Témata
Reklama

Komplexní analýza průmyslových podniků

01. 09. 2004

V pořadí již pátý ročník mezinárodní konference, kterou pořádá Ústav řízení a ekonomiky podniku Fakulty strojní ČVUT v Praze společně se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky v rámci doprovodného programu IMT 2004, se bude v letošním roce konat druhý den veletrhu, tedy 21. září, opět v Kongresovém centru na brněnském výstavišti.

Letošním tématem jsou přístupy ke komplexní analýze průmyslových podniků. Stejně tak jako před konáním předchozích ročníků, tak i letos jsme požádali o rozhovor pedagogy z výše uvedeného ústavu, jmenovitě prof. Ing. Františka Freiberga, CSc., a prof. Ing. Karla Macíka, CSc.

MM:

Co bude hlavním tématem letošní konference a které články v připravovaném sborníku zejména charakterizují její zaměření?

Prof. Freiberg:

Letošní konference je pokračováním cyklu konferencí pořádaných v rámci výzkumného záměru "Rozvoj metod a prostředků integrovaného strojního inženýrství", jehož řešitelem je Fakulta strojní ČVUT v Praze. Příznivý ohlas na předcházející konference nás vedl k tomu, abychom věnovali i nadále integrovanému inženýrství pozornost, neboť se ukazuje, že s tímto fenoménem souvisí celá řada témat, která mohou být zajímavá pro širší odbornou veřejnost. Tématem letošní konference je "Komplexní analýza průmyslových podniků". Pozornost je věnována velmi důležité oblasti podnikové činnosti, která má nezastupitelný význam pro zvyšování úrovně řízení podniků, jejich konkurenceschopnosti a bohatství.
Příspěvky uvedené ve sborníku poskytují specifický výklad významu a využívání postupů a nástrojů podnikové analýzy v různých situacích podnikové praxe. Není proto snadné říci, který z více než dvou desítek příspěvků charakterizuje zaměření konference nejtěsněji. Aniž bych chtěl nějak snižovat význam ostatních příspěvků, uvedu zde alespoň tři, které lze považovat vzhledem k tématu konference nejen za zásadní, ale i za velice poutavé. Mezi ně patří bezesporu příspěvek P. Hanuše (firma VSP Data) "Informace v procesu analýzy podniku", který se zabývá otázkou kvality informací pro podnikovou analýzu a úlohou top managementu při implementaci a systematické kontrole podnikových informačních systémů. Dalším velmi zajímavým příspěvkem je příspěvek K. Macíka (Fakulta strojní ČVUT) "Objektivnost kalkulovaných nákladů nového výrobku", který se věnuje modelování nákladů výrobkových inovací, integraci metod cílových nákladů s nákladovou analýzou a jejím propojením s podnikovými strukturními modely. Posledním z uváděných příspěvků je příspěvek V. Mazúrka (firma MESIT přístroje) " Účelové hodnocení průmyslového podniku", který ukazuje na možnost hodnocení podniků s cílem dosáhnout ekonomické výnosové optimalizace na množině stávajících podnikatelských aktivit.

MM:

Můžete popsat hlavní důvody, které vás vedly k výběru tohoto zaměření konference?

Prof. Freiberg:

Rostoucí složitost a intenzita působení stále většího počtu vnějších a vnitřních vlivů na podnikový organismus způsobuje enormní nárůst problémů, které musí manažeři řešit - počínaje jednoduchými problémy provozního rázu a konče nesmírně sofistikovanými a závažnými problémy strategické povahy. Od manažerů podniků se stále více očekává, že budou rozhodovat na základě detailní znalosti rozhodovací situace a nikoli jen na základě svých zkušeností či intuitivních přístupů.
Změny podnikatelského prostředí, narůst komplexnosti řešených úkolů a složitosti jevů v podnikovém okolí jsou pro podnikový management výzvou k jednán,í dávající do pohybu velmi složité procesy adaptace na změny prostředí a neméně složité procesy vnitropodnikové koordinace a integrace. Komplexní analýza podniku jako jeden z účinných nástrojů podnikového řízení vytváří předpoklady pro úspěšné zvládnutí těchto procesů. Zahrnuje soubor analýz zaměřených na výkonnostní potenciál podniku a jeho jednotlivých procesů a činností a analýzu veškerých relevantních vlivů a jevů působících v podnikovém okolí. Analýza pomáhá k lepší identifikaci problémů, redukuje rizika a rozhodovací procesy se stávají objektivnější.
Každý z manažerů se jistě nejednou přesvědčil, jak úzká korelace existuje mezi informačním popisem rozhodovací situace a kvalitou řízení, resp. rozhodování. Prakticky každému manažerskému či inženýrskému rozhodnutí předchází určitý rozbor a hodnocení relevantních aspektů řešeného problému. Bez analýzy nelze fundovaně rozhodovat např. o podnikových cílech, organizační struktuře, cenách výrobků, výrobním programu, objemu a směrech odbytu, technologii výroby, výrobkových inovacích, investicích apod. Je zřejmé, že analýzy prolínají v podnikové praxi celý systém řízení a stávají se součástí řešení mnohých dalších rozhodovacích situací, problémů a hodnocení. Primárním objektem analýzy by měly být v prvé řadě strategické veličiny podnikové úspěšnosti. Teprve při správném nastavení strategických veličin mohou být účinné analýzy určené k dosažení operativních věcných, časových a hodnotových parametrů podnikových činností.

MM:

Několik článků ve sborníku je zaměřeno do oblasti řízení vývoje nových výrobků a hodnocení výzkumných a vývojových úkolů v podnicích. Můžete je charakterizovat z hlediska významu pro efektivnost technického rozvoje a přínosů pro podnikovou ekonomiku?

Prof. Macík:

Příspěvky k tématu konference Přístupy ke komplexní analýze průmyslových podniků lze zhruba rozdělit do dvou skupin.
První skupina příspěvků se zaměřuje na analýzu podniku jako celku, a to zejména z hlediska hodnocení jeho výkonnosti a účinnosti; další příspěvky se soustřeďují na postavení českého průmyslu obráběcích a tvářecích strojů ve srovnání se světovou produkcí a budování konkurenční pozice konkrétního podniku v podmínkách transformace české ekonomiky. Dalšími tématy jsou rizikový management, komplexní management jakosti, vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, komplexnost, integrace a kontroling.
Druhá skupina příspěvků se obrací do výrobkové oblasti a hodnocení výzkumných a vývojových úkolů. Poněvadž položená otázka směřuje spíš do této skupiny, popíšeme ji poněkud podrobněji.
Václav Dolanský a Petr Žemlička se zabývají hodnocením výrobkových výzkumných a vývojových úkolů v průmyslových podnicích. Jana Fibírová ve své přednášce považuje zjištění a porovnání tržní ceny a kalkulované nákladové ceny za výchozí podklad pro posouzení konkrétních výkonů, výhodnosti jejich prodeje a z toho vyplývajícího rozhodování o konkrétní věcné podobě struktury celého podnikatelského procesu. František Freiberg se zabývá hodnocením výkonnosti výzkumu a vývoje, což je v podnicích všeobecně zanedbávané téma. Nastiňuje metriky výzkumu a vývoje vycházející z kvantitativních a objektivních informací. Zdeněk Holý se zaměřuje na postavení českého průmyslu obráběcích a tvářecích strojů v rámci evropské a světové produkce. Karel Macík obrací svou pozornost na zásadní problémy v oblasti nákladové analýzy souvisící se strukturou nákladů v informačních systémech - rozpočtech a účetnictví na jedné straně a požadovanou strukturou nákladů na výkony v předběžných a výsledných kalkulacích na straně druhé. Vladislav Mazúrek ve svém příspěvku v rámci hodnocení průmyslového podniku zmiňuje mj. informační databázi pro manažerské rozhodování o jednotlivých výrobcích. V ní se opírá o dynamickou kalkulaci a příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku připadajícího na jeden výrobek. Soňa Nováková ve svém příspěvku rozebírá problematiku volby rozvrhových základen při kalkulaci nákladů na výrobky. Celý příspěvek je veden snahou objektivního sestavování kalkulace, která má vypovídat o skutečných nákladech nutných pro výrobu určitého výrobku. Oldřich Paclík se zaměřuje na úlohu marketingu při tvorbě strategie výroby a prodeje obráběcích strojů. Podrobněji jsou zmiňovány marketingové faktory tvorby strategie, faktory tržní orientace a faktory produktové orientace v oboru obráběcích strojů. Jaroslav Zahradník, Lukáš Michalík a Martin Prajer se soustřeďují na řízení projektu nového výrobku s využitím metod projektového managementu. Jaroslav Zahradník a Jaroslav Zahradník ml. se zabývají efektivitou vývoje nových výrobků ve strojírenském podniku.

MM:

Děkuji vám za rozhovor.
Za MM Průmyslové spektrum otázky pokládal Jan Bauer.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #9
Kód článku: 40928
Datum: 01. 09. 2004
Rubrika: Trendy / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Všude kolem nás jsou stroje

Když se řekne mechatronika, modulární motion struktury či dynamika obráběcích strojů, mnohým z nás se lehce zatočí hlava. Pro profesora Petera Demeče z košické TUKE je to však denní chléb, hobby i celoživotní láska v jednom. A že mu to ladí opravdu mistrovsky, potvrdil i letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, odkud si odvezl ocenění Osobnost českého strojírenství, udělované z iniciativy MM Průmyslového spektra.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Bezpečnost není administrativa. Je to podmínka přežití

Genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA, zasvětil přes 40 let profesionální hasičině. Jako generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR velí sboru čítajícímu přes 92 000 hasičů, z čehož je zhruba 12 000 profesionálů a přibližně 80 000 dobrovolníků v obcích i podnicích. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum ale nepřichází jako ten, kdo hasí – přichází jako ten, kdo varuje. Moderní průmysl nasazuje lithiové baterie, vodík, lasery a aditivní výrobu. Každá z těchto technologií přináší jiný typ rizika. A systém požární ochrany za těmito změnami zaostává. Podle generála Vlčka to není problém hasičů. Je to problém manažerů, kteří si myslí, že bezpečnost je administrativa.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit