Témata
Zdroj: Veletrhy Brno

Jak se dělá veletrh: Logistika a výstavba stánků

V minulém dílu našeho seriálu „Jak se dělá veletrh“ jsme tuto (ale nejen tuto) otázku položili řediteli Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, abychom se na MSV podívali více ze šířky. Tentokrát jsme se zaměřili na řešení praktických problémů, a oslovili jsme proto Michala Čechuru, ředitele realizace expozic tohoto prestižního veletrhu.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jak dlouho před vlastním zahájením veletrhu je potřeba začít s přípravami realizace stánků?

M. Čechura: Každá stavba potřebuje svůj čas, a když si představíme, že v souhrnu je potřeba na každou akci do hal přesunout desítky tun materiálu, ze kterého jsou veletržní expozice poskládané, a na realizaci se pak podílí více než 100 lidí, je potřeba mít pro to velmi dobře naplánované kapacity. Na brněnském výstavišti máme za desetiletí fungování propracovaný systém logistiky a přípravy, takže co se dá naplánovat, je připravené v základních obrysech daleko dopředu.

„Na brněnském výstavišti máme za desetiletí fungování propracovaný systém logistiky a přípravy, takže co se dá naplánovat, je připravené v základních obrysech daleko dopředu,“ říká Michal Čechura. (Zdroj: Veletrhy Brno)

Samotná realizace stánků a komunikace s jednotlivými vystavovateli začíná ideálně čtyři měsíce před termínem veletrhu. Je potřeba odladit detaily, přesné provedení, rozpočet. V tomto ohledu je ale současná situace po covidu posunutá úplně jinam. Období nejistoty všechny „naučilo“ vyčkávat co možná nejdéle, a tak se čas na samotnou přípravu a realizaci smrsknul často až na absolutní limity. Ve spojení s dalšími faktory, jako je porušený dodavatelský řetězec, omezené kapacity lidských zdrojů, volatilita cen vstupů, to znamená pro nás jako organizátora velkou výzvu. Letošní rok je ale už v tomto ohledu stabilizovanější, a i vystavovatelé zjistili, že kdo začne svou účast řešit dostatečně dopředu, získá tím kromě časového komfortu pro všechna rozhodnutí i řadu výhod, včetně optimálních nákladů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Co realizace veletrhu ve smyslu výstavby stánků všechno obnáší?

M. Čechura: Je to dost komplexní logistika a komunikace. První část je koordinace celé infrastruktury a provozu výstaviště, nachystání výstavářského materiálu a zajištění servisu. V průběhu realizace se na výstavišti pohybuje najednou několik set lidí, stovky aut, desítky specializovaných profesí. To vše musí být tedy perfektně sladěno, včetně zajištění bezpečnosti. Druhá část jsou jednotlivé stánky. V tomto směru jde pro každou expozici o komunikaci podobnou renovaci malého bytu, někdy spíš domu. Je potřeba navrhnout architektonické řešení expozice, dohodnout provedení, materiály, grafiku, připojení elektřiny a vody, vybavení v závislosti na požadavcích klienta a daného rozpočtu. Pro část vystavovatelů, kteří chtějí řešit svoji účast jednodušeji a nepotřebují řešení na míru, existuje systém připravených typizovaných expozic, kde je celý proces rychlejší.

MM: Liší se nějak výstavba stánků v současnosti oproti době před 10–15 lety?

M. Čechura: Základ je velmi podobný. Jen se vše, jako celá tato doba, ještě zrychlilo a na všechno je méně času. Využívají se tedy modernější postupy a materiály, které šetří čas.

U typizovaných řešení je snaha o určitou customizaci a doladění o dodatečné prvky, které udělají i systémové řešení stánku zajímavější. (Zdroj: Veletrhy Brno)

MM: Jaké jsou aktuální trendy v realizaci stánků?

M. Čechura: Využívá se celé spektrum typů a složitostí expozic, podle konkrétních požadavků vystavovatele. U typizovaných řešení je snaha o určitou customizaci a doladění o dodatečné prvky, které udělají i systémové řešení stánku zajímavější. Designové expozice na míru využívají maximální funkčnost prostoru a kladou důraz na vyjádření identity dané firmy s využitím typických designových prvků. Pracuje se s velkoplošnými obrazovkami a další audiovizuální technikou. Častým prvkem je designové osvětlení a použití originálních prvků z rozdílných materiálů pro dosažení zajímavých „wow“ efektů. V materiálech je jednoznačně trendem použití textilu na povrchovou úpravu stěn místo obkladů z lamina nebo natíraných povrchů.

Reklama

MM: Liší se nějak realizace MSV oproti jiným veletrhům, které Veletrhy Brno pořádají­? Například s ohledem na velikost a váhu exponátů...

M. Čechura: Liší se především rozsahem. Počet realizovaných expozic je velký a kapacity plně vytížené. To vyžaduje detailní řízení všech procesů. Větší je i množství velkých exponátů, na to je ale infrastruktura připravená. Znamená to potřebu důsledně koordinovat výstavbu a návozy exponátů, aby se nestalo, že někam doprostřed haly už kvůli zastavěnosti velký stroj nedostaneme.

Na každou akci je potřeba do hal přesunout desítky tun materiálu, ze kterého jsou veletržní expozice poskládané, a na realizaci se podílí více než 100 lidí. (Zdroj: Veletrhy Brno)

MM: Zkušenosti máte také s realizací stánků v zahraničí. V jakých zemích expozice stavíte?

M. Čechura: Největší počet expozic stavíme v Evropě. Máme zkušenosti ze všech hlavních výstavišť. Nejčastější jsou realizace v Německu, Itálii, Francii a Španělsku. Pro naše klienty jsme realizovali zakázky i v dalších zemích, jako je třeba Bělorusko, Rumunsko, Turecko. Dlouhou dobu jsme stavěli i větší počty expozic v Rusku. Rozsáhlé zkušenosti máme i ve vzdálenějších destinacích, jako jsou například Spojené arabské emiráty nebo Čína. Nejexotičtější zakázku jsme realizovali asi v Myanmaru. Jsme také členy celosvětové sítě Ospi, a díky tomu umíme zajistit expozici s využitím prověřených partnerů prakticky kdekoli.

MM: Po období covidu došlo k výrazné změně v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Vrací se už situace do normálu, nebo se tento obor změnil trvale?

M. Čechura: Zájem o veletrhy vzrostl rychleji než kapacity pro realizaci, které utrpěly dlouhým obdobím, kdy se hromadné akce nekonaly, velký zásah. Veletržní průmysl je celosvětově zpět na více než 90 % předcovidových hodnot. To je dobrý signál pro všechny články řetězce. Pracujeme na tom a situace se zlepšuje.

Související články
MSV - pilíř průmyslového dění: "Strojírák" je především o lidech

Mezinárodní strojírenský veletrh by se dal bez nadsázky nazvat pilířem průmyslového dění a klíčovým místem pro navazování obchodních partnerství. Za to, že se již řadu let daří, aby byl prestižním a úspěšným veletrhem, kde se vystavovatelé a návštěvníci cítí dobře, patří díky týmu, který v rámci společnosti Veletrhy Brno vše potřebné zajišťuje. Všem osmi členům týmu jsme položili otázku: „Co na své práci považujete za nejzajímavější nebo nejdůležitější?“

MSV - pilíř průmyslového dění: Místo k osobnímu setkávání

Mezinárodní strojírenský veletrh by se dal bez nadsázky nazvat pilířem průmyslového dění a klíčovým místem pro navazování obchodních partnerství. O přípravách letošního ročníku, o širší strategii brněnského výstaviště i o tom, jak se mění tvář moderního veletržnictví, jsme hovořili s Lukášem Helanem, obchodním ředitelem společnosti Veletrhy Brno.

Jak se dělá veletrh: Vnímat přání vystavovatelů

Ve dvou předchozích dílech našeho seriálu „Jak se dělá veletrh“ jsme hovořili se dvěma řediteli MSV v Brně. Tentokrát jsme oslovili třetího – Lukáše Helana, obchodního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

Související články
Jak se dělá veletrh: Tradice i novinky

Je s podivem, že ačkoli Karel Čapek ve své knížce „Jak se co dělá“ zmínil mnohé zajímavé oblasti lidského konání, veletrh nikoli. Kdyby to byl udělal, určitě bychom dnes museli napsat něco jiného, tento mistr pera by jej určitě popsal zcela dokonale. Protože se však Karel Čapek nad otázkou „Jak se dělá veletrh?“ nezamýšlel, uděláme to ve třech dílech našeho seriálu rozhovorů my. V prvním díle se můžete dočíst, jak to vidí Michalis Busios, ředitel Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Veletrh a mladí lidé? Samozřejmě ano!

Zahájení 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu je již otázkou pouhých několika dní. Abychom se z úst nejpovolanějších dozvěděli, co můžeme na této prestižní akci letos očekávat a na co se můžeme těšit, oslovili jsme Ing. Tomáše Moravce, nového generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

MSV 2025: Technologie, networking i mnoho dalšího

Doslova v centrum průmyslového dění se letos ve dnech 7. až 10. října promění Brno. Prestižní Mezinárodní strojírenský veletrh láká na špičkové technologie, zajímavý program i možnosti navázat nové obchodní spolupráce do moravské metropole tisíce návštěvníků ze všech koutů naší země i celého světa. Letošní ročník se zároveň ponese v duchu transformace a nových výzev pro průmysl.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit