Letošním tématem jsou přístupy ke komplexní analýze průmyslových podniků. Stejně tak jako před konáním předchozích ročníků, tak i letos jsme požádali o rozhovor pedagogy z výše uvedeného ústavu, jmenovitě prof. Ing. Františka Freiberga, CSc., a prof. Ing. Karla Macíka, CSc.
MM:
Co bude hlavním tématem letošní konference a které články v připravovaném sborníku zejména charakterizují její zaměření?
Prof. Freiberg:
Letošní konference je pokračováním cyklu konferencí pořádaných v rámci výzkumného záměru "Rozvoj metod a prostředků integrovaného strojního inženýrství", jehož řešitelem je Fakulta strojní ČVUT v Praze. Příznivý ohlas na předcházející konference nás vedl k tomu, abychom věnovali i nadále integrovanému inženýrství pozornost, neboť se ukazuje, že s tímto fenoménem souvisí celá řada témat, která mohou být zajímavá pro širší odbornou veřejnost. Tématem letošní konference je "Komplexní analýza průmyslových podniků". Pozornost je věnována velmi důležité oblasti podnikové činnosti, která má nezastupitelný význam pro zvyšování úrovně řízení podniků, jejich konkurenceschopnosti a bohatství. Příspěvky uvedené ve sborníku poskytují specifický výklad významu a využívání postupů a nástrojů podnikové analýzy v různých situacích podnikové praxe. Není proto snadné říci, který z více než dvou desítek příspěvků charakterizuje zaměření konference nejtěsněji. Aniž bych chtěl nějak snižovat význam ostatních příspěvků, uvedu zde alespoň tři, které lze považovat vzhledem k tématu konference nejen za zásadní, ale i za velice poutavé. Mezi ně patří bezesporu příspěvek P. Hanuše (firma VSP Data) "Informace v procesu analýzy podniku", který se zabývá otázkou kvality informací pro podnikovou analýzu a úlohou top managementu při implementaci a systematické kontrole podnikových informačních systémů. Dalším velmi zajímavým příspěvkem je příspěvek K. Macíka (Fakulta strojní ČVUT) "Objektivnost kalkulovaných nákladů nového výrobku", který se věnuje modelování nákladů výrobkových inovací, integraci metod cílových nákladů s nákladovou analýzou a jejím propojením s podnikovými strukturními modely. Posledním z uváděných příspěvků je příspěvek V. Mazúrka (firma MESIT přístroje) " Účelové hodnocení průmyslového podniku", který ukazuje na možnost hodnocení podniků s cílem dosáhnout ekonomické výnosové optimalizace na množině stávajících podnikatelských aktivit.
MM:
Můžete popsat hlavní důvody, které vás vedly k výběru tohoto zaměření konference?
Prof. Freiberg:
Rostoucí složitost a intenzita působení stále většího počtu vnějších a vnitřních vlivů na podnikový organismus způsobuje enormní nárůst problémů, které musí manažeři řešit - počínaje jednoduchými problémy provozního rázu a konče nesmírně sofistikovanými a závažnými problémy strategické povahy. Od manažerů podniků se stále více očekává, že budou rozhodovat na základě detailní znalosti rozhodovací situace a nikoli jen na základě svých zkušeností či intuitivních přístupů. Změny podnikatelského prostředí, narůst komplexnosti řešených úkolů a složitosti jevů v podnikovém okolí jsou pro podnikový management výzvou k jednán,í dávající do pohybu velmi složité procesy adaptace na změny prostředí a neméně složité procesy vnitropodnikové koordinace a integrace. Komplexní analýza podniku jako jeden z účinných nástrojů podnikového řízení vytváří předpoklady pro úspěšné zvládnutí těchto procesů. Zahrnuje soubor analýz zaměřených na výkonnostní potenciál podniku a jeho jednotlivých procesů a činností a analýzu veškerých relevantních vlivů a jevů působících v podnikovém okolí. Analýza pomáhá k lepší identifikaci problémů, redukuje rizika a rozhodovací procesy se stávají objektivnější.
Každý z manažerů se jistě nejednou přesvědčil, jak úzká korelace existuje mezi informačním popisem rozhodovací situace a kvalitou řízení, resp. rozhodování. Prakticky každému manažerskému či inženýrskému rozhodnutí předchází určitý rozbor a hodnocení relevantních aspektů řešeného problému. Bez analýzy nelze fundovaně rozhodovat např. o podnikových cílech, organizační struktuře, cenách výrobků, výrobním programu, objemu a směrech odbytu, technologii výroby, výrobkových inovacích, investicích apod. Je zřejmé, že analýzy prolínají v podnikové praxi celý systém řízení a stávají se součástí řešení mnohých dalších rozhodovacích situací, problémů a hodnocení. Primárním objektem analýzy by měly být v prvé řadě strategické veličiny podnikové úspěšnosti. Teprve při správném nastavení strategických veličin mohou být účinné analýzy určené k dosažení operativních věcných, časových a hodnotových parametrů podnikových činností.
MM:
Několik článků ve sborníku je zaměřeno do oblasti řízení vývoje nových výrobků a hodnocení výzkumných a vývojových úkolů v podnicích. Můžete je charakterizovat z hlediska významu pro efektivnost technického rozvoje a přínosů pro podnikovou ekonomiku?
Prof. Macík:
Příspěvky k tématu konference Přístupy ke komplexní analýze průmyslových podniků lze zhruba rozdělit do dvou skupin. První skupina příspěvků se zaměřuje na analýzu podniku jako celku, a to zejména z hlediska hodnocení jeho výkonnosti a účinnosti; další příspěvky se soustřeďují na postavení českého průmyslu obráběcích a tvářecích strojů ve srovnání se světovou produkcí a budování konkurenční pozice konkrétního podniku v podmínkách transformace české ekonomiky. Dalšími tématy jsou rizikový management, komplexní management jakosti, vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, komplexnost, integrace a kontroling.
Druhá skupina příspěvků se obrací do výrobkové oblasti a hodnocení výzkumných a vývojových úkolů. Poněvadž položená otázka směřuje spíš do této skupiny, popíšeme ji poněkud podrobněji.
Václav Dolanský a Petr Žemlička se zabývají hodnocením výrobkových výzkumných a vývojových úkolů v průmyslových podnicích. Jana Fibírová ve své přednášce považuje zjištění a porovnání tržní ceny a kalkulované nákladové ceny za výchozí podklad pro posouzení konkrétních výkonů, výhodnosti jejich prodeje a z toho vyplývajícího rozhodování o konkrétní věcné podobě struktury celého podnikatelského procesu. František Freiberg se zabývá hodnocením výkonnosti výzkumu a vývoje, což je v podnicích všeobecně zanedbávané téma. Nastiňuje metriky výzkumu a vývoje vycházející z kvantitativních a objektivních informací. Zdeněk Holý se zaměřuje na postavení českého průmyslu obráběcích a tvářecích strojů v rámci evropské a světové produkce. Karel Macík obrací svou pozornost na zásadní problémy v oblasti nákladové analýzy souvisící se strukturou nákladů v informačních systémech - rozpočtech a účetnictví na jedné straně a požadovanou strukturou nákladů na výkony v předběžných a výsledných kalkulacích na straně druhé. Vladislav Mazúrek ve svém příspěvku v rámci hodnocení průmyslového podniku zmiňuje mj. informační databázi pro manažerské rozhodování o jednotlivých výrobcích. V ní se opírá o dynamickou kalkulaci a příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku připadajícího na jeden výrobek. Soňa Nováková ve svém příspěvku rozebírá problematiku volby rozvrhových základen při kalkulaci nákladů na výrobky. Celý příspěvek je veden snahou objektivního sestavování kalkulace, která má vypovídat o skutečných nákladech nutných pro výrobu určitého výrobku. Oldřich Paclík se zaměřuje na úlohu marketingu při tvorbě strategie výroby a prodeje obráběcích strojů. Podrobněji jsou zmiňovány marketingové faktory tvorby strategie, faktory tržní orientace a faktory produktové orientace v oboru obráběcích strojů. Jaroslav Zahradník, Lukáš Michalík a Martin Prajer se soustřeďují na řízení projektu nového výrobku s využitím metod projektového managementu. Jaroslav Zahradník a Jaroslav Zahradník ml. se zabývají efektivitou vývoje nových výrobků ve strojírenském podniku.
MM:
Děkuji vám za rozhovor.Za MM Průmyslové spektrum otázky pokládal Jan Bauer.