Témata
Reklama

„Žijeme v nesmírně rychlé době, která je nejpomalejší vůči té následující.“ Bonmot, jenž otevřel květnovou konferenci inovátorů, pedagogů a profesionálů z praxe, napověděl, že výroba a byznys budoucnosti opouštějí zajeté koleje a zdůrazňují empatii, důkladné poznání zákazníka, pružnost, odbourávání manažerských postů, a také uvolněnost a přitom náročnost nastupující generace mileniálů. Celodenní setkání, druhým rokem nazvané INOVACE PRAKTICKY, opět hostila Vysoká škola logistiky v Přerově. Uspořádala organizace OK4Inovace.

Neznám nikoho, kdo by se prošetřil k bohatství… Nové trendy přicházejí tak rychle, že ztrácí smysl ztrácet čas podružnostmi... Nejefektivnější je práce hrou.“ Čerstvý vítr, jaký se dal očekávat od prvního řečníka dne, zakladatele IPA Slovakia Jána Košturiaka, nezklamal a nabýval na síle. Škoda Auto, Linet, 3M, … – i tam naslouchají muži, který ve jménu nejefektivnějšího vývoje vyznává strategii plně životaschopných skupinek lidí, které maximálně nezávisle pracují na společném projektu. Důležitým faktorem je tu přitom neformálnost. „Ve svobodném prostředí a hravou formou se lidé mnohem více snaží. Jejich motivace a produktivita akceleruje.“ Ján Košturiak dále vidí a vyvozuje, že taková atmosféra, ve které se na sebe lidé spolehnou, ve které do sebe soukolí výroby zapadá, do velké míry vytěsní zbytečné mezičlánky – třeba pozici manažera, který se bude moci stát, jak pan profesor s úsměvem praví, „zalévačem trávníku“.

Reklama
Reklama
Reklama
Konference se zúčastnili přední účastníci českého (i slovenského) inovačního hnutí.

Lidský a zábavný přístup, který vyznávají mileniálové (mladí lidé 18–27 let) aplikuje inovátor Košturiak i tam, kde jde o zákazníka, o poznání, jaký přesný produkt vlastně chce a využije. „Teď jsem dva měsíce trávil na poli, hovořil se zemědělci, studoval jejich zkušenosti, postřehy… Pracovali jsme na prototypu traktoru.“ Sílu vcítění se, empatizaci do budoucího zákazníka, její sílu rozpoznaly i velké firmy, které se snaží implementovat kulturu startupů a mladých inovátorů. Robustní struktury, lpění na excelovských tabulkách, přebujelý management – to jsou, jak profesor Košturiak uzavírá, typičtí nositelé stagnace.

Ján Košturiak diskutuje, Vladimír Kulla vyřizuje agendu na smartphonu.

Ministerská řešení

Inovace souvisí s mladým myšlením, jehož „kompostéry“ mají být školy. Navíc spolupráce s vysokým školstvím v rámci vědy a výzkumu, je pro soukromý sektor velmi výhodná, násobně levnější (a přitom edukačně zásadně přínosné pro vysokou školu). Ovšem pozor, jak podotýká čelný představitel Vědeckotechnického parku UP v Olomouci Petr Kubečka, „kdo přijde první a zabere si kapacity univerzit, vyhrává, protože školy mají velmi omezené kapacity“. Další řečník Pavel Bělobrádek (vicepremiér a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace) si bere slovo a alarmuje: „Česko je ve třetí ze čtyř kategorií inovačního pelotonu Evropské unie. Naší ambicí je alespoň postoupit z kategorie Moderate innovators do Innovation followers, kde je třeba Rakousko, Francie či Slovinsko.“ Země, která mezi válkami produkovala násobně více patentů než dnes (tehdy na světově 8. místě), stále hledí na záda svému potenciálu. Potřebnou „forsáž“ má přinést strategie inteligentní specializace, tzn. nežli naředit státní podporu na vědu a výzkum, raději ji koncentrovat do jednotlivých slibných projektů.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek nastínil plány pro školství, vědu a výzkum. Dočkají se aspoň některé z nich dohledné realizace?

Brzdou rozvoje našeho průmyslu je rovněž nedostatečný rizikový kapitál, tedy odvaha jít do založení firmy. „Zatímco tady, jak jednou zkrachujete,“ pokračuje Bělobrádek, „ jste ,loser forever´, kdežto v USA je to bráno za předstupeň úspěchu.“ Navíc státu se podpora odvážným vyplatí. „Řekněme, že z osmdesáti projektů vyjde dvacet, a jeden třeba vyloženě; ovšem ty úspěšné ony neúspěchy bohatě zaplatí.“

Do jednoho či dvou volebních období by mělo vzniknout ministerstvo pro vysoké školy a vědu – tím se zavede pořádek nejen v dotacích do výzkumu a vědy, ale i v systému školství,“ zní další ministerská koncepce. „Jak je možné, že student zvládá studium dvou i tří škol a ještě k tomu chodí do práce?“ ptá se Bělobrádek, jenž usiluje o podporu distančního studia, zavedení státní maturity jako vstupenky na VŠ a zároveň odstranění zkostnatělé byrokracie. „Není normální, že špičkoví vědci zvaní na naše ústavy, čekají na víza i půl roku.“

Práce potkává relax

Jsou ale také aspekty, které jde jen těžko nařídit „shora“ – zmiňme (ne)motivaci rodičů dávat děti na technické školy. O čemsi také svědčí fakt, že ze 42 soukromých vysokých škol je jediná technická (právě hostitelská Vysoká škola logistiky). Cestu, která funguje a na niž slyší dnešní nastupující digitální generace, představil Vladimír Kulla, ředitel vývojového a prototypového centra Siemens. „U nás víceméně nehlídáme docházku; zařídili jsme chillout zóny s fotbálkovými hernami apod.; nedávno jsme založili komunitní zahradu, vyloženě na přání týmu.“ Přitom nedochází ke zneužívání takové volnosti a komfortu. „Určitě se našlo pár jednotlivců, kteří na to nebyli připraveni, ovšem drtivá většina se – přes počáteční tendence ke zvolnění – nechala strhnout nasazením ostatních. Prostě se před ostatními nechtěli cítit hloupě.“

Doba se mění, akceptujme to a důvěřujme nastupující generaci. Ano, je jiná, je inspirující, možná neuchopitelná – ovšem na jejích bedrech leží naše budoucnost. Tak zní vzletné poselství konference INOVACE PRAKTICKY.

David Halatka, Přerov

tonhauserova@ok4inovace.cz

www.ok4inovace.cz

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 160605
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
Ozvěny Veletrhu Věda Výzkum Inovace

Přední výzkumné organizace, vysoké školy, inovativní firmy, poskytovatelé dotací, investoři i státní správa zaplnily ve dnech 28. února až 2. března pavilon B brněnského výstaviště. Druhý ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace byl jedinečnou příležitostí podpořit znalostní transfer od výzkumníků do praxe.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Související články
Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit