a výstavba stánků

V minulém dílu našeho seriálu „Jak se dělá veletrh“ jsme tuto (ale nejen tuto) otázku položili řediteli Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, abychom se na MSV podívali více ze šířky. Tentokrát jsme se zaměřili na řešení praktických problémů, a oslovili jsme proto Michala Čechuru, ředitele realizace expozic tohoto prestižního veletrhu.

Jak se dělá veletrh: Tradice i novinky

Je s podivem, že ačkoli Karel Čapek ve své knížce „Jak se co dělá“ zmínil mnohé zajímavé oblasti lidského konání, veletrh nikoli. Kdyby to byl udělal, určitě bychom dnes museli napsat něco jiného, tento mistr pera by jej určitě popsal zcela dokonale. Protože se však Karel Čapek nad otázkou „Jak se dělá veletrh?“ nezamýšlel, uděláme to ve třech dílech našeho seriálu rozhovorů my. V prvním díle se můžete dočíst, jak to vidí Michalis Busios, ředitel Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Veletrh a mladí lidé? Samozřejmě ano!

Zahájení 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu je již otázkou pouhých několika dní. Abychom se z úst nejpovolanějších dozvěděli, co můžeme na této prestižní akci letos očekávat a na co se můžeme těšit, oslovili jsme Ing. Tomáše Moravce, nového generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

Reálný veletrh pro reálný život

Jak říká Michalis Busios, ředitel Mezinárodního strojírenského veletrhu: Reálný život je zábavnější než ten virtuální. V případě prestižního strojírenského veletrhu platí tato slova dvojnásobně. Lidé se po loňské absenci této akce těší jak na osobní kontakty, tak i na to, že vystavované exponáty budou moci vidět na vlastní oči. Co konkrétně tedy můžeme letos ve dnech 8.–12. listopadu očekávat?

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit