Témata
Zdroj: Veletrhy Brno

Jak se dělá veletrh: Logistika a výstavba stánků

V minulém dílu našeho seriálu „Jak se dělá veletrh“ jsme tuto (ale nejen tuto) otázku položili řediteli Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, abychom se na MSV podívali více ze šířky. Tentokrát jsme se zaměřili na řešení praktických problémů, a oslovili jsme proto Michala Čechuru, ředitele realizace expozic tohoto prestižního veletrhu.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jak dlouho před vlastním zahájením veletrhu je potřeba začít s přípravami realizace stánků?

M. Čechura: Každá stavba potřebuje svůj čas, a když si představíme, že v souhrnu je potřeba na každou akci do hal přesunout desítky tun materiálu, ze kterého jsou veletržní expozice poskládané, a na realizaci se pak podílí více než 100 lidí, je potřeba mít pro to velmi dobře naplánované kapacity. Na brněnském výstavišti máme za desetiletí fungování propracovaný systém logistiky a přípravy, takže co se dá naplánovat, je připravené v základních obrysech daleko dopředu.

Na brněnském výstavišti máme za desetiletí fungování propracovaný systém logistiky a přípravy, takže co se dá naplánovat, je připravené v základních obrysech daleko dopředu,“ říká Michal Čechura. (Zdroj: Veletrhy Brno)

Samotná realizace stánků a komunikace s jednotlivými vystavovateli začíná ideálně čtyři měsíce před termínem veletrhu. Je potřeba odladit detaily, přesné provedení, rozpočet. V tomto ohledu je ale současná situace po covidu posunutá úplně jinam. Období nejistoty všechny „naučilo“ vyčkávat co možná nejdéle, a tak se čas na samotnou přípravu a realizaci smrsknul často až na absolutní limity. Ve spojení s dalšími faktory, jako je porušený dodavatelský řetězec, omezené kapacity lidských zdrojů, volatilita cen vstupů, to znamená pro nás jako organizátora velkou výzvu. Letošní rok je ale už v tomto ohledu stabilizovanější, a i vystavovatelé zjistili, že kdo začne svou účast řešit dostatečně dopředu, získá tím kromě časového komfortu pro všechna rozhodnutí i řadu výhod, včetně optimálních nákladů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Co realizace veletrhu ve smyslu výstavby stánků všechno obnáší?

M. Čechura: Je to dost komplexní logistika a komunikace. První část je koordinace celé infrastruktury a provozu výstaviště, nachystání výstavářského materiálu a zajištění servisu. V průběhu realizace se na výstavišti pohybuje najednou několik set lidí, stovky aut, desítky specializovaných profesí. To vše musí být tedy perfektně sladěno, včetně zajištění bezpečnosti. Druhá část jsou jednotlivé stánky. V tomto směru jde pro každou expozici o komunikaci podobnou renovaci malého bytu, někdy spíš domu. Je potřeba navrhnout architektonické řešení expozice, dohodnout provedení, materiály, grafiku, připojení elektřiny a vody, vybavení v závislosti na požadavcích klienta a daného rozpočtu. Pro část vystavovatelů, kteří chtějí řešit svoji účast jednodušeji a nepotřebují řešení na míru, existuje systém připravených typizovaných expozic, kde je celý proces rychlejší.

MM: Liší se nějak výstavba stánků v současnosti oproti době před 10–15 lety?

M. Čechura: Základ je velmi podobný. Jen se vše, jako celá tato doba, ještě zrychlilo a na všechno je méně času. Využívají se tedy modernější postupy a materiály, které šetří čas.

U typizovaných řešení je snaha o určitou customizaci a doladění o dodatečné prvky, které udělají i systémové řešení stánku zajímavější. (Zdroj: Veletrhy Brno)

MM: Jaké jsou aktuální trendy v realizaci stánků?

M. Čechura: Využívá se celé spektrum typů a složitostí expozic, podle konkrétních požadavků vystavovatele. U typizovaných řešení je snaha o určitou customizaci a doladění o dodatečné prvky, které udělají i systémové řešení stánku zajímavější. Designové expozice na míru využívají maximální funkčnost prostoru a kladou důraz na vyjádření identity dané firmy s využitím typických designových prvků. Pracuje se s velkoplošnými obrazovkami a další audiovizuální technikou. Častým prvkem je designové osvětlení a použití originálních prvků z rozdílných materiálů pro dosažení zajímavých „wow“ efektů. V materiálech je jednoznačně trendem použití textilu na povrchovou úpravu stěn místo obkladů z lamina nebo natíraných povrchů.

Reklama

MM: Liší se nějak realizace MSV oproti jiným veletrhům, které Veletrhy Brno pořádají­? Například s ohledem na velikost a váhu exponátů...

M. Čechura: Liší se především rozsahem. Počet realizovaných expozic je velký a kapacity plně vytížené. To vyžaduje detailní řízení všech procesů. Větší je i množství velkých exponátů, na to je ale infrastruktura připravená. Znamená to potřebu důsledně koordinovat výstavbu a návozy exponátů, aby se nestalo, že někam doprostřed haly už kvůli zastavěnosti velký stroj nedostaneme.

Na každou akci je potřeba do hal přesunout desítky tun materiálu, ze kterého jsou veletržní expozice poskládané, a na realizaci se podílí více než 100 lidí. (Zdroj: Veletrhy Brno)

MM: Zkušenosti máte také s realizací stánků v zahraničí. V jakých zemích expozice stavíte?

M. Čechura: Největší počet expozic stavíme v Evropě. Máme zkušenosti ze všech hlavních výstavišť. Nejčastější jsou realizace v Německu, Itálii, Francii a Španělsku. Pro naše klienty jsme realizovali zakázky i v dalších zemích, jako je třeba Bělorusko, Rumunsko, Turecko. Dlouhou dobu jsme stavěli i větší počty expozic v Rusku. Rozsáhlé zkušenosti máme i ve vzdálenějších destinacích, jako jsou například Spojené arabské emiráty nebo Čína. Nejexotičtější zakázku jsme realizovali asi v Myanmaru. Jsme také členy celosvětové sítě Ospi, a díky tomu umíme zajistit expozici s využitím prověřených partnerů prakticky kdekoli.

MM: Po období covidu došlo k výrazné změně v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Vrací se už situace do normálu, nebo se tento obor změnil trvale?

M. Čechura: Zájem o veletrhy vzrostl rychleji než kapacity pro realizaci, které utrpěly dlouhým obdobím, kdy se hromadné akce nekonaly, velký zásah. Veletržní průmysl je celosvětově zpět na více než 90 % předcovidových hodnot. To je dobrý signál pro všechny články řetězce. Pracujeme na tom a situace se zlepšuje.

Související články
Jak se dělá veletrh: Vnímat přání vystavovatelů

Ve dvou předchozích dílech našeho seriálu „Jak se dělá veletrh“ jsme hovořili se dvěma řediteli MSV v Brně. Tentokrát jsme oslovili třetího – Lukáše Helana, obchodního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

Jak se dělá veletrh: Tradice i novinky

Je s podivem, že ačkoli Karel Čapek ve své knížce „Jak se co dělá“ zmínil mnohé zajímavé oblasti lidského konání, veletrh nikoli. Kdyby to byl udělal, určitě bychom dnes museli napsat něco jiného, tento mistr pera by jej určitě popsal zcela dokonale. Protože se však Karel Čapek nad otázkou „Jak se dělá veletrh?“ nezamýšlel, uděláme to ve třech dílech našeho seriálu rozhovorů my. V prvním díle se můžete dočíst, jak to vidí Michalis Busios, ředitel Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Veletrh a mladí lidé? Samozřejmě ano!

Zahájení 63. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu je již otázkou pouhých několika dní. Abychom se z úst nejpovolanějších dozvěděli, co můžeme na této prestižní akci letos očekávat a na co se můžeme těšit, oslovili jsme Ing. Tomáše Moravce, nového generálního ředitele společnosti Veletrhy Brno.

Související články
Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit